Zuberec
Zuberec (polsky Zuberzec, maďarsky Bölényfalu) je obec na Slovensku v okrese Tvrdošín, v oravském regionu. Nachází se přibližně 30 km od polsko-slovenských hranic (Chochołów–Suchá Hora). Rozkládá se v Zuberské brázdě, resp. ve Studené dolině v Západních Tatrách. Obec leží v nadmořské výšce 760 metrů, žije zde přibližně 1850 obyvatel.
| Zuberec | |
|---|---|
 | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°15′38″ s. š., 19°36′46″ v. d. |
| Nadmořská výška | 760 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Žilinský |
| Okres | Tvrdošín |
| Tradiční region | Orava |
  Zuberec | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 72,33 km² |
| Počet obyvatel | 1 837 (31.12.2013[1]) |
| Hustota zalidnění | 25,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Ing. Vladimír Šiška[2] |
| Vznik | 1592 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| obec | |
| Telefonní předvolba | +421-43 |
| PSČ | 027 32 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | TS |
| NUTS | 510238 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mezi zdejší významné objekty patří i slovenský skanzen lidové architektury Muzeum oravské dědiny. V katastrálním území obce je veřejnosti přístupná Brestovská jeskyně.[3]
Název
editovatNázev Zuberec pochází od slova zubr, tj. od pojmenování zvířete z čeledi turovitých, které kdysi žilo i na slovenském území.
Dějiny
editovatPrvní zmínka pochází z roku 1593, kdy byla obec uváděna pod názvem Zwberczyc. V roce 1604, po vyplenění během Bočkajova povstání, Zuberec zanikl. Opětovné osídlení obce se zmiňuje v roce 1609. V roce 1624 žilo v Zuberci 12 rodin a přibližně 60 lidí.
V neklidném období 17. století za kuruckých bojů byla obec opakovaně pustošena, největší škody však způsobili vojáci polského krále Jana Sobieskeho v roce 1683. Osadníci zničenou obec postupně obnovovali a v roce 1715 žilo v Zuberci již 30 hospodářů a dohromady asi 150 obyvatel. Často se však vyskytovaly neúrodné roky, které decimovaly obyvatelstvo a vyhánělo je do úrodnějších regionů. Mnozí chodili na sezónní zemědělské práce do jiných stolic. Vedle řemeslných prací místní obyvatelé pálili vápno a tkali sukno. Koncem 18. století zde žilo 129 poddanských rodin, v roce 1870 měla obec 182 domů a 1 007 obyvatel.
Památky a muzeum
editovatKostel svatého Vendelína zde byl postaven z důvodu nedostatku místa v obci Habovka podle návrhu významného architekta Milana Michala Harmince. Základní kámen byl položen v roce 1929. Kostel byl vysvěcen v roce 1933, kdy ho vysvětil Andrej Hlinka. Nacházejí se v něm relikvie sv. Vendelína. Kříž před kostelem pochází z roku 1834.
Muzeum oravské vesnice
editovatMuzeum bylo založeno v roce 1967, kdy byl 24. září položen základní kámen. Zpřístupněno veřejnosti bylo v roce 1975.
Jiné památky
editovatNa území obce je postaveno 14 historických křížů.
Turismus
editovatLyžařská střediska
editovatNa území obce se nalézají tři lyžařská střediska s devíti lyžařskými vleky:
Turistické trasy
editovat
turistická trasa: Zuberec – Ťatliakova chata
turistická trasa: Habovka – Zuberec – sedlo Prieková (Skorušinské vrchy)- turistická trasa: chata Zverovka – vrch Brestová (1 902 m n. m., hlavní hřeben Západních Tater)
- turistická trasa: Adamcuľa – Roháčská plea
turistická trasa: Zuberec – horárna Biela skala- turistická trasa: Brestová – vrch Mikulovka (Skorušinské vrchy)
- turistická trasa: Zverovka – sedlo pod Osobitou – vrch Lúčna
- turistická trasa: rozc. v Smutné dolině – Roháčská plesa– Baníkovské sedlo (2 045 m n. m., hlavní hřeben Západních Tater)
turistická trasa: Zuberec – sedlo Pálenica (1 570 m n. m., hlavní hřeben Západních Tater)- turistická trasa: Brestová – Habovka
- turistická trasa: Zverovka – vrch Rákoň
Kulturní a sportovní akce
editovat- Podroháčské folklórní slavnosti (v roku 2008 - XXXIII. ročník)
- Goralský klobúčik (Mezinárodní závody ve sjezdovém lyžování)
- Zuberský triatlon zdravia
- Roháčsky triatlon
- Cena Janoviek (závody v lyžování – v obřím slalomu)
- Cena Milotína - (závody v lyžování - závody ve večerním paralelním slalomu)
- Štefanský výstup na Ťatliakovú chatu – (v prosinci)
- Výstup a sv. omša na Lúčnej – (v září)
- Výstup na Osobitú
- Výstup na Sivý vrch – (v červnu)
- Sviatok Hôr – (na začátku července)
- Deň sv. Huberta – (v srpnu)
- Oživené oravské remeslá – (Muzeum oravské dědiny)
- Od baču syra, od gazdinej koláča – (Muzeum oravské dědiny)
- Prechod na bežkách okolo Zuberca – (v únoru)
- WSA Eurocup Zuberec – (závody psích spřežení)
Osobnosti
editovat- Andrej Bážik (1866 – 1934), kněz a lidový spisovatel
- Alexius Demian, lesník[7]
- Jozef Prč, horal
- Anton Kocian st., horal, preparátor (jeho preparáty jsou vystaveny na Oravském hradu i v evropských muzeích)
- Cyril Harmata-Milotínsky, (1922 – 1970), kněz a náboženský básník
Galerie
editovat-
Osobitá, pohled ze Zuberce -
Muzeum oravské dědiny, kostel sv. Alžběty ze Zábreží -
Koliba Josu v Zuberci -
Zuberec v zimě
.jpg)
Literatura
editovat- Ignác Kuchtiak, Karol Maťkuliak: Zuberec – pod Roháčom žijem..., vydal Obecný úrad v Zuberci, Sign. 28.744-28.745
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Zuberec na slovenské Wikipedii.
- ↑ Štatistický úrad Slovenskej republiky Archivováno 7. 4. 2014 na Wayback Machine. (ZIP 187 kB)
- ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Ing. Vladimír Šiška je v seznamu. Dostupné online.
- ↑ Brestovská jaskyňa. www.ssj.sk [online]. [cit. 2022-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Úvod. www.janovky.sk [online]. [cit. 2022-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Ski areál Zuberec - Milotín. LYZOVANI.CZ [online]. [cit. 2022-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Zverovka – Spálená » Lyžování » Tatry.CZ. www.tatry.cz [online]. [cit. 2022-10-13]. Dostupné online.
- ↑ História turistiky v Roháčoch. www.angelfire.com [online]. [cit. 2022-10-13]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zuberec na Wikimedia Commons - Oficiální stránka obce
