Wikipedie

Ivan Pinkava

český fotograf

Ivan Pinkava (* 1. února 1961, Náchod) je český fotograf a vysokoškolský pedagog.

Ivan Pinkava
Ivan Pinkava
Ivan Pinkava
Narození1. února 1961 (63 let)
Náchod
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
VzděláníFAMU v Praze
Alma materFilmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Povolánífotograf, vysokoškolský pedagog
OceněníOsobnost české fotografie (2012)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Stržený Ornament, 2012

Studium a profesní život editovat

Narodil se 1. února 1961 v Náchodě. V letech 1977–1981 studoval Střední průmyslovou školu grafickou v Praze, pak od roku 1982 do roku 1986 studoval obor Umělecká fotografie na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze. V roce 1989 spolu s fotografy Pavlem Baňkou, Jaroslavem Benešem, Janem Ságlem, Jaroslavem Bártou a Josefem Mouchou založili Prague House of Photography (PHP) - Pražský dům fotografie. Na konci 90. let 20. století byl dva roky předsedou správní rady PHP. V období 2005–2007 působil jako vedoucí pedagog fotografického ateliéru na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

Věnuje se volné fotografii.[1]

Dílo editovat

 
Dogma, 2010
 
Stržený ornament, Zahorian & co Gallery, 2013, Bratislava
 
Vnitřní okruh, Městská knihovna, Praha, 2013, (foto Pavel Mára)
 
Solitude, Zahorian & co Gallery, 2013, Bratislava
 
Remains, Katzen Arts Center, 2012, Washington DC
 
Indexace, Galerie Dům, 2012, Broumov
 
Fundamenty a sedimenty, Městská knihovna, Praha, 2011
 
Decadence Now, Galerie Rudolfinum, Praha, 2010
 
Ještě místo - pustá zem, ZČG, Plzeň, 2010
 
Salome, Pražský Hrad, Praha, 2007
 
Heroes, Galerie Rudolfinum, Praha, 2004

Ivan Pinkava si během takřka třiceti let vytvořil vlastní, svébytný vizuální jazyk, který lze ztotožnit s jeho vlastním uvažováním o světě. Figury a zátiší se v jeho díle prolínají, jsou aktualizovaným zrcadlením hlubších myšlenkových procesů navázaných na řeč tradiční západní kultury. Autor cíleně vstupuje do známých ikonografických situací, aby je – někde nepatrně, jinde radikálně – pozměnil, zpřeházel, přejmenoval, vyprázdnil, zastřel nebo jim dal vyniknout v jiném osvětlení. Za dějinnými kulisami nachází cosi společného, platného pro současnost i budoucnost – předobrazy lidské nejistoty pramenící z vlastní tělesné pomíjivosti.[2]

Remains editovat

„Vše se u Ivana Pinkavy nějakým způsobem dotýká jinotajnosti času, jeho artikulace a proměn. Čas je tu postaven do světla lidské zkušenosti. Je nahlížen jako motiv prostorotvorný, mýtotvorný ale i destruktivní. Pinkava podchycuje důsledky vnímání času pro lidské vědomí a pro zkušenost, a to opět ze dvou pohledových úhlů – bezprostředního (osobního) a historického (distančního). Čas je prostorem interpretace a zároveň prostorem skrývání (převlékání) významů. Jsme a žijeme s časem a v čase, ale potřebujeme zároveň obranné mechanismy, které nás chrání před „šokem“ z jeho plynutí.“[3]

Decadence Now ! editovat

Zbytky molitanů a staré deky jako odpadky naší skutečnosti. Dojemné a krásné svou zbytečností. Ještě naposledy, dříve než je světlo samo odsoudí k rozpadu nebytí, expozicí světla zrecyklované do svého zvěčnění. Pokus o uniknutí zkáze.

Nechci být více konkrétní, jen bych tak osekal vše, co trčí, vše co se příčí, co nutí k otázce, tedy to, co skrytě sděluje.

