Špindlerův Mlýn

město v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji

Špindlerův Mlýn (německy Spindlermühle) je město v Krkonoších a zároveň nejnavštěvovanější horské středisko v Česku.[2] Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel. Město má rozlohu 7690,91 hektarů. V centru města končí silnice II/295, na kterou navazuje horská silnice na Špindlerovu boudu.

Špindlerův Mlýn
Svatý Jan Nepomucký u Bílého mostu ve Špindlerově Mlýně
Svatý Jan Nepomucký u Bílého mostu ve Špindlerově Mlýně
Znak města Špindlerův Mlýn
znak
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0525 579742
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Vrchlabí
Okres (LAU 1) Trutnov (CZ0525)
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 098 (2020)[1]
Rozloha 76,9 km²
Nadmořská výška 718 m n. m.
PSČ 543 51
Počet částí obce 4
Počet k. ú. 4
Počet ZSJ 15
Kontakt
Adresa městského úřadu MěÚ Špindlerův Mlýn
Svatopetrská 173
543 51 Špindlerův Mlýn
podatelna@mestospindleruvmlyn.cz
Starosta Bc. Vladimír Staruch
Oficiální web: www.mestospindleruvmlyn.cz
Úřední web: www.spindleruvmlyn.org
Špindlerův Mlýn
Špindlerův Mlýn
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

V němčině se město dříve nazývalo Spindlermühle podle rodiny Spindlerových, která vlastnila v obci mlýn.[3] Předtím se však obec vždy jmenovala Svatý Petr (dnes část města). Jenže v žádosti o povolení stavby kostela, zaslané císaři, bylo u podpisů rovněž uvedeno – sepsáno ve Špindlerově mlýně. Žádost totiž občané sepisovali právě v tomto mlýně Špindlerů. A jelikož jsou podobné názvy obcí v německy mluvících zemích časté, došlo k omylu a zpět se vrátilo povolení ke stavbě kostela v obci Špindlerův Mlýn. Občané raději obec přejmenovali, aby mohli stavět. Zaslání nové žádosti by mohla být brána jako urážka neomylného úřadu a kostel by tu už určitě nestál.[zdroj?]

Ve stabilním katastru z roku 1842 se objevuje Špindlerův mlýn jako Břetenský mlejn (později je běžně nazýván Vřetenový Mlýn[4]), což vzniklo naivním překladem německého Spindelmühle (Spindelvřeteno, Mühlemlýn).[5]

HistorieEditovat

Nejstarší dochovaný záznam o Špindlerově mlýně pochází z počátku 16. století, kdy několik chalup sloužilo jako útočiště horníkům pracujícím v nedalekých hutích, které zpracovávaly železnou rudu. Mezi lety 1516–1521 český král Ludvík Jagellonský povolil horníkům lhůty k placení desátků a úlevy. Těžba rud stříbra, mědi a arsenu přilákala Kryštofa z Gendorfu, který posléze získal vrchlabské panství a výrazně se zasloužil o to, aby bylo Vrchlabí roku 1533 povýšeno na horní město. O sto let později, v roce 1621, dokonce putoval do Prahy ze Svatého Petra náklad mědi a stříbra cca za 10 000 zlatých. V 17. století těžbu přerušila třicetiletá válka. Poté doly změnily majitele, ale snahy těžbu obnovit se ukázaly marné. Poslední pokusy o znovuobnovení těžby proběhly na začátku 20. století.

Rozvoj cestovního ruchuEditovat

Od počátku 19. století se ve Špindlerově Mlýně začal rozvíjet cestovní ruch. V druhé polovině 19. století došlo k proměně několika opuštěných chalup na horské letovisko. Ke zvýšení dostupnosti celé oblasti přispělo zbudování silnice z Vrchlabí v roce 1872. Roku 1888 zde začaly fungovat lázně. Na konci 19. století, v roce 1894, bylo na území Špindlerova Mlýna celkem 18 hotelů a restaurací.[2] Cestovní ruch (pohostinství) tak pomalu začal nahrazovat pastevní (tedy budní) i těžební hospodářství.

Do 20. století zde bylo populární trávit čas především v létě, postupně se zde začaly provozovat i zimní sporty. První sedačková lanovka zde byla zprovozněna v roce 1947, vedla ze Svatého Petra na Pláň. K roku 2016 zde bylo celkem 43 hotelů, 134 penzionů a 23 horských bud. Středisko navštěvují především čeští turisté, ve velkém sem jezdí také Němci, Poláci či Nizozemci.

Po druhé světové válce se zde pastevní hospodářství a celkově zemědělství přestalo na úkor turistickému ruchu provozovat.[6]

SportyEditovat

ZimaEditovat

Město se řadí k nejznámějším a nejnavštěvovanějším střediskům zimních sportůČeské republice. Lůžková kapacita se pohybuje kolem 10 tisíc lůžek. Špindlerův Mlýn má pro zimní sporty ideální podmínky. Lyžařské a běžecké tratě jsou v provozu až 5 měsíců v roce. Profesionálně upravované sjezdové tratě různého stupně obtížnosti dosahují celkové délky 25 km. Celkem 14 lanovek a vleků zajišťuje přepravní kapacitu 17 500 lyžařů za hodinu. S jedním skipasem lze lyžovat na sjezdovkách ve 4 lyžařských areálech (Stoh, Medvědín, HromovkaLabská). Většinu sjezdovek tu v případě nižší sněhové pokrývky uměle zasněžují.

LétoEditovat

Špindlerův Mlýn nabízí mnoho atrakcí i v létě. V letních měsících jsou zde ideální podmínky pro pěší turistiku a horská kola. Ve Špindlerově Mlýně se mimo jiné nachází i aquapark, bobová dráha či lanové centrum. Špindlerův Mlýn se stal křižovatkou turistických tras. V samotném centru města začíná nejstarší turistická trasa v Krkonoších, Harrachovská cesta. Ta vede na Labskou boudu. V okolí je možné navštívit turistické chaty Špindlerovu boudu, ruinu Petrovy boudy a další. Okolí Špindlerova Mlýna lze projít po turistických trasách přes Horní Mísečky, pramen Labe, Sněžné jámy a Labskou boudu. Na jihovýchodě vede turistická trasa na Výrovku nebo na Friesovy boudy a chalupu Na Rozcestí. Ze Špindlerova Mlýna vede vcelku přímá turistická trasa na Sněžku; měří zhruba 10 kilometrů.

Přírodní poměryEditovat

Špindlerův Mlýn leží v nadmořské výšce 575 –1555 m v Krkonoších. Nejvyšším bodem obce je Luční hora, druhá nejvyšší hora České republiky. Leží při soutoku řeky Labe a Svatopetrského potoka, nazývaného též Dolský potok.

PamětihodnostiEditovat

Části městaEditovat

Město se dělí na části, které odpovídají katastrům, a ty dále na základní sídelní jednotky[8]:

část obce katastr základní sídelní jednotky
Špindlerův Mlýn Špindlerův Mlýn Brádlerovy boudy, Davidovy Boudy, Jelení boudy, Medvědí bouda, Petrovka, Svatý Petr, Špindlerovka, Špindlerův Mlýn, Tabulové Boudy
Bedřichov Bedřichov v Krkonoších Bedřichov, Martinovka
Labská Labská Labská, Čerstvá Voda
Přední Labská Přední Labská Klínové boudy, Přední Labská

FilmotékaEditovat

 
zimní Výrovka

OsobnostiEditovat

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b SPITZEROVÁ, Barbora. Návštěvnost střediska Špindlerův Mlýn v letním a zimním období [online]. Jihlava: 2016 [cit. 2020-02-01]. Dostupné online. 
  3. PALÁTKOVÁ, Dáša; RICHTER, Josef. Špindlerův mlýn 1793–2003. Krkonoše, Jizerské hory. Správa Krkonošského národního parku, 2003-12-31, roč. 36, čís. 7, s. 45. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. 
  4. Z našich časopisů. Naše řeč. 1930, roč. 14, čís. 4. Dostupné online. 
  5. ŠMILAUER, Vladimír. Úvod do toponomastiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1966. 
  6. Budní hospodářství. Bradlerovy boudy [online]. [cit. 2020-02-19]. Dostupné online. 
  7. Toulavá kamera 1, str. 68, ISBN 80-7316-228-8
  8. Základní sídelní jednotky - Obec Špindlerův Mlýn

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat