Vzestupná cesta
Vzestupná cesta byla součástí staroegyptských pyramidových komplexů. Spojovala údolní chrám se zádušním chrámem.[1]
Vzestupné cesty tvořily úzké, zakryté kamenné chodby. Byly slabě osvětleny drobnými štěrbinami ve stropě. Kvůli jejich značné délce (181 až 1500 metrů) se často stávaly dopravní překážkou, proto pod nimi byly budovány podjezdy. První známou vzestupnou cestu nechal vybudovat faraon 4. dynastie Snofru. Od 5. dynastie se jejich zdi začaly zdobit reliéfy. Vzestupná cesta Senusreta I. byla vyzdobena sloupy se sochami. Jednalo se však spíše o podlouhlý interiér, který kombinoval prostorově oddělené, ale funkčně úzce související budovy. Ve Střední říši byly vzestupné cesty z obou stran chráněny cihlovou ohradní zdí. Vedle uzavřené vzestupné cesty tak fakticky vznikala otevřená vzestupná cesta, která byla využívána především při Amon-Reových slavnostech.[2]
Délky některých vzestupných cest
editovatJméno pyramidy | Délka vzestupné cesty[2] |
---|---|
Radždefova pyramida | 1500 m |
Venisova pyramida | 666 m |
Chufuova pyramida | 616 m |
Menkaureova pyramida | 600 m |
Pyramida Pepiho II. | 515 m |
Rachefova pyramida | 494 m |
Niuserreho pyramida | 400 m |
Pyramida v Médúmu | 241 m |
Sahureova pyramida | 235 m |
Pyramida Amenemheta III. | 181 m |
Galerie
editovat-
Radžedefova vzestupná cesta
-
Radžedefova vzestupná cesta
-
Menkaureova vzestupná cesta
-
Snofruova vzestupná cesa
-
Sahureova vzestupná cesta
-
Venisova vzestupná cesta
-
Venisova vzestupná cesta
-
Fragment ze zdi Venisovy vzestupné cesty
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Aufweg na německé Wikipedii.
- ↑ VERNER, Miroslav. Pyramidy. Praha: Academia, 2008. 407 s. ISBN 9788020016171. S. 63.
- ↑ a b ARNOLD, Dieter. Lexikon der ägyptischen Baukunst. II. vyd. Düsseldorf: Albatros, 2000. ISBN 3-491-96001-0. Kapitola Aufweg, s. 31. (německy)
Literatura
editovat- BORCHARDT, Ludwig. Das Grabdenkmal des Königs Ne-user-Re. Leipzig: J. C. Hinrichs, 1907. S. 42–49. (německy)
- DRENKHAHN, R. Aufweg. In: Lexikon der Ägyptologie. Wiesbaden: Harrassowitz, 1975. ISBN 3-447-01670-1. Svazek I. S. 555.