Wikipedista:IJzeren Jan/Slaveni

Otčenáš v slavëni

Slaveni (slavensky Slavëni) je konstruovaný slovanský jazyk[1]. Patří ke skupině severoslovanských jazyků.[2][3][4][5]

Autor projektu byl Libor Sztemon, který rovněž stvořil lydnevi, seversk a slavisk. Podle autora[6], seversk je vývojovým pokračovatelem jazyka slavëni.

AbecedaEditovat

Slavëni se píše latinkou s dodatečnými písmeny Ë, Ğ a Š, a také speciálním písmem.

VýslovnostEditovat

písmeno výslovnost česky
a a a
b b b
c ʦ c
d d d
e ɛ e
ë ə jako francouzské e
f f f
g g g
ğ ɪ̯ j
h ɦ h
i i i
j j j
k k k
l l l
m m m
n n n
o ɔ o
p p p
q ɣ jako španělské g
r r r
s s s
š ʃ š
t t t
u u u
v v v
w β jako španělské b
x x ch
y ɯ jako ruské y (ы)
z z z

MluvniceEditovat

Stejně jako bulharština a makedonština slavëni neskloňuje. Pády se tvoří pomocí předložek:

pád předložka příklad
nominativ - dom (dům)
genitiv i i dom (domy)
dativ ë ë dom (domu)
akuzativ as as dom (ten dům)
vokativ oğ dom (o domu!)
lokál o o dom (ten dům)
instrumentál a a dom (domem)
ablativ iz iz dom (z domu)

Množné číslo se tvoří takto:

Množné číslo ve slavëni
jednotné číslo množné číslo česky
dom dome dům
gena genae žena
zamë zame zemĕ
slovo slovoi slovo

Přídavná jménaEditovat

Přídavná jména
český První stupeň Druhý stupeň Třetí stupeň
dobrý, á, é devryn devrin najdevrin
dobří, é, á devryny devrine najdevrine
nový, á, é nevyn nevin najnevin
noví, é, á nevyny nevine najnevine

Přídavná jména se spojují s podstatnými jmény pomocí částic i nebo ği. Např. dane ği daštyny (deštivé dny).

ČlenyEditovat

Člen určitý Člen neurčitý
-
za sykavkou
-
před samohláskou
as
ta
y
yn

PříslovceEditovat

Příslovce
český předložka První stupeň Druhý stupeň Třetí stupeň
dobře o devro devreno najdevreno
méně o mene meneno najmene *
nově o nevo neveno najneveno
výše o više višeno najviše *

* nepravidelné

Skloňování osobních zájmenEditovat

Skloňování osobních zájmen
pád 1. osoba jedn. č. 2. osoba jedn. č. 3. osoba jedn. č. 1. osoba mn. č. 2. osoba jedn. č. 3. osoba jedn. č.
nominativ je te ho me ve he
genitiv mene teje hoje meje veje heje
dativ ë je, jeğ ë te, teğ ë ho, hoğ ë me, meğ ë ve, veğ ë he, heğ
akuzativ jem tem hom mem vem hem
lokál onaje onate onahe oname onave onade
instrumentál ašaje ašate ašaho ašame ašave ašahe
ablativ izdaje izdate izdaho izdame izdave izdahe

Přivlastňovací a reflexivní zájmenaEditovat

Přivlastňovací a reflexivní zájmena
Druh 1. osoba jedn. č. 2. osoba jedn. č. 3. osoba jedn. č. 1. osoba mn. č. 2. osoba jedn. č. 3. osoba jedn. č.
nominativ jyn tyn hyn myn vyn hun
složené i je i te i ho i me i ve i he
reflexivní jesam tesam hosam mesam vesam hesam

