Otevřít hlavní menu

Pančavský vodopád

Pančavský vodopád (německy Pantschefall) je vodopád v obci Špindlerův Mlýn v Královéhradeckém kraji. Jedná se o nejvyšší vodopád v Česku. Měří 148 metrů a nachází se na východním svahu v horní závěrečné části Labského doluKrkonošských hřbetechKrkonoších (Pančavská jáma).[1]

Pančavský vodopád
Horní část Pančavského vodopádu
Horní část Pančavského vodopádu
Rozměry
Celková výška 148 m
Šířka 4 - 8 m
Průtok 25 l/s
Poloha
Světadíl Evropa
Státy ČeskoČesko Česko
Kraj Královéhradecký
Okres Trutnov
Obec Špindlerův Mlýn
Katastrální území Bedřichov v Krkonoších
Zeměpisné souřadnice
Pančavský vodopád
Pančavský vodopád
Ostatní
Vodní tok Pančava
Povodí Labe
Morfologický typ nepravý, vícestupňový, víceramenný
Genetický typ přírodní, konsekventní, karový
Geologické podloží žula
Geomorfologická příslušnost Krkonošské hřbety, Krkonoše
Poznámka nejvyšší vodopád v Česku
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodní režimEditovat

Vodopád vytváří potok Pančava (pravostranný přítok Labe). Je stálý s kolísajícím průtokem, průměrně 25 l/s. Nejvydatnější je při jarním tání sněhu, což je obvykle konec dubna až začátek května. Za vysokých stavů vody se vodopád větví na několik ramen.[1] Ústí do svahových sutí a nevytváří tedy vývařiště.

NázevEditovat

Název dle Pančavského potoka pocházející z německého pantschen, spisovně planschen nebo plantschen česky cákat, šplíchat.[1]

Přírodní poměryEditovat

Z hlediska morfologie se jedná o vodopád nepravý, vícestupňový a víceramenný a z hlediska genetiky je charakterizován jako přírodní, konsekventní a karový. Geologickým podložím je žula. Výška vodopádu je 148 m, přičemž padá z nadmořské výšky 1298 m do 1150 m. Na jaře během tání sněhu se díky vzniku jižního ramene ve spodní části prodlužuje na 162 m.[2] Celkový sklon dosahuje 44 °. Vodopád má čtyři významné stupně s výškami (shora) 36, 39, 23 a 20 m. Šířka se pohybuje mezi 1–20 m, obvykle však 4–8 m.

Historie turismuEditovat

Vodopád byl od začátku turismu hojně navštěvován. Roku 1859 majitel nedaleké Labské boudy Josef Schier postavil nad horní hranou malou vodní nádrž se stavidlem. Po dosažení dostatečného počtu platících turistů bylo stavidlo zvednuto a vodopád tím nárazově zvýšil průtok. Nad i pod vodopádem byly zřízeny malé budky s občerstvením a horní vyhlídková terasa. V 30. letech 20. století byla nádržka s budkami a terasou zrušena.[1]

PřístupEditovat

Současný přístup k vodopádu je omezený, neboť se nachází v I. zóně KRNAP. V blízkosti vodopádu se nachází vyhlídka, z které lze vidět pouze nejhořejší část vodopádu, další velice omezený výhled poskytuje Ambrožova vyhlídka.[1] Celý vodopád je možné pozorovat z modré turistické značky vedoucí Labským dolem.

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e PILOUS, Vlastimil. Pančavský vodopád. Krkonoše – Jizerské hory. Duben 2009, čís. 4, s. 20–23. Dostupné online. 
  2. Mnoho autorů publikací uvádí výšku chybně, i když existuje přesné měření. Často je chybně uváděna celková hloubka dolu.

LiteraturaEditovat

  • Nejkrásnější vodopády České republiky, průvodce, strana 28, Pančavský vodopád, ISBN 978-80-200-1779-6

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat