Wikipedista:Kateřina Říhová/Pískoviště

Klášter Porta Coeli

Klášter Porta Coeli (z latiny Brána nebes, Monasterium Cistercience Porta Coeli) je jediným fungujícím ženským cisterciáckým klášterem v ČR, nacházejícím se v obci Předklášteří v okrese Brno - venkov. Jeho areál s románsko-gotickým konventním kostelem je památkově chráněn. Roku 2010 byl prohlášen národní kulturní památkou České republiky.

Historie

Klášter Porta Coeli patří k nejvýznamější památkám raně středověké architektury. Pro řeholi sester cisterciaček jej roku 1233 založila královna Konstancie Uherská, dcera uherského krále Bély III. a vdova po českém králi Přemyslu Otakarovi I. Tišnovský klášter vzal do ochrany papežského stolce papež Řehoř IX. se všemi statky a výsadami. Založení schválil a držení statků potvrdil už v roce 1235 listinou datovanou 26. srpna v Perugii.

Stavba komlexu

Stavba klášterního komplexu začala ihned po vyřízení nezbytných formalit a probíhala rychlým tempem za vydatné podpory nejvýznamějších představitelů přemyslovského státu, jmenovitě: českého krále Václava I., moravského markraběte Přemysla a sv. Anežky České. Původ zakladatelů se odrazil i na štědrých donacích vesnic, statků a kostelních patronátů, což z kláštera  činilo jednu z nejbohatších komunit cisterciáckého řádu. Vedle Tišnova a dalších asi 25 vesnic k němu po určitou dobu patřila i taková sídla jako Jihlava a dokonce i pozemky za hranicemi českého státu - v sousedních Uhrách.

Rozhodující část staveb středověkého jádra kláštera byla postavena mezi lety 1233-1240, ale je pravděpodobné, že  práce na zvelebování komplexu pokračovala ještě v následujících letech zhruba až do poloviny 13. století. Raně gotický komplex budov, který se zachoval v neporušené podobě dodnes, patří k tomu nejcenějšímu, co ve druhé čtvrtině 13. století na území českého státu vzniklo. Roku 1239 došlo také k vysvěcení konventního kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Prvních 12 řeholnic prošlo branou Porta Coeli už roku 1232. Jelikož se tak stalo v době, kdy ještě nebyla dokončena stavba klášterních budov, traduje se, že sestry musely po nějakou dobu žít v provizorně zhotovených chatkách.

Královna vdova zde zřejmě dožila, zemřela roku 1240 a byla pochována v hrobce zdejšího presbiteria, podobně jako její syn Přemysl, který zemřel o rok dříve. Po smrti těchto dvou zakladatelů byl klášter poprvé ohrožen, jelikož ničivý vpád Tatarů řádících v Rusku a Polsku se nevyhnul ani Moravě. To, zda nájezdy zasáhly i Porta Coeli se ovšem neví.

Klášter během válek

Po smrti krále Václava I. dosedl na královský trůn jeho syn Přemysl Otakar II., který zároveň znovupotvrdil klášteru veškeré výsady. V období husitských válek byl klášter zničen a řeholnice se rozptýlily po okolních farnostech nebo utekly do Brna, které se útokům husitů ubránilo. Zbytek klášterního majetku byl rozchvácen pány z Pernštejna. Řeholní život se do ruin komplexu vrátil až na konci 40. let 15. století. Za znovuzakladatelku kláštera je považována tehdejší abatyše Alžběta IV.. Přestože došlo k opětovnému vysvěcení kostela a bývalá práva a svobody Porta Coeli byla potvrzena Jiřím z Poděbrad, byl řád nucen nadále bojovat o svůj majetek s rodem Pernštejnů.

K dalšímu úpadku došlo v období třicetileté války a rovněž během válek o dědictví rakouské.

Zrušení Porta Coeli

Roku 1782 došlo k definitivnímu zrušení kláštera, které proběhlo na základě patentu o rušení klášterů, vydaným Josefem II.

Po uzavření komplexu se stal konventní chrám farním kostelem, ostatní budovy byly odkoupeny brněnským textilním podnikatelem Vilémem Mundy. Klášterní prostory poté sloužili k čistě praktickým účelům - nacházela se zde například barvírna či cukrovar.

První impulsy ke znovuzaložení Porta Coeli přišly ze strany kláštera Marienthall v Horní Lužici, jelikož byl tento saský konvent vlastníkem tišnovského pantsví. V celém procesu se zasloužili zejména brněnský biskup František Bauer a generální opat cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě Leopold Machař.  

Roku 1901 tak došlo k zahájení činnosti Porta Coeli po více než stoleté odmlce.

Osud kláštera ve 20. století

První světová válka donutila osazenstvo kláštera obětovat všechny zvony a jiné kovové předměty, které měli přispět k vítězsví rakouských vojsk a dále odevzdat státu válečnou půjčku.

Prvním následkem nových poměrů za první republiky, který se bezprostředně dotknul i Porta Coeli a jeho majetků byla tzv. pozemková reforma. Z původního bohatsví kláštera tak zbyly pouhé zlomky.

Během druhé světové války byla na klášter uvalena nucená správa a v jeho prostorách zřízena okresní ošetřovna. V průběhu válečných let byla klášteru odňata i práva na velkostatek.

Nepřízně pokračovaly i v následujících letech. Jelikož se katolická církev zcela vymkla koncepcím komunistického režimu, dlouho na sebe nedaly čekat ani svévolné zásahy stranických funkcionářů do záležitostí církve - první zatýkání a provokace. Státní politika v roce 1949 zasáhla také do osobního života jeptišek v Porta Coeli. Velká část sester byla, v rámci akce “VŽK”, přinucena tvrdě pracovat v živočišné výrobě, což u mnohých z nich vedlo k předčasné invaliditě.

Štěstí se na konvent usmálo až po revoluci, tedy roku 1990, kdy probíhala první fáze navrácení církevního majetku. Od roku 1995 již klášter opět vlastní všechny zabavené budovy.

Architektonický popis

Křížová chodba

Klášterní budovy přiléhají ke kostelu na severní straně a jsou seskupeny kolem čtvercového rajského dvora, obklopeného křížovou chodbou, která představuje jediný neporušený celek svého druhu v české raně gotické architektuře. Bohatě zdobené sloupky s bobulovými hlavicemi kontrastují s hladkou střídmostí protějších stěn. Klenba je čtyřdílná, přišemž přípory žeber sbíhají až na zem. Chodba je tímto způsobem rozdělena na jednotlivé oddíly, z nichž každý disponuje trojdílným oknem s lomeným gotickým obloukem. Jednotlivá okna jsou poté oddělena sloupky s ozdobnými hlavicemi. Hojně se zde vyskytují jak vegetativní, tak animální motivy. Zajímavostí je, že každá hlavice je jedinečná a žádný z motivů se tudíž neopakuje. Vyjímku představuje pouze motiv opice a draka, který se v chodbě objevuje celkem 7x. Každý z oddílů je pak završen rozetovým oknem, jehož prosklení má tvar čtyřlaloku. Křížová chodba kláštera nápadně připomíná křížovou chodbu v Anežském klášteře v Praze, jelikož její stavbu pravděpodobně zajišťovala tatáž huť.

Kapitulní síň

K východnímu rameni chodby je přičleněna kapitulní síň obdélníkového půdorysu. Žebra se v tomto prostoru sbíhají ve dva pilíře, nacházející se uprostřed místnosti. Samotný svorník má tvar květu. Každý z pilířů se skládá z patky, dříku, krycí desky a náběžních štítků, přičemž všechny tyto prvky mají několikaúhelníkový tvar. Po stranách místnosti jednotlivá žebra naopak přecházejí v konzoly opět s bobulovým dekorem. V prostoru mezi oběma sloupy je také otočný kamenný pulpit, na který byla v minulosti pokládána příslušná liturgická kniha. Podstavec tohoto čtenářského pultu je tvořen dvěma korintskými sloupy, na kterých se uplnatňuje motiv akantového koše. V kapitulní síni se dále objevují oblouková okna s barevnou skleněnou vitráží.

Rajský dvůr

Rajská zahrada, obklopena křížovou chodbou, oplývá v dnešní době množstvím zeleně. Zdobení křížové chotby se opakuje také zvenčí, navíc je zde ještě patřičně zvýrazněn lomenný oblouk jednotlivých oken. Přístavba kláštera nacházející se nad křížovou chotbou už je střídmější, vyskytují se zde již pouze okna obdélníkového tvaru.

Fotogalerie

• 
  Klášter Porta Coeli
• 
  Klášter Porta Coeli
• 
  Křížová chodba
• 
  Okna křížové chodby
• 
  Kapitulní síň
• 
  Kapitulní síň
• 
  Rajský dvůr
• 
  Rajský dvůr
• 
  Rajský dvůr
• 
  Detail okna

Konventní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je chrám v obci Předklášteří v okrese Brno - venkov. Je farním kostelem místní farnosti a zároveň součástí památkově chráněného komplexu Porta Coeli.

Historie

Kostel byl založen královnou Konstancií Uherskou, dcera uherského krále Bély III., vdova po českém králi Přemyslu Otakarovi I., která se je rovněž považována za zakladatelku celého klášterního komplexu Porta Coeli. K vysvěcení kostela došlo roku 1239. Zdejší presbiterium později posloužilo jakožto královnina hrobka. Je zde pohřben rovněž její syn Přemysl, který byl rovněž jedním ze zakladatelů.

V období válek se celý komplex potýkal s mnoha problémy.

Roku 1782 došlo na základě patentu o rušení klášterů, vydaného Josefem II., k definitivnímu zrušení kláštera, které vedlo k tomu, že kostel byl nadále využíván jako farní.

Od roku 1901, kdy začal být klášterní komplex po zhruba stoleté odmlce využíván, sloužil opět jako konvetní kostel kláštera.

Během světových válek došlo ještě k mnoha změnám, nicméně funkce chrámu se zachovala dodnes.

Architektonický popis

Schéma kostela

Konventní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vysvěcen roku 1239. Půdorys kostela zachovává schéma nestejnoramenného kříže, obvyklé u cisterciáků. Mezi presbyterium a podélné tři lodi (z nichž hlavní převyšuje obě postranní) je vsunuta loď příčná. Kněžiště je zakončeno několikaúhelníhovým závěrem, který se v jednodušší formě objevuje i u obou vedlejších lodí. Uvnitř chrámu jsou tyto postranní lodi připojeny arkádami k hlavní lodi, jejíž zdivo je neseno nečleněnými pilíři, které nepřerušovaně přecházejí ve stěnu. Tato stěna se poté uplatňuje jako významná stavební složka.

Klenební systém

Zdůraznění hmotné zdi je zřejmě ještě přežitkem románského slohového cítění a dodává tak stavbě robustního a přísného rázu. Na zdivo navazuje žebrová klenební soustava, která je již gotická, stejně tak jako opěrné pilíře na vnějším zdivu chrámu. Klenba nacházející se v jednotlivých lodích kostela je čtyřdílná, rozdělená na několik samostatných polí. Tvary svorníků se v každém poli liší a v některých z polí dokonce chybí.

V levé chrámové lodi se objevuje nevšední stavební prvek - zvýraznění vítězného oblouku, přičemž zde jedno z klenebních žeber přebývá. Je ovšem zcela možné, že tento počin nebyl zamýšlen a jedná se pouze o stavařskou chybu.

V presbiteriu se rovněž vyskytuje nejstarší příklad šestidílné klenby. Tato klenba je opět rozdělená na jednotlivá pole, přičemž v obou z polí se sbíhá vždy šestice žeber. Jejich spoj je opatřen svorníkem vegativního rázu. Po stranách žebra přecházejí v přípory, jejichž patky a hlavice se od sebe lehce liší. Zatímco přípory samotné klenby mají pouze čtvercový tvar, přípory oblouku oddělujícího jednotlivá pole jsou šestiúhelníkové. Okna kolem klenby jsou oblouková, uplatňuje se zde ovšem rovněž jejich zvýraznění v podobě oblouku lomeného, které zasahuje až do klenby samotné. Na oknech se pak nacházíme vitráž. Tato jedinečnost a krása je umocněna blankytně modrou výmalbou představující nebesa - ta ovšem pochází z období baroka. Do severní části západního průčelí je vestavěno točité schodiště, vedoucí na kostelní půdu.

I přes bohatou zdobnost hlavic a  přes mohutná kruhová okna s kružbou vepsaných kruhů působí stavba stroze, zcela v souladu se zásadami účelného cisterciáckého stavitelství své doby.

Prvky jiných uměleckých slohů

Chrámový interiér, doplněný v období baroka byl svěřen nejvýznamnějším umělcům tehdejší epochy. Svou stopu zde zanechal Josef Stern, Josef Winterhalter, Ignác Raab, Ondřej Schweigl a významný rakouský malíř F. A. Maulbertsch. V chrámu se rovněž nachází barokní kazatelna, jejímž hlavním materiálem není mramor, jak by mohlo být na první pohled zřejmé, ale poze dřevo pokryté sádrou. V kostele je zastoupeno rovněž období renesance: vedle hlavního vstupu se nachází plastika Kristus na Olivetské hoře ze 16. století. V každé chrámové lodi se potom nachází svatostánek.

Vstupní portál

S chudovou plastické výzdoby nápadně konstrastuje honosný portál, patřící k ojedinělým památkám svého druhu ve střední Evropě. Tento prvek měl vyjádřit symbolické označení kláštera: Porta Coeli, Brána nebes. Konzoly rámující lomené archivolty naznačují, že portál měl být původně krytý otevřenou předsíní, podobně jako je tomu u benediktýnské baziliky v Třebíči. Dodnes však není známo, byla - li tato předsíň zbourána, nebo pouze projektována. Portál je vsazen do zesíleného zdiva západního průčelí a rozložen do pěti stupňů, přičemž zleva i zprava je střežen ležícími lvy. Od nich se rozvíjí kamenná krajka akantů a vinných listů s hrozny, prostřídávaná sloupky se sochami apoštolů. Nad vlastním vchodem je umístěn tympanon s ústřední postavou Krista, po jehož bocích přihlíží ženská a mužská postava. Tympanon je opět hojně lemován bujným florálním, stylizovaným dekorem.

[[Soubor:Portál Porta Coeli.jpg|náhled

Fotogalerie

• 
  Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• 
  Půdorys komplexu
• 
  Interiér chrámu
• 
  Barokní kazatelna
• 
  Čtyřdílná klenba hlavní lodi kostela
• 
  Šestidílná klenba hlavní lodi kostela
• 
  Čtyřdílná klenba vedlejší lodi kostela
• 
  Zvýraznění vítězného oblouku/stavařský omyl
• 
  Kristus na Olivetské hoře
• 
  Detail hlavního portálu
• 
  Detail hlavního portálu
• 
  Detail hlavního portálu