Hlasování skončilo s výsledkem: Návrh č. 1 byl přijat.

Pravidla hlasování

Hlasování začalo 03:28, 16. 5. 2008 (UTC) a skončilo 03:28, 13. 6. 2008 (UTC). Hlasy odevzdané před či po termínu jsou neplatné.

Hlasuje se podle pravidel uvedených ve Wikipedie:Přijímání pravidel.

Hlasování o návrhu č. 1 (Beren)

Hlasuji pro návrh č. 1

G 22:16, 17. 5. 2008 (UTC)
JAn 15:29, 21. 5. 2008 (UTC)
--Vrbova 19:57, 29. 5. 2008 (UTC) přináší základ řádu. Jakým způsobem se extrémním navýšením chaosu dochází k řádu? To opravdu nechápu. --Cinik 07:53, 4. 6. 2008 (UTC)
--Tlusťa 11:16, 30. 5. 2008 (UTC)
Daniel Baránek 12:47, 31. 5. 2008 (UTC) Pravidlo přináší mnohem větší flexibilitu, zároveň sdílím s Berenem názor, že toto pravidlo vtáhne do tvorby více lidí, tj. také více nápadů a více lidí, kteří příslušnému pravidlu porozumí. Zároveň se tak IMHO odstraní stav zastaralých pravidel - dnes je dost pravidel a doporučení zastaralých, ale nikomu se to nechce měnit, protože je to strašně zdlouhavé. Všichni ví, že pravidlo je zastaralé, a tak se nad ním tedy přimhuřují oči (třeba wp:Vzhled a styl). To respektu vůči pravidlům zcela jistě moc nepřidává. Berenův návrh tak podle mě dobrým způsobem řeší mnohé problémy. Vzhled a styl není pravidlo, ale doporučení (pro něj se tedy moc nezmění). Navíc právě u něj u něj je problém zcela jasně v tom, že zde neexistuje shoda na tom, jak by mělo vypadat. --Cinik 07:53, 4. 6. 2008 (UTC)
Návrh mi přijde přijatelný a nemám proti němu výhrad. -- Mercy (☎|✍) 13:51, 31. 5. 2008 (UTC)
--Lenka64 08:20, 1. 6. 2008 (UTC)
--Vrba 10:59, 3. 6. 2008 (UTC)
Ragimiri 11:04, 3. 6. 2008 (UTC)
~~--G 17:04, 3. 6. 2008 (UTC)~~Wikipedista již hlasoval. --Beren 22:25, 5. 6. 2008 (UTC)
--Petr Adámek 10:15, 4. 6. 2008 (UTC)
Jakožto navrhovatel. --Beren 22:34, 5. 6. 2008 (UTC)
--Milda 22:37, 5. 6. 2008 (UTC)
--Faigl.ladislav 15:04, 9. 6. 2008 (UTC)
--Reaperman 23:18, 12. 6. 2008 (UTC) Pravidlo sice není dokonalé, ale považoval bych za hřích nepodpořit návrh, jehož jedním z cílů je dotlačit Wikipedisty k vzájemnému dialogu namísto vytváření názorových frakcí. Bez takové změny se jen těžko na Wikipedii posune něco samo tímto směrem.
che 01:20, 13. 6. 2008 (UTC) Diskuse u hlasování mě přesvědčila o slabinách současného systému (vše se nechává na hlasování, a obecně funguje dost byrokraticky). Věřím že pružnější způsob pravidlování přežijeme.
--Kacir 01:35, 13. 6. 2008 (UTC) Duch (smysl) napsaného je vždy silnější, než prostá litera textu ...

