Otevřít hlavní menu

Úsobrno (fortifikace)

zaniklý hrad blízko Úsobrna

Úsobrno (též Durana) je okrouhlá valová fortifikace na kopci Durana východně od obce Úsobrno. Kopec se nazývá podle Durancie, manželky olomouckého knížete Oty III. Dětleba.

Úsobrno
Příkop
Příkop
Poloha
Adresa Úsobrno, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Úsobrno
Úsobrno
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Zeměpanský dvorecEditovat

Opevněný dvorec ležel na tzv. hvozdecké stezce vedoucí z Čech do Svitávky, kde se napojila na trstenickou stezku.[1] Zakládací listina kláštera Hradisko z roku 1078 (dochovaná v mladším opise) podřídila úsobrnský dvorec s vesnicí novému klášteru.[2] Dvorec ležel poblíž zemské hranice a k roku 1145 je tu připomínána celnice. Právě tady (či poblíž) došlo počátkem onoho roku k přepadu olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka a jeho doprovodu. Útočníky byli přemyslovci Vratislav Brněnský, Konrád II. Znojemský a Děpolt I. s družinami. Útočníci dvorec vydrancovali a zapálili, ale Jindřichovi se podařilo utéct a přes Litomyšl a Prahu pokračovat do Říma.[3]

Centrum úsobrnské provincie?Editovat

Podle části badatelů[kdo?] se jedná o centrum Úsobrnské provincie,[4] která je uváděna v písemných pramenech do roku 1258. Dílčí archeologické nálezy však datují existenci opevněného sídla až ve 13. a 14. století.[zdroj?] Zaniklo patrně v 2. polovině 13. století, neboť sídlem úřadu se stalo Jevíčko.[4] Z pozdějších let jakékoliv zmínky o hradu či tvrzi chybí, i když podle archeologických výzkumů tu existovalo opevnění ještě ve 14. a 15. století.[4]

PověstEditovat

Podle pověsti žila na tvrzi kněžna, která lákala na své sídlo poutníky a ihned po příchodu je vraždila.[4] Podle jiné verze to prováděla v noci a žádná z návštěv se nedožila rána: odtud název Durana.[4]

PopisEditovat

Tvrz měla kruhovitý tvar o průměru 50 až 60 metrů, zachován zůstal 4 až 6 metrů široký příkop.[4]

Přírodní rezervaceEditovat

Na severozápadním úbočí kopce leží přírodní rezervace Durana. Rostou zde bukové porosty a několik mohutných jedlí.

TuristikaEditovat

Kolem přírodní rezervace vede žlutá turistická značka ŠebetovPohoraÚsobrnoŠubířovDzbel,[4] ze které vede na vrchol, kde dříve stávala fortifikace, půlkilemetrová odbočka.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Úsobrno (Durana) [online]. stredovek-dv.webnode.cz [cit. 2012-04-24]. Dostupné online. 
  2. WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7106-563-0. S. 266. 
  3. Wihoda, str. 194 a 195
  4. a b c d e f g KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 13.1.2011 [cit. 2016-01-24]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat