Wikipedie

Wikipedista:Palu/Rusy na šibenici

< Wikipedista:Palu

Moskaly na šibenici či přibližným překladem na šibenici s Rusáky[1] (ukrajinsky Москаляку на гілляку, Moskaljaku na hilljaku, rusky Москалей на виселицу, Moskalej na viselicu)[2][3][4][5] je militantní slogan[6] a protiruské heslo používané některými lidmi obzvláště na Ukrajině. Ruská média dávají toto heslo do souvislosti s ukrajinským fašismem, který se podle nich vzmohl během ukrajinské krize od roku 2013.[7][8]

Význam výrazu editovat

Označení Moskal (Moskaly v množném čísle) je původně neutrální, v současné době ale více hanlivé označení pro obyvatele ruské národnosti, časté v pobaltských zemích a na Ukrajině.

Termín hilljak se používá hovorově pro větev stromu nebo ulomenou větev. Na území dnešní Ukrajiny byl používán v první polovině 20. století antikomunistický slogan Komunjaku na hilljaku (Kоммуняку на гиляку! - Pověste komunisty!).[9]

Veřejná interpretace editovat

Nápis se např. objevil na silnici ve vesnici Kut v západoukrajinském Husjatynském rajónu.[10] Z médií jsou známé i další případy veřejného skandování. Na internetu se objevilo video, kde děti zpívaly tento a další slogany, ale heslo se objevuje i na transparentech.[11]

Drohobyčské video s projevy mládeže a nezletilců editovat

Je známo video z listopadu 2013 se skandováním „Moskaljaku na hilljaku“ zčásti nezletilou mládeží, studenty a žáky odborných škol z ukrajinského města Drohobyč, jež leží v historické oblasti zvané Halič. Během aktivit jeden z nedospělců vykřikoval hesla a dav mládeže je opakoval. Mimo jiné bylo použito heslo "Chto ne skatsche toi moskal!" (v překladu "Kdo neskáče, je Moskal resp. Rus!"), podobné nacionalistickému heslu oblíbenému v Česku při hokeji - "Kdo neskáče není Čech." Ale také bylo slyšet hesla jako "Slava Náciii! - Smert voroham!" (Sláva národu! - Smrt vrahům!)[12] Ačkoliv se dav dětí nejevil a nechoval agresivně a reakce mohla být spontánní, zjevně šlo o podněcování k národnostní nenávisti a násilí, způsobené ideovými vzory. To je především s ohledem na dlouhodobé dopady ve výchově školní mládeže velmi závažný a nežádoucí kriminální jev. [13] Zda byly tyto nebezpečné projevy národnostní nenávisti a navádění k zločinům vyšetřovány ukrajinskou policií, není známo.

Situaci zmapovala především ruská média [3][13] a server mk.ru v souvislosti s tím kritizoval ukrajinský nacionalismus.[3] Video bylo umístěno na YouTube během krymského referenda, avšak vzniklo už na konci listopadu 2013.[13]

Pozadí událostí editovat

Ve dvacátém století prošlo obyvatelstvo města Drohobyč krvavými událostmi. Na počátku druhé světové války byla oblast kolem Drohobyče spolu s rozsáhlou východní částí poraženého Polska okupována tehdejším Sovětským svazem. Byly prováděny perzekuce obyvatelstva a jeho masové transporty na Sibiř, osídlování rusky hovořícími obyvateli a vysídlování původních obyvatel.

Ukrajinci si často připomínají holodomor, sovětským režimem uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině. Odhady počtu obětí se v historických pracích pohybují mezi 2,6 milióny[14] a 7 milióny;[15] objevují se však i vyšší odhady.[16] Jednotky wehrmachtu byly po přepadení SSSR uvítány Ukrajinci jako osvoboditelé.

Hromadné vyvražďování obyvatel Ukrajiny na pokyn sovětského vedení nastalo po přepadu Sovětského svazu, před dobytím města německým wehrmachtem. V samotném Drohobyči byli 29. června 1941 jednotkami NKVD zatčeni drohobyčští intelektuálové, žáci a studenti. Někteří ze zatčených byli poté propuštěni, ale mnoho jich bylo zavražděno. V období sovětské okupace byly zatýkány a vězněny celé rodiny a skupiny osob v rámci skupinové zodpovědnosti za činy jednotlivců. Masové vyvraždění vězňů ve věznicích v Drohobyči se tak týkalo několika stovek lidí, včetně knězů.[17] Při následném masovém vraždění Ukrajinců německými okupanty zahynulo dalších více než čtrnáct tisíc obyvatel, z velké části židovského vyznání. Nadto bylo tehdy mnoho osob deportováno do pracovních a vyhlazovacích táborů. Po skončení druhé světové války připadly oblasti okupované v roce 1939 na základě usnesení Jaltské konference mezinárodně-právně na dlouhá léta Sovětskému svazu. V 21. století jsou oblasti součástí samostatné Ukrajiny.

Nezávislost Ukrajiny byla oficiálně vyhlášena 24. srpna 1991. Na jaře 2014, přes mezinárodní dohodu nazývanou Budapešťské memorandum, k níž přistoupilo také Rusko, obsadili část území Ukrajiny, totiž poloostrov Krym, ruští vojáci v předem připravené vojenské akci. Ukrajinská armáda se pokusila vyhnout vojenskému střetu a o poloostrov nebojovala. Necelý rok po tvrzení ruského prezidenta Putina, že Krym původně neobsadili ruští vojáci, Putin skutečnost vojenské intervence přiznal. Ruský prezident také podle dostupných informací tvrdí, že ruští vojáci se neúčastní občanské války na Ukrajině, tedy že neprovedli na východě země intervenci a neposkytují jednotkám rusky mluvících ukrajinských občanů zbraně.

Použití ruskou propagandou editovat

Корреспондент (Korespondent) zveřejnil část drohobyčského videa se skandováním školáků 15. března 2014 (v době, kdy byl Krym zcela okupován), s informací, že snímek byl pořízen na konci listopadu 2013 v Drohobyči,[11] tedy nejméně tři měsíce před zveřejněním.

V týž den zveřejnil video i portál ВЕРНЫЙ НАРОД (Věrný národ), který přidal odhady duševní úrovně oněch dětí. 16. března 2014 se video objevilo na stránkách portálu Novosti s informací o původu sloganu. Další server Baltija.eu (Информационный портал Русской Общины Эстонии) doplnil, že video bylo na YouTube zveřejněno 15. března 2014, v předvečer krymského referenda.

S tím, že jde o obyčejnou výuku v obyčejné ukrajinské škole, bylo video (část se skandováním), zveřejněno na webech jako Русская народная линия (Ruská národní linie) a vztahováno k Euromajdanu.[18]

Nacisté se chopili moci (na Ukrajině), odmítáni lidem, zmítáni vnitřními rozpory a vlastní vojenskou slabostí, se uchýlili k nejodpornějším metodám. Pohádkové příběhy o děsivých ruských vojácích na Krymu již nezabírají. Záběry jsou velmi šokující. Klidní příznivci Majdanu dnes popuzují proti Rusům obyčejné ukrajinské děti, které nerozumí politice ... Севастополь, новости 16.3.2014[19]

RuWikipedia.Ru (Wikipedija ruskaja, červenec 2014) vytvořila heslo „Москаляку на гилляку“, kde jsou zveřejněny úryvky z médií, oznamující že generace mladých Ukrajinců je připravena zabíjet Rusy.[20]

V časopisech a novinách byly jen výjimečně zveřejněny komentáře, na jaře 2014 se v reportáži ruský režisér Menšov podivoval, co Rusové Ukrajincům udělali špatného, že si zaslouží být tak nenáviděni.[21]

Podobně byla událost rozebrána na takových stránkách jako je Викиреальность[22] , Циклопедия[23] , nebo ЧТО ОЗНАЧАЕТ[9] . Již předešlém období (2013) se šířily v ruských médiích videa s hajlujícícími ukrajinskými dětmi, skandujícími hesla, vyzývající k vraždění (Kомуняку на гілляку).[24] Je ale zřejmé, že samotné zveřejnění videa není cílenou mediální kampaní nebo akcí ruské propagandy a hlavní proud ruského zpravodajství se touto školní akcí jako samostatným tématem s potenciálně širokým ohlasem na podporu údajně oprávněné agrese Ruska (na ochranu ruskojazyčného obyvatelstva) ani investigativně nezabýval.

Podle mínění některých pozorovatelů je video dokumentem svědčícím o davové psychóze. Totéž video se na netu také objevuje s popisem Украинский гитлерюгенд Москаляку на гіляку Массовый психоз Онижедети (Ukrajinský hitlerjugend pověste Rusy masová psychóza) a podobnými.[25][26][27]

Za viníky vyhrocené situaci viní například kyjevský politolog a filosof Andrej Vadždra (vlastním jménem Jurij Romaněnko) USA, Západní Evropu, především státy EU, a srovnává situaci na Ukrajině a davovou psychózu s tím spojenou s vražděním ve Rwandě.[28] Toto video je rovněž zmiňováno a použito jako argument o davové psychóze na Ukrajině, a její jasný příklad, v textu pojednávajícím o informačně psychologické válce (na Ukrajině).[29] Psychologickou válku na Ukrajině, davovou psychózu ve spojení se sloganem „Moskaljaku na hilljaku“ a "Chto ne skatsche toi moskal!" s tím, že jde o použití uvedených scén jako psychologické zbraně zmiňuje i  psycholog Andrej Filipov (Филиппов Андрей Валентинович).[30]

Nevraživost mezi ukrajinskými a ruskými turisty editovat

Konfrontace mezi Ruskem a Ukrajinou se přenáší i do atmosféry letních dovolených jejich občanů. Z populárních přímořských letovisek jsou hlášeny jejich pěstní souboje či hádky. Přibývá klientů z těchto zemí, kteří odmítají sdílet dovolenou s občany druhé země. Podle psycholožky Aljony Avgustové je to logickým vyústěním politické situace, protože si lidé při těchto soubojích myslí, že chrání svou zemi.[1]

Média si všimla případu, kdy v červenci 2014 došlo kvůli sloganu k potyčce v tureckém Kemeru mezi ukrajinskými a ruskými turisty. Ukrajinští turisté z Kyjeva začali po večeři slogan skandovat a ruští turisté z Petrohradu si to nenechali líbit. Následná rvačka byla tvrdá, vzduchem létal i nábytek, lidé se zuřivě prali a snažili se navzájem utopit v bazénu. Hotelová stráž a personál před rvačkou uprchly. Do rvačky se zapojili také Kazaši, Bělorusové a Němci. Rusové údajně na znak vítězství vyvěsili nad areálem ruskou vlajku. Na místo přijelo velké množství policejních vozidel a policisté nakonec situaci uklidnili. Ukrajinci na základě této události vymýšlí projekt „Cestování bez Rusů“.[4][1][31]

Ruský vhled editovat

Česká publicistka běloruského původu Natallia Sudlianková, toho času šéfredaktorka týdeníku Pražský telegraf, nejčtenější ruskojazyčného publikace vydávané v Česku,[32] uvedla v dubnu 2014 pro Aktuálně.cz, že příslušníci ukrajinského pravicově nacionalistického hnutí Pravý sektor tímto a jinými hesly vyzývali k fyzickým útokům na Rusy.[33] V dalším rozhovoru pro Respekt v září 2014 řekla, že hesla jako „Rusáky na nože, Rusáky na šibenici“ jsou mířena nejen proti Rusku, ale i proti ruským částem Ukrajiny.[32]

Ruská média heslo dávají do souvislosti s ukrajinským fašismem.[7][8]

Další slogany ukrajinské krize editovat

Podobné slogany užívané během ukrajinské krize Ukrajinci na vrub Putinova Ruska jsou například москалiв на ножi! (Rusové na nože!) nebo хто не скаче, той москаль! (kdo neskáče, to je Rus!).[34] Mezi další ukrajinské slogany ukrajinské krize patří Слава Україні - Героям слава! (Sláva Ukrajině – Hrdinům sláva!), Слава нації - Смерть ворогам (Sláva národu – Smrt nepřátelům), Герої не вмирають (Hrdinové neumírají), Україна понад усе (Ukrajina nade všechno), Комуняку на гілляку (komunisty na šibenici) a další.[35][36]

Dalším populárním ukrajinským sloganem je slogan Putin chujlo!, který je mířen proti politice ruského prezidenta Vladimira Putina v souvislosti s ruskou vojenskou intervencí na Ukrajině.[37]

Rusové zase Ukrajince v souvislosti s krizí titulují „kyjevští fašisté,“ proti čemuž existuje kritika. Například podle historika a politologa Jana Rataje toto označení patří pouze těm radikálním hnutím na Ukrajině, která skutečně fašistickou podstatu mají, a nelze je používat tak široce a přehnaně jako se tomu děje v ruské propagandě.[38]

Právní dopady editovat

Dne 27. září 2011 zástupci Komunistické strany Ukrajiny podali soudní žalobu na pořadatele jednoho průvodu, které obvinili z podněcování k etnické nenávisti. Podle dostupného videa je zřejmé, že dav opakoval skandováním hesla podporující etnickou nenávist a nabádající k trestným činům. Podle aktivistů, kteří organizovali pochod na počest 120. výročí narození jednoho z vůdců OUN Jevgenije Konovalece, není vyloučeno, že někteří z účastníků mohli opravdu křičet například "Москалей на ножи!", protože šlo o akci otevřenou pro všechny.[39]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b c MALACHOVSKÁ, Alexandra. "Válka na pláži". Letoviska řeší nenávist Rusů a Ukrajinců. aktualne.cz [online]. 2014-08-02 [cit. 2015-05-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ КЕМПФЕР, Мария. Немецкая антифашистка в Славянске: Надеемся на помощь Божию.... Россия навсегда [online]. 2014-07-02 [cit. 2015-05-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c ФЕДОТКИНА, Татьяна. Студенческий вальс «Москаляку на гиляку». Московский Комсомолец [online]. 2014-03-16 [cit. 2015-05-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Украинским туристам досталось за «Москаляку на гіляку!». Russian.rt.com [online]. 2014-07-21 [cit. 2015-05-14]. Dostupné online. (rusky) 
  5. ↑ ГЕРМАН-МЛАДШИЙ, Алексей. Им казалось, что «москаляку на гиляку» - это так просто шуточка, а оказалось, что нет. Комсомольская правда [online]. 2014-05-06 [cit. 2015-05-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ ЛУЗАНОВА, Ольга. Моей Украины больше нет, мою Украину сожгли в Доме профсоюзов. ridus.ru [online]. 2015-05-19 [cit. 2015-05-19]. Dostupné online. (rusky) 
  7. ↑ a b ПЕТУХОВ, Бажен. Им есть что сказать 9 мая. svpressa.ru [online]. 2015-04-29 [cit. 2015-05-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Порошенко избрал террор формой правления. 19rus.info [online]. 2015-04-20 [cit. 2015-05-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Что означает выражение «москаляку на гиляку» [online]. [cit. 2015-05-24]. Dostupné online. (rusky) 
  10. ↑ В селі на Тернопіллі написали фразу “Москаляку на гілляку” прямо на дорозі (ФОТО). doba.te.ua [online]. 2014-09-04 [cit. 2015-05-14]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Появилось видео, как подростки кричат "москаляку на гиляку" [online]. [cit. 2015-05-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ Wohin steuert die Ukraine? [online]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b c Появилось видео, как подростки кричат "москаляку на гиляку". korrespondent.net [online]. 2014-03-15 [cit. 2015-05-19]. Dostupné online. 
  14. ↑ France Meslè et Jacques Vallin avec des contributions de Vladimir Shkolnikov, Serhii Pyrozhkov et Serguei Adamets – Mortalite et cause de dècès en Ukraine au XX siècle, s. 28, viz též PDF
  15. ↑ Stanislav Kulchytsky, "How many of us perished in Holodomor in 1933", Zerkalo Nedeli, listopad 23-29, 2002. Online rusky a ukrajinsky
  16. ↑ Joint Statement on the Great Famine of 1932–1933 in Ukraine (Holodomor) z 10. listopadu 2003 udává mezi 7 až 10 milióny obětí.
