Otevřít hlavní menu

Ota III. Dětleb (112212. května 1160) byl synem Oty II. Černého a jeho manželky Žofie z Bergu, kníže údělu olomouckého v letech 11401160[1].

Ota III. Dětleb
Narození 1122
Úmrtí 12. května 1160 (ve věku 37–38 let)
Místo pohřbení Katedrála svatého Václava
Manžel(ka) Durancie
Děti Vladimír Olomoucký
Břetislav Olomoucký
Rodiče Ota II. Olomoucký a Žofie z Bergu
Příbuzní Eufemie Olomoucká (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
děd Ota I. Olomoucký
otec Ota II. Olomoucký
matka Žofie z Bergu
manželka Durancie
dcera Svatava
syn Vladimír Olomoucký
dcera Marie
dcera Durancie
syn Břetislav Olomoucký
dcera Eufemie
dcera Hedvika

Po neúspěšném pokusu jeho otce stát se knížetem a otcově smrti v bitvě u Chlumce (1126), byl otcovými přáteli odvezen do Ruska. Do údělu olomouckého se Ota vrátil až v roce 1140, po smrti Soběslava I. Poté se společně s českou šlechtou a ostatními moravskými údělníky zúčastnil odboje proti Vladislavovi II. Olomoucký biskup Jindřich Zdík vyhlásil nad relebanty interdikt.

Odboj byl nakonec poražen a následujícího roku vpadl kníže Vladislav na Moravu. Také zásahem papežského legáta se všichni zúčastnění usmířili a nikomu nebyl úděl odňat. S vědomím Oty III. Dětleba posléze napadl Konrád II. Znojemský biskupa Zdíka, jenž ale uprchl.

Později s knížetem a králem Vladislavem II. Ota III. spolupracoval. Odjel s ním na II. křížovou výpravu (1147) i do Polska (1157) a zúčastnil se i veleúspěšného tažení do Itálie (1158).

Zemřel 12. května 1160, jeho manželka Durancie ho přežila zhruba o půl roku. Oba byli pohřbeni v olomouckém klášteře Hradisko.[2]Zůstali po něm jistě dva synové Vladimír a Břetislav.

Obsah

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44. 
  2. Kostel ukrýval kosti Přemyslovců, více o nich napoví analýza DNA

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat