Římskokatolická farnost Okounov
Římskokatolická farnost Okounov (latinsky Okenavia,[1] německy Okenau) je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky v Okounově a okolí. Organizačně spadala do krušnohorského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze.
| Římskokatolická farnost Okounov | |
|---|---|
 Soubor soch Panny Marie, sv. Štěpána a sv. Vavřince v Okounově | |
| Základní údaje | |
| Církev | římskokatolická |
| Vikariát | krušnohorský |
| Diecéze | litoměřická |
| Provincie | česká |
| Lokalizace farnosti | |
  Římskokatolická farnost Okounov | |
| Území farnosti | |
| Hora • Kamenec • Korunní • Krupice • Mělník • Okounov • Oslovice • Telcov • Tunkov | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | (platná do 31. prosince 2012) Římskokatolická farnost Okounov 431 51 Okounov čp. 1 Adresa nástupnické farnosti: Římskokatolická farnost Klášterec nad Ohří Kostelní 97 431 51 Klášterec nad Ohří |
| Souřadnice | 50°21′44,64″ s. š., 13°6′18″ v. d. |
www: http://klasterec.farnost.cz/ farnostklasterecnadohri@seznam.cz www: http://klasterec.farnost.cz/ | |
| IČO | 61345491 (VR) |
| Externí odkazy | |
| Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
| Údaje v infoboxu aktuální k 01/2016 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie farnosti editovat
Farnost vznikla před rokem 1380. Farní kostel stál už v roce 1363, kdy do něj úhošťanský farář uváděl nového okounovského faráře.[2] Matriky jsou vedeny od roku 1784.[3] Farnost existovala do 31. prosince 2012 jako součást kláštereckého farního obvodu. Od 1. ledna 2013 zanikla sloučením do farnosti Klášterec nad Ohří.
Duchovní správcové vedoucí farnost editovat
Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]
- 1671 Michaël Norbertus Zach
- 1681 Oliverius Daizinger
- 1685 Balthazarus Ziegler
- 1692 Adalbertus Tschakert
- 1701 Rudolphus Peschke
- 1710 Josephus Franciscus Paul
- 1720 Franciscus Antonius Khünel
- 1724 Paulus Lindner
- 1765 Sigism. Regelsperger + 2. 6. 1788
- 1788 Franc. Kosch
- 1815 Jos. Stöhr n. 4. 2. 1779 Klitschinens. o. 12. 9. 1803
- 1816 Jos. Gamlich n. 6. 11. 1779 Sporicens. o. 19. 2. 1803, + 7. 7. 1848
- 1834 par. vacat
- 1835 Franc. Fischer n. 20. 8. 1795 Proeddlosens. o. 15. 8. 1819
- 1849 Jos. Fischer n. 12. 10. 1811 Neudorf. o. 3. 8. 1836, + 5. 2. 1889
- 1884 Jos. Löbel n. 4. 5. 1846 Rissut., o. 19. 7. 1873, + 7. 3. 1924
- 1888 Guil. Pabst n. 6. 4. 1850 Minichhof, o. 18. 7. 1875, + 1. 12. 1923
- 1894 par. vacat, admin. int. Herm. Jaksch
- 1896 Herm. Jaksch n. 9. 6. 1853 Schaab., o. 17. 3. 1880, + 7. 6. 1935
- 1925 par. vacat, admin. interc. Petrus Mehl
- 1926 Petrus Mehl n. 26. 6. 1886 Döbern, o. 13. 7. 1913, + 19. 6. 1941
- 1937 par. vacat, admin. excurr. Franc. Kunz
- 1. 9. 1937 Petrus Praschl n. 2. 9. 1898 Neusattl, o. 29. 6. 1924, + 22. 3. 1972
- 20. 9. 1946 Anton. Ferbas
- 16. 7. 1948 Jos. Bárta OFM
- 19. 7. 1948 Thoma Franc. Koseček OFM
- 1. 1. 1949 Franc. Kunz
- 1. 8. 1971 Alois Šíma
- 70.-80. léta 20. století Bohumil Landsmann, admin. exc.
- 10. 12. 1984 Josef Šprlák
- 15. 3. 1990 Josef Špaček O. Praem.
- 1. 8. 1998 Libor Švorčík
- 1. 11. 1998 Rafał Józef Wala, admin. exc. z Klášterce nad Ohří
- 1. července 2009 – 31. prosince 2012 R.D. Artur Ściana (administrátor excurrendo)[4]
Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.
Území farnosti editovat
Do farnosti náleželo území obcí:[3]
Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti editovat
| Fotografie | Stavba | Místo | Bohoslužby | Zeměpisné souřadnice | Status | Wikidata | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kostel | |||||||
| 1. | 
|
Kostel sv. Vavřince | Okounov | bližší informace o bohoslužbách | 50°21′44″ s. š., 13°6′18″ v. d. | do 31. prosince 2012 farní kostel, poté filiální kostel[3][7] farnosti Klášterec nad Ohří | (Q22968731) |
| Zaniklé sakrální stavby | |||||||
| 2. | Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova | Korunní | nelze sloužit | 50°20′50″ s. š., 13°4′30″ v. d. | zbořená kaple[3][8] | — | |
| 3. | Kaple Panny Marie | Tunkov | nelze sloužit | 50°19′13″ s. š., 13°7′38″ v. d. | zbořená kaple[9] | — | |
| Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice | |||||||
Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.
Odkazy editovat
Poznámky editovat
Reference editovat
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 412.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Perštejn a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 96 s. ISBN 80-238-4163-7. OCLC 84967731 S. 63.
- ↑ a b c d MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 150.
- ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2018.
- ↑ BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Mělník (Melk) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-06]. Dostupné online.
- ↑ BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Tunkov (Tunkau) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-06]. Dostupné online.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Vavřince, Okounov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2021-06-03]. Dostupné online.
- ↑ Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2014-01-06]. Dostupné online.
- ↑ Kaple Panny Marie [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-03-06]. Dostupné online.
