Rýchory (geomorfologický okrsek)

geomorfologický okrsek Krkonošských rozsoch

Geomorfologický okrsek Rýchory zaujímá nejvýchodnější část Krkonoš. Název byl převzat od názvu hlavního hřebenu, nicméně okrsek zaujímá větší prostor. Kromě vlastního hřebenu Rýchor sem byl přičleněn ještě souběžný severněji umístěný Žacléřský hřbet a hřeben táhnoucí se k severu a zahrnující vrcholy Mravenečníku, Čepele, Kopiny (v Polsku) a Albeřického vrchu. Nejvyšší horou okrsku je Dvorský les (1036 m).

Rýchory
Rýchory v zimě
Nejvyšší bod 1036 m n. m. (Dvorský les)

Nadřazená jednotka Krkonošské rozsochy
Sousední
jednotky
Růžohorská hornatina, Černohorská hornatina, Vrchlabská vrchovina, Krkonošské podhůří, Broumovská vrchovina

Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Povodí Úpa, Bóbr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

GeomorfologieEditovat

Rýchory náleží do geomorfologického celku Krkonoš a podcelku Krkonošské rozsochy[1]. Od západněji položené Černohorské hornatiny je odděluje údolí Lysečinského potoka a následně řeky Úpy. V jihozápadním cípu jí tok Úpy odděluje i od Vrchlabské vrchoviny. Jižní svahy spadají do Krkonošského podhůří, jihovýchodní do Broumovské vrchoviny. Po hřebeni Čepele a prostorem Albeřického vrchu prochází státní hranice mezi Českou republikou a Polskem.

VodstvoEditovat

Žacléřský hřbet a na něj navazující hřeben vybíhající z Mravenečníku severním směrem tvoří hlavní evropské rozvodí Severního a Baltského moře. Severovýchodní (polskou) část odvodňují levé přítoky řeky Bóbru. Větší část okrsku odvodňuje řeka Úpa protékající okolo jihozápadního okraje. Nedaleko Rýchorské boudy se nachází tzv. Rýchorská studánka, která je pramenem Maxův potok.

VegetaceEditovat

Až na malé oblasti jižních svahů okrsku se celá česká část nachází na území Krkonošského národního parku. Větší část je zalesněna hospodářskými smrčinami, které zatím nepostihlo tak masívní kácení, jako v jiných částech Krkonoš. Ve vrcholovém prostoru Dvorského lesa se nachází reliktní bukový prales. Luční enklávy mají různou velikost od velmi malých (Sněžné boudy) až pod rozsáhlé (Horní a Dolní Albeřice).

KomunikaceEditovat

Jedinou veřejnou silniční komunikací uvnitř obvodu okrsku je silnice vedoucí z Horního Maršova končící v Horních Albeřicích. Dále se zde nachází síť neveřejných cest různé kvality obsluhující jednotlivé luční enklávy a fungující pro potřeby lesního hospodaření. Prostorem prochází červeně značená Cesta bratří Čapků z Pomezních Bud do Trutnova a množství dalších značených tras.

StavbyEditovat

Nepočítáme-li vsi Horní a Dolní Albeřice, vyskytuje se v prostoru okrsku pouze roztroušená budní zástavba soustředěná na jednotlivé luční enklávy. Většími z nich jsou osady Rýchory a Vízov. Známou stavbou je Rýchorská bouda. Prostorem hlavního hřebenu je vedena nedokončená linie lehkého opevnění budovaného před druhou světovou válkou proti nacistickému Německu.

ReferenceEditovat

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)