Západní Český hřbet

geomorfologický podokrsek Českého hřbetu

Západní Český hřbet je geomorfologický podokrsek Krkonoš. Nachází se v jejich západní části ve východní části Libereckého kraje. Menší část hřbetu se nachází na území Královéhradeckého kraje[1].

Západní Český hřbet
Část Západního Českého hřbetu nad Rokytnicí nad Jizerou
Nejvyšší bod 1435 m n. m. (Kotel)

Nadřazená jednotka Český hřbet
Sousední
jednotky
Východní Český hřbet, Slezský hřbet, Vilémovská hornatina, Vlčí hřbet, Žalský hřbet

Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Povodí Labe, Jizera
Některá data mohou pocházet z datové položky.

GeomorfologieEditovat

Západní Český hřbet náleží do geomorfologického celku Krkonoš, podcelku Krknošské hřbety a okrsku Český hřbet[2]. Od severněji položeného rovnoběžného Západního Slezského hřbetu jej oddělují Labský důl a Mumlavský důl. Z jižního svahu postupně vybíhají Krkonošské rozsochy. Od západu Vilémovská hornatina, Vlčí hřbet a Žalský hřbet. Na východě jej od Východního Českého hřbetu odděluje tok Labe v prostoru Dívčích lávek. Hřbet se nachází na území Krkonošského národního parku.

VrcholyEditovat

 
Kotel od východu

Jednotlivé vrcholy tvoří v rámci hřbetu souvislou řadu. Boční vrcholy do něj již geomorfologicky nepatří, náleží do jednotlivých Krkonošských rozsoch.

Od západu:

VodstvoEditovat

Severně od centrální části hřbetu se nachází Pančavská louka, která je pramenným prostorem Labe a Mumlavy. Obě řeky odvodňují severní svahy hřbetu, přičemž Labe odtéká k východu a Mumlava, levý přítok Jizery, k západu. Potoky a říčky odvodňující jižní svahy hřbetu spadají, stejně jako Mumlava, do povodí Jizery. Pod Kotelními jamami se nachází jediné ledovcové jezero na české straně Krkonoš Mechové jezírko. V severovýchodním svahu Harrachových kamenů se nachází Pančavský vodopád.

StavbyEditovat

Ve vrcholových partiích hřbetu je nejdůležitější stavbou Vrbatova bouda. Západněji umístěné Jestřábí boudy již zanikly. Na blízkém Vrbatově návrší stojí mohyla Hanče a Vrbaty. V okolí se nachází množství lehkých objektů vz. 37 budovaných v rámci výstavby československého opevnění proti nacistickému Německu před druhou světovou válkou. Pro tento účel byla k Vrbatově boudě vybudována do současnosti využívaná vojenská silnice z Horních Míseček[3]. Ze stejného důvodu byla v roce 1938 v západním svahu Ptačince zřízena dnes již neexistující kolejová svážnice[4]. K vrcholům hřbetu vede dvojice lanových drah, konkrétně Lanová dráha Špindlerův Mlýn - Medvědín[5] a Lanová dráha Rokytnice - Lysá hora[6]. Obě jsou součástí velkých lyžařských areálů.

ReferenceEditovat