Římskokatolická farnost Holany

římskokatolická farnost v litoměřické diecézi

Římskokatolická farnost Holany (něm. Hohlen) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území městyse Holany a v jeho okolí. Organizačně spadá do českolipského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svaté Máří Magdaleny v Holanech.

Římskokatolická farnost Holany
Farní kostel sv. Máří Magdaleny v Holanech
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Vikariátčeskolipský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Administrátor excurrendoin spiritualibus:
J.M. can. Mgr. Rudolf Repka
in materialibus:
Mgr. Milan Mordačík
trvalý jáhen
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost Holany
Římskokatolická
farnost Holany
Území farnosti
BorekHolanyHostíkoviceLoubíMilčanyMnichov u ZahrádekOsloviceRybnovŠvábyZahrádky
Kontakt
Adresa sídlaPožárníků 120/134, Dubá, 471 41, Česko
Souřadnice
Datová schránkaiap4thz
IČO63778106 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 7/2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie farnosti editovat

První písemná zmínka o holanské duchovní správě je z roku 1352, a první kněz je uváděn v roce 1359. V roce 1753 byla přifařena k Holanům někdejší samostatná farnost v Hostíkovicích. Do roku 1754 spadala farnost pod Jezvé. Po roce 1945 přestala být farnost obsazována knězem, a duchovní správu převzali kněží z Jestřebí, a tak je tomu dodnes.

Farní kostel v Holanech je barokní stavba z 18. století na místě kostela staršího. V interiéru cenná výmalba od Josefa Kramolína, a na kostelní věži jsou dva velké barokní zvony od zvonaře Leonarda Löwa, které byly původně umístěny v kostele Máří Magdalény v Praze na Malé Straně, v sanktusníku věže je zavěšen původní gotický zvon, pocházející ještě z předchozí gotické stavby kostela.[1] Pro svou historickou hodnotu nebyly tyto zvony za světových válek rekvírovány. V sousedství kostela je barokní fara s mansardovou střechou (její budovu dnes využívá Oblastní charita Česká Kamenice pro nácvik znovuzapojování svých klientů do běžného života).[2]

Filiální kostel sv. Barbory v Zahrádkách býval poutním místem ke Čtrnácti svatým pomocníkům. Ve 20. století byl mnohokrát vykraden. Poutní tradice zde dnes již živá není. Pod jeho presbytářem je hrobka zahrádecké větve rodu Kouniců. V samostatné zvonici u kostela jsou dva zvony,[3] pocházející z dílny Richarda Herolda z Chomutova.

Filiální kostelík v Hostíkovicích je gotická venkovská sakrální stavba, dochovaná ve více-méně intaktní podobě. Původně byl zasvěcen sv. Kateřině Alexandrijské, později bylo zasvěcení změněno na Nejsvětější Trojice. V kostelíku se nacházel oltář, popsaný F. A. Heberem coby "skříňka se třemi figurami v basreliéfu"[4] který v roce 1853 odkoupili Kounicové, a odvezli jej pryč. Bohoslužby byly v kostelíku do roku 1975. Později kostelík sloužil jako rekreační objekt (resp. rekreaci sloužila pouze sakristie a podkrovní prostor nad ní) a výstavní prostor. Bohoslužby zde byly obnoveny v roce 2008. První bohoslužba zde byla sloužena v předvečer slavnosti Nejsvětější Trojice v roce 2008. Bohoslužby opětovně ustaly v roce 2013 po autonehodě tehdejšího duchovního správce, a k jejich obnovení již pro nezájem místních obyvatel nedošlo.