Hlasuji proti návrhu č. 1

--Cinik 15:24, 21. 5. 2008 (UTC) Nenalézám vhodné přehledné řešení přijímání pravidel, pokud by bylo toto pravidlo přijato a mahradilo to, co má nahradit, byl by výsledkem nezvladatelný chaos (ještě větší, než panuje teď). Je to zbytečně dlouhé, obsahuje to věci, které tu být nemusí a celou věc pouze znepřehledňují (např. sekce podobné stránky je v této podobě zcela zbytečná).
Přínosné věci: sloučení stránek Pravidlo Wikipedie a Přijímání pravidel. Zápory: je to moc obsáhlé a složité. Jsou tam obsaženy věci, které nejsou pravidlem ale jsou obyčejnou nápovědou. Co nejstručněji napsat co to jsou pravidla české wikipedie, kde působí, odkaz kde ty pravidla jsou napsaná, jak se dají změnit. Doporučoval bych inspirovat se jednoduchostí a stručností např. na stránce: základní principy. Rozhodně neduplikovat informace obsažené jinde (Jiné podobné stránky), ale maximálně využít wikiodkazů. Název odstavce Nejsou ti wikipedisté šíblí? je absolutně nevhodný kdekoliv na wikipedii. (Na stránce je možné mít i některé wikiodkazy na související stránky nápovědy, ale již dole a ne jako součást závazného pravidla.) --snek01 23:52, 21. 5. 2008 (UTC)
Jen upozorňuji, že pokud to bude schváleno, budeme moci mnohem snadněji v tomto a dalších pravidlech udělat změny. Tedy pokud je jediným záporem zbytečná obsáhlost, tak po schválení budeme mít otevřený prostor pro formální úpravy, diskuse či hlasování bude nutné jen tam, kde někdo nebude souhlasit. Odstavec "Nejsou ti wikipedisté šíblí?" není můj výmysl, tak je to v aktuálním znění, ale rovněž to půjde změnit, pokud přijdete na něco lepšího. Co se týká jiných podobných stránek, nevím, kde jinde jsou tyto informace shrnuty. Nicméně proti zestručnění nic nemám. --Beren 16:57, 22. 5. 2008 (UTC)
Jsem rád, že se toho Beren ujal a souhlasím, že stávající systém by potřeboval zlepšit. Ani já však nemohu hlasovat pro pravidlo, jehož jeden odstavec se zove "Nejsou ti wikipedisté šíblí?"; připadal bych si šíblý. Nemluvě o tom, o čem mluvili kolegové výše. Doporučuji začít ještě jednou (snad kolega Beren neztratí chuť), uvědomit si, na čem záleží, krátce, jasně a srozumitelně to zformulovat a důkladně prodiskutovat. Četné dobré rady mohou zůstat jako doporučení nebo wikieseje, do pravidla nepatří.--Ioannes Pragensis 17:20, 22. 5. 2008 (UTC)
Ano, ale to je právě problém současného pravidla o přijímání pravidel. Že lidi diskutují až u hlasování. Protože mají pocit, že předtím o nic nejde. Jak ho mám tedy prodiskutovat před hlasováním, když skoro nikdo před hlasováním nediskutuje? Kdybych věděl, že je s tím odstavcem problém, tak bych ho řešil. V současném návrhu je hlavně proto, že bez problémů byl v aktuálním znění. Teď s ním podle současného pravidla, pro které svým nesouhlasným hlasem hlasuješ (ano, kdo nesouhlasí, hlasuje de fakto pro současné pravidlo), hýbat nemůžu, navzdory tomu, že bychom třeba i všichni chtěli. Když teď můj návrh zamítneš, celé se to opravdu velmi prodlouží. Přitom kdybys ho podpořil, mohly by se Tvé námitky velmi rychle realizovat, protože nijak nejdou proti smyslu pravidla. --Beren 17:54, 22. 5. 2008 (UTC)
Co s tím mohu dělat, taková je realita. Cítím s Vámi, poznal jsem to nedávno na vlastní kůži: Angažoval jsem se u jednoho pravidla a mám teď pocit, že to byl totálně ztracený čas. Zkrátka ten zákonodárný proces vypadá jak vypadá, tedy jako řada jiných kolektivních rozhodovacích procesů na české Wikipedii. - Ale k věci: Ten šiblý odstavec je jenom příklad, pars pro toto; připadá mi, že celý návrh pravidla je hodně rozvleklý a nejednoznačný. Zkrátka bych nehlasoval pro, ani kdyby se ten jeden odstavec vypustil. Doporučil bych začít znovu a udělat z toho pravidlo, které zní jako pravidlo, ne jako esej. To je také celkem rychlé řešení: Stáhněte tento návrh, předělejte a dejte opět do hlasování. Navíc to vyloučí reálné nebezpečí, že přijmeme šiblé pravidlo, a pak už nikdo nebude mít chuť se k tomu vrátit a vylepšit ho.--Ioannes Pragensis 18:35, 22. 5. 2008 (UTC)
V průběhu hlasování ho stáhnout nemohu, viz Wikipedie:Přijímání pravidel, odstavec 5, poslední věta. Jinak přesunout rady do eseje problém nebude ani po přijetí pravidla, jsou to skutečně jen rady, nikoliv jeho esenciální součást a v pravidle jsou i tak uvedeny. Spíš mě zajímá, v čem je návrh nejednoznačný. Prozatímní námitky byly jen kosmetické, tahle by mohla být podstatná. --Beren 18:59, 22. 5. 2008 (UTC)

Dále upozorňuji na odstavec 11 tamtéž. Pokud to nebude schváleno, nebude moci být stejná záležitost hlasována nejméně půl roku :-(. Proto prosím, pokud nejste zásadně proti principu pravidla, ale jen proti užitým formulacím, neshazujte věc pod stůl. Hlasujte podle toho, zda souhlasíte s podstatou, formulace se upraví později. Slibuji, že se na ně podívám. --Beren 19:05, 22. 5. 2008 (UTC)
To není pravda. V tom článku je uvedeno i to, jak se dá tento článek zneplatnit. --Cinik 19:35, 22. 5. 2008 (UTC)
V tomto případě je jediný diskutovaný návrh ten Váš, Berene. Nikdo tedy (doufám) netlačí na doslovné dodržování všech lhůt a detailů pravidla o přijímání pravidel, protože případným stažením návrhu nepoškodíte žádného protikandidáta a naopak všichni získáme šanci brzy mít před sebou lepší návrh. Prohlašuji tímto, že bych velmi podpořil, kdybyste se odvolal na Wikipedie:Nevšímejte si žádných pravidel, stáhl návrh hned teď, den dva ho přepisoval, a až se bude líbit i nám, kteří hlasujeme teď proti, tak ho ihned zase dal k novému hlasování jakožto již prodiskutovaný. Ty Vámi zmiňované lhůty a paragrafy jsou jistě myšleny jako obrana proti trollům a jiným blbům, nikoli jako obrana proti tvůrčímu procesu. Můžeme je tedy klidně poslat k čertu, když není sporu o užitečnosti Vašeho záměru a kritika je namířena jen proti formulacím.--Ioannes Pragensis 19:57, 22. 5. 2008 (UTC)
Cením si Vašeho návrhu, má logiku a, i když nestandardně, řeší problém, aniž by to někomu způsobilo újmu. Z nesouhlasících se mi zdá, že Cinik a (asi) Dezidor nesouhlasí se samotným principem návrhu. Vy a snek01 jen s formulacemi. Nedělám si tedy naděje, že k souhlasu přesvědčím všechny, ale za pokus to stojí. Zítra popřemýšlím nad tím stažením. Třeba se ale mezitím objeví další nesouhlasící, tedy další člověk do diskuse :-). --Beren 21:58, 22. 5. 2008 (UTC)

Děkuji za uznání a hned dodávám, že i já bych - jako asi i Cinik a Dezidor, pokud chápu jejich výroky dobře - uvítal trochu jasnější popis toho, jak se závazná pravidla po formální stránce navrhují, schvalují, pozměňují a ruší (doporučení můžete nechat klidně takto neupřesněná, ale závazná pravidla by měla mít závazný a jasně popsaný proces schvalování, jednoduchý, dostatečně rychlý, ale ne snadno manipulovatelný malými frakcemi wikipedistů). A přivítal bych jasnou zmínku, že případné spory v tomto směru řeší arbcom, pokud se účastníci diskuse nedohodnou mezi sebou sami. Hezký den,--Ioannes Pragensis 06:44, 23. 5. 2008 (UTC)
Jak se mění pravidla, je řečeno v Wikipedie:Pravidlo Wikipedie/Návrh#Změny v pravidlech. Podstatou návrhu ale je, že podobně jako na enwiki žádný zcela formálně popsaný proces není. Tedy je použit podobný princip jako při tvorbě článků, věc je schválena, pokud je dosaženo konsenzu. Oproti tvorbě článků musejí být podstatné změny pravidla podloženy nějakou diskusí, méně podstatné změny (formální) je možné udělat rovnou. Pokud někdo nesouhlasí, udělá se krok zpět (revert) a diskutuje se dál. Každý relevantní argument proti návrhu je potřeba prodiskutovat a nějak se s ním vypořádat. Schvalovat třeba návrh postupně a kontroverzní věci až nakonec, nebo zvolit jiný postup lépe odpovídající situaci. Pokud je i po diskusi a úpravách návrhu zjevné, že úplné shody nelze dosáhnout, a z diskuse vyplývá, že nesouhlasné hlasy nejsou naprosto ojedinělé, je možné udělat průzkum (třeba i vypsat argumenty z diskuse a lidi, kteří s nimi souhlasí), kvantifikovat podporu jednotlivých argumentů, a na její základě usoudit, zda bylo dosaženo alespoň hrubého konsenzu, tj. že souhlasí přinejmenším kvalifikovaná většina wikipedistů (více než 2/3). Jestli bylo dosaženo konsenzu, může posuzovat nezúčastněný správce nebo jiný respektovaný wikipedista, ale obecně je lepší v hraničním případě počkat, zda se neshromáždí větší podpora. Hledání konsenzu je většinou jednodušší, než kdyby bylo nutno přesně plnit nějaké formálně předepsané kroky, protože je možné postupovat rychleji nebo pomaleji podle aktuální situace. Ano, mohou se vyskytnout situace, kdy je proces hledání konsenzu i mnohem složitější než formální hlasování, kde většina prostě převálcuje menšinu. V každém případě ale skýtá největší naději, že bude maximálně vyhověno co největšímu množství účastníků a že návrh bude upravován podle přání komunity, tedy výsledkem je maximální možná kvalita při co nejmenším úsilí. Je mi jasné, že na české Wikipedii tento postup nemá takovou tradici a oproti formálním postupům leckdo nevěří, že vede k výsledkům. Ovšem u tvorby článků na Wikipedii taky nikdo nevěřil, že to bude takto neformálně fungovat. Na anglické Wikipedii takový přístup k pravidlům funguje a já si myslím, že i na české dokáže být komunita natolik vyspělou, aby nepotřebovala tvrdá byrokratická pravidla, která všechny jen otravují, betonují systém pravidel a brání flexibilním změnám, takže výsledek není příliš kvalitní. --Beren 11:48, 23. 5. 2008 (UTC)

Rád bych tomu věřil, že jsme dost vyspělí. Ale podívejte se třeba na ty nechutné hádky, které se teď odehrávají kolem pravidla výročního měsíce na odvolávání správců. To na velkou vyspělost zdejší komunity a její schopnost vyjasnit si pravidla neukazuje. Navíc "Angličani" mají tu výhodu, že je vede Jimbo a pár dalších lidí s poměrně zdravým rozumem a schopností rychle odhalit a zneškodnit trolly. To tady není. Myslím si, že čtrnáctidenní formální hlasování závaznému pravidlu neuškodí, s tím, že tam lze přidat ještě další stupně volnosti (třeba že ten, kdo to bude zavírat (byrokrat?) dostane určitou volnost např. prodloužit hlasování nebo ho v případě potřeby restartovat, nebo že navrhovatel může kdykoli stáhnout návrh, který má aktuálně míň než 50 % hlasů).--Ioannes Pragensis 12:14, 23. 5. 2008 (UTC)
Ach jo, proč tu má být i toto téma? Proč se diskutuje pravidlo o výročním měsíci dost dobře nechápu, když v onom případu ani nebylo využito. Každopádně jeho účel byl zmíněn při jeho tvorbě, viz Diskuse k Wikipedii:Žádost o práva správce (návrh)#Povinné potvrzení (mimochodem názory v diskusi jsou zajímavé). Tedy týká se správce, který se chová jen nevhodně, ale neporušuje pravidla. Luďkovi je ovšem vytýkáno, že pravidla porušuje. Pravidlo nijak nezakazuje vyzývat k potvrzení i mimo výroční měsíc. Dělal to i Cinik vůči Vrbovi a bylo to naprosto legitimní. Jinak si nedělám iluze, že nebudou spory. Spory budou. Jako jsou u nás, tak jsou i jinde a to i na enwiki. Co se týká vyspělosti komunity, tak samozřejmě já nepopíral a uváděl jsem, že zde zatím některé tradice nejsou. Ale pokud si pořád budeme pomáhat berličkami a všechno budeme svazovat byrokratickými pravidly, tak se nikdy jiný způsob nenaučíme. Chce to odvahu. Anglické Wikipedii lidi taky nevěřili, že podobný způsob práce může fungovat. Já nevěřím, že jsme natolik horší, abychom se mu vůbec nemohli naučit. -Beren 14:52, 23. 5. 2008 (UTC)
Já tu také nechci Ludka & spol. rozebírat, jen poukazuji na fakt, že konsensus na nejvyšší úrovni se aspoň podle mého pocitu hledá u nás hůře než na EN. Ne že by to tam vždy bylo snadné (některé diskuse o pravidlech se tam taky táhnou dlouho a jsou stresující), ale přece jen je tam ta záchranná brzda v podobě dobře fungujících a silnou autoritou nadaných nejvyšších orgánů. Pokud nám jde o odbourání zbytečných byrokratických předpisů, tak bych doporučoval začít postupně, nechtít hned revoluci. Zkuste napřed napsat a prosadit pravidlo, které zjednoduší a zpřehlední dosavadní stav bez toho, že by rušilo jakousi formální kostru kolem nejdůležitějších zásad Wikipedie. Nechme to pravidlo půl roku působit a pracujme na odstranění další zbytečné byrokracie. A až se to osvědčí, tak za toho půl roku se můžeme k tomuto bodu vrátit a diskutovat třeba i návrh v duchu toho, který teď předkládáte. Odpustíte-li mi argumentaci ad hominem, Berene, tak Vy sám jste do svého návrhu napsal "Navrhujete-li změnu pravidla, ... upřednostňujte pravidla odvozená ze zavedených zvyků". Zavedený zvyk tu je hlasovat o všem podstatném, čili bych se ho prozatím držel, jen oslabil přílišnou byrokratičnost a mechaničnost tohoto hlasování. Hezký podvečer,--Ioannes Pragensis 15:38, 23. 5. 2008 (UTC)
Jenže rozhodovat až ve formálním hlasování a jen pouhým spočítáním hlasů je velmi neblahý zvyk, navíc v rozporu s všeobecnými zásadami ve všech projektech. Plynou z něj ty problémy, které chci řešit. Na projektech se má rozhodovat pokud možno konsenzem a nikoliv pouhým hlasováním, Wikipedie není (nebo by neměla být) demokracie, k tomu nejsou podmínky a ani to není pro budování encyklopedie vhodné. Chápu, že jsme se od původního záměru odchýlili, abychom pravidlům dali jakousi vážnost, jenomže ono to stejně nefunguje. Opravdu nemůžeme žít bez zbytečné byrokracie? Původně jsem si myslel, že Vám na pravidle vadí jen drobnosti a jste neústupný jen kvůli nim. Pak by asi mělo smysl to stopnout a zkusit najít kompromis, navzdory tomu, že po přijetí pravidla by šel hledat mnohem snáze. Jenže pokud se Vám nelíbí podstata, tj. přenesení rozhodování z formálního hlasování do diskuse, tak kompromis bude jen změnou k horšímu, nevyřeší to, co jsem chtěl. Snaha jinak zformalizovat hlasování by byla jen snahou o drobné vylepšování našeho současného velmi problematického systému, místo abychom vzali to, co je zavedené a dobře funguje jinde. Jinak ujišťuji Vás, že má snaha o zapojování více konsenzu do rozhodování je postupná a tento můj návrh není ani prvním a (doufejme) ani posledním krokem. --Beren 18:05, 30. 5. 2008 (UTC)

K poslednímu příspěvku IP se zplna hrdla připojuji. Berene, na českou wikipedii nelze prostě přenášet zvyky a pravidla z anglické wikipedie, protože tato komunita narozdíl od "anglické" zcela postrádá jak štábní kulturu, tak rázné autority, které by ji udržovaly a vyvažovaly tak někdy užitečnou, ale též chaosu nahrávající pružnost pravidel. Když se rozhlédneš kolem sebe, jistě nemůžeš popřít, že jediné osoby, u kterých by se dalo uvažovat, že by takovou autoritu mohly mít, jsou ty, které ji nikdy nepoužily a nepoužijí. Ten kdo ji měl a používal, o ni velice rychle přišel. Jestli protože ji používal špatně, nebo protože je to česká přirozenost, nedokážu posoudit (ale kloním se spíše k tomu prvnímu). --Cinik 12:27, 23. 5. 2008 (UTC)
Některé věci jsou dobré, ale jako celek spíše ne. Souhlasím s tím, že je to moc dlouhé a obsahuje to řadu nadbytečností a spíš se kloním k názoru, že by stačilo výrazně zjednodušit současný proces hlasování u závazných pravidel. --Dezidor 19:31, 22. 5. 2008 (UTC)
Zásadně proti. Zrušení Wikipedie:Přijímání pravidel je jednoznačný krok zpět, nejde o ustavování řádu, ale o jeho boření. Návrh samotný mi přijde nepřehledný, nemůžu z principu hlasovat pro návrh kde není jasně vysvětleno, co přesně návrh vlastně mění. Řada věcí je zde zbytečná. Nejsem si jist, jestli si všichni hlasující uvědomujou všechny důsledky vyplývající ze zrušení současných pravidel. A obávám se, že schválení by /před deklarovaný "konsenzus" v textu návrhu/ mohlo vést k prosazování věcí silou, jež by jinak neprošly /třeba prosazení jiného systému u hlasování o smazání/. -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Nolanus (diskuse • příspěvky) 9:44, 3. 6. 2008 (UTC) (CE(S)T)
Prosadit věc silou jde v navrhovaném systému mnohem hůře než v současném. V současném založeném na hlasování když máte 2/3, prosadíte věc silou i kdyby ta 1/3 měla nevímjaké argumenty a nemusíte se vůbec snažit je nějak zohlednit (v určité chvíli paradoxně nesmíte ani když chcete). Tedy poslední Vaše věta je nesmysl a je to přesně naopak. Ale je pravda, že mám v úmyslu navrhnout i jiný systém hlasování o smazání. Nicméně pokud komunita nebude chtít praktickou aplikaci konsenzu ani u pravidel, nemá smysl se pouštět do této náročnější práce. --Beren 10:58, 3. 6. 2008 (UTC)
2/3 je jednoznačné kvórum; konsenzus je jenom slovo a řada lidí si ho vysvětluje velmi volně, jak bylo jasně vidět např. v kauze rejstříky, proto každý, kdo si kauzu pamatuje, by měl zbystřit, když se slovem konsenzus někde začne argumentovat. Aby šly změny prosazovat hůř, si rovněž nepřeju, to by byl jen další argument proti. Současný stav je vyhovující. -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Nolanus (diskuse • příspěvky) 11:22, 3. 6. 2008 (UTC) (CE(S)T)
Ano, kvórum je jednoznačné, ale samozřejmě manipulovatelné jako v každém formálním hlasování. V praxi stejně formální hlasování dobře nefunguje, neumožňuje flexibilitu a pružné změny návrhu na základě relevantních argumentů "hlasujících". U konsenzu se změny neprosazují obecně hůře, ale prosazují se hůře kontroverznější věci, u nichž se nepodařilo najít společnou řeč. Věci, na nichž je shoda, se naopak prosazují velmi rychle. Právě neformálním a tedy funkčním procesem hledání společných východisek je konsenzuální rozhodování mnohem výhodnější. Od kauzy rejstříky se řada věcí změnila (a že tehdy někdo v nejasné situaci nesprávně usoudil na konsenzus, to nic nedokazuje). Konsenzus už není jen slovo, viz stránka Wikipedie:Konsenzus, která tehdy vůbec nebyla. --Beren 11:40, 3. 6. 2008 (UTC)

Ta stránka je sice mnohomluvná, ale o skutečné podstatě konsenzu toho mnoho neříká /a kdo by zde vlastně rozhodovla o konsenzu?/. To co nazýváte flexibilitou by ve skutečnosti byl chaos, kdy by nakonec nebylo jasné, kdo pro co vlastně je, ona "neflexibilní" pravidla se v různých obměnách objevujou ve všech možných společnostech a kolektivech.--Nolanus ✉ C E 17:04, 3. 6. 2008 (UTC)
Neříká toho mnoho proto, že hledání konsenzu je neformální, živý proces. Samozřejmě máte pravdu, že někdy je diskuse nepřehledná. Tehdy je třeba se uchylovat k průzkumům názorů, aby pomohly zjistit, jakou mají jednotlivé argumenty vlastně podporu. Nicméně tyto průzkumy jsou také neformální a názory z diskuse se do nich počítají. Hledání konsenzu lze už z principu těžko jasně formálně popsat, udělat nějakou kuchařku, návod, jak přesně postupovat. Je to něco, co probíhá pokaždé kapku jinak, v závislosti na aktuální situaci. Přesná pravidla kuloárových jednání také neexistují, že? A přitom z nich vycházejí skutečná řešení. Dosavadní dvoustupňová tvorba pravidel rozdělená na neformální a formální část je pro komunitu dobrovolníků kanón na vrabce. To se projevuje v tom, že neformální část, která by skutečně měla tvořit řešení vyhovující drtivé většině je opomíjena, námitky přicházejí až ve formální části, kdy s nimi nejde pracovat, a celkově to dobře nefunguje. Ze zkušeností jinde je přitom zřejmé, že formální část lze v drtivé většině případů zcela odbourat. Co se týká vyhodnocování konsenzu, je to v návrhu naznačeno: Není-li zřejmé, zda bylo dosaženo konsenzu, je vhodné nechat jeho posouzení na respektovaném nezúčastněném wikipedistovi, například správci. Tato věta ale jen naznačuje řešení v případě, kdy je spor i ohledně toho, jak vyhodnotit diskusi, obecně však konsenzus vyhodnocujeme všichni. --Beren 18:50, 3. 6. 2008 (UTC)
Vážím si navrhovatele i jeho práce na tomto návrhu, ale hlasuji proti. Řada pojmů použitých v tomto návrhu není wikipedisty jednoznačně chápána. Myslím si, že česká Wikipedie teď nepotřebuje nová pravidla, ale účast odborníků všech vědních oborů a značnou sebekritičnost wikipedistů-neodborníků. --Luboš Pruner 12:16, 3. 6. 2008 (UTC)
Obávám se, že bez bližší zkušenosti se pojmy z jiných projektů, kde to funguje, v širší komunitě jednoznačně neujasní nikdy. Ano, jít do toho vyžaduje jistou odvahu. Jinak se obávám, že hlasujete proti tomu, co deklarujete, že chcete. Tedy hlasujete v konečném důsledku proti důrazu na argumenty a proti průběžnému hledání nejlepších řešení pro všechny a pro důraz na pouhé hlasy. Což nakonec vede k podpoře neodborných, subjektivních, ale šířeji zastávaných názorů. --Beren 12:45, 3. 6. 2008 (UTC)
--Bžunda 09:55, 12. 6. 2008 (UTC)

