Západní polesština
Západní polesština[1] (západopolessky Заходышнополіська волода, bělorusky Заходнепалеская мікрамова, ukrajinsky Західнополіська мова, polsky Język zachodniopoleski) je smíšený jazyk, jedná se o mix běloruštiny a ukrajinštiny, byl ale také ovlivněn polštinou. Mluví se jím v regionu Polesí, konkrétně v jeho západní části, tedy v části Běloruska, Ukrajiny a Polska. Lidé, co mluví tímto jazykem ho pužívají pro komunikaci mezi sebou, je brán jako dialekt.
| Západní polesština Заходышнополіська волода | |
|---|---|
 Rozšíření západní polesštiny | |
| Rozšíření | Západní část regionu Polesí (region) (Bělorusko, Ukrajina, Polsko) |
| Počet mluvčích | neznámý |
| Klasifikace |
|
| Písmo | azbuka |
| Postavení | |
| Regulátor | není |
| Úřední jazyk | není uznán |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | není |
| ISO 639-3 | není |
| Wikipedie | |
| neexistuje | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Abeceda editovat
Západní polesština používá cyrilici, psanou formu tohoto jazyka vymyslel běloruský etnograf Nikolaj Šeljagovič.[2]
Západopolesská abeceda:
| А а | Б б | В в | Г г | Ґ ґ | Д д | Е е | Ж ж | З з | И и |
| I i | Ы ы | J j | К к | Л л | М м | Н н | О о | П п | Р р |
| С с | Т т | У у | Ф ф | Х х | Ц ц | Ч ч | Ш ш | Шч шч |
Písmena se čtou stejně jako v ukrajinštině (tedy Г se čte jako české H, Ґ se čte jako české G, Е se čte jako české E a neměkčí předchozí hlásku), oproti ukrajinské cyrilici je navíc písmeno Ы, které se čte podobně jako v ruštině či běloruštině, a J, které se čte stejně jako české J, naopak se nepoužívá písmeno Щ a souhlásková skupina Šč se zapisuje Шч.
Ukázka západní polesštiny editovat
Ukázka textu:[3]
Рыбалка лычылоса чысто мужчынськым занетком. Сітка ля кломлі плыласа кэ правыласа выключно мужчынамы. Је ныпрыпомню выпадка, шоб пры дылынні рыбы була жоночына, хоч бы j сама нахабна з jix. Рыбалка кломлію змусюе двух рыбакив кэ двох-трох носылныкэj влова. Ныбуло выпадка, шоб цыкавына дівчынка пудыјшла до брата-рыболова. Мусыть в гэнах вжэ сыділо в jix буты далij од рыбалкы. «Рыбачка Соня» була-б ныможлывию зјевию в нашому краёвы.
Шэ одын способ лова — шнури (перемёты). Воны закыдувалыса но в мартовы-априлёвы. На зазубыня чыплялы угрыцэj. Знавці ствэрдювалы, шо то булы лычынкы мыногэj. Угрыць можна було накопаты в тую пору вылкамы коло воды з прыбырэжного пыска. Гынчию порою воны пропадалы и насадкию служылы укублы або келбы, алы вже ля удочок. На шнури ловылыса мынтузы. Угри пры мні вжэ траплелыса ридко, алы росповыдэj про jix було мныга. Був свыдком, ек одын старыji појшов по дорозы на Бэрысьть и, пройшовшы мо з кыломытыра, вырнувса назад ыз здоровэнным угром на плічах — в кыломытровы од сыла вловыв рыбыну на росыстијі траві.
Reference editovat
V tomto článku byly použity překlady textů z článků West Polesian microlanguage na anglické Wikipedii a Западнополесский микроязык na ruské Wikipedii.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Západní polesština na Wikimedia Commons
