4. dynastie

staroegyptská dynastie

4. dynastie je jednou ze staroegyptských královských dynastií řazených egyptology do historického období označovaného jako Stará říše. Badatelé soudí, že její vláda plynule navázala na dobu předcházející, 3. dynastii.[5] Manehtovým důvodem pro změnu číslování nebyl nástup nové vládnoucí rodiny, ale změna v podobě pyramidových komplexů – nahrazení do té doby stupňovitých pyramid tzv. pyramidami pravými.[6] Vládla přibližně v letech 2543–2436 př. n. l.[7] s chronologií návaznou na následnou 5. dynastii.[7][8]

Pyramida v Meidumu
Velká pyramida v Gíze
Brána v hrázi Heit el-Ghurab v roce 1837[1]
Pyramidový komplex na gízské planině; na spodním okraji je patrná přístupová cesta k pyramidě Rachefa "Heit el-Ghurhab", pro dopravu materiálů od původní laguny a kanálu k Nilu a odkryté město stavitelů pyramid[2][3]
Rekonstrukce fragmentů pečetí nádob z lokality Heit el-Ghurab; serech faraona Menkaura, dole text "inspektor pomocníků královské dílny"[4]
Busta faraona – Rachefa

Panovníci

editovat
Faraoni 4. dynastie
Faraon Trůní jméno Obě paní Doba vlády
Snofru
M23L2<
snfrr
f
w
>
G16nb
U4
t
Neb Maat
2543–2510
Chufu
M23L2<
xwfw
>
G16Aa24
r
Medjeder
2509–2483
Radžedef
M23L2<
raDdf
>
G16xprm
Kheper em
2482–2475
Bicheris (Baufre)
M23L2<
N5bAkA
>
E10D28Z1
2472–2448
Rachef
M23L2<
wsrib
Z1
N5N28
I9
>
G16F12m
User em
2472–2448
Menkaure
M23L2<
N5Y5D28D28
D28
>
G16D28E1
Ka
2447–2442
Šepseskaf
M23L2<
A51O34
O34
D28
I9
>
G16A50
Shepses
2441–2436

Vývoj stavitelství, technologií a sociálních struktur

editovat

Dynastie stavitelů monumentálních pyramid na Gízské planině, které jsou obsahem nesčetných publikací, je také v historickém kontextu pokračovatelem stavitelských, technologických a technicky realizovaných staveb ve 3. dynastii. Architekt Džoserovy pyramidy, později zbožštěný Imhotep, musel v celém projektu řešit řadu technických a technologických problémů, včetně zabezpečení lidské pracovní síly a jejích řemeslných dovedností. Hloubení podzemních prostor vyžadovalo nivelizaci, vyměřování chodeb, osvětlení pracovních prostorů a nezanedbatelného větrání. Jejich rozsah zahrnuje labyrint tunelovaných komor a galerií, které mají celkovou délku téměř 6 km a jsou spojeny s centrální šachtou o průměru 7 m a hloubce 28 m.[9] To vše vyžadovalo promyšlenou organizaci pracovních činností včetně logistického zabezpečení. Osvědčené stavební praktiky se přenášely i do budování následnických pyramid, Sechemcheta. [10][11][12] Ve skutečnosti se uskutečňoval generační přenos zkušeností a dovedností s ohledem na tehdejší délku dožití, zejména fyzicky pracujících osob.[13][14]
Formální přechod od 3. ke 4. dynastii byl v historickém kontextu plynulý, jen v smyslu dynastická personální posloupnosti se měnily ekonomické, náboženské představy a klimatické podmínky. Zakladatel 4. dynastie Snofru, za dobu své vlády ~23 roků, zahájil a v převážné míře také dokončil stavbu tří pyramid. Patrně první (označovanou jako falešná, egyptsky Haram al-Kaddáb) v Mejdunu [p 1], o které se uvádí, že původním základem byla pyramida Huniho a dostavba se provedla až za vlády Snofrua. Její povrch z vápencových bloků byl po dostavbě vybroušen do rovin. Snofru pak dokončil stavbu dalších dvou pyramid v Dáhšúru, Lomenou pyramidu [p 2] a Červenou pyramidu [p 3]. Zejména u poslední zmíněné je doložen architektonický prvek "nepravé - přečnělkové klenby", který se exkluzivně uvádí ve velké galerii Cheopsovy pyramidy. Vrcholné stavitelské období ve 4. dynastii na Gízské planině bylo dlouhodobě archeologicky zkoumáno. Historii těchto prací popisuje Zahi Hawass.[15]
Vývoj stavebních praktik byl nezbytně spojen i s výrobou nejrůznějších pracovních nástrojů pro zpracování kamene v širším spektru jejich kvality, v zjednodušeném výčtu, pískovce, vápence až po nejtvrdší křemence, žuly či dioritu. Používané nástroje na bázi mědi, se škálou dalších přísad, byly odvislé od jejich geologického těžebního původu, metalurgického zpracování a následného kovářského formování podle účelu použití. Nejčastěji se, kromně jiných, jednalo o špičáky v různém stupni opotřebení.[16] Podrobné fyzikálně metalurgické vlastnosti shrnuje jedna z posledních prací.[17] Nástroje vyrobené z mědi s přísadami arsenu a dalších minoritních prvků, vykazovaly vlastnosti, zejména dané způsobem jejich technologického zpracování, kováním za tepla a následně za studena, které se příliš nelišily od lokalit těžby výchozích minerálů. Měděná ruda byla v období 4.dynastie ve větším rozsahu dobývána ve východní poušti mezi Nile a Rudým mořem a na Sinai v lokalitě Wadi el-Jarf,[p 4] kde se také našly četné tavicí pece. Vytavená surovina se dopravovala do Gízy, kde se dále řemeslně zpracovávala.[18] Unikátní nález papyrusu a jeho čtení prokázaly, že veškerá činnost byla systematicky administrována včetně činností pracovních skupin, tak jak ostatně se dělo v průběhu celého stavebního projektu stavby pyramidového komplexu v Gíze.[19]

Město stavitelů pyramid

editovat

Otázka „kdo byli stavitelé těchto monumentů“, jak žili, když uvážíme odhadovanou dobu vlády 4. dynastie ne více než 110 let. Základní archeologické práce provedené zejména v letech 1992–2002 odhalily „Zapomenuté město dělníků“ (Heit el-Ghurhab) vzdálené asi 400 m jižně od Velké sfingy. Severní okraj byl zvýrazněn masivní hrází v délce ~ 200 m o šířce ~10 m a hloubce rovněž ~10 m, složené z masivních kamenných bloků, jak ji zakreslil v roce 1837 Vyse s velkou bránou.[1] Ta sloužila jednak k propojení se severní stranou a případnému odvodu zátopové přívalové vody na sever do přilehlé laguny a jednak to byla cesta ke stavbám Cheopse, Chefrena a Menkaurea, včetně budování jejich zádušních chámů. Nilské řečiště v době 4. dynastie, v době letních záplav, dosahovalo přibližně až k patě Velké sfingy. Zmíněná hráz byla součástí přístavu, kde se v období nilských záplav na bárkách dopravoval stavební materiál.[3][20][p 5][21][22] Na jih od zmíněné hráze se vybudovalo sídliště na ploše více než 6 km2 s charakterem komplexní městské zástavby s obytnými budovami, pekárnami, jídelnou, budovou pro porážku zvířat a řeznického zpracování. Zástavba se postupně rozrůstala na západním okraji jako administrativní centrum stavebních prací a později i pro zabezpečení chodu zádušních chrámů. Město stavitelů pyramid bylo funkčním celkem pro život specializovaných skupin dělníků, patrně i jejich rodin, pro ubytování a stravování sezonních dělníků v období ročních nilských záplav. Archeologicky zdokumentovaná zástavba svědčí o plánovité výstavbě hlavních ulic (galerií), některé z nich zpevněných, uspořádaných řad domů a budov pro specifické účely, porážka zvířat, pekárny, jídelny aj.[23]
Odkryté pohřebiště dělníků na západním svahu, poblíž Menkaurovy pyramidy, poskytlo z jejich kosterních nálezů i obraz o úrazech mužů i žen, ale také o jejich vyléčení. Prokázala se trepanace lebky k odstranění mozkového nádoru, doléčení zlomenin paží, dokonce u muže po amputaci nohy, který přežil dalších 14 let.[3]
Podobné, i když znatelně menšího rozsahu, se odkryly dočasná sídliště stavitelů pyramid, ale i jiných staveb, jak jsou shrnuty Alexianian a Herbichem.[24] Je tedy zřejmé, že organizace staveb ve 4. dynastii a jejich stavitelů se utvářela postupně se zřetelem na velikost stavby, dostupnost materiálů a lidských sil. Rozsáhlé sídliště v Heit el-Ghurab odpovídalo velikosti a době realizace monumentálních staveb na Gízské planině ve vrcholném období 4. dynastie.
Archeologický výzkum prováděný AREA [p 6] systematicky pokračuje a získané výsledky periodicky zveřejňuje v bulletinu viz např. [25]

Fotogalerie

editovat

Poznámky

editovat
  1. GPS 29.3883706N,31.1571283E
  2. GPS 29.7902356N,31.2094681E
  3. GPS 29.8085514N,31.2062444E
  4. GPS:28°53'30"N 32°39'30"E
  5. Velká severní hráz je dosud patrná na aktuálních mapách (GPS 29.9721108N, 31.1402106E)
    ~ délce 160 m a od západního okraje se spádem ~3%
  6. Ancient Egypt Research Associates [1]

