Úsobrno
Úsobrno (německy Hausbrunn[4]) je obec v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Žije zde 418[1] obyvatel.
Úsobrno | |
---|---|
![]() Kostel svatého Cyrila a Metoděje | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Velké Opatovice |
Obec s rozšířenou působností | Boskovice (správní obvod) |
Okres | Blansko |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°35′20″ s. š., 16°45′47″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 418 (2025)[1] |
Rozloha | 7,79 km²[2] |
Katastrální území | Úsobrno |
Nadmořská výška | 415 m n. m. |
PSČ | 679 39 |
Počet domů | 188 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Úsobrno 81 679 39 Úsobrno usobrno@usobrno.cz |
Starosta | Petr Komárek |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Úsobrno | |
Další údaje | |
Kód obce | 582573 |
Kód části obce | 174777 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
editovatJméno Úsobrno nemá jednoznačný výklad, ačkoli jde jistě o jméno velmi starobylé. Jedna možnost je, že výchozí podoba jména zněla Ustrbno a byla odvozena od slovesa strbnúti („tvrdnout“), význam onoho jména by pak byl „místo, kde tvrdne půda“. Z něj by se následně podoba Úsobrno vyvinula hláskovým zjednodušením. Tento výklad nicméně přináší určité nesnáze (nejstarší doklad z 1078 Uzobren jej nepodporuje), není tudíž vyloučeno, že jméno je už předslovanské. Německá podoba jména vznikla z českého (snad z tvaru Usbrno), jeho první část byla přichýlena k Haus („dům“), druhá k Brunn („studna“). Jelikož druhá část jména připomínala jméno Brna, psalo se německy také Hausbrünn.[5]
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1073,[6] kdy byl Otou I. založen klášter Hradisko u Olomouce a Úsobrno společně s dalšími přilehlými vesnicemi bylo v jeho držení. Klášterním majetkem zůstala vesnice až do roku 1784, kdy byl klášter zrušen.[7]
V roce 1951 byl v obci postavený a vysvěcený kostel svatého Cyrila a Metoděje, který má bohatou vnitřní výzdobu. Nalezneme zde varhany, které pocházejí z roku 1850, dále se zde nachází zobrazení křížové cesty a dřevěné vyřezávané sochy světců. [8]
Obcí procházela obchodní stezka, tzv. hvozdecká, která je zmiňována v písemnostech z roku 1145.[6] V dokumentu je zmíněna celnice v této vesnici.[6]
Ve 13. či 14. století stávala východně od obce fortifikace stejného jména.
Přírodní poměry
editovatVodstvo
editovatObcí protéká Úsobrnský potok, který na horním konci obce zásobuje rybník a do kterého se ve vesnici zprava vlévá Duranský potok a zleva bezejmenný přítok pramenící severně od vesničky Pohora, který zásobuje sérii rybníků nad obcí. Úsobrnský potok je pravostranným přítokem Jevíčky.
Východně od obce se rozkládá přírodní rezervace Durana.
Obyvatelstvo
editovatRok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 653 | 650 | 599 | 615 | 670 | 825 | 835 | 649 | 652 | 629 | 586 | 501 | 467 | 424 | 432 |
Počet domů | 84 | 84 | 81 | 81 | 82 | 103 | 116 | 128 | 138 | 149 | 142 | 169 | 188 | 193 | 188 |
Obecní symboly
editovatZnak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. června 1999.[11]
Průmysl
editovatPočátky sklářství v obci sahají do 1827, kdy Karl Graf Strachwitz založil Karlovu huť.[6] Ta se nejprve specializovala na tabulová skla, posléze v nájmu firmy Reich zaměřila svůj sortiment především na výrobu lahví, u kterého zůstává i na počátku 21. století pod značkou Sklárny Moravia.[12]
Pamětihodnosti
editovatGalerie
editovat-
Kostel svatého Cyrila a Metoděje
-
Kříž před kostelem
-
Kříž u hlavní silnice
-
Kříž u žluté značky vedoucí od Durany do Úsobrna
-
Památník obětem světových válek
-
Příkop hradu Úsobrno
-
Přírodní rezervace Durana
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 537.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 646–647.
- ↑ a b c d KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 2011-01-13 [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.
- ↑ SKŘEPKOVÁ, Tereza. Komunální heraldika měst a obcí bývalého okresu Blansko k roku 2010. Brno, 2011 [cit. 2014-12-01]. 135 s. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online.
- ↑ MAZALOVÁ, Terezie. Památky a zajímavosti. https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/7082/usobrno.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Úsobrno [online]. 1999-06-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Sklárny Moravia. Historie [online]. © 2015 [cit. 2015-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-07.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Úsobrno na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Úsobrno v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)