Ota I. Olomoucký

znojemský (1055–1056) a olomoucký (1061–1087) údělník

Ota I. Olomoucký (10459. červen 1087), řečený také Sličný, byl nejmladší syn Břetislava I. a Jitky ze Svinibrodu (Schweinfurtu), kníže znojemského (10551056)[3] a olomouckého údělu (10611087)[4] z dynastie Přemyslovců. Jak už naznačuje jeho přezdívka, Ota I. zřejmě patřil mezi nejpůvabnější příslušníky českého panovnického rodu. V roce 2018 byly v kostele sv. Štěpána v komplexu kláštera Hradisko v Olomouci nalezeny mnohokrát přesunuté ostatky Oty I. a jeho ženy Eufemie, kteří daný klášter zakládali. Mimo ně se v sakristii našly ostatky jeho vnuka Oty III., jeho ženy Durancie, jejich dcery Marie a syna (není známo, zda se jedná o syna Břetislava či Vladimíra).[5]

Ota I. Olomoucký
Narození1045
Úmrtí9. června 1087
Místo pohřbeníKlášter Hradisko
Povolánípanovník
Nábož. vyznáníkřesťanství
ChoťEufemie Uherská[1]
DětiOta II. Olomoucký
Boleslava Olomoucká
Svatopluk I. Český[2]
RodičeBřetislav I. Český[2] a Jitka ze Schweinfurtu
RodPřemyslovci
PříbuzníVratislav II. Český, Spytihněv II. Český, Konrád I. Český a Jaromír (sourozenci)
Eufemie Olomoucká a Ota III. Dětleb (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
dcera Bohuslava
syn Břetislav

Za vlády Břetislava a Spytihněva

editovat

Břetislav I. krátce před svou smrtí ustanovil stařešinský nástupnický řád, kdy se českým knížetem měl stát vždy nejstarší Přemyslovec, a Moravu rozdělil na severní část, Olomoucko, a jižní, Brněnsko. Po Břetislavově smrti (1055) se knížetem stal jeho nejstarší syn Spytihněv II., Olomoucko získal další syn Vratislav a Konrád s Otou jižní část Moravy.

Olomoucký údělník Vratislav se ovšem rychle dostal do sporu s novým knížetem a musel před ním uprchnout do Uher. Konrád s Otou se museli uchýlit do Prahy. Za vlády Spytihněva II. tedy Ota působil na panovnickém dvoře jako pouhý správce knížecí kuchyně.[6] Když ale Spytihněv roku 1061 zemřel a k moci se dostal další z bratrů, olomoucký údělník Vratislav, byl Otovi svěřen olomoucký úděl, zatímco Konrád obdržel Brněnsko. V budoucnu měli olomoucký úděl spravovat synové Oty, Brněnsko nakonec Konrád rozdělil (měl totiž dva syny) a vyčlenil znojemský úděl.

Ota I. a král Vratislav

editovat
 
Bitva u Mailbergu

Mladší bratři knížete a krále Vratislava proti němu tvořili jakousi opozici, protože Vratislav se postupně snažil posílit vlastní moc na jejich úkor. Moravští údělníci také stáli za zvolením svého bratra Jaromíra pražským biskupem.

Jako symbol své suverenity razil vlastní denáry, v roce 1063 přispěl k založení olomouckého biskupství a své panovnické sídlo přenesl na Václavské návrší. Ve stejném roku 1063 se Ota oženil s uherskou princeznou Eufémií, zřejmě dcerou krále Bély I. a Ryksy Polské a sestřenicí druhé manželky Vratislava II. Adléty. Po svatbě začal zasahovat do mocenských konfliktů v rodné zemi své manželky. Dobové kroniky nezmiňují, zda své kroky konzultoval s Vratislavem, nebo se v Uhrách politicky angažoval na vlastní pěst. V roce 1074 pomohl získat uherský trůn Gejzovi I., svému švagrovi, kterého podpořil ve vítězné bitvě u Mogyoródu.[6] V roce 1078 Ota společně s Eufémií založil klášter Hradisko u Olomouce, kde byli také oba pohřbeni.[7].Dne 12. května 1082 bojoval po boku Vratislava II. v bitvě u Maibergu.[8]

Po Otově smrti v roce 1087 se vlády nad Olomouckem ujal Vratislav II., který ho poté svěřil svému synovi Boleslavovi. Vdova Eufemie s dětmi se uchýlila pod ochranu Konráda I. Není příliš známo, že Ota I. byl dávno před císařem Karlem IV. nazván „otcem vlasti“ (pater patrie) a „otcem Moravy“ (pater Moravie).[9]

Genealogie

editovat
Oldřich
zm. 9. listopadu 1034
  Božena?
zm. po 1052
  Jindřich Nordgavský
zm. 18. září 1017
  Gerberga
(z Grabfeldu)?
zm. po 1036
         
     
  Břetislav I.
zm. 10. ledna 1055
  Jitka ze Svinibrodu
zm. po 1052
 
     
   
Eufemie Uherská
zm. 2. dubna 1111
OO   ?
Ota I. Olomoucký
zm. 9. června 1086/7
                   
                   
Svatopluk Olomoucký
 zm. 21. září 1109
 
Ota II. Olomoucký
 zm. 18. února 1126
 

Reference

editovat
  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44. 
  4. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. S. 44.
  5. ČTK, Redakce /. Ostatky z Olomouce patří přemyslovským knížatům, potvrdili archeologové. Olomoucký deník. 2023-10-12. Dostupné online [cit. 2023-10-12]. 
  6. a b URAM, Milan. Dovolil si Ota I. Sličný odporovat knížeti?. History Revue. 2024-06-13, čís. 7, s. 80,81. 
  7. Kostel ukrýval kosti Přemyslovců, více o nich napoví analýza DNA
  8. KVIRENC, Jan. Slavné bitvy českých dějin. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-271-2936-2, ISBN 80-271-2936-2. OCLC 1140087285 S. 49. 
  9. ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-759-8. S. 79. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat