Wikipedista:Svajcr/Pískoviště4

Pedagogika oboru fotografie představuje svébytnou skupinu oborů, které se podílejí na komplexní výuce fotografického řemesla a umění. Patří k nim teorie fotografie včetně filosofie, psychologie a sociologie, teorie vizuální komunikace, historiografie fotografie a umění, fyzické, chemické a elektronické části technologie a přirozeně také praktická výuka specializovaná na jednotlivé obory fotografie. Výuka fotografie v českém prostředí je spojena se jmény mnoha specifických pedagogů, kteří jsou autory řady učebních textů.

Charakteristika pedagoga

editovat

                Charakteristika kvalitního pedagoga fotografie není jednoznačná. Neplatí zjednodušený pohled, podle kterého každý výrazný umělec je kvalitním učitelem. Je ovšem pravda, že studenti se mohou od umělecké osobnosti leccos dobrého přiučit, i když tato nemá dostatečné pedagogické schopnosti. Stejně neplatí, že dobrý pedagog fotografie musí být současně výrazným fotografem. Schopnost vnímat fotografii není totéž jako ji vytvářet. Mnozí historici a kritici fotografie jednoznačně přesvědčují o svých mimořádných schopnostech vnímání, které jsou často doplněny důležitou sociální inteligencí a užitečným nadhledem. Zatímco pro autora volné tvorby je většinou vhodnější subjektivita, pro učitele a kritika, přehled a blízkost k objektivnějšímu posuzování.[1][2][3][4]

Fotografické školství

editovat

       K primárním formám výuky patří praktické učení asistentů v živnostenských ad. ateliérech. Příkladem byl třeba příbramský ateliér Matas, kde se vyučil František Drtikol, nebo učedníci Josefa Sudka.[5]

              Ve druhé polovině 20. století bylo základní školství oboru v Československu tvořeno postupně se rozvíjející výukou fotografie na Lidových školách umění, později Základních uměleckých školách (př. Ján Šmok v Praze, Miloslav Stibor v Olomouci), souběžně na krajských konzervatořích (př. Ján Šmok v Hradci Králové, Bořek Sousedík v Ostravě), v učebních oborech institucí (např. družstvo Fotografia Praha) a také na mimořádných školách (Pražská fotografická škola Václava Vláška, Institut výtvarné fotografie Karla O. Hrubého) přidružených ke Svazu českých fotografů. Po roce 1990 spektrum rozšířila řada soukromých institucí (Foto Centrum Škoda v Praze ad.).[6][7]

      Ve středním školství měla fotografie tradici na školách věnujících se užité grafice (Praha, Brno), aby se postupně rozšířila na většinu středních uměleckých škol.

    Průkopníkem vysokoškolské výuky fotografie, a to i v evropském měřítku, byla od roku 1946 pražská FAMU (Karel Plicka, Ján Šmok), druhou školou se stala Slezská univerzita v Opavě (1990 – Institut tvůrčí fotografie Vladimíra Birguse), třetí UMPRUM (1993 – Pavel Štecha) a pak se fotografie postupně rozšířila na nově vznikající umělecké fakulty krajských univerzit (např. UJEP Ústí nad Labem, UTB Zlín, ZU Plzeň ad.).[8]

Formy výuky

editovat

        Ve školách fotografie se výuka v zásadě realizuje jednou ze dvou forem. V prvé působí zejména pedagogové specializovaní na jednotlivé obory teorie a praxe, ve druhé dominují umělecké osobnosti a zaměření na fenomén umění.

Výuka univerzálních profesionálů

editovat

Výuka univerzálních profesionálů schopných v praxi realizovat různé typy zakázek je podobná na středních i vysokých školách. Studenti procházejí teoreticky i prakticky kombinovanou výukou více technických a tvůrčích předmětů. Žádný obor nedominuje, všechny harmonicky vyvažují koncepčně promyšlený celek.

Výuka volných umělců

editovat

                  Výuka umělců volné fotografické tvorby navazuje na tradici malířských a sochařských akademií umění, kde ve svých ateliérech pět nebo šest let učili vybrané studenty osobnosti umění. Dominuje předmět „Ateliérová výuka“, vše ostatní včetně teorie umění tvoří tzv. „doprovodné disciplíny“.[9][10][11][12]

Učebnice a pomůcky

editovat

  Specializované učební texty a pomůcky jsou významnou součástí výuky zejména u praktických umělců, kteří nemají stejné předpoklady jako studenti vědeckých oborů ke vnímání slovních přednášek. Proto dobré umělecké školy dbají na vydávání učebnic a skript, případně alespoň jejich zajištění do školních knihoven a současně také na budování kabinetů pomůcek. Vzhledem k tomu, že umělecké školy často nejsou tak velké, jako jiné vysoké školy, spojují se ve vydávání navzájem.

   U jednotlivých osobností pedagogů fotografie jsou shromážděny jejich publikace. Především učební texty, ale pokud je nepsaly, je vybrán soubor publikací komplexnějšího charakteru nebo někdy i knihy s ukázkami jejich tvorby, které mohou jako učebnice sloužit.[13]

Kvalifikační a pedagogické tituly učitelů

editovat

Kvalifikační tituly učitelů fotografie souvisejí s jejich odbornou specializací pocházející z různých škol. V rozvíjejícím se oboru fotografie však neměly často zcela logickou vazbu, většinu potřebných znalostí mnohdy pedagogové získali především individuálním studiem. Tato situace je z velké míry aktuální i počátkem 21. století.

Pedagogické tituly učitelů podléhají svébytnému českému úzu, kdy na uměleckých školách jsou přidělovány nevyrovnaně jen některým umělcům, přičemž nerozhoduje schopnost vyučovat, ale odborné uznání akademické komunity za uměleckou tvorbu. Mimoumělečtí pedagogové fotografie jsou pak převážně na uměleckých školách z habilitačních procesů vyloučeni.[13][14][15][3][12]

Osobnosti pedagogiky

editovat

Pavel Baňka (1941 Praha)

editovat

Baňka je absolventem pražského ČVUT. Fotografii se věnuje od 70. let. V letech 1992–1993 přednášel jako hostující pedagog na Ohio University. V roce 1995 se stal zakladatelem studia fotografie na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kde vyučoval až do roku 2016. V letech 2005–2008 byl hostujícím pedagogem na University of Derby ve Velké Británii. V roce 2002 měl rozhodující vliv na založení časopisu Fotograf. Jeho šéfredaktorem byl do roku 2019. Spolu s tehdejším týmem v roce 2009 založil rovněž Fotograf studio, později přejmenované na Fotograf Gallery, a o dva roky později i mezinárodní Fotograf Festival.[16][2]

Ludvík Baran (1920 Frýdlant nad Ostravicí – 2011 Praha)

editovat

Studoval dějiny umění, etnografii a antropologii na Univerzitě Karlově. Patří k první generaci absolventů FAMU, období, kdy ještě byla spojena výuka statické a kinetické fotografie (kamery). Působil na katedře dokumentární tvorby (kabinet audiovizuálních prostředků), věnoval se etnografické a místopisné fotografii. Sepsal inspirativní učební texty, zejména o problematice barvy ve vizuálním umění a portrétu ve fotografii. V letech 1968–1978 působil jako profesor na Kunstgewerbschule v Curychu, v roce 1977 také ve Finsku.[17][18][19][2]

Učební a další texty

editovat
  • Baran, Ludvík: Zázraky fotografie, Práce, nakl. ROH, Praha 1964
  • Baran, Ludvík: Portrét ve fotografii, Orbis Praha 1965, 1969
  • Baran, Ludvík. Barva v umění, kultuře a společnosti. 1. vyd. Praha: FAMU, 1978. 315 s.
  • Baran, Ludvík: Řeč filmové kamery, Praha 1965
  • Baran, Ludvík: Kamera zkoumá skutečnost, Praha 1967
  • Baran, Ludvík: Obraz ve filmu, Praha 1975
  • Baran, Ludvík: Poetika fotografie 1-2, příručka pro fotoamatéry, ÚKDŽ, Praha 1975-1984
  • Baran, Ludvík: Audiovizuální prostředky (Technika, tvorba, využití), SNTL Praha 1978
  • Baran, Ludvík: 1980 Audiovizuální prostředky: teorie-tvorba-technika
  • Baran, Ludvík: Zázraky filmového obrazu, Panorama Praha 1989
  • Baran, Ludvík: Fotografie jako dokument a tvorba ÚKDŽ Praha 1990

Vladimír Birgus (nar. 1954 Frýdek-Místek)

editovat

    Český historik fotografie, vysokoškolský pedagog a fotograf. V 70. létech studoval obor literatura-divadlo-film na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a současně také mimořádně fotografii FAMU v Praze.

Od roku 1978 pedagogicky působil na katedře fotografie na FAMU. V letech 19982002 vedl Kabinet dějin a teorie fotografie při katedře fotografie na FAMU.

Ve druhé polovině 80. let převzal po K. O. Hrubém vedení Institutu výtvarné fotografie SČF, jehož program a pedagogický sbor inovoval. Zkvalitnil studium do té míry, že se mohl stát po roce 1990 jednou ze zakládajících složek nové Slezské univerzity v Opavě. Birgus zde více než tři desítky let působil jako vedoucí Institutu tvůrčí fotografie, v němž byla užívána progresívní metoda neateliérové výuky vedoucí k univerzální profesionalitě.[20][21][22][19]

Výběr z publikovaných textů

editovat
  • Petr Balajka, Vladimír Birgus, Antonín Dufek, Ľudovít Hlaváč, Martin Hruška, Pavel Scheufler, Ladislav Šolc, Encyklopedie českých a slovenských fotografů, ASCO, Praha 1993.
  • Vladimír Birgus, Miroslav Vojtěchovský, Jistoty a hledání v české fotografii 90. let / Certainty and Searching in Czech Photography of the 1990s,  KANT, Praha 1996.
  • Vladimír Birgus, Miroslav Vojtěchovský, Česká fotografie 90. let / Czech Photography of the 1990s. KANT, Praha 1998.
  • Vladimír Birgus (ed.), Česká fotografická avantgarda 1918-1948, KANT, Praha 1999.
  • Vladimír Birgus (ed.), Tschechische Avantgarde-Fotografie 1918-1948,  Arnoldsche, Stuttgart 1999.
  • Vladimír Birgus, Pavel Scheufler, Fotografie v českých zemích 1839-1999,  Grada, Praha 1999.
  • Vladimír Birgus, Jan Mlčoch, Akt v české fotografii / The Nude in Czech Photography, KANT, Praha 2000, 2005.
  • Vladimír Birgus, Antonín Dufek, Margit Zuckriegl, Laterna Magica. Einblicke in eine Tschechische Fotografie der Zwischenkriegszeit, Rupertinum, Salcburg, 2000.
  • Vladimír Birgus, Margit Zuckriegl, Maestri della fotografia dell’avanguardia ceca negli anni Venti e Trenta / Masters of the Czech Avant-Garde Photography of the 1920’s and the 1930’s, Silvana Editoriale, Milano 2001.
  • Vladimír Birgus (ed.), Czech Photographic Avant-Garde, 1918-1948, The Massachusetts Institute of Technology Press, Cambridge (Mass.) & London 2002.
  • Vladimír Birgus: Fotografie 1981-2004 / Photographs 1981-2004 / Photographies 1981-2004 / Fotografie 1981-2004. Text Elźbieta Lubowicz. KANT, Praha 2004.
  • Vladimír Birgus, Jan Mlčoch, Česká fotografie 20. století. Průvodce,  Uměleckoprůmyslové muzeum a KANT, Praha 2005.
  • Vladimír Birgus, Jan Mlčoch, Tschechische Fotografie des 20. Jahrhunderts, Kunst- und Ausstellungshalle der Bundesrepublik Deutschland, Bonn 2009
  • Vladimír Birgus, Tomáš Pospěch, Tenkrát na Východě. Češi očima fotografů 1948-1989 / Once Upon a Time in the East. Czechs through the Eyes of Photographers, 1948-1989, KANT, Praha 2009.
  • Vladimír Birgus, Jan Mlčoch, Česká fotografie 20. století, KANT, Praha 2009.
  • Vladimír Birgus, Jan Mlčoch, Czech Photography of the 20th Century,  KANT, Praha 2009.
  • Vladimír Birgus, Vnitřní okruh v současné české fotografii / The Intimate Circle in Contemporary Czech Photography, GHMP a KANT, Praha 2013.
  • Björn Andersson, Štěpánka Bieleszová, Vladimír Birgus, Landskrona Foto View: Czech Republic. A century of avant-garde and off-guard photography, Landskrona Museum, Landskrona 2015.
  • Vladimír Birgus, Štěpánka Bieleszová, Na pierwczy rzut oka. Wybór z czeskiej fotografii XX. i XXI. wieku. / Na první pohled. Výběr z české fotografie 20. a 21. století. / At First Sight. A selection of Czech photography from the 20th and 21st centuries, Muzeum umění, Olomouc 2016.
  • Birgus; Scheufler: Česká fotografie v datech 1839 – 2019, Grada, Praha, 2021

Jaroslav Bouček  (1903 Vídeň – 1985 Praha)  

editovat

Jaroslav Bouček byl český vědec oboru technologie fotografie a filmu, filmař, jeden ze zakladatelů pražské FAMU, kde působil jako profesor filmové techniky.

Studoval elektroinženýrství na České vysoké škole technické v Brně. V roce 1946 se stal společně s fotografem Karlem Plickou a filmovým kritikem Antonínem M. Brousilem spoluzakladatelem Filmové fakulty Akademie múzických umění v Praze. Inspiroval mj. Jána Šmoka, studenta první generace FAMU, který pak věnoval výraznou část prvého období svého výzkumu snímkové technice. Založil zde kabinet techniky, který měl rovnocenné postavení s uměleckými obory a bylo možné v něm samostatně studovat technickou specializaci.[23][24][25]

Výběr z publikací

editovat
  • Bouček, Jaroslav; Novák, Vladimír: Praktická fotografie. Pro posluchače vysokých škol, fotografy - amatéry a fotografy z povolání, nákladem vlastním, Brno, 1935
  • Bouček, Jaroslav: Příspěvek k sensitometrii fotografických desek a papírů, Česká vysoká škola technická, Brno, 1931
  • Bouček, Jaroslav a kol.: Reprografia, Alfa, Bratislava, 1971
  • Bouček, Jaroslav: Sensitometrická studie trojbarevného uhlotisku = Beitrag zur Sensitometrie des Dreifarben-Pigment-Druckes, Vysoká škola technická Dra Edvarda Beneše, Brno, 1938

  Anna Fárová byla česko-francouzská historička a kritička fotografie. Dějiny umění a estetiku studovala v letech 1946 – 51 na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Promovala spisem „Vliv fotografie na malířství. František Drtikol“.

     Do roku 1970 byla ve svobodném povolání, od roku 1970 do roku 1976 působila na FAMU a v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Negativní vztah ke komunismu potvrdila podpisem Charty 77. To ukončilo její práci v muzeu i pedagogickou činnost na FAMU.

     Později přednášela také na univerzitách ve Francii, USA i Velké Británii. Spolupracovala s nakladatelstvími Odeon, Orbis a Torst, publikovala především monografie věnované jednotlivým fotografům. Byla také editorkou série Paragraphic Books v newyorském nakladatelství Grossman Publisher.[26][19]

Výběr z textů

editovat
  • Fárová, Anna: Současná fotografie v Československu, Obelisk, Praha, 1972
  • Fárová, Anna a kol.: Ursprung und Gegenwart tschechoslowakischer Fotografie = Origin and presence of czech photography, Frankfurt am M., 1985
  • Fárová, Anna: 11, katalog jedenácti současných českých fotografů v galerii FOMA, Praha, 1988
  • Fárová, Anna: 37 fotografů na Chmelnici, katalog výstavy, Praha, 1989
  • Fárová, Anna: Československý listopad 1989, Radost, Praha, 1989
  • Fárová, Anna: Československá fotografie v exilu, Praha, 1992
  • Osobnosti české fotografie, katalog výstavy, Uměleckoprůmyslové muzeum, Praha, 1993

Jaromír Funke (1895 Skuteč u Kolína – 1945 Praha)

editovat

Studia medicíny, práva a filozofie na Univerzitě Karlově v Praze a Bratislavě přerušil, aby se mohl věnovat fotografii. Během své fotografické praxe publikoval Funke úvodníky a kritiky o fotografii. V letech 1931-1935 vedl Funke oddělení fotografie na Škole uměleckých řemesel v Bratislavě. Nedlouho poté do roku 1944 učil na Grafické škole v Praze.  Společně s ředitelem školy Ladislavem Suthou vydal v roce 1935 publikaci Fotografie vidí povrch. Na svých cestách se zajímal o sociální politiku, pro přispíval fotografiemi do obrázkového týdeníku Pestrý týden. Později se také na několik let stal redaktorem časopisu Fotografický obzor.[27][20]

Publikace

editovat
  • Funke, Jaromír: Fotografie vidí povrch = La photographie reflète l’aspect des choses, Státní grafická škola Praha, nákladem Družstevní práce, 1935

Karel Otto Hrubý (1916 Vídeň – 1998 Senotín)

editovat

Karel Otto Hrubý český fotograf, pedagog a teoretik fotografie studoval práva na Univerzitě Karlově. Po 2. světové válce se stal fotoreportérem a kameramanem. V letech 19521977 vyučoval fotografii na Škole uměleckých řemesel v Brně (ŠUŘ) i jinde a vychoval řadu fotografických osobností (např. Pavel Dias, Miroslav Myška, Petr Sikula, Jiří Horák, Rostislav Košťál, František Maršálek, Irena Armutidisová aj.). V roce 1971 inicioval s Bohuslavem Kabourkem založení Školy výtvarné fotografie při Svazu českých fotografů, která byla později přejmenována na Institut výtvarné fotografie a po roce 1990 se stala součástí Slezské univerzity v Opavě. Publikoval recenze fotografických výstav a odborné texty.[28][20]

Učební texty

editovat
  • Hrubý, Karel Otto: Krajinářská fotografie, Orbis, Praha, 1973

Josef Pecák (nar. 1941)

editovat

Vystudoval obor filmového a televizního obrazu na FAMU a od roku 1971 na ní působí jako pedagog v rámci Kabinetu filmové a fotografické techniky, který garantuje vlastní specializovaný studijní obor. Přednáší základy teoretické i praktické filmové exponometrie, teorii fotoprocesu, barevný proces včetně zaměření na historii barevné fotografie, senzitometrii a vede související semináře. Vyučuje také v rámci zahraničních kurzů FAMU.

V roce 1990 se stal na tři roky děkanem FAMU. Jako pedagog hostoval na univerzitách v Itálii a Japonsku. Napsal rovněž učebnici pro kinoamatéry.

Učební a další odborné texty

editovat
  • Pecák, Josef: Řešení vztahu mezi psychofyziologií vnímání a objektivními parametry zobrazovacích systémů. Výzkumný ústav zvukové, obrazové a reprodukční techniky, Praha, 1971
  • Ján Šmok, Josef Pecák: Barevný proces, FAMU, SPN, Praha, 1972
  • Pecák, Josef: Subjektivní aspekty reprodukce barevným filmem. Dominantní význam barevného kontrastu. Praha, 1974
  • Ján Šmok, Josef Pecák, Petr Tausk: Barevná fotografie, SNTL – Nakladatelství technické literatury, Praha, 1975
  • Pecák, Josef; I. Pohl: překlad – D. Holló, M. Kun, I. Vásárhelyi: Příručka filmaře amatéra, SNTL, Praha, 1982
  • Pecák, Josef: J. Pecák, Z. Hoffmann: Modelování celkového osvětlení výstavních prostor galerie moderního umění, výzkumná zpráva VÚZORT, č. 4., Praha, 1986
  • Pecák, Josef: Il sistema d´insegnamento alla FAMU, La Sapienza, Universitá di Roma, 1988
  • Pecák, Josef: Psychological Aspects of Vision, Nihon University, Japan, 1991
  • Pecák, Josef: Problems of European Art Schools, Sóka University, 1991
  • Pecák, Josef: Psicologia della percezione attraverso la visione, Universitá di Cassino, 1992
  • Pecák, Josef: Il movimento e il suo significato psicologico, sborník Psicologia generale e della letteratura alle soglie del III. millenio, Milano, 1998
  • Pecák, Josef a kol.: Metodiky digitalizace národního filmového fondu metodou DRA. Metodiky hodnocení kvality filmového obrazu z pohledu zrakového vjemu diváka s cílem vytvoření rovnocenné restaurované digitální kopie v porovnání s mateřskými archivními filmovými obrazovými zdroji. Akademie múzických umění v Praze, Nakladatelství AMU, 2018

Zdroje:

Birgus; Scheufler: Česká fotografie v datech 1839 – 2019, Grada, Praha, 2021, s. 164, 191, 192

https://www.famucinematographydpt.com/ucitele/prof-mgr-josef-pecak-csc/

Karel Plicka (1894 Vídeň1987 Praha)

editovat

Karel Plicka, též Karol Plicka byl fotografickým a filmovým tvůrcem, který se zbýval zejména etnografickými tématy v propojení hudby a vizuality. Z tohoto základu pak vycházelo jeho pedagogické působení. Vyrostl v mnohonárodnostním prostředí rakousko-uherské monarchie.

Po studiu učitelského ústavu v Hradci Králové (1909–1913) působil nejprve jako venkovský učitel v Úpici, ae záhy se začala věnovat sběru lidových písní a dokumentaci lidové kultury.  V letech 1924–1928 studoval na univerzitě v Bratislavě národopis a hudební vědy. Jeho folkloristické a etnografické fotografické a filmové dokumenty přerostly v osobité doklady vysoké estetické hodnoty, za které získal i řadu ocenění.

V letech 1937–1939 působil na filmovém oboru Školy umeleckých remesiel v Bratislavě. Po 2. světové válce se podílel spolu s Antonínem Martinem Brousilem a Jaroslavem Boučkem na založení FAMU – Filmové fakulty AMU v Praze, otevřené v listopadu 1946. Stal se prvním děkanem této školy a mimořádným profesorem pro obor kompozice filmového obrazu. Školu opustil roku 1950 a dále se věnoval jen fotografické tvorbě. Nebyl autorem učebních textů, ale jako učebnice skladby fotografického obrazu působily jeho fotografické publikace.

Zdroje:

Birgus; Scheufler: Česká fotografie v datech 1839 – 2019, Grada, Praha, 2021, s. 110, 130, 160

Balajka, Petr a kol.: Encyklopedie českých a slovenských fotografů, Asco, Praha, 1993

SLIVKA, Martin: Karol Plicka – Básnik obrazu, Osveta, Martin 1982

Rudolf Skopec (1913 Velké Meziříčí – 1975 Praha)

editovat

Skopec pocházel z rodiny fotografického živnostníka. Absolvoval gymnázium a současně se vyučil v otcově ateliéru. Poté pokračoval ve studiu fotografie na Lehr und Versuchsanstalt für Photografie v Mnichově.

Naučil se vnímat fotografii i s její historií, proto záhy začal vytvářet sbírku techniky i tvorby. Její obsah prezentoval poprvé již v roce 1939 výstavou Sto let fotografie.

Patřil také k fotografům meziválečné avantgardy. Časem u něj však začalo převažovat sběratelství, popisování historie a pedagogická činnost. V letech 19401973 vyučoval na Státní grafické škole, v letech 1962–1975 přednášel na FAMU a na pozvání také v cizině. V Národním technickém muzeu se významně podílel na vytvoření sbírky Interkamera.

Jeho nejvýraznějším a svým způsobem průkopnickým dílem byla sestavení publikace Dějiny fotografie v obrazech od nejstarších dob k dnešku, vydané Orbisem v roce 1963. Vytvořil ji z velké části z vlastní sbírky. Po Skopcově předčasné smrti se jeho sbírku jeho sbírku nepodařilo uchovat. Zachráněna byla jen část, kterou po dvaceti létech získalo Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.

Učební a další texty

editovat
  • Skopec, Rudolf: Sto let fotografie. Historický přehled vývoje fotografie, Praha, 1939
  • Skopec, Rudolf: Fotografická praxe, Orbis, Praha, 1953
  • Skopec, Rudolf: Nadar – Gaspard Robert Felix Tournachon, fotograf, vzduchoplavec, spisovatel, SNKLHU, Praha, 1960
  • Skopec, Rudolf: Dějiny fotografie v obrazech od nejstarších dob k dnešku, Orbis, Praha, 1963

Zdroje:

Birgus; Scheufler: Česká fotografie v datech 1839 – 2019, Grada, Praha, 2021, s. 12, 143, 275

Slavíček, Lubomír (ed.): Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Bořek Sousedík (1946 Ostrava)

editovat

Je absolventem ekonomické fakulty Vysoké školy báňské v Ostravě. Poté od roku 1976 dálkově studoval fotografii na FAMU. Na Lidové konzervatoři v Ostravě učil obor fotografie v letech 1972 až 1991. Zde připravil k vydání řadu učebních textů k technice, historii a teorii fotografie. Soubor učebnic byl inspirován skripty FAMU, ale jejich obsah byl autorem rozvíjen nezávisle. Roku 1982 začal působit také jako lektor v kurzech pro zahraniční studenty v Salcburku.

Sousedík vyučoval historii fotografie, fotografickou techniku i fotografickou tvorbu. Vedle Jána Šmoka patřil k nejvýraznějším osobnostem české fotografické pedagogiky. Soustředěným rozhovorem nad tvorbou byl schopen dovést jednotlivé studenty k odkrytí jejich hlubšího osobního vztahu k fotografii.

Učební texty

editovat
  • Sousedík, Bořek: Úvod do dějin fotografického obrazu, LK/MKS Ostrava 1982
  • Sousedík, Bořek: Základy fotografie, LK/MKS Ostrava, 1984
  • Sousedík, Bořek: Snímková technika, LK/MKS Ostrava, 1987
  • Sousedík, Bořek: Skladba fotografického obrazu, LK/MKS Ostrava 1989

Zdroje:

Birgus; Scheufler: Česká fotografie v datech 1839 – 2019, Grada, Praha, 2021, s. 142, 158, 161, 171

Balajka, Petr a kol.: Encyklopedie českých a slovenských fotografů, Asco, Praha, 1993

Pospěch, Tomáš (ed): Česká fotografie 1938-2000 v recenzích, textech a dokumentech. Sborník textů zaměřených na českou fotografii, Praha, 2011, 376 s.

Miloslav Stibor (1927 Olomouc – 2011 Olomouc)

editovat

Je absolventem katedry výtvarné výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V roce 1960 prosadil založení Lidové školy umění v Olomouci, kterou vedl až do roku 1987. Patřila k prvým, kde se vyučoval obor fotografie. Pro lidové školy vydal učebnici, která se dlouhá léta požívala po celé republice. V období 19791990 působil na Institutu výtvarné fotografie Svazu českých fotografů. V letech 1990–2007 přednášel na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě předměty Fotografie plastiky a architektury, Akt a Základní principy osvětlování.

Učební texty

editovat
  • Stibor, Miloslav: Fotografie pro lidové školy umění, Praha, 1982 (2. vydání 1989)

Zdroje:

Birgus; Scheufler: Česká fotografie v datech 1839 – 2019, Grada, Praha, 2021, s. 150-152, 200

Balajka, Petr a kol.: Encyklopedie českých a slovenských fotografů, Asco, Praha, 1993

Jaroslav Šimek (nar. 1920)

editovat

Vystudoval přírodní vědy. Na FAMU působil v 60. - 80. létech 20. století jako externí pedagog přednášející obory související s fotochemií. Byl autorem řady vysokoškolských a také populárních učebnic vztahujících se jednak k fotochemii, jednak k chemii obecně. Pro své publikace nafotografoval řadu výtvarných fotografií dokládajících speciální fotografické techniky.

Učebnice

editovat
  • Šimek, Jaroslav: Fotografie, ČVUT, Praha, 1965
  • Šimek, Jaroslav: Zvláštní fotografické techniky, Práce, Praha, 1969
  • Šimek, Jaroslav: Fotografie v teorii a v praxi, Praha, 1970
  • Šimek, Jaroslav: Fotografické postupy, Praha, 1972
  • Šimek, Jaroslav: Fotografická technika. Skripta pro studenty FAMU, SPN, Praha, 1976
  • Šimek, Jaroslav: Zvláštní fotografické postupy, Práce, Praha, 1980
  • Šimek, Jaroslav: Základy fotochemie, FAMU, Praha, 1983
  • Šimek, Jaroslav: Neklasické fotografické postupy, FAMU, Praha, 1986
  • Šimek, Jaroslav: Netradiční techniky výtvarné fptpgrafie, FAMU, Praha, 1989
  • Šimek, Jaroslav: Techniky fotografie, FAMU, Praha, 2003

Zdroje:

Balajka, Petr a kol.: Encyklopedie českých a slovenských fotografů, Asco, Praha, 1993

Ján Šmok (1921 Lučenec – 1997 Praha)

editovat

Ján Šmok patřil k první generaci studentů FAMU, kterou ovlivnil svou klasickou skladbou fotografického a filmového obrazu profesor Karel Plicka a profesionální zájem o techniku v nich vzbudil Jaroslav Bouček. Pedagogické nadání se v něm projevilo v samotných začátcích kariéry, proto působil hned po studiu na škole jako asistent. Badatelsky se věnoval stejně teorii skladby jako teorii techniky, což se příznivě integrovalo v jeho vznikající teorii sdělování. Málokterá verze teorie komunikace nebo dokonce obecné teorie umění umí tak dobře analyzovat technické souvislosti celého procesu. Technologicky náročné prostředí oboru vedlo teoretiky především ke sledování primárních vztahů tvůrců, tvorby a diváků a až návazně na estetickou problematiku umění. V tom spočíval užitek odlišného úhlu pohledu Šmokova teoretického výzkumu.

        Nejprve na katedře filmového a televizního obrazu a později na katedře fotografie se mu podařilo vybudovat systematickou formu studia, která vedla především k univerzální profesionalitě absolventů, kteří byli připraveni působit v praxi v zakázkové práci.

   Přes své exkluzivní postavení vysokoškolského profesora Šmok nikdy neopustil sféru základního uměleckého vzdělávání a veřejné osvěty, jakou tehdy teprve emancipující se fotografie velmi potřebovala. Společně s Miloslavem Stiborem patřil k zakladatelům výuky fotografie na lidových školách umění, vedl kurzy krajských konzervatoří a po odchodu do důchodu se ujala vedení Svazu českých fotografů, sdružujícího především amatéry.

   Šmok dokázal vychovat nejen osobnosti fotografické tvorby, ale také dobré fotografické pedagogy. Na FAMU v jeho šlépějích pokračovali například profesoři Miroslav Vojtěchovský, Vladimír Birgus a Pavel Dias, po roce 1990 nová studia fotografie na dalších školách založili Pavel Štecha (UMPRUM), Jaroslav Prokop (UTB Zlín), František Tomík (AU B. Bystrica) nebo Milota Havránková a Ľubo Stacho (VŠVU Bratislava), skupina jeho žáků v čele s Vladimírem Birgusem stála v roce 1990 u zakládání Institutu tvůrčí fotografie nové Slezské univerzity v Opavě, někteří absolventi Šmokova studia působili pedagogicky na zahraničních univerzitách, Miroslav Vojtěchovský např. ve Washingtonu, Robert Buchar na filmové škole v Chicagu. Stranou nezůstalo ani střední školství, kde vyučovali Šmokovi žáci např. Stanislav Boloňský, Pavel Dias, František Tomík a Milan ušák dokonce založil novou soukromou střední grafickou školu v Jihlavě, v níž vytvořil školní galerii Jána Šmoka.

Učební texty

editovat
  • Šmok, Ján: Obecné principy komposice ve fotografii, Praha 1954
  • Šmok, Ján: K problematice portrétu ve fotografii, Praha 1955
  • Šmok, Ján: Problematika fotografie, jako nového sdělovacího prostředku, Praha 1955
  • Šmok, Ján: Úvod do fotografické praxe, Praha 1955
  • Šmok, Ján: Kompozice obrazu, Praha 1955
  • Šmok, Ján: O fotografické kompozici, České Budějovice 1955
  • Šmok, Ján: Fotočlánky a zjišťování exposičních poměrů, Praha 1955
  • Šmok, Ján: Obecná teorie a kompozice fotografického obrazu, Praha 1956
  • Šmok, Ján: Filmová fotografie, Praha 1957
  • Šmok, Ján: Barevná fotografie, Praha 1961
  • Šmok, Ján: Fotografická kompozice, Praha 1961
  • Šmok, Ján: Základní problémy amatérské fotografie, Praha 1961
  • Šmok, Ján: K estetice fotografie, Praha 1961
  • Šmok, Ján: Fotografická praxe v přírodě, Praha 1961
  • Šmok, Ján: Fotografie při umělém světle, Praha 1961
  • Šmok, Ján: Sensitometrie, filtry, měření exposice, Český Krumlov 1962
  • Šmok, Ján: K estetice fotografie, Český Krumlov 1962
  • Šmok, Ján: Úvod do estetiky fotografie, Praha 1963
  • Šmok, Ján: Úvod do teorie fotografie, Praha 1963
  • Šmok, Ján: Obecné principy kompozice fotografického obrazu, Praha 1963
  • Šmok, Ján: Filmová fotografie, Praha 1964
  • Šmok, Ján: Úvod do teorie fotografie, Hradec Králové 1964
  • Šmok, Ján: Obecná teorie umění (rukopis, Praha 1964)
  • Šmok, Ján: Skladba kinematografického obrazu, Praha 1964
  • Šmok, Ján: Úvod do teorie fotografického obrazu, Praha 1964, (2. 1967)
  • Šmok, Ján: Snímková technika I., Praha 1965
  • Šmok, Ján: Snímková technika filmu, Praha 1965
  • Šmok, Ján: Diapozitiv, Praha 1965
  • Šmok, Ján: K estetike fotografie, Bratislava 1965 
  • Šmok, Ján: Úvod do fotografické kompozice, Hradec Králové 1966
  • Šmok, Ján: Úvod do fotografické praxe, Praha 1966
  • Šmok, Ján: Problematika fotografie 1, Praha 1966
  • Šmok, Ján: Problematika fotografie 2, Praha 1967
  • Šmok, Ján: Nástin obecných základů teorie fotografie, Ostrava 1968 
  • Šmok, Ján: Teorie sdělování, Praha 1968
  • Šmok, Ján: Úvod do stavby a skladby fotografického obrazu, Bratislava 1968
  • Šmok, Ján: Akt vo fotografii, Martin 1969, 1986
  • Šmok, Ján: Jak se dívat na fotografii, Ústí nad Labem 1969
  • Šmok, Ján: Obecné základy teorie televize, Praha 1969
  • Šmok, Ján: Úvod do teorie sdělování, Praha 1970
  • Šmok, Ján: Umělé světlo ve fotografii, Praha 1972, 1978, (bulharsky 1976)
  • Šmok, Ján: Teorie skladby kinematografického obrazu, Praha 1972
  • Šmok, Ján: Fotografie, mládež, estetika a etika, Praha 1972 
  • Šmok, Ján: Barevný proces, Praha 1972
  • Šmok, Ján: Úvod do teorie fotografického obrazu I., Praha 1972
  • Šmok, Ján: Snímková technika, Praha 1973
  • Šmok, Ján: Skladba fotografického obrazu, Praha 1974
  • Šmok, Ján: Diapozitiv v praxi, Praha 1975 (bulharsky 1976)
  • Josef Pecák; Petr Tausk; Šmok, Ján: Barevná fotografie, Praha 1975,1978
  • Šmok, Ján: Za tajomstvami fotografie, Martin 1975
  • Hanzlíková, Alena; Šmok, Ján: Vkus a nevkus kolem nás, Praha 1977
  • Šmok, Ján: O kompozici ve fotografii, Praha 1979
  • Šmok, Ján: Škola fotografie, Ústí nad Labem 1980
  • Bažant, Josef; Šmok, Ján: Metodika práce dětského fotografického kroužku, Praha 1980
  • Šmok, Ján: Začněte fotografovat, Praha 1983,1984
  • Šmok, Ján: Stavba a skladba fotografického snímku, Praha 1983
  • Šmok, Ján: Composition d´image cinématographique, Praha 1984
  • Šmok, Ján: Úvod do teorie amatérské fotografie, Praha 1984 
  • Šmok, Ján: Fotografování, Praha 1985
  • Šmok, Ján: Úvod do teorie fotografie, Praha 1989
  • Šmok, Ján: Consciousness and content behavior, University of Maine, USA 1989
  • Šmok, Ján: Teorie a skladba, Praha 1992,1997
  • Buchar, Robert; Šmok, Ján: Design of the Cinematographic Image, Columbia College, Chicago, 1993
  • Šmok, Ján: Teorie skladby fotografického obrazu, Opava 1994
  • Šmok, Ján: Teorie umění a obsahového jednání člověka, Benešov 1994
  • Šmok, Ján: The Human Beings, Content Behaviour, Art, Benešov 1996
  • Šmok, Ján: An Introduction into the Theory of Photograpic and Cinematographic Image, Praha 1996

Zdroje:

Birgus, Vladimír: Ján Šmok, FAMU, Praha, 2000

Birgus; Scheufler: Česká fotografie v datech 1839 – 2019, Grada, Praha, 2021, s. 130, 200, 252

Hlaváč, Ľudovít: Dejiny slovenskej fotografie, Osveta, Martin, 1989

Slavíček, Lubomír (ed.): Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Balajka, Petr a kol.: Encyklopedie českých a slovenských fotografů, Asco, Praha, 1993

Pavel Štecha (1944 – 2004)

editovat

Obor fotografie studoval na pražské FAMU (absolutorium roku 1971). Na této škole vyučoval v létech 19741994 dokumentární fotografii. V počátcích se věnoval zejména živé fotografii, od 90. let se výrazně zaměřil na snímky architektury. V roce 1993 se stal zakladatelem studia fotografie na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové.

Zdroje:

Birgus; Scheufler: Česká fotografie v datech 1839 – 2019, Grada, Praha, 2021, s. 200, 290

Balajka, Petr a kol.: Encyklopedie českých a slovenských fotografů, Asco, Praha, 1993

Petr Tausk (1927 Praha – 1988 Praha)

editovat

Absolvoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a pracoval jako vědecký pracovník. Současně se zabýval teoreticky i prakticky fotografií. Od roku 1967 působil jako externí pedagog na FAMU, kde vydal řadu učebních textů k technice, teorii a dějinám fotografie a později také na Pražské fotografické škole.

Učební texty

editovat
  • Tausk, Petr (ed.): Praktická fotografie. Oborová encyklopedie, SNTL, Praha, 1972
  • Pecák; Šmok, Tausk: Barevná fotografie, SNTL, Praha, 1975
  • Tausk, Petr: Die Geschichte der Fotografie im 20. Jahrhundert : von der Kunstfotografie bis zum Bildjournalismus. Překlad Karin Thomas, Gert Koshofer. Kolín nad Rýnem: DuMont, 1977. 269 s. ISBN 3-7701-0813-2. (německy)
  • Tausk, Petr: Photography in the 20th Century. Překlad Veronica Talbot, J. David Beal. Londýn: Focal Press, 1980. ISBN 0-240-51031-3. (anglicky)
  • Tausk, Petr: Dějiny fotografie, Díl 2 - Interpretační hlediska, Praha, SPN, 1984 - skriptum FAMU
  • Tausk, Petr: Přehled současné fotografie v zahraničí, Praha, SPN, 1985 - skriptum FAMU
  • Tausk, Petr: Přehled vývoje československé fotografie od roku 1918 až po naše dny, Praha, SPN, 1986 - skriptum FAMU
  • Tausk, Petr: Dějiny fotografie, Díl 1. - Přehled vývoje fotografie do roku 1918, Praha, SPN, 1987 – skriptum FAMU
  • Tausk, Petr: Dějiny fotografie I.: skripta pro 1. a 2. ročník Pražské fotografické školy, Svaz českých fotografů, Praha, 1988, 3. vydání, 128 s., pro vnitřní potřebu
  • Tausk, Petr: Dějiny fotografie III. část A: skripta pro 3. a 4. ročník Pražské fotografické školy, Svaz českých fotografů, Praha, 1988, 2. vydání, 69 s.
  • Tausk, Petr: Dějiny fotografie III. část B: skripta pro 3. a 4. ročník Pražské fotografické školy, Svaz českých fotografů, Praha, 1988, 2. vydání, 178 s.
  • Tausk, Petr: A short history of press photography. Praha. Organization of Journalists, 1988. 232 s. (anglicky)

Zdroje:

Birgus; Scheufler: Česká fotografie v datech 1839 – 2019, Grada, Praha, 2021, s. 158, 180

Balajka, Petr a kol.: Encyklopedie českých a slovenských fotografů, Asco, Praha, 1993

Václav Vlášek

editovat

Václav Vlášek založil Pražskou fotografickou školu v roce 1972. Škola během vývoje prošla různými organizačními formami, roku 2013 byla přeměněna na s.r.o. Představuje základní formu fotografického vzdělání. Přínosem Václava Vláška bylo shromáždění řady výrazných pedagogů v prvém období existence školy a zejména ediční činnost, která dala vzniknout množství praktických učebnic.

Učební texty

editovat
  • Vlášek, Václav: Fotografie. Praktická cvičení, Pražská fotografická škola, Praha, 1993
  • Vlášek, Václav: Úvod do estetiky fotografie, Pražská fotografická škola, Praha, 1993
  • Vlášek, Václav: Fotografie, večerní studium, 2. ročník, Pražská fotografická škola, Praha, 1994
  • Vlášek, Václav: Fotografie, večerní studium, 3. ročník, Pražská fotografická škola, Praha, 1994
  • Vlášek, Václav: Fotografie, večerní studium, 4. ročník, Pražská fotografická škola, Praha, 1994

Zdroje:

Birgus; Scheufler: Česká fotografie v datech 1839 – 2019, Grada, Praha, 2021, s. 158

Balajka, Petr a kol.: Encyklopedie českých a slovenských fotografů, Asco, Praha, 1993

Vyučující osobnosti fotografické tvorby

editovat

Z osobností fotografů, které se věnovaly výuce, je možné uvést například Karla Cudlína, Pavla Diase, Viktora Koláře, Zdenu Kolečkovou, Jaroslava Krejčího, Pavla Máru, Ivana Pinkavu, Jana Pohribného, Ruda Prekopa, Jindřicha Štreita, Alexandru Vaid nebo Vladimíra Židlického.