Zdržuji se hlasování u návrhu č. 1

Okino 16:02, 21. 5. 2008 (UTC) Vím, že je to převzetí systému, který funguje jinde, zdá se, že by to mohlo fungovat, kdyby ale na Wikipedii panoval konsenzus aspoň o tom, co je to konsenzus. Vzhledem k tomu, že se obávám, že tomu tak není, a proto nevím, zda by přijetí nevedlo spíš k rozvolnění autority nejdůležitějších pravidel, zdržuji se hlasování. Okino 16:02, 21. 5. 2008 (UTC)
snad ještě nepatřím mezi "šíblé Wikipedisty" --MiroslavJosef 16:05, 21. 5. 2008 (UTC)

Návrh č. 1 (Beren)

Následující text má nahradit současný text na Wikipedie:Pravidlo Wikipedie, které se v případě schválení stane závazným pravidlem. Pravidlo Wikipedie:Přijímání pravidel bude zároveň zrušeno. Podívejte se také na diskusi o změně statusu současných pravidel Wikipedie:Pravidlo Wikipedie/Status současných pravidel, která s tímto návrhem souvisí.

Pravidla české Wikipedie slouží k podpoře spolupráce a příjemného prostředí pro práci wikipedistů. Jsou artikulováním principů, které jsou obecně uznávány – jejich vyslovení vzniká na základě konsenzu v diskusi.

Od wikipedistů se očekává snaha dodržovat pravidla. Při jejich aplikaci je však třeba se zamýšlet nad jejich smyslem, nelpět na pouhé liteře. Procedurální chyba při nějakém úkonu, která nikoho nepoškozuje, neznamená automaticky jeho zneplatnění. Měřítkem posuzování je vždy prospěch projektu, takže pokud by aplikace pravidla bránila vylepšování projektu, lze takové pravidlo ignorovat.

Pravidla ve Wikipedii dělíme podle stupně důležitosti na závazná pravidla a doporučení.

Pravidla

Závazná pravidla

Závazná pravidla jsou založena na některém ze zásadních principů, který nelze porušovat, a popisují důležité atributy, které naše práce nebo chování vůči jiným musejí či naopak nesmějí mít, aby vůbec prospívaly projektu. Mají váhu a jsou vyjádřením nejširšího konsenzu české komunity, vyšší sílu mohou mít jen základní principy, na nichž se shodly komunity všech projektů, rozhodnutí správní rady WMF nebo vyhlášení vývojářů k technickým otázkám. Ze závazného pravidla není běžně možné činit výjimky – pokud je přesto vhodné, aby taková výjimka existovala, je nutné ji do pravidla zapracovat nebo se zamyslet, zda je status závazného pravidla odpovídající.

Pokud závazné pravidlo něco přímo nařizuje nebo zakazuje, je jeho dodržování možno i přímo vynucovat. U vynucování je však důležité vyčerpat nejprve mírnější prostředky a předpokládat dobrou vůli. Například pokud se lze domnívat, že uživatel pravidlo nezná nebo si neuvědomuje jeho porušování, je třeba jej nejprve na tuto skutečnost upozornit.

Závazná pravidla najdete v kategorii Závazná pravidla Wikipedie.

Doporučení

Doporučení zaznamenávají konvence, které většina wikipedistů považuje za užitečné pro fungování komunity a tvorbu encyklopedie. Jsou obvykle výběrem a upřednostněním jedné či několika z možných cest na základě praktických zkušeností a preferencí komunity. Ve srovnání se závaznými pravidly podléhají častějším změnám a hrají v nich mnohem větší roli příklady. V praxi z nich lze na základě konsenzu v diskusi činit výjimky. Jsou-li však v některé věci činěny výjimky pravidelně, měl by být tento fakt vtělen do doporučení.

Když některý editor dlouhodobě nedodržuje doporučení, není tento fakt sám o sobě důvodem k jeho penalizaci. I činnost nedodržující doporučení může být pro projekt stále užitečná, třebaže ne tolik, jako kdyby doporučení dodržováno bylo. Na druhou stranu pokud někdo nedodržuje doporučení tak, že to druhým ztěžuje činnost, dostane se ve věci do sporu, je konfrontován s nesouhlasným míněním komunity, ale ani po poučení neustoupí, a dál doporučení úmyslně porušuje, může být takové chování chápáno jako projev zlé vůle a penalizováno. Stejně tak bývá penalizováno, pokud někdo úmyslně brání druhým dodržovat doporučení (např. editační válkou).

Doporučení najdete v kategorii Doporučení.

Neaktivní pravidla

Ne všechny stránky, mající charakter pravidel, jsou aktuálně platná. Některá pravidla jsou ve stadiu návrhů a ještě nenabyla platnost, jiná už tímto stadiem prošla, ale nebyla schválena, a další sice kdysi platila, ale byla nahrazena nebo zrušena.

Návrhy pravidel, které jsou předloženy k posouzení komunitě, je možno najít v kategoriích Navrhovaná doporučení Wikipedie a Navrhovaná pravidla Wikipedie.

Návrhy pravidel, které nebyly schváleny, se umísťují do kategorie Neschválená pravidla Wikipedie. Pokud jejich proces schválení ustrnul, popřípadě navrhovatel ztratil zájem o jejich schválení, najdeme je v kategorii Wikipedie:Neaktivní návrhy pravidel. Dalším možným typem jsou neplatná pravidla, tj. taková, která po určitou dobu platila, ale nyní již neplatí. Všechna neaktivní pravidla, která nejsou aktuálně posuzována komunitou, se archivují pomocí šablony {{Archiv Wikipedie}}.

Jiné podobné stránky

Procesy

Proces je centrálně organizovaný způsob dělání věcí, který může být ošetřen i pomocí pravidel a doporučení. Základním procesem rozhodování je budování konsenzu, v zájmu efektivity je však formalizována řada specializovaných procesů, jakými jsou například Hlasování o smazání, Žádost o komentář, Nominace nejlepších článků a další. V jejich rámci je třeba být zdvořilý, předpokládat u ostatních dobrou vůli a nenarušovat je kvůli ilustraci nějakého tvrzení.

Každá, byť oprávněná námitka, že nebyl dodržen proces, nemusí vést k neplatnosti příslušných kroků. Pokud neobsahuje informaci, co konkrétně kvůli nedostatku nedostalo šanci, není příliš užitečná.

Wikiprojekty

WikiProjekt je skupina lidí, která edituje určitou oblast článků. Stránky Wikiprojektu často obsahují vysvětlení, jak projekt pracuje, ukazují nebo doporučují nejlepší postupy ohledně dané oblasti článků. V závislosti na konsenzu, který za nimi stojí, mohou být považovány za nižší formu doporučení, je však třeba si uvědomit, že jde o konsenzus mezi menší skupinou lidí. Jsou součástí projektu Wikipedie a proto nemohou rušit platnost žádného závazného pravidla ani doporučení.

Úvahy

Úvahy jsou stránky odrážející postoj wikipedisty nebo skupiny wikipedistů. Tento termín se užívá pro mnoho stránek s názory, které nespadají do jiných kategorií. Úvahy se mohou stát doporučeními, získají-li dostatečnou podporu, v praxi je to však spíše vzácné.

Úvahy není nutno navrhovat či prosazovat; jakmile máte jasno, co chcete komunitě sdělit, stačí je jednoduše napsat. Nechcete-li, aby ostatní editovali vaši úvahu, dejte ji do svého uživatelského jmenného prostoru.

Návody a nápověda

Návody a nápověda jsou instruktivní stránky říkající lidem, jak věci dělat. Může je editovat kdokoliv, kdo má nápad, jak upřesnit postup nebo jak věci dělat jinak. Návod či nápověda týkající se nějaké akce říká, jak ji technicky udělat, kdežto doporučení týkající se téže akce vysvětluje, kdy a proč je vhodné ji dělat.

Změny v pravidlech

Wikipedie je otevřená encyklopedie a její otevřenost se projevuje i v tom, že její pravidla nejsou tesána do kamene, ale je možné je transparentním způsobem měnit.

Existuje několik důvodů, proč je důležité změnit nebo vytvořit nové pravidlo:

zaznamenat a standardizovat řešení častého problému,
kodifikovat a uvést v obecnou známost již ustálený zvyk,
aktualizovat pravidlo, uvést jej do souladu s dosavadní praxí, se změnami v zákonech, rozhodnutími rady Wikimedia Foundation, požadavky vývojářů, nálezy Arbitrážního výboru atd.,
zjednodušit již existující pravidlo a uchovat jeho organickou strukturu, kterou mu předchozí změny mohly odejmout.

Jak je možné měnit pravidla

Pravidla ve Wikipedii se mění na základě konsenzu. V zásadě platí, že čím významnější změna, tím pečlivěji je třeba vést příslušnou diskusi. Drobné změny formulací, formátování, wikifikace, které vesměs nemění význam dosavadního textu, lze činit s odvahou i bez diskuse. U změn měnících význam je třeba se odkázat na diskusi, z níž změna vyplynula. Tato diskuse by měla být vzhledem k významu změny dostatečně reprezentativní a musí z ní být zřejmé, že vzala v úvahu i argumenty, na nichž stál předchozí konsenzus. Na diskuse o významných změnách je třeba komunitu explicitně upozornit. Vhodnými místy k upozornění jsou:

samo pravidlo, šablonou {{Zpráva}} upozorňující na diskusi o změně,
fórum Wikipedie:Pod lípou (pravidla), kde může probíhat i obecná diskuse,
šablona posledních změn nebo portál komunity.

Není-li zřejmé, zda bylo dosaženo konsenzu, je vhodné nechat jeho posouzení na respektovaném nezúčastněném wikipedistovi, například správci. Pokud někdo krátce po změně přijde s věcným argumentem, který nebyl řádně uvážen a posouzen v diskusi, může změnu v pravidle vrátit zpět. Pokud změnu v rozumné časové lhůtě (zhruba dva týdny) nikdo nenapadne, považuje se nové znění za konsenzuální.

