Otevřít hlavní menu
Na tento článek je přesměrováno heslo Cheops. O vesmírném teleskopu pojednává článek CHEOPS.

Chufu, známý rovněž pod řeckou formou svého jména Cheops (Χέοψ), byl starověký egyptský panovník. Jeho celé egyptské jméno znělo Chnemchufui. Vládl v období Staré říše, přibližně v letech 2509–2483 př. Kr.[1][7].Byl synem zakladatele 4. dynastie Snofrua a královny Hetepheres I.[8]. Chufu měl údajně devět synů, z nichž dva ho později vystřídali na trůně. Prvním byl Radžedef, druhým pak Rachef (Chefren), který byl synem královny Henutsen [9]. Další z panovníkových synů, Hardžedef, byl považován za jednoho z významných mudrců[10].

Chufu
Cheops (řecky), Chufev
Chufu, faraon 4. dynastie
Chufu, faraon 4. dynastie
Doba vlády

2509–2483 př.Kr.[1][2], 23 let (Beckerath) 23 let (Turínský královský papyrus)[3]

63 let (Manehto)[3]
Rodné jméno
<
Aa1G43I9G43
>

Chufu
Horovo jméno  
G5<h1
Aa24G43
h1>O33
Jméno obou paní
G16Aa24
D21

(mdd-r-Nbtj)
Zlatý Hor
G8G5 G5
S12

(bjkwj-nbw)
Manželky

Henutsen[4] (sestra?),

Meretites[4] (Merit-Ites) (sestra)
Potomci

Radžedef, Rachef, Hardžedef,

Kawaba, Hetepheres II.[5] (dcera)
Otec Snofru
Matka Hetepheres I.[6]
Narození 27. století př. n. l.
Úmrtí ≈ 2483 př.Kr.
Hrobka Cheopsova pyramida v Gíze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nejasný portrét známého vládceEditovat

Chufu svou vládu zahájil tím, že nechal upravit celý severní výběžek gízské plošiny, na které později zahájil stavbu Velké pyramidy. Za jeho vlády vznikaly i jiné stavby, jejichž rozvaliny byly nalezeny v Bubastis (v arabštině Tell el Basta), Dendeře a Kuftu (oblast Qinā[11] v Horním Egyptě). Ve Vádí Geráví na východním břehu Nilu nad Memfidou nechal vystavět první přehradu všech dob. Dnes nazývaná Sadd el-Kafara [12],[2][p 1] Ačkoli nechal postavit Velkou pyramidu, která je jediným ze Sedmi divů světa, jenž odolal zubu času, je o jeho vládě známo velmi málo. Zachoval se jeho jediný portrét – slonovinová 5 cm vysoká soška. Chufu je tak nejslavnější neznámou osobností starověkého Egypta.

 
Vstup do Choepsovy pyramidy

Budovatelé pyramidEditovat

Hérodotova vyprávění a jiná literární díla líčí Chufua v nepříliš lichotivém světle. Přibližně dva tisíce let po smrti stavitele Velké pyramidy o něm Hérodotos hovoří jako o panovníkovi, který svůj lid zatěžoval nucenými pracemi a který nebral ani ohledy na své poddané, ani na členy své rodiny, využíval práci otroků.
Nicméně rozsáhlé archeologické nálezy v místě rekonstrukce zavlažovacího systému poblíž spodní části Velké pyramidy u vesnice Nazlet-el Samman se objevila lokalita, v rozloze asi 3 km², kde bylo odkryto rozsáhlé osídlení z doby Staré říše. Prokázalo se, že zde žilo více jak 20 000 dělníků s rodinami a dalšími sociálními systémy zajišťujícími plynulý chod stavby pyramidy. Po dobu nejméně 67 let stavby jak Cheopsovy pyramidy a také dalších Cheprénovy a Menkauréovy zde fungoval sofistikovaný systém zásobování potravinami, výroby pracovních nástrojů, keramiky, stavebních materiálů, včetně kněží, kteří se starali o zádušní obřady i po dokončení následných staveb. Objevilo se i pohřebiště těch, kteří na stavbách královské nekropole pracovali[13], [14]. Byla to obdivuhodná organizace výstavby grandiózních staveb odborně zdatnými skupinami dělníků a celého systému materiálního zabezpečení. Hérodotovo dlouhodobě tradované povědomí o budování velkých pyramid otroky bylo jednoznačně vyvráceno.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Přehrada byla dlouhá asi 100 m a vysoká 14 m, po dokončení by obsahovala ~500 000 m³

ReferenceEditovat

  1. a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  2. a b VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65-73. 
  3. a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517. 
  4. a b TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36. 
  5. Hetepheres II. [online]. 2010. Dostupné online. (česky) 
  6. Heteperes I. [online]. 2006. Dostupné online. (česky) 
  7. Hassa Herbert, Zahi Hawass, at all. RADIOCARBON DATES OF OLD AND MIDDLE KINGDOM MONUMENTS IN EGYPT. In: [s.l.]: University of Arizona, 2001. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. S. 1297-1320. (anglicky)
  8. Heteperes I. [online]. 2006. Dostupné online. (česky) 
  9. The Khufu Calendar [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Pharoah Otline [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Qinā [online]. ENCYCLOPÆDIA BRITANNICA. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Sadd-el-Kafara Dam [online]. Berlin: Bautechnik, 1999. Dostupné online. (anglicky) 
  13. HAWASS, Zahi. The Discovery of the Tombs of the Pyramid Builders at Giza [online]. Cairo: Dr. Zahi Hawass, 1997. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Who Built the Pyramids? [online]. Harvard Magazine, 2003. Dostupné online. (anglicky) 

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

  • RACHET, Guy. Cheops a Sluneční pyramida. Romány o pyramidách I. Překlad Karel Velický. Praha – Plzeň: Beta – Dobrovský a Ševčík, 1997. ISBN 80-7306-002-7, ISBN 80-7291-026-4. 224 s.
  • RACHET, Guy. Cheopsův kamenný sen. Romány o pyramidách II. Překlad Karel Velický. Praha – Plzeň: Beta – Dobrovský a Ševčík, 1997. ISBN 80-7306-015-9, ISBN 80-7291-037-X. 276 s.

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Snofru
  Egyptský král
2509–2483 př. Kr.
  Nástupce:
Radžedef