Smrtelnost, dusivá uzavřenost, konec – a naděje. Temné světlo, nalézání očistné krásy, zrození nové skutečnosti, hry, neustálé obrozování. Podivný koloběh se zdá být statický a neměnný. Nekonečný pokus o vymanění se z tohoto koloběhu odstředivou silou. Erós jako smrt. Smrt jako erós. Počátek skrze noc se zdá být samozřejmý, iniciace je vědomá. Zkušenost světla.“[4]

Heroes editovat

„…..Teprve v této konfrontaci se ukazuje, proč je Ivan Pinkava skutečně, hlubinně anachronický: Ne proto, že si bere náměty z Bible, parafrázuje Caravaggia a fotografuje pečlivě naaranžované akty. Nýbrž proto, že svým dílem klade tuto nejen absurdní, nýbrž i drzou, směšnou, neodpustitelně naivní otázku po kráse. Nýbrž proto, že nad jeho dílem diváka takováto otázka vůbec napadá. Nýbrž proto, že v jeho díle má divák příležitost naučit se vnímat ony „přebytky“, ony byť i nepatrné nánosy, skvrny, zkreslení a pokřivení, patrná na tělech a tvářích, jako poukazy ke kánonu krásy, který však v naší době nelze zobrazovat jinak než per negationem, než skrze odchylky od něho.“[5]

Projekty editovat

  • 2007 Ivan Pinkava / Salome, Jižní zahrady Pražského Hradu, Praha
  • 2003 Političtí vězni 50. let, Praha, projekt Nadace Galerie Langhans, Praha
  • 1995 Memento Mori, Galerie Rudolfinum, Praha, (společný projekt s Václavem Jiráskem a Robertem V. Novákem)

Samostatné a skupinové výstavy editovat

  • 2023 Full Moon In the Eye, Trafo Gallery, Praha, kurátor: Pavel Dvořák, 12. května - 25. června 2023[6]
  • 2020/21 Ivan Pinkava, Dvojná vazba, Telegraph, Olomouc
  • 2020 Ivan Pinkava, Backtracking, Dům umění, České Budějovice
  • 2019 Inverzná romantika, Kunsthalle Bratislava, Bratislava
  • 2019 Ivan Pinkava - Vojtěch Míča / Vitální kolaps - Vital Collapse, Muzeum Kampa, Praha
  • 2018 Ivan Pinkava - Eliáš Dolejší, Napřed uhořet, GVUO, Ostrava
  • 2018 Ivan Pinkava / Zbývá jen zlato, Lašské muzeum v Kopřivnici
  • 2014 Ivan Pinkava, Antropologie, Fait Gallery MEM, Brno
  • 2013 Ivan Pinkava / Stržený ornament, Zahorian & co Gallery, Bratislava
  • 2013 Vnitřní okruh, GHMP, Praha
  • 2012 Ivan Pinkava / Remains, AU Museum at the Katzen Arts Center, Washington DC
  • 2012 Ivan Pinkava / Indexace, Galerie Dům, Broumov
  • 2011 Ivan Pinkava / Opposite White, galerie Fiducia, Ostrava
  • 2011 Ivan Pinkava / Opposite White, L'été photographique de Lectoure, Hotel de ville / Ancient tribunal , Lectoure
  • 2011 Fundamenty & Sedimenty. Vzpoura hraček 2011, GHMP - Městská knihovna, Praha
  • 2011 Fotografie – Mutující médium, Galerie Rudolfinum, Praha
  • 2010 Ivan Pinkava / Ještě místo – pustá zem (společně s Josefem Bolfem), Západočeská Galerie, Plzeň
  • 2010 Decadence Now! / Za hranicí krajnosti, Galerie Rudolfinum, Praha
  • 2010 Darkness for Light – Czech Photography Today, Shiseido Gallery, Tokio
  • 2010 Ivan Pinkava / Seul reste l'or, Galerie Seine 51, Paříž
  • 2009 Silence, Silence, Dream and Three Mattresses, Vernon international & in Stage, Padua
  • 2006 Ivan Pinkava / Heroes – choice, Central exhibition hall „Manesh“, Moskva
  • 2004 Ivan Pinkava / Heroes – Ivan Pinkava, Galerie Rudolfinum, Praha
  • 2004 Il Nudo, Fra Ideale e Realità, Galleria d'Arte Moderna, Bologna
  • 2004 Gods Becoming Men, Frissiras Museum, Atény
  • 2002 Ivan Pinkava / TNF, Atelier Josefa Sudka, Praha
  • 2001 Ivan Pinkava / Theatre of Lost Soul, Mesaros Gallery, Morgantown, WV,USA
  • 2000 Portrait, New Gallery, Houston
  • 2000 Akt v české fotografii, Císařská konírna Pražského hradu, Praha
  • 1999 Kain und Abel, Tschechisches Zentrum, Berlín
  • 1997-8 Ivan Pinkava, Centro de la Imagen, Palatio Bellas Artes, Mexico City
  • 1996 Ivan Pinkava / Portraits, Frederiks Bastion Gallery, Kobenhavn, yvaná i Kodaň
  • 1992 Ivan Pinkava / Dynasty, Pražský dům fotografie, Praha
  • 1992 Ivan Pinkava, Hippolyte Gallery, Helsinky
  • 1990 Ivan Pinkava / Fotografien, Fotogalerie in der Brotfabrik, Berlín