Obecné rady při návrhu změny

Navrhujete-li změnu pravidla, vezměte v úvahu následující rady:

Upřednostňujte pravidla odvozená ze zavedených zvyků, před pravidly navrženými na zelené louce. Konvence vzniklé samovolně tím, že jeden uživatel postup zavedl a další se připojili, jsou obvykle velmi funkční. Jelikož se již uplatňují v praxi, je jejich prohlášení pravidlem pouhou formalitou, která však napomůže adaptaci dalšími uživateli.
Ponechte místo pro flexibilitu. Existuje-li více stejně správných možností, jak udělat jednu věc, je vhodnější dovolit jejich souběžnou existenci a v pravidle jen vyřešit konflikty, které mezi různými koncepcemi mohou nastat. Podobný přístup dokáže uspokojit širokou škálu uživatelů, kteří se s pravidlem snadno ztotožní. Neflexibilní pravidla diktující jedinou koncepci nejsou tak stabilní, podněcují stále znova a znova tytéž argumenty proti.
Nebuďte příliš popisní, důvěřujte zralé úvaze wikipedistů. I když je lákavá snaha pokrýt pravidlem veškeré možnosti, často to není možné ani užitečné. Vznikají příliš komplexní pravidla s kličkami, jenž uživatelé chtějící dělat potíže milují. Příliš přesné předpisy typu "Pokud uživatel udělá n-krát činnost X, bude zablokován" vedou jen k tomu, že potížisté se naučí, že věc musí dělat (n-1)-krát. Lépe je formulovat to ve stylu "Činnost X je špatná, pokud ji uživatel přes upozornění opakovaně dělá, může mu v tom správce zabránit zablokováním nebo zamknutím příslušné stránky." Lidé jsou mnohem chytřejší než jakýkoliv text pravidla, většina z nich má dobré úmysly a pokud s tím budete počítat, půjdou výsledná volnější pravidla aplikovat mnohem kvalitněji.
Nezařaďujte automaticky popis každého pochybení. Pravidlo by mělo být dostatečně obecné a nepříliš dlouhé, aby bylo užitečné. Když někdo dělá potíže, nesnažte se popis jeho chování hned přidat do pravidla. Raději se v diskusi zeptejte, zda je jeho současná podoba aplikovatelná na zmíněné chování.
Sledujte, jak se věc řeší jinde. Je dobré podívat se na ostatní pravidla na české Wikipedii, na pravidla na jiných Wikipediích a projektech Wikimedia Foundation. Inspiraci je možné hledat též na Meatball Wiki, která se zabývá zkušenostmi s otevřenými online komunitami.
Proberte věc v širokém fóru. Pro vytvoření konsenzu je důležité věc prodiskutovat s lidmi odlišných názorů. Podívejte se do minulých diskusí na toto téma a hledejte lidi s pádnými kritickými argumenty. Zkuste je upozornit na váš návrh, aby pomohli najít nedostatky.
Prosazujte změny po částech, zvláště u frekventovaných či klíčových pravidel, kde je těžké dosáhnout konsenzu. Dojde-li diskuse o návrhu k nutnosti uspořádat průzkum, neuskutečňujte ho způsobem "všechno nebo nic". Místo toho zkuste body návrhu oddělit, vyjmenovat všechny možnosti a nechat o nich hlasovat zvlášť.
Netlačte na pilu. Konsenzus se netvoří hlasováním, ale v diskusi. Průzkum hlasováním může pouze kvantifikovat aktuální shodu. Pokud se budete snažit postupovat rychleji než je pro proces hledání konsenzu přirozené, lidé budou mít tendenci odmítnout návrh jen kvůli pocitu, že neproběhla dostatečná diskuse. Stejně tak je vhodnější čerstvě formulovaný princip neprosazovat rovnou jako závazné pravidlo, ale nejdříve jej popsat jako úvahu nebo návrh doporučení. Postupné zvyšování jeho statutu je obvykle mnohem průchodnější.

Vynucování pravidel

Vy jste editorem Wikipedie. A protože Wikipedie nemá šéfredaktora nebo hierarchický schvalovací mechanismus, aktivní přispěvatelé dělají redakční úpravy a opravy obsahu sami. Takže Wikipedisté jsou jak autory, tak redaktory a vynucují většinu pravidel editováním stránek a diskutováním záležitostí mezi sebou.

Software, na kterém projekt běží, poskytuje kromě editací i další nástroje k vynucování pravidel, jakými jsou blokování, zamykání a mazání stránek. Jakožto potencionálně zneužitelné jsou rezervovány jen pro správce, zkušené a důvěryhodné členy komunity, kteří jich smějí užívat jen ve prospěch projektu v souladu s vůlí, tj. konsenzem komunity. Pravidla jsou takovým vyjádřením vůle, takže správci jednoduše rozhodnutelná porušování pravidel, jakým je např. vandalismus, řeší samostatně. Ostatní uživatelé je mohou požádat o zásah na nástěnce správců. S méně jasnými situacemi se lze vypořádat procedurou řešení sporů, jež může vyústit až v jednání arbitrážního výboru, který má dostatečné pravomoci k rozhodnutí.

Nejsou ti wikipedisté šíblí?

Pokud vám po přečtení předchozího popisu „legislativního systému Wikipedie“ připadá, že se nacházíte mezi šílenci, a dostavuje se alergická reakce, existuje ještě jiná, neformální, odpověď, jak se na Wikipedii chovat. Systém má být takový, aby se editor dbající na blaho projektu a projevující zdravý rozum a dobrou vůli nedostával s pravidly do konfliktu. Stará wiki maxima říká, že se stačí držet několika rad:

Neformální úvahy přirozeně nemají žádnou formální váhu.

Wikipedie:Pravidlo Wikipedie/Návrh