Reference

editovat
  1. a b VYSE, Hovard. The Paramide of Gizeh in 1837, vol. 1 [online]. London: 1840. S. 166. Dostupné online. (anglicky) 
  2. KAMEL, Mohsen. The Ground Plan as a Tool for The Identification and Study of Houses in an Old Kingdom Special-Purpose Settlement at Heit el-Ghurab, Giza [online]. Los Angeles: University of California, 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c LEHNER, Mark. The Giza Plato Mapping Project vol.1 [online]. Boston: Ancient Egypt Research Associates, 2007. Úvodní stať: Zahi Hawass. Dostupné online. ISBN 0-9779370-1-1. (anglicky) 
  4. WITSEL, Ali. On Old Kingdom Stamp Seals and the Sealings from AERA’s, Vol.22 [online]. AERA, 2021. Dostupné online. (anglicky) 
  5. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 516–521. 
  6. MÁLEK, Jaromír. Stará říše. In: SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Praha: BB/art, 2003. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola 5, s. 106n.
  7. a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  8. VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 268. 
  9. VERNER, Miroslav. The Pyramids The Mystery, Culture, and Science of Egypt's Great Monuments. [s.l.]: [s.n.], 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-8021-3935-1. (anglicky) 
  10. LEHNER, Mark. The Complete Pyramides. London: Thames and Hudson, 1997. Dostupné online. ISBN 0-500-05084-8. S. 94–96. (anglicky) 
  11. WHITE, Blake. Ancient Egypt Provides an Early Example of How A Society’s Worldview Drives Engineering and the Development of Science. [online]. Oaklend: Strategic Technolgy Institue, 2003. Dostupné online. (anglicky) 
  12. DAVID, Rosalie. Handbook to Life in Ancient Egypt [online]. University Manchester, 1998. S. 209–232. Dostupné online. ISBN 0-8160-5034-1. (anglicky) 
  13. HARRELL, James; Per Storemyr. Limstone and samdston quarring in Ancieent Egypt:tools, methods and analogues [online]. Roma: fabrizio serra, 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  14. KELENY, Adel; Mohamed Negem. Granite-quarry survey in the Aswan region, Egypt: shedding new light on ancient quarrying [online]. Trondheim: Geological Survey of Norway, 2008. Dostupné online. (anglicky) 
  15. HAWASS, Zahi. The Paramides and Temples of Gizeht, an Update. London: Director General of Giza and Saqqara, 1990. ISBN 1-85417-051-1. S. 98-129. 
  16. PETRIE, Flinders On the Mechanical Methods of the Ancient Egyptians. Royal Anthropological Institute, 1884. S. 88–109. [On the Mechanical Methods of the Ancient EgyptiansZenodohttps://zenodo.org › records › files › article Dostupné online]. (anglicky) 
  17. ODLER, Martin; Jiř Komšek, et all. Arsenical copper tools of Old Kingdom Giza craftsmen: First data. Praha: Elsevier, 2021. Další práce viz bibliografie. 
  18. WEISS, Daniel. Journeys of the Pyramid Builders [online]. Archeology.org, 2022. Dostupné online. (anglicky) 
  19. TALLET, Pierre. Des papyrus du temps de Chéops au ouadi el-Jarf (golfe de Suez) [online]. Paris: Université Paris-Sorbonne, 2014. Dostupné online. (francouzsky) 
  20. WEISS, Daniel. Journeys of the Pyramid Builders [online]. Archaeological Institute of America, 2022. Dostupné online. (anglicky) 
  21. On the Waterfront: Canals and Harbors in Time of Gíza Pyramid-Bulding [online]. Ancient Egypt Research Association, University Chicago, 2014 [cit. 2021-01-23]. S. 2–23. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-11. (anglicky) 
  22. LEHNER, Mark. Labor and the Pyramids The Heit el-Ghurab “Workers Town” at Giza; in: A Colloquium ANCIENT WORLD at Hirschbach Dresden 2005 [online]. Drasden: 2015. S. 397–521. Dostupné online. (anglicky) 
  23. TAVARES, Ana. Village, town and barracks: a fourth dynasty settlement at Heit el-Ghurab, Giza [online]. University Cambridge, 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ALEXANIAN, Nicole; Thomas Herbis,. The workmen’s barracks south of the Red Pyramid at Dahshur. Cairo: German Archological Institute, 2015. (anglicky) 
  25. LEHNER, Mark. Soccer Field Sondages, Palace Promises, Vol.22, No1-2 [online]. AERA, 2021. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • Pierre TALLET, Des papyrus du temps de Chéops au ouadi el-Jarf, Bulletin del La Société Franḉaise D’Égyptologie, No.188, 2014
  • Pierre TALLET, Gregory MAROUARD, An early pharaonic harbour on the Red Sea coast, Egyptian Archeology, [2]
  • Martin ODLER, Jiří KMOŚEK, Arsenical copper tools of Old Kingdom Giza craftsmen: First data, Journal of Archaeological Science: Reports 36, ELSEVIER, 2021

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat