Slovianski
Slovianski je projekt mezinárodního pomocného jazyka, který byl započat roku 2006 Janem van Steenbergenem (slovianski-N), Ondrejem Rečnikem (slovianski-P) a Gabrielem Svobodou (slovianski-S). Projekt si klade za cíl vytvořit jazyk, který by pomohl v domluvě mezi lidmi mluvícími slovanskými jazyky, byl by snadno naučitelný a přirozenější než slovio. Je to zatím pouhý prototyp s malou slovní zásobou. Slovo slovianski je přídavné jméno a znamená slovanský.
| Slovianski | |
 Vlajka jazyka | |
| Rok zveřejnění | 2006 |
|---|---|
| Rozšíření | rozptýleně, převážně Slované |
| Počet mluvčích | není známo |
| Klasifikace | |
| Písmo | latinka, cyrilice |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 |
není (B) není (T) |
| Wikipedie | |
| není | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Verze jazykaEditovat
- Slovianski-P: Písmeno P je počátečním písmenem slova pidžin, čemuž odpovídá velice zjednodušená gramatika. Jiný možný význam je prosti (prostý). Myšlenkou slovianski-P bylo totiž vytvořit co nejjednodušší jazyk, který využívá pouze přirozená řešení obsažená ve slovanských jazycích. Původcem je Ondřej Rečnik, nyní na něm pracuje Gabriel Svoboda.
- Slovianski-N: N jako "naturální", přirozený. Pravopis, fonologie a slovní zásoba je stejná jako ve verzi slovianski-P, ale gramatika je přirozenější, například jsou v ní pády, jež existují ve většině slovanských jazyků. Jeho iniciátor je Jan van Steenbergen. Později se ho ujal Igor Polyakov.
- Slovianski-S: Toto byl dřívější projekt jazyka Gabriela Svobody, který měl být velmi snadno naučitelný i pro cizince. Mnoho takových projektů bylo navrženo pro dosažení lepší srozumitelnosti a krásy než má slovio. Tento však selhal.
Slovianski má svůj vliv na podobné projekty. Rozumio a Slovioski jsou úsilím vytvořit kompromis mezi Slovio a Slovianski, které u Slovioski vedlo k vytvoření nového samostatného jazyka.[1][2] V lednu roku 2010 byl publikován podobný jazyk s bohatší gramatikou a morfologií, Novoslovienskij jazyk, z větší části založen na staroslověnštině, který sdílí slovník moderních slov s jazykem Slovianski.[3]Novoslovienskij jazyk, Slovianski a Slovioski jsou předmětem vzdělávacího projektu EU Grundtvig-Comenius CZ-2010-063-001. [4][5] V roce 2017 byly všechny projekty na mezinárodní konferenci CISLa[6] ve Starém Městě u Uherského Hradiště spojeny do jednoho společného projektu mezislovanštiny. [7][8]
AbecedaEditovat
Slovianski může být psán jak latinskou abecedou, tak i cyrilicí. Jde o to, aby bylo možné psát slovianskim na různých klávesnicích, proto musí být povolen alternativní pravopis:
| latinka | A | B | C | Č | D | E | Ě | F | G | H | I | J / ’ | K | L | M | N | O | P | R | S | Š | T | U | V | Y | Z | Ž |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| (polština) | CZ | SZ | Ż | ||||||||||||||||||||||||
| (ASCII) | ZS |
| cyrilice | А | Б | Ц | Ч | Д | Е | Ѣ | Ф | Г | Х | И | Й / Ь | К | Л | М | Н | О | П | Р | С | Ш | Т | У | В | Ы | З | Ж |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| (srbština) | Ј |
Dále jsou v jazyku následující spřežky:
| latinka | JU | JA | DJ / D’ | LJ / L’ | NJ / N’ | TJ / T’ |
|---|---|---|---|---|---|---|
| cyrilice | Ю | Я | ДЬ | ЛЬ | НЬ | ТЬ |
| (alternativní) | ЙУ / ЬУ | ЙА / ЬА | ||||
| (srbština) | ЈУ | ЈА | Ђ | Љ | Њ | Ћ |
VýslovnostEditovat
Výslovnost je poměrně volná. Zde je přibližná podoba :
- Aa — [ɑ] / [a]
- Bb — [b]
- Cc — [ʦ]
- Čč — [ʧ]
- Dd — [d]
- Ee — [ɛ]
- Ff — [f]
- Gg — [g] / [ɦ]
- Hh — [x]
- Ii — [ɪ] / [i] / [ɨ]
- Jj — [j]
- Ll — [l]
- Mm — [m]
- Nn — [n]
- Oo — [o] / [ɔ]
- Pp — [p]
- Rr — [r]
- Ss — [s]
- Šš — [ʂ] / [ʃ]
- Tt — [t]
- Uu — [u]
- Vv — [v] / [ʋ]
- Zz — [z]
- Žž — [ʐ] / [ʒ]
Změkčování souhlásekEditovat
Souhlásky mohou být změkčovány, pokud po nich následuje e, i nebo j ('). Taková výslovnost ale není povinná.
- p' — [pj], [pʲ]
- t' — [tj], [tʲ], [c] – české ť
- d' — [dj], [dʲ], [ɟ] – české ď
- n' — [nj], [nʲ], [ɲ] – české ň
- r' — [rj], [rʲ], [r̝] – české ř
- l' — [lj], [lʲ], [ʎ] – slovenské l'
- Hh — [x] – české ch
Slovní zásobaEditovat
Slova jsou tvořena tak, aby byla známá všem mluvčím jakéhokoliv slovanského jazyka. Pokud se v jednom z nich určité slovo nevyskytuje v příslušné formě, alespoň je v něm náznak, který pomůže v jeho porozumění. Samozřejmě to není vždy jednoduché, ale tvůrci se snaží jak nejlépe mohou. V současné době (2010) už má zpracováno 4000 hesel.[9]
Pokud dané slovo existuje ve všech slovanských jazycích a má pokaždé stejný význam, jednoduše je přijato do slovní zásoby. Pokud se liší v jednom nebo dvou jazycích, je také přijato. Je-li ovšem dané slovo v různých slovanských jazycích odlišné, děje se následující:
- pro každý kořen se hledají slova příbuzná společně se svými významy,
- následně se děje to samé s takto získanými slovy, takže jsou tvořeny sémantické rodiny,
- nakonec se použijí slova, která se vyskytují ve všech nebo většině jazyků a přiřadí se jim co nejprůměrnější významy.
Pokud ani to nefunguje, je zde několik možností:
- jednoduše je použito slovo, které se nachází ve většině jazyků,
- jsou tvořena synonyma,
- použije se slovo z těch jazyků, které jsou větší, známější a dominantní,
- hledá se mezinárodní ekvivalent.
Porovnání slov různých slovanských jazyků od Gabriela Svobody:
Slovianski |
Словиански |
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
člověk |
чловѣк |
человек |
чоловік |
чалавек |
człowiek |
člověk |
človek |
čłowjek |
човек |
čovjek |
človek |
човек |
човек |
pes |
пес |
пёс, собака |
пес, собака |
сабака |
pies |
pes |
pes |
pos, psyk |
пас |
pas |
pes |
пес, куче |
пес, куче |
dom |
дом |
дом |
дім |
дом |
dom |
dům |
dom |
dom |
дом, кућа |
dom, kuća |
dom, hiša |
дом, къща |
дом, куќа |
kniga |
книга |
книга |
книга |
кніга |
książka |
kniha |
kniha |
kniha |
књига |
knjiga |
knjiga |
книга |
книга |
noč |
ноч |
ночь |
ніч |
ноч |
noc |
noc |
noc |
nóc |
ноћ |
noć |
noč |
нощ |
ноќ |
pismo |
писмо |
письмо |
письмо |
пісьмо, ліст |
list |
dopis |
list |
list |
писмо |
pismo |
pismo |
писмо |
писмо |
veliki |
велики |
большой |
великий |
вялікі |
wielki |
velký |
veľký |
wulki |
велик |
velik |
velik |
голям |
голем |
novy |
новы |
новый |
новий |
новы |
nowy |
nový |
nový |
nowy |
нов |
nov |
nov |
нов |
нов |
GramatikaEditovat
Gramatika byla vytvořena podobně jako slovní zásoba. Gramatické prvky, které mají všechny slovanské jazyky společné, jsou výchozí. Liší se ovšem ve slovianski-P a slovianski-N.
Slovianski-P vždy využívá těch nejjednodušších řešení obsažených ve všech přirozených slovanských jazycích. Slovianski-P po gramatické stránce není obdobou silně flexivních jazyků jako ruštiny nebo polštiny, ale spíše přírodně zjednodušených slovanských jazyků: bulharštiny a makedonštiny. Tyto principy jsou velmi podobné principům interlinguy.
Slovianski-N je postaveno na jiném principu. Snaží se o co nejpřirozenější řešení, a tedy protože většina slovanských jazyků má rody, pády a slovesný vid, tak je má i slovianski-N. Na druhé straně ani ve slovianski-N nejsou žádoucí nekonečné tabulky obsahující vzory sloves a podstatných jmen, proto je zde úsilí o co největší zjednodušení. Nejdůležitější je to, že zvolené tvary musí být okamžitě rozpoznatelné, i kdyby vypadaly odlišně v některém jazyce. Snaží se vyhnout nepravidelnostem, ale jen do té míry, aby to neohrozilo snadnou rozpoznatelnost.
Ukázkový textEditovat
Všeobecná deklarace lidských práv
slovianski latinka |
Vse ljudji rodijut se svobodne i rovne v dostojnosti i pravah. Oni sut obdarjene rozumom i svestju i imajut postupati jedin do drugogo v duhe bratstva. |
slovianski cyrilice |
Все людьи родиют се свободне и ровне в достойности и правах. Они сут обдарьене розумом и свестю и имают поступати един до другого в духе братства. |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Otčenáš
slovianski latinka |
Naš otec, ktori jesi v nebah, da svečene je tvoje imeno. Da prijde tvoje krolevstvo, da bude tvoja volja, kak v nebah tak i na zemje. |
slovianski cyrilice |
Наш отец, ктори еси в небах, да свечене е твое имено. Да прийде твое кролевство, да буде твоя воля, как в небах так и на земье. |
česky |
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé, přijď království tvé, buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi. |
ReferenceEditovat
- ↑ http://conlang.wikia.com/wiki/Rozumio - zpřístupněno 26. února 2010
- ↑ http://slovioski.wikia.com/wiki/Slovioski - zpřístupněno 26. února 2010
- ↑ Vojtěch Merunka, Jazyk novoslovienskij (Prague 2010, ISBN 978-80-87313-51-0), str. 15-16, 19-20.
- ↑ Dušan Spáčil, Je tu nový slovanský jazyk (Květy 31/2010, str. 28-30, ISSN 0862-898X)
- ↑ E15 30.8.2010, str. 5., Slovanské esperanto dostalo podporu EU. Ke komunikaci stačí už jen základy jazyka (http://www.e15.cz/domaci/udalosti/slovanske-esperanto-dostalo-podporu-eu-ke-komunikaci-staci-uz-jen-zaklady-jazyka)
- ↑ Conference on Interslavic Language 2017 (http://conference.interslavic-language.org/archiv/2017/ Archivováno 16. 3. 2019 na Wayback Machine)
- ↑ Informacijny portal medžuslovjanskogo jezyka (http://interslavic-language.org)
- ↑ Jan van Steenbergen, History of Interslavic (http://steen.free.fr/interslavic/history.html)
- ↑ {title}. www.ct24.cz [online]. [cit. 19-02-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 25-02-2010.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mezislovanština ve Wikimedia Commons
- Oficiální stránka jazyka
- Informační portál na internetové zdroje v mezislovanštině
- Medžuslovjansky Vikisbornik
- Fórum jazyka
- Rostislavovy stránky o slovianskim
- Zprávy ve slovianskim jazyku
- Odborný časopis SLOVJANI.info v mezislovanštině
- Slovanské fórum - téma Staroslověnština a moderní slovanské jazyky[nedostupný zdroj] – názory na slovianski a jiné slovanské plánové jazyky a otázka přijetí takovýchto jazyků
- Svete mysli, sbírka duchovních citací v mezislovanštině