Duchovní správcové vedoucí farnost editovat

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1754 proto-par. (1. farář) Carolus Franciscus Katzwendl, † 21. 12. 1767
  • 1768 Franciscus Xav. Hain
  • 1780 Josef Girzik, † 21. 2. 1800
  • 1801 Jac. Hlava, † 9. 4. 1806
  • 1806 Josef Hocke, n. 8. 10. 1753 Neostadiens., o. 22. 2. 1777, † 28. 2. 1826
  • 1808 Raym. Kriesche, n. 3. 8. 1753 Leipa, o. 14. 6. 1778, † 19. 8.1837
  • 1838 par. vacat, admin. Anton. Rosenkranz
  • 1839 Anton. Rosenkranz, n. 9. 3. 1795 Leipa, o. 23. 8. 1818, † 23. 11. 1860
  • 1861 par. vacat, admin. int. Mich. Patzelt
  • 1862 Frieder. Luke, n. 27. 4. 1805 Ronnow, o. 2. 9. 1829, † 8. 12. 1871
  • 1873 Guilielm Seyfert, n. 22. 4. 1820 Drum, o. 25. 7. 1844, † 19. 6. 1884
  • 1874 Wenc. Beckert, n. 1. 8. 1827 Dobržin, o. 28. 10. 1850, † 18. 7. 1884
  • 1884 Adalb. Melzer, n. 8. 9. 1849 Leipa, o. 23. 7. 1870, † 20. 5. 1901
  • 1901 Ed. Settmacher, n. 27. 2. 1863 Braunau, o. 16. 5. 1886, † 9. 5. 1937
  • 1937 Frid. Leitelt, n. 16. 10. 1898 Heinersdorf, o. 30. 7. 1922
  • 1938 par. vacat admin. interc. Adolph. Woletz
  • 1. 7. 1942 Adolph. Woletz n. 18. 4. 1912 Körber, o. 28. 6. 1936
  • 1. 11. 1951 Antonín Němeček
  • 26. 8. 1953 Vojtěch Kulísek
  • 1. 2. 1957 Leo Kašný
  • 1. 10. 1958 Josef Červenka, admin. exc. z Jestřebí
  • 1. 8. 1989 Václav Tschulík
  • 1. 7. 1990 Andrej Bakoň
  • 2001 – 2013 Josef Rousek, admin. exc. z Jestřebí
  • srpen – prosinec 2013 Stanislav Přibyl, CSsR, admin. exc. in materialibus z Litoměřic
    • srpen – prosinec 2013 Josef Rousek, admin. exc. in spiritualibus z Jestřebí
  • 2. 1. 2014 Josef Rousek, admin. exc. z Jestřebí, † 9. 10. 2020
  • 12. 10. 2020 Rudolf Repka, admin. exc. ze Cvikova; od 1. 8. 2022 admin. exc. in spiritualibus ze Cvikova

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Kněží, rodáci z farnosti editovat

Území farnosti editovat

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti editovat

Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky
Kostely
1.   Kostel sv. Máří Magdaleny Holany bližší informace o bohoslužbách 50°37′5″ s. š., 14°29′34″ v. d. farní kostel[6] 47143/5-2951 (PkMISSezObrWD)
2.   Kostel Nejsvětější Trojice Hostíkovice bližší informace o bohoslužbách 50°37′56″ s. š., 14°28′18″ v. d. filiální kostel (hřbitovní)[7] 13995/5-2962 (PkMISSezObrWD)
3.   Kostel sv. Barbory Zahrádky
(Mnichov u Zahrádek)
bližší informace o bohoslužbách 50°37′30″ s. š., 14°31′47″ v. d. filiální kostel[8] 45588/5-3406 (PkMISSezObrWD)
Kaple
4.   Kaple Nejsvětější Trojice Zahrádky-Borek bližší informace o bohoslužbách 50°37′5″ s. š., 14°31′52″ v. d. kaple[9]
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Příslušnost k farnímu obvodu editovat

Z důvodu nedostatku kněží byl vytvořen od roku 2001 farní obvod (kolatura) farnosti Jestřebí, jehož součástí byla i farnost Holany, která tak byla spravována excurrendo. Od 12. října 2020 byla farnost spravována excurrendo ze Cvikova a od 1. srpna 2022 je farnost spravována excurrendo in spiritualibus (v duchovních záležitostech) ze Cvikova a excurrendo in materialibus (v materiálních záležitostech) z Dubé. Přehled těchto kolatur je v tabulce farních obvodů českolipského vikariátu.

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.

Reference editovat

  1. Holany, farní kostel sv. Máří Magdaleny
  2. Nácvikový pobyt aneb „Druhá pánská jízda v Holanech“. charita-ceska-kamenice.cz [online]. [cit. 2013-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-10. 
  3. Archivovaná kopie. vianney.signaly.cz [online]. [cit. 2013-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-10. 
  4. popis citován v Lucie Kracíková, Jan Smetana: Románská a gotická sakrální architektura v okrese Česká Lípa, str. 65
  5. Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022. 
  6. Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Máří Magdalény, Holany [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  7. Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel Nejsvětější Trojice, Hostíkovice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  8. Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Barbory, Zahrádky [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  9. Katalog biskupství litoměřického, kaple Nejsvětější Trojice, Borek [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat