Rudo Prekop

Rudo Prekop (* 13. dubna, 1959 v Košicích) je fotograf, který tvoří v Čechách a na Slovensku. Absolvoval Střední umělecko-průmyslovou školu v Košicích, obor užitá fotografie, roku 1986 ukončil studium na FAMU u profesora Jána Šmoka. Pracoval jako asistent kamery u Krátkého filmu Praha a od roku 1986 – 2002 byl fotografem ve svobodném povolání. Od roku 2002 je vedoucím studiového ateliéru na FAMU v Praze. Patří do tzv. slovenské nové vlny spolu s Vasilem Stankem, Tono Stanem, Kamilem Vargou, Miro Švolíkem a Peterem Župníkem, kteří v první polovině 80. let bourali zaběhnutá klišé inscenované fotografie.[1]

Rudo Prekop
Rudo Prekop (2017).jpg
Narození13. dubna 1959 (62 let)
Košice
Alma materFilmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze (1974–1978)
Povolánífotograf a učitel
Funkcevysokoškolský učitel (Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze)
Webwww.rudoprekop.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

FotografieEditovat

Fotografuje převážně černobíle na čtvercový formát. Zajímá se o symboliku zátiší, například v jeho cyklech Pocty, Pomníky, Květiny a Hrdinové. Kompozici velmi pečlivě připravuje. Kolem postaveného zátiší chodí dny, týdny, měsíce, až nalezne tu poslední „třešničku na dortu“, aby mohl exponovat.[1] V jeho pracích je postmoderní estetika.[2] Své mikrosvěty sestavuje z nalezených předmětů podobně jako František Skála.[2] Okouzluje ho, když odložené předměty původních majitelů uvádí znovu do života.[2][1] Z předmětů vytváří fantaskní oltáře a pomníky.[2] Na surrealismus navazuje tím, jak spojuje nespojitelné - zdánlivě odlišné předměty do jednoho celku podobně jako Vratislav Effenberger. Nepokračuje ve tvorbě Josefa Sudka nebo Svobody, ale spíše Evy Fukové nebo Emily Medkové. Nejvíce je vidět podobnost v díle Evy a Jana Švankmajerových.[2]

CitátyEditovat

Jan Samec z karlovarské galerie o Rudo Prekopovi řekl:

Nepatří k experimentátorům, kteří mají v programu bourání bariér, ale můžeme ho vnímat jako inscenátora vizí, objevitele zapomenutých či odhozených věcí, originálního interpreta živé i neživé přírody, vykladače pomyslných snů, manipulátora světla a tmy, vypravěče náznaků i zámlk; můžeme ho pojmenovat fetišistickým surrealistou, aranžérem bizarních situací a kombinací, hledačem náhodných příběhů i nečekaných sdělení,...

CyklyEditovat

  • Nalezené snímky
  • Reálovky
  • Aranže
  • Inscenace
  • Zátiší
  • Trilogie
  • Pocty
    • Pocta rostlinám
  • Pomníky
  • Květiny
  • Hrdinové

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ a b c Zbyněk Illek, katalog k výstavě Rudo Prekop, Zátiší 1989-2006.
  2. ↑ a b c d e Helena Musilová, katalog k výstavě Rudo Prekop, Zátiší 1989-2006.

Externí odkazyEditovat

 
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data: AUT: jo20000082700 | ISNI: 0000 0000 7859 8146 | LCCN: n97063298 | VIAF: 27881624 | WorldcatID: lccn-n97063298
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rudo_Prekop&oldid=17652852“