Zdroje:

Balajka, Petr a kol.: Encyklopedie českých a slovenských fotografů, Asco, Praha, 1993

Literatura

editovat
  • Anděl, Jaroslav: Myšlení o fotografii I., Akademie múzických umění, Praha, 2012, 462 s.
  • Balajka, Petr a kol.: Encyklopedie českých a slovenských fotografů, Asco, Praha, 1993
  • Bieleszová, Štěpánka: Výchova a vzdělávání dospělých v oblasti fotografie, Univerzita Palackého, Olomouc, 2014
  • Birgus, Vladimír; Scheufler, Pavel: Česká fotografie v datech 1839 – 2019, Grada, Praha, 2021
  • Pecák, Josef: Problems of European Art Schools, Sóka University, 1991
  • Slavíček, Lubomír (ed.): Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Škola vizuálního umění. Encyklopedické heslo, In: Vybrané encyklopedické listy oboru human factors ve vztahu k umění, architektuře a designu, ČVUT, Praha, 2024
  • Design a architektura v síti komplexity soudobé společnosti. Záznam diskuse šesti osobností české pedagogiky umění. In: Design 4.0 – Mezičas 1, Praha, 2017, s. 6-30
  • Feřtek, Tomáš: Co je nového ve vzdělávání, Nová Beseda, Praha, 2014
  • Fuller, Richard Buckmeister: O vzdělání, MoxNox, 2014
  • Dudková, Ivana; Pochop, Vojtěch: Doposud nebylo dokonalých škol, Fakulta umění OU, Ostrava, 2014
  • Grafický design, vzdělávání a školy, Bienále Brno, Moravská galerie, 2014
  • Hubatová, Pachmanová, Ressová (eds): Zlínská Umprumka, od průmyslového výtvarnictví po design, Praha, 2013
  • Jak učit budoucí umělce - http://www.proculture.cz/dokumenty/diskusni-setkani-jak-ucit-budouci-umelce-metody-a-limity-vysokoskolske-vyuky-praxe-a-teorie-vizualniho-umeni-977.html
  • Kolář, Martin: Krása významu, FUD EJEP Ústí nad Labem, 2013
  1. Výuka teorie – problém? Diskuse o metodách výuky, In: Listy o fotografii č. 2, Slezská univerzita, Opava, 1993
  2. a b c Balajka, Petr a kol.: Encyklopedie českých a slovenských fotografů, Asco, Praha, 1993
  3. a b Bieleszová, Štěpánka: Výchova a vzdělávání dospělých v oblasti fotografie, Univerzita Palackého, Olomouc, 2014
  4. Birgus; Scheufler: Česká fotografie v datech 1839 – 2019, Grada, Praha, 2021
  5. Scheufler, Pavel: Osobnosti fotografie v českých zemích do roku 1918, FAMU, Praha, 2013
  6. Birgus; Scheufler: Česká fotografie v datech 1839 – 2019, Grada, Praha, 2021
  7. Dokumentační sešity historie FAMU č. 6 (Tomáš Fassati, ed.): KAUZA 40. VÝROČÍ KATEDRY FOTOGRAFIE FAMU, Muzeum umění a designu Benešov, 2009
  8. Balajka, Petr a kol.: Encyklopedie českých a slovenských fotografů, Asco, Praha, 1993
  9. AMU = DAMU + FAMU + HAMU. AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V PRAZE (Marie Kratochvílová ed.), AMU, Praha, 2006
  10. Bieleszová, Štěpánka: Výchova a vzdělávání dospělých v oblasti fotografie, Univerzita Palackého, Olomouc, 2014
  11. Birgus; Durciak; Szalast: Tři dekády. Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity 1990-2020, Kant, Praha, 2020
  12. a b Pecák, Josef: Problems of European Art Schools, Sóka University, 1991
  13. a b Hládek, Karel: Vizitkou docentů a profesorů nejsou monografie, ale učebnice - https://www.designcabinet.cz/vizitkou-docentu-a-profesoru-nejsou-vedecke-monografie-ale-ucebnice
  14. Balajka, Petr a kol.: Encyklopedie českých a slovenských fotografů, Asco, Praha, 1993
  15. Akademické tituly - https://www.jobs.cz/poradna/slovnik/a/artd/
  16. Birgus; Scheufler: Česká fotografie v datech 1839 – 2019, Grada, Praha, 2021, s. 169, 258, 340
  17. Birgus; Scheufler: Česká fotografie v datech 1839 – 2019, Grada, Praha, 2021, s. 134, 160, 245
  18. Fassati, Tomáš (ed.): Baran – Jak jsme zakládali fotografické studium. Sešity historie FAMU, Muzeum umění Benešov, 2011
  19. a b c Slavíček, Lubomír (ed.): Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  20. a b c Petr Balajka, Vladimír Birgus, Antonín Dufek, Ľudovít Hlaváč, Martin Hruška, Pavel Scheufler, Ladislav Šolc, Encyklopedie českých a slovenských fotografů, ASCO, Praha 1993.
  21. Pospěch, Tomáš: Vladimír Birgus: Cosi nevyslovitelného – Something Unspeakable. KANT, Praha 2003.
  22. Birgus; Scheufler: Česká fotografie v datech 1839 – 2019, Grada, Praha, 2021, s. 200-203, 211-214
  23. Birgus; Scheufler: Česká fotografie v datech 1839 – 2019, Grada, Praha, 2021, s. 121, 179
  24. Čoupková, Magdalena; Blatná, Alžběta: Prof. Ing. Dr. techn. Jaroslav Bouček [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2023-01-20 [cit. 2023-05-01].
  25. Dokumentační sešity historie FAMU č. 7 (Tomáš Fassati, ed.): PAVLÍNA FOGELOVÁ - ZAKLADATELSKÁ OSOBNOST PROFESORA JAROSLAVA BOUČKA, Muzeum umění a designu Benešov, 2009
  26. Birgus; Scheufler: Česká fotografie v datech 1839 – 2019, Grada, Praha, 2021, s. 145-149, 199-201
  27. Birgus; Scheufler: Česká fotografie v datech 1839 – 2019, Grada, Praha, 2021, s. 97-100, 108-111
  28. Birgus; Scheufler: Česká fotografie v datech 1839 – 2019, Grada, Praha, 2021, s. 128, 156, 332