Otevřít hlavní menu

Východní Český hřbet

geomorfologický podokrsek Českého hřbetu

Východní Český hřbet je geomorfologický podokrsek Krkonoš. Nachází se v jejich centrální části v severní části Královéhradeckého kraje v okresu Trutnov[1].

Východní Český hřbet
Kozí hřbety tvořící západní část Východního Českého hřbetu
Nejvyšší bod 1555 m n. m. (Luční hora)

Nadřazená jednotka Český hřbet
Sousední
jednotky
Západní Český hřbet, Slezský hřbet, Růžohorská hornatina, Černohorská hornatina

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Povodí Úpa, Labe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

GeomorfologieEditovat

Východní Český hřbet náleží do geomorfologického celku Krkonoš, podcelku Krknošské hřbety a okrsku Český hřbet[2]. Od jižněji položené Černohorské hornatiny ho oddělují Modrý a Dlouhý důl, od východněji položené Růžovohorské hornatiny Obří důl, na severu hranice se Slezským hřbetem kopíruje tok Bílého Labe a prochází náhorní planinou v prostoru Úpského rašeliniště, na západě jej od Západního Českého hřbetu odděluje řeka Labe. Hřbet se táhne východo-západním směrem a náleží do něj hřeben Kozích hřbetů a masívy Luční a Studniční hory. Hřbet se nachází na území Krkonošského národního parku.

VrcholyEditovat

 
Studniční hora z jihu

Luční hora (1555 m) a Studniční hora (1554 m) ve východní části hřbetu jsou v pořadí druhou a třetí nejvyšší horou Krkonoš. Na o něco nižších Kozích hřbetech se nachází další trojice vrcholů - východní vrchol měří 1387 m, prostřední vrchol má 1317 m a západní zakončení tvoří Železný vrch (1321 m). Vrcholy mimo hlavní hřeben se na hřbetu nevyskytují, za zmínku stojí jen jihozápadní spočinek Luční hory zvaný Železná hora s kótou ve výšce 1283 m n. m.

VodstvoEditovat

Západní část hřbetu odvodňují levé labské přítoky Bílé Labe a Svatopetrský potok. Východní část pak řeka Úpa a její pravý přítok Modrý potok. Na severovýchodním okraji se nachází rozsáhlé rašeliniště, které je společnou zdrojnicí východně vytékající Úpy a západně vytékajícího Bílého Labe.

KomunikaceEditovat

Jedinou zpevněnou komunikací přecházející Východní Český hřbet je asfaltová neveřejná silnice spojující přes sedlo mezi Luční a Studniční horou Pec pod Sněžkou s Luční boudou, k jejímuž zásobování také primárně slouží. Kvalitnější lesní cesty se pak vyskytují již jen v nižších partiích Kozích hřbetů a Železné hory. Dvakrát přes hřeben přechází červeně značená turistická trasa. Přichází z Černé hory sledujíc výše zmíněnou komunikaci k Luční boudě a poté se stáčí a směřuje přes vyhlídku Krakonoš do Špindlerova Mlýna.

StavbyEditovat

Ve vrcholových partiích hřbetu se nevyskytují téměř žádné stavby. Ty, co zde jsou, jsou soustředěny do sedla mezi Luční a Studniční horou. U zde procházející komunikace stojí kamenná kaple vystavěná na památku Václava Rennera, která je dnes věnována obecně obětem hor. Ve druhé polovině třicátých let zde byla vybudována v rámci československého opevnění pětice objektů lehkého opevnění vz. 37, z nichž nejzápadnější je díky své nadmořské výšce 1527 metrů nejvýše položeným objektem opevnění v Česku. Kvůli dodávkám stavebního materiálu na výstavbu těchto a dalších již nevybudovaných objektů byla v letech 1937 a 1938 do sedla zřízena vojenská nákladní lanová dráha z Pece pod Sněžkou[3].

ReferenceEditovat

  1. Východní Český hřbet na Mapách.cz
  2. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
  3. Radan Lášek - Opevnění z let 1936 - 1938 v Krkonoších