Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze

fakulta Akademie múzických umění v Praze
Na tento článek je přesměrováno heslo FAMU. Tento článek je o pražské umělecké fakultě. O jiných subjektech pojednává článek FAMU (rozcestník).

Filmová a televizní fakulta (ve zkratce FAMU) je jedna ze tří fakult Akademie múzických umění v Praze (DAMU, FAMU, HAMU). Její studenti jsou vzděláváni především pro profese spojené s filmem, fotografií, audiovizí, televizí, elektronickými médii i tradičními sdělovacími prostředky.

Filmová a televizní fakulta
Akademie múzických umění v Praze
Film and TV School of Academy of Performing Arts in Prague
Vedení fakulty
DěkankaPhDr. Andrea Slováková, Ph.D., MBA
ProděkankaMgr. Helena Bendová Proděkanka pro vědu a výzkum
ProděkanPhDr. David Čeněk Proděkan pro zahraniční vztahy
ProděkankaMgr. Marta Švecová Proděkanka pro studijní záležitosti
Předseda ASMgA. Mgr. Radim Procházka, Ph.D.
TajemníkMgr. Stanislav Bohačík
Statistické údaje
Katedry12
Základní informace
Datum založení1946
Kontaktní údaje
AdresaSmetanovo nábř. 1012/2
Praha 1, Staré Město
116 65 Praha 1
Telefon(420) 234 244 301
E-mailfamu@famu.cz
Souřadnice
www.famu.cz

Studium editovat

Studenti z počátku studia procházejí společným programem, který je uvede do souvislostí všech oborů, které se na FAMU studují, zároveň se již profilují ve svých vlastních studijních oborech:

Historie editovat

Fakulta byla založena jako součást Akademie múzických umění 28. listopadu 1946. Šlo o pátou filmovou školu na světě – po Moskvě, Berlíně, Římu a Paříži. K zakladatelským osobnostem školy patřili fotograf a filmař profesor Karel Plicka, inženýr profesor Jaroslav Bouček a filmový kritik profesor A. M. Brousil. Ti dali škole do vínku sepětí umění s technickými a společenskými vědami, které užitečně posilovalo výuku po celou historii. Profesor Plicka byl prvním děkanem FAMU. První generace studentů, k níž patřili např. Ján Šmok a Ilja Bojanovský postupně jako pedagogové vytvořily na FAMU metodiku studia zaměřenou především na profesionální zdatnost. V době největších ideologických tlaků (50. a 70. léta 20. stol.) tak studenty do velké míry ušetřili deformací, které byly silné ve školách, kde v rámci systému tradiční ateliérové výuky dominovalo soustředění na samotné umění. Na přelomu 50. a 60. let se FAMU stala přirozeným centrem české nové vlny, která svými díly znamenala doposud nejvýraznější přínos světové kinematografii. Navzdory silnému ideologickému dohledu, který byl v době normalizace uplatňován na uměleckých vysokých školách, měla FAMU zaměřená na profesionalitu vždy značně liberální atmosféru.

Oblíbenému, ale přísnému pedagogovi Jánu Šmokovi, který byl i charismatickým vůdcem, se podařilo i v nejtužších normalizačních létech vytvářet liberální studijní prostředí. To se stalo živným podhoubím pro vývoj mnoha známých osobností.[1]

 
V tzv. Vančurově domě v pražské Klimentské ulici bylo první sídlo FAMU, po zisku Lažanského paláce je zde pouze školní studio. Fotografie Tomáš Fassati, 1972

Až do konce osmdesátých let 20. století byla úzce spjata se státně-monopolním filmovým a televizním průmyslem. Po roce 1990 se celá AMU transformovala ze státní na veřejnou vysokou školu. V současné době je plně zapojena do celoevropské sítě vysokých škol, které přijaly tzv. boloňskou dohodu, jež umožňuje větší propojení studia a mezinárodní stáže a studijní pobyty. FAMU má řadu partnerských škol také v USA, např. New York University, Emmerson College, CalArts, University of Miami, American University.

Studium editovat

Studijní plány FAMU stály od počátku na rovnováze mezi praktickými cvičeními a vzděláním univerzitního typu. Po roce 2002 prošla FAMU generační a koncepční proměnou, jejímž cílem bylo větší otevření školy jak uvnitř, mezi obory, tak směrem ven, zejména do zahraničí. Došlo k posílení vzdělávacího komponentu studijních plánů, zároveň se pro studenty rozšířily i možnosti tvorby praktických cvičení, zejména v tzv. vnitřním grantu. Na FAMU začali také v daleko větší míře hostovat čeští i zahraniční pedagogové a umělci jako Jean-Claude Carrière, Brendan Ward, Linda Aronson, Henry Hills, Béla Tarr, Bruno Dumont a mnozí další.

Díky americkému Trust For Mutual Understanding pořádá FAMU od roku 2005 série workshopů s nejvýznamnějšími experimentálními filmaři z USA. Filmy studentů FAMU, zejména absolventské projekty se často objevují v distribuční síti kin – např. Český sen Víta Klusáka a Filipa Remundy nebo Ztracená dovolená Lucie Králové. Studenti FAMU pořádají každý podzim soutěžní přehlídku FAMUfest, kde se nejširší veřejnosti představuje výběr filmů, které studenti FAMU v uplynulém roce natočili.

FAMU, stejně jako většina dalších uměleckých fakult, tradičně patří ke školám s nejvýraznějším rozdílem mezi počtem přihlášených a přijatých studentů. V přijímacím řízení však rozhoduje především talent uchazečů. FAMU pořádá dvakrát v roce den otevřených dveří, kdy je možné konzultovat s pedagogy na všech katedrách FAMU.

Od 90. let existuje v České republice řada studijních programů podobného zaměření na jiných veřejných vysokých školách a soukromých vyšších odborných školách (např. v Praze, Brně, Ústí nad Labem, Písku, Opavě, ve Zlíně).

Vybavení fakulty a financování studia editovat

FAMU sídlí v paláci Lažanských na Smetanově nábřeží 2, Praha 1. Kromě toho má ještě budovu Studia FAMU v Klimentské ulici 2, Praha 1, která je vybavena profesionální filmovou a televizní technikou, střižnami, míchací halou a postprodukčním oddělením. Studenti FAMU mají k dispozici klasickou filmovou techniku (16mm a 35mm) i moderní digitální snímací a postprodukční zařízení. V 70. a 80. létech 20. stolerí měla škola k dispozici vlastní černobílé televizní studio v paláci ROXY na Starém Městě Pražském. Studenti fotografie mají k dispozici Studio Katedry fotografie a ateliéry jak v hlavní budově FAMU, tak v budově AMU na Malé Straně a v Berouně. Náklady na realizaci praktických cvičení jsou hrazeny z rozpočtu školy (tedy ze státního rozpočtu), a to až do výše, která je dána popisem těchto cvičení. Zahraniční studenti, kteří studují různých v programech v rámci katedry FAMU International, hradí své studium i svá praktická cvičení sami.

Pedagogové editovat

Mezi pedagogy patří především filmoví profesionálové a odborníci z oblasti filmové historie a teorie a nových médií. Mezí stávající pedagogy patří mimo jiné:

Mezi pedagogy FAMU patřila v minulost celá řada významných osobností české kinematografie a fotografie:


Pedagogové FAMU, zejména Miloš Vojtěchovský, stáli u zrodu Institutu intermédií, který spoluzaložila AMU s Českým vysokým učením technickým. Institut Intermédií (IIM) vytváří od roku 2003 platformu pro mezinárodní spolupráci studentů a pedagogů technických a uměleckých oborů.

