Horní Maršov

obec v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji

Horní Maršov (německy Marschendorf, po roce 1945 Maršov IV) je obec ve východních Krkonoších. Nachází se v okrese Trutnov, kraj Královéhradecký. K obci se trvale připojily i Dolní a Horní Albeřice, Dolní a Horní Lysečiny a Temný Důl. Žije zde 979[2] obyvatel.

Horní Maršov
Horní-Maršov2010.jpg
Znak obce Horní MaršovVlajka obce Horní Maršov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0525 579262
Pověřená obec Svoboda nad Úpou
Obec s rozšířenou působností Trutnov
Okres (LAU 1) Trutnov (CZ0525)
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 979 (2020)[2]
Rozloha 28,47 km²
Nadmořská výška 575[1] m n. m.
PSČ 542 26
Počet částí obce 6
Počet k. ú. 8
Počet ZSJ 9
Kontakt
Adresa obecního úřadu Bertholdovo náměstí 102
54226 Horní Maršov
obec@hornimarsov.cz
Starosta Ing. Pavel Mrázek
Oficiální web: www.hornimarsov.cz
Horní Maršov
Horní Maršov
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlavní evidenční část, Horní Maršov, se skládá ze dvou katastrálních území, Horní Maršov a níže (jižněji) položeného Maršov III. Navazující další části Maršova, katastrální území Maršov II a Maršov I, jsou součástí města Svoboda nad Úpou, které se nečlení na evidenční části. Jiná obec podobného názvu v témž okrese, Maršov u Úpice (do roku 1950 pouze Maršov), se nachází asi 22 km jihovýchodním směrem.

HistorieEditovat

 
Hřbitovní kostel

Trvale se obyvatelé v Maršově usídlili někdy po roce 1270. Pozemky na území dnešního Maršova, Albeřic a Dolních Lysečin byly tehdy rozděleny v pravidelných lánech – dodnes je patrné, že Maršov býval lánovou obcí. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1541. Tehdy královský hejtman v Trutnově Hanuš z Varnsdorfu udělil Matesovi Behmerovi hamr v Kalné Vodě a železnou rudu v Maršově. Od 16. století byl Horní Maršov správním centrem východních Krkonoš. Hlavní vlna přistěhovalců do Maršova dorazila v polovině 16. století. To sem dorazili dřevorubci z Tyrolska, kteří začali hojně kácet stromy z okolních pralesů, a po vodě je posílali třeba až do Kutné hory. Aby se stromy nezasekávaly, na několika místech postavili přehrady[3]. V té době vznikl nejdříve protestanský, dřevěný kostel, který byl v roce 1608 nahrazen kamenným. Po bitvě na Bílé Hoře byli protestanti z Čech vyhnání, a tak se kostel stal katolickým. Po 400 letech byl Maršov také centrem církevní správy, která v polovině 18. století čítala přes 8 tisíc lidí. V roce 1868 do věže, jelikož je na vyvýšeném místě, uhodil třikrát za sebou blesk, což způsobilo rozpad střechy a zvonů. Nakonec se podařilo střechu opravit a za pomoci lidí z celé monarchie včetně císařské rodiny a rovněž byly ulity nové zvony. Ale i přesto vznikl po letech kostel nový, dole v obci, zasvěcen rovněž Panně Marii Nanebevzaté. Starý kostel přestal být používán, dokonce byl i odsvěcen. Nyní je kostel využíván k různým kulturním akcím a je také kompletně restaurován. Nový kostel se stal velkou dominantou Maršova. Jeho postavení prosadila hraběnka Aloisie Czernin-Morzinová, která také zaplatila se svým synem 80 % nákladů[3]. Architektem kostela byl slavný Josef Schulz, který postavil třeba Národní muzeum nebo Národní divadlo v Praze. V roce 1792 vznikl skoro u centra obce klasicistní zámek. V roce 1869 byl zámek rozšířen o tři zadní křídla a vzniklo čtvercové nádvoří, další majitelé Czernin-Morzinové zase celé hlavní křídlo téměř od základů přestavěli v novorenesančním stylu a doplnili o čtyřbokou věž. Nyní je zámek ve velmi zchátralém stavu. Opravena je pouze přední fasáda a zámek je již řadu let na prodej. Pravděpodobně nejstarším podnikem v Maršově byl pivovar, který byl založen Kasparem Nussem v roce 1599 na území Dolního Maršova. Druhý pivovar ve středu obce vznikl v roce 1792, kdy hrabě Jan Berthold Schaffgotsch se svým zetěm Alfonsem Aichelburgem dokončili přestavbu zámku a vedle svého pozemku zřídili pivovar s palírnou. Okolí pivovaru se rozrostlo, syn Aichelburga přistavěl třeba hotel nebo pódium s jevištěm. Nakonec zadlužený hrabě Aichelburg pak ale musel celé panství včetně pivovaru prodat. Nyní je pivovar ve velmi zchátralém stavu. Na náměstí stával domek starosty. Ten byl při povodních v roce 1897 stržen, a tak starosta koupil dům naproti, budovu tehdejšího soudu a předělal ji na obchod a byty. Ze zbořeniště nechal postavit budovu spořitelny a pojišťovny. V roce 1906 tu byl postaven městský dům v secesním stylu, v přízemí umístěnou lékárnou s velkým výkladem. Od roku 1945 je v domě sídlo obecní samosprávy. Po druhé světové válce zde bylo 90 % obyvatel Němců, kteří byli, až na malé výjimky (rodiny Tippeltova, Lammerova aj.), vyhnáni. Až do roku 1960 fungovala v Maršově IV. Okresní nemocnice. V Temném dole býval klášter (jehož budovy dosud stojí pod blízkou kaplí sv. Anny pod Starou horou), zlikvidovaný v akci K v padesátých letech.

SoučasnostEditovat

Obcí prochází státní silnice, která byla postavena nejprve z Horního Maršova do Pece pod Sněžkou v letech 1968 – 72 a později v letech 1979 – 81 ze Svobody nad Úpou do Horního Maršova. Je zde spousta restaurací[4], potraviny[5] přímo v Maršově: síť supermarketů Hruška, večerka "H&A" a další, uveďme třeba vyhlášené řeznictví v přidruženém Temném dole[5]. Dále je tu pošta[6]; lékárna[6]; vinotéka[5] a několik pensionů[7]. V obci následně sídlí sdružení SEVER[8]. Každý rok se v obci koná tzv. Maršovská pouť, kde jsou k dispozici různé pouťové atrakce. Dále je v hlavní den poutě na náměstí postaveno pódium, s programem zpravidla od 11 hodin zpravidla do půlnoci. Vystupují zde různá divadla pro děti, koncerty apod.

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Horním Maršově.

Části obceEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Krkonoše - Průvodce - Mapy - Dovolená - Ubytování - Krkonoše * www.ergis.cz. www.ergis.cz [online]. [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. 
  2. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  3. a b Historie obce [online]. [cit. 2015-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  4. Restaurace v Horním Maršově [online]. Dostupné online. 
  5. a b c Ostatní veřejné prostranství [online]. Dostupné online. 
  6. a b Veřejné prostranství v Maršově [online]. Dostupné online. 
  7. Ubytování v Horním Maršově [online]. Dostupné online. 
  8. SEVER Horní Maršov [online]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat