Otevřít hlavní menu

Hardžedef (jméno též někdy nesprávně[1] přepisováno jako Džedefhor) byl mladší syn panovníka 4. dynastie ChufuaEgyptě z doby Staré říše kolem roku 2530 př. n. l. Je mu připisována nejstarší ze dnes známých Knih moudrých rad do života, tedy tzv. egyptských naučení. Tradice jej spolu s např. Imhotepem řadila k nejvýznamnějším egyptským mudrcům.[2] Podle výzkumů Hermana Junkera byl již ve Staré říši zbožštěn,[1] existují však i stopy o pronásledování jeho památky.[3] Hardžedefova hrobka se nachází v Gíze východně od Chufuovy pyramidy.

Hardžedef
Narození 26. století př. n. l.
Úmrtí 26. století př. n. l.
Místo pohřbení Gíza
Rodiče Chufu a Meritites I
Příbuzní Radžedef a Hetepheres II (sourozenci)
Funkce faraon
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Hardžedef
v hieroglyfickém zápisu
HHr
r
Ddf

Postavu Hardžedefa využívala pozdější literární tradice: mimo jiné měl být objevitelem několika kapitol Knihy mrtvých, jejichž text nalezl na starých posvátných místech.

Z textu Hardžedefova naučení je znám pouze začátek rekonstruovaný podle 17 opisů na hieratických ostrakách z ramessovské doby a jednoho na dřevěné tabulce z doby pozdější. Obsahuje jméno autora s jeho tituly, dále následují rady týkající se zejména příprav k posmrtnému životu.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b ŽÁBA, Zdeněk. Tesáno do kamene, psáno na papyrus. Praha: Svoboda, 1968. 198 s. S. 42. 
  2. ŽÁBA, Zdeněk. Tesáno do kamene, psáno na papyrus. Praha: Svoboda, 1968. 198 s. S. 63. 
  3. BRUNNER, Hellmut. Moudré knihy starých Egypťanů : naučení o životě. Překlad Rudolf Řežábek. Liberec: Dialog, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86761-77-0. S. 79. 
  4. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 328. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat