Otevřít hlavní menu

Žalský hřbet

geomorfologický okrsek Krkonošských rozsoch

Žalský hřbet (německy Heidelbergkamm) je geomorfologický okrsek Krkonoš. Nachází se v jejich centrální části na rozhraní Královéhradeckého a Libereckého kraje.

Žalský hřbet
Šeřín
Šeřín

Nejvyšší bod 1074 m n. m. (Mechovinec)

Nadřazená jednotka Krkonošské rozsochy
Sousední
jednotky
Černohorská hornatina, Lánovská vrchovina, Studenecká pahorkatina, Vlčí hřbet, Český hřbet

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Povodí Labe, Jizera
Některá data mohou pocházet z datové položky.

GeomorfologieEditovat

VrcholyEditovat

Žalský hřbet je tvoří řada šesti vrcholů tvořící kompaktní hřeben orientovaný v severojižním směru. Nejsevernější Mechovinec (1074 m) je nejvyšší. Směrem na jih pak následuje Černá skála (1038 m), Šeřín (1026 m), Jánský vrch (924 m) a Zadní a Přední Žalý (1035 m a 1018 m). Na bocích hřbetu se nachází několik výběžků, přičemž pouze na západním výběžku Černé skály se nachází jediný boční vrchol - Velký Jeřábník (892 m). Mezi významnější patří ještě výběžek Janova hora v západním úbočí Šeřína a Žalský Kozí hřbet v severovýchodním úbočí Zadního Žalého[2].

VodstvoEditovat

 
Vodní zámek v Dumlichově dole

Žalský hřbet tvoří rozvodí mezi povodími Labe a Jizery. Labe protéká přímo pod jeho východním svahem a nachází se na něm vodní nádrž Labská. Pod západním svahem protéká Jizerka, která je levostranným přítokem Jizery. V Dumlichově dole na východním úbočí Žalého se v prostoru pramene Šindelové strouhy nachází vodárenský komplex z roku 1889 určený k zásobování Vrchlabí pitnou vodou. Na západním úbočí se v katastru obce Benecko nachází v prostoru Bátovy rokle prameniště Bátovka, jímací místo vodovodního přivaděče Bátovka. Ten zásobuje vodou sedm kilometrů vzdálenou Jilemnici.

VegetaceEditovat

Původní souvislý monokulturní hospodářský smrkový les je na několika místech rozrušen pasekami. V úbočích hřbetu se nacházejí četné luční enklávy.

Ochrana přírodyEditovat

Prostor Žalského hřbetu se nachází na území Krkonošského národního parku, menší části pak v jeho ochranném pásmu. Nacházejí se zde četné skalní výchozy (např. Harrachova skála na severovýchodním úbočí Mechovince či Emina skála na severovýchodním úbočí Jánského vrchu). Skaliska na vrcholech Šeřína a Černé skály byla uzpůsobena k vyhlídkovým účelům.

KomunikaceEditovat

Kromě sedel na severním a jižním okraji hřbetu se veřejná komunikace dostává hlouběji do jeho úbočí pouze v prostoru Benecka. Jediná významnější neveřejná komunikace pak spojuje Benecko přes sedlo Rovinku se Špindlerovým Mlýnem. Další zpevněné komunikace spojují jednotlivé luční enklávy s okolními obcemi a obsluhují lesní masív.

StavbyEditovat

 
Rozhledna na Žalém

V ose hřbetu se nachází pouze turistické chaty v sedle Rovinka a na Předním Žalém a kamenná rozhledna z roku 1892 tamtéž. Do svahů zasahuje zástavba obcí Benecko a Labská. Horské chalupy a další zástavba se pak nachází na četných lučních enklávách (Janova Hora, Přední Labská a další). Na úbočích pak byla vybudována četná lyžařská centra obsluhovaná čtveřicí lanových drah:

Turistické trasyEditovat

Osu hřbetu sleduje červeně značená Bucharova cesta z Horních Míseček do Jilemnice. V sedle Rovinka ji křižuje po úbočích vedená zeleně značená trasa 4371 z Benecka do Špindlerova Mlýna. Další značené trasy mají příčný směr.

ReferenceEditovat

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
  2. Žalský hřbet na Mapách.cz

Externí odkazyEditovat