Otevřít hlavní menu

Český hřbet

geomorfologický okrsek Krkonošských hřbetů

Český hřbet je geomorfologický okrsek Krkonoš. Nachází se v jejich centrální části, částečně na území Libereckého a částečně na území Královéhradeckého kraje.

Český hřbet
Kozí hřbety
Nejvyšší bod 1555 m n. m. (Luční hora)

Nadřazená jednotka Krkonošské hřbety
Sousední
jednotky
Slezský hřbet, Krkonošské rozsochy
Podřazené
jednotky
Západní Český hřbet, Východní Český hřbet

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Povodí Labe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

GeomorfologieEditovat

Český hřbet náleží do geomorfologického celku Krkonoš a podcelku Krknošské hřbety[1]. Od severněji položeného rovnoběžného Slezského hřbetu jej postupně od západu odděluje Mumlavský důl, Labský důl, Důl Bílého Labe a Obří důl. Z jižního svahu postupně vybíhají jednotlivé Krkonošské rozsochy. Od západu Vilémovská hornatina, Vlčí hřbet, Žalský hřbet a Černohorská hornatina. Od ještě východněji položené Růžohorské hornatiny jej odděluje tok řeky Úpy. Přibližně v polovině délky jej tok Labe rozděluje na dva geomorfologické podokrsky: Západní Český hřbet a Východní Český hřbet. Hřbet se nachází na území Krkonošského národního parku.

VrcholyEditovat

 
Kotel od východu

Jednotlivé vrcholy tvoří v rámci hřbetu souvislou řadu. Boční vrcholy do něj již geomorfologicky nepatří, náleží do jednotlivých Krkonošských rozsoch.

Od západu:

VodstvoEditovat

 
Celkový pohled na Pančavský vodopád

Západní menší část hřbetu spadá do povodí Jizery. Jedná se o svahy spadající na sever do Mumlavského dolu a jižní svahy po linii Žalského hřbetu. Do povodí Labe spadá centrální část, konkrétně severní svahy nad Labským dolem a Dolem Bílého Labe a jižní svah nad Dlouhým dolem. Do povodí řeky Úpy spadá východní zakončení hřbetu, tzn. celá Studniční hora a část hory Luční. Dále se v prostoru hřbetu nachází:

StavbyEditovat

Ve vrcholových partiích hřbetu je nejdůležitější stavbou Vrbatova bouda. Západněji umístěné Jestřábí boudy již zanikly. Na blízkém Vrbatově návrší stojí mohyla Hanče a Vrbaty. V sedle mezi Studniční a Luční horou stojí kamenná kaple vystavěná na památku Václava Rennera, která je dnes věnována obecně obětem hor. Do labského údolí rozdělujícího Český hřbet na západní a východní vybíhá zástavba Špindlerova Mlýna. V některých částech vrcholové partie hřbetu se nacházejí lehké objekty vz. 37 budované v rámci výstavby československého opevnění proti nacistickému Německu před druhou světovou válkou. Pro tento účel byla k Vrbatově boudě vybudována do současnosti využívaná vojenská silnice z Horních Míseček[2]. Ze stejného důvodu byla v roce 1938 v západním svahu Ptačince zřízena dnes již neexistující kolejová svážnice[3] a do sedla Luční a Studniční hory rovněž již zaniklá nákladní lanová dráha Pec pod Sněžkou - Luční hora[4]. V současné době vede vrcholům hřbetu dvojice osobních lanových drah, konkrétně Lanová dráha Špindlerův Mlýn - Medvědín[5] a Lanová dráha Rokytnice - Lysá hora[6]. Obě jsou součástí velkých lyžařských areálů.

ReferenceEditovat