Zastoupení ve sbírkách editovat

Publikace editovat

  Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ POSPĚCH, Tomáš. Role fotografie. 1. vyd. Praha: Positif, 2019. 150 s. S. 142–149. 
  2. ↑ Vaňous Petr, 2009, Ivan Pinkava, str. 134, Torst, Praha
  3. ↑ Vaňous Petr, 2012, Remains / Ivan Pinkava, str. 8, Arbor Vitae
  4. ↑ Ivan Pinkava, 2010
  5. ↑ Putna Martin C., 2004, Heroes / Ivan Pinkava, str. 10, Kant, Praha
  6. ↑ Ivan Pinkava: Full Moon in the Eye – Trafo Gallery Praha [online]. [cit. 2023-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-04-28. 

Literatura editovat

  • Vaňous, Petr, 2018, Napřed uhořet, GVUO a BiggBoss, Ostrava, ISBN 978-80-906817-6-7 (BiggBoss), ISBN 978-80-87405-46-8 (GVUO)
  • Vaňous, Petr (ed.), 2018, Inverzní romantika, Galerie Rudolfinum a Visions Group, Praha, ISBN 978-80-86443-43-0
  • Vaňous Petr, 2012, Remains – Ivan Pinkava, monografie, 242 s., Arbor vitae, Praha, ISBN 978-80-87164-64-8
  • Vaňous Petr (ed.), 2011, Fundamenty & Sedimenty. Vzpoura hraček 2011, GHMP, Praha. ISBN 978-80-7010-003-5
  • Urban Otto, 2010, Decadence Now! Za hranicí krajnosti, Arbor vitae, Praha, ISBN 978-80-87164-39-6
  • Vaňous P, Jindra P, 2010, Ještě místo – pustá zem, Josef Bolf, Ivan Pinkava, Západočeská galerie v Plzni
  • Birgus V, Mlčoch J, 2010, Česká fotografie 20. století, Kant, Praha, ISBN 978-80-7437-026-7
  • Birgus V, Mlčoch J, 2009, Tschechische Fotografie des 20. Jahrhunderts, Kant, Bonn, ISBN 978-80-86970-96-7
  • Vaňous Petr, 2009, Ivan Pinkava, Torst, Praha, ISBN 978-80-7215-381-7
  • Lucie-Smith, Edward, 2004, Gods Becoming Men, Athény, Frissiras Museum, ISBN 960-87850-4-9
  • Putna, Martin C., 2004, HEROES- Ivan Pinkava, kat. 203 s., Kant, Praha, ISBN 80-86217-72-8
  • Koetzle, Hans-Michael, 2002, Das Lexikon der Fotografen 1900 bis Heute, Knaur, Mnichov, ISBN 3-426-66479-8
  • Birgus V, Mlčoch J, 2000, Akt v české fotografii; The Nude in Czech Photography, Kant, Praha, ISBN 80-86217-30-2
  • Birgus, Vladimír, 1999, Česká fotografie 90. let, Kant, Praha,
  • Chlíbec B, Horyna M, 1995, Memento Mori (Fotografie V. Jirásek, Robert V. Novák, Ivan Pinkava, Torst, Praha
  • Kroutvor, Josef, 1993, Dynastie - Ivan Pinkava, 129 s., ERM, Praha, ISBN 80-901477-3-9
  • Tanaka Min, 1992, Moře pod kůží/ The sea inside the skin, foto J. Krejčí a I. Pinkava, Torst , Praha

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ivan_Pinkava&oldid=23750065“