  17. ↑ http://www.sde.org.ua/home/archive/item/1794-u-drogobychi-pomyanuly-jertv-kativen-nkvs.html У Дрогобичі пом'янули жертв катівень НКВС (Самбірсько-Дрогобицька єпархія УГКЦ, 24 червня 2011)
  18. ↑ Русская народная линия [online]. [cit. 2015-05-24]. Dostupné online. (rusky) 
  19. ↑ Школьная линейка в киевской школе. Москалив на ножи [online]. Севастопольский новостной портал, 2014-03-16 [cit. 2015-05-24]. Dostupné online. (rusky) 
  20. ↑ Moskalyaku na gillyaku [online]. [cit. 2015-05-24]. Dostupné online. (rusky) 
  21. ↑ Режиссер Меньшов: Мы не давали повода, чтобы нам кричали: "Москаляку на гилляку" [online]. [cit. 2015-05-24]. У меня нет претензий к нашей стороне. Мы не даем даже повода. Если только не брать последний год, когда уже появились "ДНР" и "ЛНР", а так каждый раз нас шпыняют. Что мы сделали не так, чтоб быть перед ними виноватыми?. Dostupné online. (rusky) 
  22. ↑ Москаляку на гилляку [online]. [cit. 2015-05-24]. [http://wikireality.ru/wiki/%D0%9C%D0%BE%D1%81%D0%BA%D0%B0%D0%BB%D1%8F%D0%BA%D1%83_%D0%BD%D0%B0_%D0%B3%D0%B8%D0%BB%D0%BB%D1%8F%D0%BA%D1%83 Dostupné online]. 
  23. ↑ Москалей на ножи! [online]. [cit. 2015-05-24]. [http://cyclowiki.org/wiki/%D0%9C%D0%BE%D1%81%D0%BA%D0%B0%D0%BB%D0%B5%D0%B9_%D0%BD%D0%B0_%D0%BD%D0%BE%D0%B6%D0%B8! Dostupné online]. (rusky) 
  24. ↑ "Москалів - на ножі, комуняку - на гілляку!" - "зига-зага" в исполнении киевских школьников. ВИДЕО [online]. [cit. 2015-05-24]. Dostupné online. 
  25. ↑ Украинский гитлерюгенд Москаляку на гіляку Массовый психоз Онижедети [online]. Dostupné online. 
  26. ↑ Украинский гитлерюгенд Москаляку на гіляку. Массовый психоз. Они же дети [online]. Dostupné online. 
  27. ↑ АННА, Кудинова. «Кто не скачет, тот москаль!» [online]. Dostupné online. 
  28. ↑ АНДРЕЙ, Ваджра. Украина и Руанда: самоубийственный индуцированный психоз [online]. Dostupné online. 
  29. ↑ АННА, Кудинова. «Кто не скачет, тот москаль!» [online]. Dostupné online. 
  30. ↑ Примеры информационной войны в Украине [online]. Dostupné online. 
  31. ↑ "Москаляку на гілляку": у турецькому готелі українці та росіяни вчинили масову бійку. unian.ua [online]. 2014-07-21 [cit. 2015-05-19]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  32. ↑ a b Sudlianková: Válka na Ukrajině je souboj mezi oligarchy. respekt.cz [online]. 2014-09-06 [cit. 2015-05-19]. Dostupné online. 
  33. ↑ MALACHOVSKÁ, Alexandra. Rozhovor: Dřív vzbouřené neposlouchal Janukovyč, teď Kyjev. Aktuálně.cz [online]. 2014-04-16 [cit. 2015-05-19]. Dostupné online. 
  34. ↑ ГИРЕНКО, Юрий. Юрий Гиренко: Герои сала. ВЗГЛЯД.РУ [online]. 2014-04-04 [cit. 2015-05-14]. Dostupné online. 
  35. ↑ Підсумки 21 листопада: Річниця Євромайдану, підписання коаліційної угодиСюжет [online]. korrespondent.net, 2014-11-22 [cit. 2015-05-18]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  36. ↑ yurasumy. Украина, польстившись на обещания, превратилась в колонию Запада [online]. politrussia.com, 2015-07-07 [cit. 2015-07-08]. Dostupné online. (rusky) 
  37. ↑ VILÍMOVÁ, Tereza. Putin chujlo! se stává ukrajinským symbolem. echo24.cz [online]. 2014-06-18 [cit. 2015-05-19]. Dostupné online. 
  38. ↑ WIRNITZER, Jan. Kdo je tady fašista? Letitá ruská nadávka provází i krizi na Ukrajině. iDNES.cz [online]. 2014-08-25 [cit. 2015-05-19]. Dostupné online. 
  39. ↑ Комуністи вимагають покарати націоналістів за гасло "Москалів на ножі" [online]. [cit. 2015-05-24]. Dostupné online. (tu) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Palu/Rusy_na_šibenici&oldid=18258534“