Otevřít hlavní menu
Na tento článek je přesměrováno heslo Cheops. O vesmírném teleskopu pojednává článek CHEOPS.

Chufu, známý rovněž pod řeckou formou svého jména Cheops (Χέοψ), byl starověký egyptský panovník. Jeho celé egyptské jméno znělo Chnemchufui. Vládl v období Staré říše, přibližně v letech 2509–2483 př. Kr.[1][7].Byl synem zakladatele 4. dynastie Snofrua a královny Hetepheres I.[8]. Chufu měl údajně devět synů, z nichž dva ho později vystřídali na trůně. Prvním byl Radžedef, druhým pak Rachef (Chefren), který byl synem královny Henutsen [9]. Další z panovníkových synů, Hardžedef, byl považován za jednoho z významných mudrců[10].

Chufu
Cheops (řecky), Chufev
Chufu, faraon 4. dynastie
Chufu, faraon 4. dynastie
Doba vlády

2509–2483 př.Kr.[1][2], 23 let (Beckerath) 23 let (Turínský královský papyrus)[3]

63 let (Manehto)[3]
Rodné jméno
<
Aa1G43I9G43
>

Chufu
Horovo jméno  
G5<h1
Aa24G43
h1>O33
Jméno obou paní
G16Aa24
D21

(mdd-r-Nbtj)
Zlatý Hor
G8G5 G5
S12

(bjkwj-nbw)
Manželky

Henutsen[4] (sestra?),

Meretites[4] (Merit-Ites) (sestra)
Potomci

Radžedef, Rachef, Hardžedef,

Kawaba, Hetepheres II.[5] (dcera)
Otec Snofru
Matka Hetepheres I.[6]
Narození 27. století př. n. l.
Úmrtí ≈ 2483 př.Kr.
Hrobka Cheopsova pyramida v Gíze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Nejasný portrét známého vládceEditovat

Chufu svou vládu zahájil tím, že nechal upravit celý severní výběžek gízské plošiny, na které později zahájil stavbu Velké pyramidy. Za jeho vlády vznikaly i jiné stavby, jejichž rozvaliny byly nalezeny v Bubastis (v arabštině Tell el Basta), Dendeře a Kuftu (oblast Qinā[11] v Horním Egyptě). Ve Vádí Geráví na východním břehu Nilu nad Memfidou nechal vystavět první přehradu všech dob. Dnes nazývaná Sadd el-Kafara [12],[2][p 1] Ačkoli nechal postavit Velkou pyramidu, která je jediným ze Sedmi divů světa, jenž odolal zubu času, je o jeho vládě známo velmi málo. Zachoval se jeho jediný portrét – slonovinová 5 cm vysoká soška. Chufu je tak nejslavnější neznámou osobností starověkého Egypta.

 
Vstup do Choepsovy pyramidy

Budovatelé pyramidEditovat

Hérodotova vyprávění a jiná literární díla líčí Chufua v nepříliš lichotivém světle. Přibližně dva tisíce let po smrti stavitele Velké pyramidy o něm Hérodotos hovoří jako o panovníkovi, který svůj lid zatěžoval nucenými pracemi a který nebral ani ohledy na své poddané, ani na členy své rodiny, využíval práci otroků.
Nicméně rozsáhlé archeologické nálezy v místě rekonstrukce zavlažovacího systému poblíž spodní části Velké pyramidy u vesnice Nazlet-el Samman se objevila lokalita, v rozloze asi 3 km², kde bylo odkryto rozsáhlé osídlení z doby Staré říše. Prokázalo se, že zde žilo více jak 20 000 dělníků s rodinami a dalšími sociálními systémy zajišťujícími plynulý chod stavby pyramidy. Po dobu nejméně 67 let stavby jak Cheopsovy pyramidy a také dalších Cheprénovy a Menkauréovy zde fungoval sofistikovaný systém zásobování potravinami, výroby pracovních nástrojů, keramiky, stavebních materiálů, včetně kněží, kteří se starali o zádušní obřady i po dokončení následných staveb. Objevilo se i pohřebiště těch, kteří na stavbách královské nekropole pracovali[13], [14]. Byla to obdivuhodná organizace výstavby grandiózních staveb odborně zdatnými skupinami dělníků a celého systému materiálního zabezpečení. Hérodotovo dlouhodobě tradované povědomí o budování velkých pyramid otroky bylo jednoznačně vyvráceno.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Přehrada byla dlouhá asi 100 m a vysoká 14 m, po dokončení by obsahovala ~500 000 m³

ReferenceEditovat

  1. a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  2. a b VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65-73. 
  3. a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517. 
  4. a b TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36. 
  5. Hetepheres II. [online]. 2010. Dostupné online. (česky) 
  6. Heteperes I. [online]. 2006. Dostupné online. (česky) 
  7. Hassa Herbert, Zahi Hawass, at all. RADIOCARBON DATES OF OLD AND MIDDLE KINGDOM MONUMENTS IN EGYPT. In: [s.l.]: University of Arizona, 2001. Dostupné online. S. 1297-1320. (anglicky)
  8. Heteperes I. [online]. 2006. Dostupné online. (česky) 
  9. The Khufu Calendar [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Pharoah Otline [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Qinā [online]. ENCYCLOPÆDIA BRITANNICA. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Sadd-el-Kafara Dam [online]. Berlin: Bautechnik, 1999. Dostupné online. (anglicky) 
  13. HAWASS, Zahi. The Discovery of the Tombs of the Pyramid Builders at Giza [online]. Cairo: Dr. Zahi Hawass, 1997. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Who Built the Pyramids? [online]. Harvard Magazine, 2003. Dostupné online. (anglicky) 

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

  • RACHET, Guy. Cheops a Sluneční pyramida. Romány o pyramidách I. Překlad Karel Velický. Praha – Plzeň: Beta – Dobrovský a Ševčík, 1997. ISBN 80-7306-002-7, ISBN 80-7291-026-4. 224 s.
  • RACHET, Guy. Cheopsův kamenný sen. Romány o pyramidách II. Překlad Karel Velický. Praha – Plzeň: Beta – Dobrovský a Ševčík, 1997. ISBN 80-7306-015-9, ISBN 80-7291-037-X. 276 s.

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Snofru
  Egyptský král
2509–2483 př. Kr.
  Nástupce:
Radžedef