Vedení fakulty editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam děkanů Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění.
  • PhDr. Andrea Slováková, Ph.D., MBA – děkanka
  • PhDr. David Čeněk – proděkan pro zahraniční vztahy
  • Mgr. Marta Švecová – proděkanka pro studijní záležitosti
  • Mgr. Helena Bendová – proděkanka pro vědu a výzkum
  • MgA. Mgr. Radim Procházka, Ph.D. – předseda akademického senátu
  • Mgr. Stanislav Bohačík – tajemník

Výběr studentů a absolventů editovat

Titulem doctor honoris causa AMU byli oceněni mj.:

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. NĚMEČEK, Miroslav. Ján Šmok - legenda a skutečnost. 1.. vyd. Praha: Kant, 2000. 95 s. S. 8. 

Literatura editovat

  • JÁN ŠMOK (Vladimír Birgus ed.), Kant, Praha, 2000
  • AMU = DAMU + FAMU + HAMU. AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V PRAZE (Marie Kratochvílová ed.), AMU, Praha, 2006
  • Dokumentační sešity historie FAMU č. 1 (Tomáš Fassati, ed.): LUDVÍK BARAN - JAK SE DĚLÁ NOVÁ ŠKOLA, ,Muzeum umění a designu Benešov, 2008
  • Dokumentační sešity historie FAMU č. 2 (Tomáš Fassati, ed.): MEDAILONKY OSOBNOSTÍ SPJATÝCH S FAMU, Muzeum umění a designu Benešov, 2008
  • Dokumentační sešity historie FAMU č. 3 (Tomáš Fassati, ed.): ŠKOLA MÚZ, Muzeum umění a designu Benešov, 2008
  • Dokumentační sešity historie FAMU č. 4 (Tomáš Fassati, ed.): PAVEL DIAS - FOTOGRAFUJÍCÍ FILMAŘI, Muzeum umění a designu Benešov, Muzeum umění a designu Benešov, 2009
  • Dokumentační sešity historie FAMU č. 5 (Tomáš Fassati, ed.): MIROSLAV NĚMEČEK A TOMÁŠ FASSATI - JÁN ŠMOK, LEGENDA A SKUTEČNOST, Muzeum umění a designu Benešov, 2009
  • Dokumentační sešity historie FAMU č. 6 (Tomáš Fassati, ed.): KAUZA 40. VÝROČÍ KATEDRY FOTOGRAFIE FAMU, Muzeum umění a designu Benešov, 2009
  • Dokumentační sešity historie FAMU č. 7 (Tomáš Fassati, ed.): PAVLÍNA FOGELOVÁ - ZAKLADATELSKÁ OSOBNOST PROFESORA JAROSLAVA BOUČKA, Muzeum umění a designu Benešov, 2009
  • Dokumentační sešity historie FAMU č. 8 (Tomáš Fassati, ed.): DOBA 60. VÝROČÍ ZALOŽENÍ FAMU, Muzeum umění a designu Benešov, 2009
  • Dokumentační sešity historie FAMU č. 9 (Tomáš Fassati, ed.): SEZNAM ABSOLVENTŮ A PEDAGOGŮ FAMU 1946-2006, Muzeum umění a designu Benešov, 2009
  • Dokumentační sešity historie FAMU č. 10 (Tomáš Fassati, ed.): ŠMOKŮV KARLŠTEJN, Muzeum umění a designu Benešov, 2009
  • Dokumentační sešity historie FAMU č. 11 (Tomáš Fassati, ed.): TOMÁŠ FASSATI - POSLEDNÍ ROZHOVOR S PROFESOREM ILJOU BOJANOVSKÝM, Muzeum umění a designu Benešov, 2009
  • Dokumentační sešity historie FAMU č. 12 (Tomáš Fassati, ed.): VZPOMÍNKY OSOBNOSTÍ, Muzeum umění a designu Benešov, 2009
  • Dokumentační sešity historie FAMU č. 14 (Tomáš Fassati, ed.): ABSOLVENTI A UČITELÉ FAMU ZAKLÁDAJÍ STUDIUM FOTOGRAFIE NA SLEZSKÉ UNIVERZITĚ, Muzeum umění a designu Benešov, 2009

Externí odkazy editovat