Otevřít hlavní menu

Radžedef (dříve též Džedefhor) byl egyptský panovník 4. dynastie. Vládl přibližně v letech 2482–2475 př. Kr.[3][4]. Na trůn nastoupil po svém otci Chufuovi[2], jeho matkou byla jeho vedlejší žena. Pravděpodobně byl uzurpátorem, zabil svého staršího vlastního bratra, prince Kewaba který byl právoplatným dědicem trůnu. Za ženu si vzal Heteperes II.[7], která byla vdovou po jeho bratrovi. Tím legalizoval svém nástupnictví. Jeho hlavní manželkou byla Chentetka [9]. Měl tři syny (Setka, Baka, Hernet) a dceru Neferhetepes [11]. Neví se nic ani o jeho vládě a činech.[2] V době jeho panování narůstal význam slunečního kultu[12], což odráží i samotné panovníkovo jméno Radžedef.[6] Radžedef se stal prvním faraonem, který začal používat titul "syn Reův".[6][12][13] Někteří egyptologové si myslí, že Radžedef byl dědem Vesrerkafa, zakladatele 5. dynastie.[14]

Radžedef
Džedefhor[1], Ratoisés (řecky)[2]
Hlava sochy faraona Radžedefa, Louvre, Paříž
Hlava sochy faraona Radžedefa, Louvre, Paříž
Doba vlády

2482–2475 př. Kr.[3][4]

9 let (Beckerath)

8 let (Turínský královský papyrus)[5]
Rodné jméno
<
N5R11R11I9
>

(Rˁ ḏd=f (ḏd=f Rˁ)) Radžedef = "Re je jeho trváním"[6], (Dředefhor)
Horovo jméno  
G5<h1
L1
h1>O33
Jméno obou paní
G16L1G17
Cheprem
Manželky

Hetepheres II.[7][8] a Chentetka[9]

[8] (Kentetenka)
Otec Chufu)[2][6][10]
Matka neznámá
Narození 26. století př. n. l.
Úmrtí 2475 př. Kr.[3]
Hrobka pyramida u Abú Rawáše[6][10] (u Abú Roášu[2])
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zbytky pyramidy Radžedefa k Gíze

Obsah

Králova hrobkaEditovat

Radžedef si nechal postavit pyramidu poblíž dnešní vesnice Abú Rawáš[6], která se nachází asi 10 km severozápadním směrem od Káhiry[2] (asi 8[15] kilometrů severně (severozápadně[13]) od Gízy[10]) na skalních útesech[6] z vápence vypínajících se vysoko nad údolím Nilu.[15] Proto se půdorys jeho zdejších staveb tak liší od jiných pyramidových komplexů.[6] Panovníkova pyramida je nejseverněji položená pyramida v Egyptě.[2] Stavba pyramidy skončila brzy po jejím zahájení.[13] Její základna měla rozměry asi 100x100 metrů.[2] Její trosky pokrývají zhruba polovinu původní plochy a zvedají se do výšky 10 metrů.[2] Velmi špatný stav zachování je způsoben mj. těžbou kamene, která probíhala především na počátku 19. století, kdy odtud směrem do Káhiry každý den odjíždělo 300 po okraj naložených velbloudů.[15] Archeologové nyní upouštějí od teorie, že pyramida nebyla nikdy dokončena. Nejnovější výzkumy dokazují, že Radžedef stihl svoji pyramidu dokončit, avšak velká část pyramidy byla ve 2. století rozebrána. V lepším stavu se zachovala pouze podzemní část[2], pohřební komora je však zasypaná a nepřístupná.[2] Vyskytují se domněnky, že by se v ní mohl nacházet Radžedefův sarkofág.[2]

Protože se v Abú Rawáši našlo množství rozbitých faraonových soch, domnívali se egyptologové dříve, že Radžedef si uzurpoval trůn na úkor svého staršího bratra Kauaba a po smrti byl proto zatracen.[6] [11] Mezi fragmenty více jak 20 soch se však dochovala jedna celkem nedotčená, která zobrazovala panovníka jako sfingu.[15] Kromě této sfingy se zachovala hlava jiné sfingy tohoto panovníka vyrobená z červeného křemene opracovaná v největší umělecké kvalitě.[15] Použití červené barvy souviselo se slunečním kultem, ale i s tím, že tato barva se podobá barvě lidského těla.[12] Jedná se o vůbec nejstarší sochy sfing v Egyptě, o něco málo starší než slavná Rachefova sfinga v Gíze.[15]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 85. 
  2. a b c d e f g h i j k l ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 262. 
  3. a b c HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  4. a b VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65-73. 
  5. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517. 
  6. a b c d e f g h i VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 397. 
  7. a b Hetepheres II. [online]. 2010. Dostupné online. (česky) 
  8. a b TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36. 
  9. a b Chentetka [online]. 2010. Dostupné online. (česky) 
  10. a b c KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 234. 
  11. a b Pharoah Otline [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky) 
  12. a b c KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 286. 
  13. a b c SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?): Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 112. 
  14. SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?): Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 124. 
  15. a b c d e f KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 285. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Chufu
  Egyptský král
2482–2475 př. Kr.
  Nástupce:
Rachef