Zelený pás kolem Prahy
Zelený pás kolem Prahy je dlouhodobý strategický záměr pražského magistrátu vytvořit zelený pás, který by vznikl pospojováním současných a nově vytvořených pražských parků a lesů.
Historie editovat
Myšlenka se objevila se už po roce 1918, ale systematičtější realizace tak dlouhodobého záměru je vzhledem k předpokládaným nákladům obtížná. To konstatoval v roce 1927 i Karel Čapek ve fejetonu Stromy a město.[1] Za obnovitele myšlenky zeleného prstence po roce 1989 je označován bývalý pražský primátor Jan Kasl.[2]
29. dubna 2008 vytvořila Rada hlavního města Prahy k plnění cílů svého programového prohlášení 2006–2010 „Praha – město pro život“ komisi pro koordinaci budování zeleného pásu. Předsedou komise byl jmenován radní pro územní rozvoj Martin Langmajer.[3] Podle tehdejších záměrů by měl vzniknout úpravou některých území na okrajích Prahy a propojením stávajících přírodních území, zejména na úkor zemědělské půdy, posílením rekreační úlohy lesů a jako usměrnění sídelní kaše pás lesů, luk, mokřadů, vodních ploch, parků a golfových hřišť.[2]
Do července 2008 bylo v rámci tohoto záměru nově osázeno kolem 0,42 km² ploch, především na území Šeberova, Kolovrat, Dolních Počernic, Satalic a Kbel. V roce 2008 bylo do územního plánu navrhováno dalších 4,5 km² například na území čtvrtí Běchovice, Třeboradice, Březiněves, Čimice a Suchdol (Praha).[2] Plochy nově přeměněné v zeleň měly mít celkovou rozlohu asi 17,8 km².[4] V lednu 2009 požádala Praha Středočeský kraj o navázání spolupráce, což by mimo jiné rozšířilo možnosti čerpání dotací z fondů Evropské unie.
V roce 2015 opět oživil myšlenku zeleného pásu Prahy tehdejší hejtman Středočeského kraje Miloš Petera.[5] Podle údajů o rozvoji pražské zeleně se sice pražské parky a lesy průběžně obnovují i rozšiřují (nově založené jsou např. lesopark Vinice v roce 2007, lesopark Letňany v roce 2008, les Robotka v roce 2016, les V Panenkách v roce 2017),[6] ale z dlouhodobého hlediska se strategie vytvořit zelený pás kolem Prahy zatím nenaplňuje.[7]
Popis pásu editovat
Pás má sestávat z následujících částí:[4][8]
- Troja, trojské peřeje mají být vyhlášeny jako chráněné území, na území Troji je přirozený zelený pás
- Vltava, Čimice, stávající zelený klín Drahaň-Troja je vytvářen údolími Čimického, Drahaňského a Bohnického potoka. Souvislá zeleň by měla kolem Vltavy pokračovat do Středočeského kraje
- Dolní Chabry, Ďáblice, na území mohou vzniknout lesy, sportoviště nebo parky
- Březiněves, Čakovice: západně od Březiněvsi je plánován les, v okolí Čakovic mohou vzniknout lesy, sportoviště a parky
- Letňany, Kbely, Čakovice: mezi Kbely a Čakovicemi má být nové golfové hřiště a vzniká zde i les - Lesopark Letňany
- Satalice: osa zeleně, lesní klín
- Vítkov, vrchol zeleného klínu od Klánovic
- Hrdlořezy, Kyje: propojení stávající zeleně lesy a loukami s Xaverovským hájem.
- Xaverovský háj, Vinice: propojení klínu od Úval do Hrdlořez, u Vinice vzniká les a park
- Klánovice-Čihadla, přírodní park zahrnující několik chráněných území. Přírodní pás má být rozšířen na sever k Horním Počernicím a na jih ke Škvorci
- Dubeč, Koloděje: existující zelený klín. Severovýchodně od Dubče mají vzniknout sportoviště
- Kolovraty: mají vzniknout lesy a zeleň směrem na Říčany
- Hostivařský lesopark, přírodní park Hostivař-Záběhlice, existující klín podél toku Botiče. Oblasti Trojmezí se týká politický spor o další využití
- Milíčovský les a Šeberov: má dojít k rozšíření zeleně směrem na Hrnčíře a Průhonice
- Kunratický les: na východě má být propojen s Milíčovským lesem. Jižní stranou je napojen na komořanský pás
- Michelský les – Vltava, zelený pás kolem Kunratického potoka
- Komořanská rokle: existující pás navazující na středočeskou zeleň
- Lipence – Zadní Kopanina, již existující pás. Mezi Černošicemi a Kazínem má být lužní les
- Ořech, Holyně, Slivenec, Jinočany, Zbuzany: zeleň má být výrazně posílena o lesy i louky
- Prokopské a Dalejské údolí, existující klín
- Motolský háj: parky Cibulka, Na Hliníku, Háje a Vidoule, lesy a chráněná území
- Obora Hvězda
- Hostivice, Zličín: propojení pražské a středočeské zeleně; západně od Zličína mohou být les, parky a sportoviště
- Přední Kopanina, rozšíření zeleně na sever do Středočeského kraje
- Přírodní park Šárka-Lysolaje, přirozený zelený klín
- Suchdol, Horoměřice: zamýšlené propojení pražské a středočeské zeleně
Mapa některých lokalit editovat
Na mapě jsou zachyceny především pražské lesy, přírodní parky, lesoparky, golfová hřiště a další významnější "zelené" lokality.
Související články editovat
Reference editovat
- ↑ ČAPEK, Karel. Stromy a město. Lidové noviny. 13.11.1927. Dostupné online.
- ↑ a b c BRODNÍČEK, Jan. Zelený pás kolem Prahy? Zatím hlavně na papíře. Pražský deník. 11.7.2008. Dostupné online.
- ↑ Zřízena komise pro Zelený pás kolem Prahy (Portál hlavního města Prahy). www.praha.eu [online]. [cit. 2020-04-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Pražská zeleň se spojí v jeden celek. MF Dnes. 26.1.2009.
- ↑ ŠTINGL, Michal. Myšlenka zeleného pásu Prahy znovu ožívá. ČtiDoma.cz [online]. 2015-08-06 [cit. 2020-04-24]. Dostupné online.
- ↑ Pražská příroda | Pražská příroda. www.praha-priroda.cz [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online.
- ↑ Zapomíná se na lokality mimo centrum Prahy | Téma. Lidovky.cz [online]. 2017-10-29 [cit. 2020-04-24]. Dostupné online.
- ↑ Popis zeleného pásu. Sousedé 2014 [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online.