ČíslovkyEditovat

Číslovky
číslovka zakladní řadová druhová násobná
0 ništo ništyn ništëre ništykorte
1 ğedan ğedanyn ğedanëre ğedankorte
2 deva devanyn devëre devakorte
3 tera teranyn tanëre terakorte
4 štara štaranyn štanëre štarakorte
5 pinta pintanyn pintëre pintakorte
6 šasta šastanyn šastëre šastakorte
7 sedam sedamyn sadmëre sadamkorte
8 osam osamyn osmëre osmakorte
9 devet devetyn devtëre devtakorte
10 desat desatyn destëre destakorte
11 ğedanasta ğedanastyn ğedanaste ğedakorte
12 devanasta devanastyn devanaste devakorte
13 teranasta teranastyn teranaste terakorte*
14 štaranasta štaranastyn štaranaste štarakorte*
15 pintanasta pintanastyn pintanaste pintakorte*
16 šastanasta šastanastyn šastanaste šastakorte*
17 sedamnasta sedamnastyn sedamnaste sedamkorte
18 osamnasta osamnastyn osamnaste osamkorte
19 devetnasta devetnastyn devetnaste devetkorte
20 devadesta devadestyn devadeste devadestykorte
30 teradesta teradestyn teradeste teradestykorte
40 štaradesta štaradestyn štaradeste štaradestykorte
50 pintadesta pintadestyn pintadeste pintadestykorte
60 šastadesta šastadestyn šastadeste šastadestykorte
70 sedamdesta sedamdestyn sedamdeste sedamdestykorte
80 osamdesta osamdestyn osamdeste osamdestykorte
90 dovedesta dovedestyn dovedeste dovedestykorte
90 dovedesta-sedam dovedesta-sedamyn dovedesta-sadmëre dovedesta-sadmakorte
100 (ğedan)seta (ğedan)setyn (ğedana)stëre (ğedane)štekorte
200 devaseta devasetyn devastëre deveštekorte
300 teraseta terasetyn terastëre tereštekorte
400 štaraseta štarasetyn štarastëre štareštekorte
500 pintaseta pintasetyn pintastëre pinteštekorte
600 šastaseta šastasetyn šastastëre šasteštekorte
700 sedamseta sedamsetyn sadmastëre sadmeštekorte
800 osamseta osamsetyn osmastëre osmeštekorte
900 doveseta dovesetyn dovestëre doveštekorte
1 000 (ğedan) tesac (ğedan) tesacyn (ğedan) tesacëre (ğedane) tesackorte
2 000 deva tesac deva tesacyn deva tesacëre deva tesackorte
1 000 000 melğan melğanyn melğanëre melğanykorte
1 000 000 000 melğord melğordyn melğordëre melğordykorte
1 000 000 000 000 belğan belğanyn belğanëre belğanykorte

* to jsou pravděpodobně omyly autora.

ČasováníEditovat

Severská slovesa vyjadřují 3 absolutní časy – minulý, přítomný a budoucí (oznamovací způsob). Podmiňovací způsob (kondicionál) se tvoří pomocí předpony bi- a minulého času. Subjunktiv, nebo konjunktiv způsob se tvoří pomocí -i-. Zápor se tvoří pomocí předpony ne-.

beti, být
osoba minulý čas ozn. zp. přítomný čas ozn. zp. budoucí čas ozn. zp. rozkazovací způsob konjunktiv podmiňovací způsob
1. jed. č. belem jem / em budem - jim / im bi-belem
2. jed. č. beles tes / es budes budës tis /is bi-beles
3. jed. č. belest hest / est budest - hist / ist bi-belest
1. mn. č. belesom mesom / esom budesom budësmo misom / isom bi-belesom
2. mn. č. beleste veste / este budeste budësto viste / iste bi-beleste
3. mn. č. belent hent / ent budent - hint / int bi-belent
další časy
infinitiv slovesné jméno přechodník přítomný přechodník budoucí
beti betije * jesa beliv

*L. Sztemon píše betiye. To je pravděpodobně omyl, protože ostatní vzory mají koncovku -ije.

nebeti, nebýt
osoba minulý čas ozn. zp. přítomný čas ozn. zp. budoucí čas ozn. zp. rozkazovací způsob konjunktiv podmiňovací způsob
1. jed. č. nebelem nejem / nem nebudem - nejim / nim bi-nebelem
2. jed. č. nebeles netes / nes nebudes nebudës netis / nis bi-nebeles
3. jed. č. nebelest nehest / nest nebudest - nehist / nist bi-nebelest
1. mn. č. nebelesom nemesom / nesom nebudesom nebudësmo nemisom / nisom bi-nebelesom
2. mn. č. nebeleste neveste / neste nebudeste nebudësto neviste / niste bi-nebeleste
3. mn. č. nebelent nehent / nent nebudent - nehint / nint bi-nebelent
další časy
infinitiv slovesné jméno přechodník přítomný přechodník budoucí
nebeti nebetije nejesa nebeliv
imeti, mít
osoba minulý čas ozn. zp. přítomný čas ozn. zp. budoucí čas ozn. zp. rozkazovací způsob konjunktiv podmiňovací způsob
1. jed. č. imalem imem budem imet - imejim bi-imalem
2. jed. č. imales imes budes imet imelës imetis bi-imales
3. jed. č. imalest imest budest imet - imehist bi-imalest
1. mn. č. imalesom imesom budesom imet imelësmo imenisom bi-imalesom
2. mn. č. imaleste imeste budeste imet imelësto imetiste bi-imaleste
3. mn. č. imalent iment budent imet - imehint bi-imalent
další časy
infinitiv slovesné jméno přechodník přítomný přechodník budoucí
imeti imetije imaja imaliv

nemeti, nemít, se tak časuje: nemalem, nemales... nemem, nemes... budem nemeti... nemelës... nemejim, nemetis... bi-nemalem... nemeti, nemetije, nemaja, nemaliv.

dalati, dělat
osoba minulý čas ozn. zp. přítomný čas ozn. zp. budoucí čas ozn. zp. rozkazovací způsob konjunktiv podmiňovací způsob
1. jed. č. dalalem dalem budem dalati - dalim bi-dalatem
2. jed. č. dalales dales budes dalat dalat dalis bi-dalates
3. jed. č. dalal dalest budest dalat - dalist bi-dalatest
1. mn. č. dalalesom dalesom budesom dalat dalatmo dalisom bi-dalatesom
2. mn. č. dalaleste daleste budeste dalat dalatto daliste bi-dalateste
3. mn. č. dalalent dalent budent dalat - dalint bi-dalatent
příčestí
minulé trpné přítomné trpné minulé činné přítomné činné
dalatyn dalavyn dalalsyn midalyn
další časy
infinitiv slovesné jméno přechodník přítomný přechodník budoucí
dalati dalatije dalaja dalaliv

Slovní zásobaEditovat

Slovní zásoba jazyka slavëni je slovanská. Následuje krátký seznam:

slavëni česky
Boh Bůh
pravda pravda
svetlan pondělí
klenjan úterý
rastilan středa
soncan čtvrtek
gversan pátek
šabatan sobota
kristan neděle
sedmica týden
dan den
ladavec leden
belavec únor
vesnec březen
kvetec duben
majec květen
cerkvec červen
štarvec červenec
parnec srpen
daštec září
rezijec říjen
snegec listopad
prihedec prosinec
vrema čas
mesec měsíc
hod rok
zeveta život
samarta smrt
laska láska
stëhoda století

Ukázkový textEditovat

Otčenáš:

Ataxt i me,
Kojyn o navësa es,
Osvetist as iman i te.
Prijist as kralestvë tyn.
Hist as vola tyn komo ğo navë, tako ağ o zamë.
As xulb i me kyzdanyn davat ë me danas.
E adpošat ë me as myn venae, komo ağ me adpošalesom ë venake ği me.
E nevëvedat mem o izkošanjë, ala izbavat mem ad zalyn.
Navad as kralestvë er as makta er as slava o vekae hest.
Amin.

ReferenceEditovat

  1. Stránka slaveniho (anglicky)
  2. Popis jazyka pochází ze webových stránek L. Sztemona
  3. Tilman BERGER, Vom Erfinden slavischer Sprachen, Erscheint in der Festschrift fur Peter Rehder, Munchen 2004. Online(německy)
  4. Альтернативные языки: коллекция ссылок(rusky)
  5. М.Ю. Сидорова, О.Н. Шувалова, ИНТЕРНЕТ-ЛИНГВИСТИКА: ВЫМЫШЛЕННЫЕ ЯЗЫКИ, Online : http://www.philol.msu.ru/~sidorova/files/conlangs.pdf str. 146 (rusky)
  6. hlavní stránka L. Sztemona o slavëni (anglicky)