Snofru

egyptský faraon 4. dynastie

Snofru (dříve přepisováno jako Snofrev) byl prvním egyptským faraonem 4. dynastie. Vládl přibližně v letech 2543–2510 př. n. l.[1] Na trůn nastoupil po Hunejovi, posledním vládci 3. dynastie.

Snofru
Snofrev
Snofruova socha v Egyptském muzeu v Káhiře
Snofruova socha v Egyptském muzeu v Káhiře
Doba vládypřibližně 2543–2510 př. n. l.[1][2]
Rodné jméno
<
nb
U4
t
>
Neb Maat
Trůnní jméno
M23L2<
snfrr
f
w
>
Sneferu,Se-neferu
Horovo jméno
G5<h1
V30U1Aa11
X1
h1>O33
Jméno obou paní
G16V30U1Aa11
X1
Nebmaat
ManželkaHetepheres I.
PotomciChufu, Rahotep, Nefermaat?, Kawab, Anchhaf?, Netžeraperef, Ranefer, [3] Kanefer?, Iynefer?, Hetepheres II., Meritites I.?, Neferetkau I., Neferetnesu
OtecHunej (?)
MatkaMeresanch I.
Narození27. století př. n. l.
Egypt
Úmrtí~2604 př. n. l.
Egypt
HrobkaLomená pyramida,
Červená pyramida,
Pyramida v Médúmu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Snofru se proslavil především díky své stavební činnosti. Jako jediný faraon vybudoval tři pyramidy, a to pyramidu v Médúmu, Červenou pyramidu a Lomenou pyramidu, jejichž celkový objem přesahuje i Chufuovu pyramidu. Za jeho vlády nadto proběhly válečné kampaně do Libye, Núbie a na Sinajský poloostrov. Organizoval rovněž obchodní expedice do oblasti dnešního Libanonu. Dobové i pozdější prameny ho vykreslují jako ideálního a spravedlivého vládce, což přerostlo až v jeho posmrtný kult.

Původ a rodina editovat

 
Palermská deska

Snofruův původ zůstavá badatelům z velké části neznámý. Podle Palermské desky z 18. dynastie byla jeho matkou Meresanch I. Někteří egyptologé Snofrua považují rovněž za syna předchozího panovníka Huneje, ačkoli k této domněnce neexistují žádné důkazy.[4] Pierre Montet uvádí, že Snofru nutně nemusel být královského původu, ale mohl pocházet z rodiny úředníků z Beni Hasan. V zádušním chrámu u Snofruovy pyramidy v Médúmu je totiž zmíněno město Menat-Chufu, které se doposud nepodařilo lokalizovat. Podle Monteta by toto město mohlo být totožné s Beni Hasan. Jedná se ovšem pouze o hypotézu.[5]

Jediná Snofruova známá manželka je Hetepheres I., která se však nehonosila oficiálním titulem královské manželky, a je proto někdy považována za konkubínu. Z tohoto vztahu vzešli dva synové, a sice Chufu, Snofruův následník, a pravděpodobně i Kawab, který byl dříve pokládán za Chufuova syna.[6]

Matky dalších Snofruových dětí nejsou známé. Mezi Snofruovy další potomky patří každopádně synové Rahotep, Nefermaat (možná Hunejův syn), Anchhaf (Rainer Stadelmann ho považuje za Chufuova syna), Netžeraperef a možná Ranefer[p 1], Kanefer a Iynefer. Poté také další syn neznámého jména, kterého vědci objevili díky jeho monumentální mastabě M17. Ze Snofurových dcer jsou známé Hetepheres, manželka Anchhafa, Nefertkau I., Neferetnesu a možná také Meritites I., která se vdala za Chufua.[6]

Vláda editovat

Podle všech dochovaných zpráv a záznamů byl Snofru velmi energickým panovníkem. Říše během jeho vlády zesílila a zbohatla. O jeho vládě mají egyptologové na rozdíl od většiny ostatních vládců Staré říše podrobné prameny. Nejdůležitější zdroj představuje Palermská deska a fragment letopisné desky pocházející z období vlády faraona 5. dynastie Neferirkare.

Délka vlády editovat

Přesná délka Snofruovy vlády není známá. Turínský královský papyrus z období Nové říše udává délku Snofruova panování jako 24 let. Manehto na rozdíl od něj uvádí 29 let. Egyptologové jeho vládu však většinou pokládají za delší, jako například Rolf Krauss, který odhadl, že Snofru mohl všechny své tři pyramidy vystavět minimálně za 31 let.[7][8] Thomas Schnedier se domnívá, že Snofru panoval celkem 48 let.[9] Tomu odpovídá i hodnocení Rainera Stadelmanna, který faraonovi připisuje 45 až 48 let vlády.[10]

Domácí politika editovat

Za Snofruovi vlády došlo k významné transformaci administrativní organizace Egypta. Již od začátku Staré říše se Egypt dělil na nomy, jejichž počet se za Snofruova panování dramaticky zvýšil. Zmínky o nových nomech se objevují v Metcenově hrobce v Abúsíru, v chrámu u Lomené pyramidy, na stéle Snofruova syna Netžeraperefa a v hrobce úředníka Pehernefera v Sakkáře. Podle těchto pramenů během Snofurova působení přibylo minimálně dvacet dva nomů. Palermská deska také referuje, že Snofru založil 35 statků a intenzivně budoval pevnosti.[11]

Mezi Snofruovi významné hodnostáře patřil například soudce Hetepi[12] nebo úředníci Kagemni I., Metcen a Pehernefer. Snofru do vysokých funkcí dosazoval rovněž svoje syny, jmenovitě Rahotepa, Nefermaata, Kawaba a Anchhafa.

Zahraniční politika editovat

Podle Palermské desky posílal Snofru obchodní výpravy až na území dnešního Libanonu, kde měly za úkol nakoupit cedrové dřevo. Kromě toho informuje o Snofruových vojenských kampaních. První z nich byla namířena proti Núbijcům, kdy Snofru do čela své armády o 20 000 mužích jmenoval soudního úředníka Chaibaubata. Výprava uspěla a nový velitel Saubi do Egypta údajně přivedl 7000 zajatců a 200 000 kusů dobytka.[13] Druhé tažení mířilo do Libyie a konalo se na konci Snofruovy vlády. Válečná kořist zahrnovala 1 100 zajatců a 13 100 kusů skotu.

Snofru pravděpodobně vytáhl také na Sinajský poloostrov. Cílem kampaně byly měďená a tyrkysová ložiska. O této akci mluví nápisy z údolí na Sinaji Vádi Maghara, kde se nacházely egyptské doly. Vyobrazují Snofrua, jak zabijí Beduína, ale více informací nepředkládají. Jako výchozí bod pro Snofruovu vojenskou expedici sloužilo přístavní město Vádí el-Garf. To dokazují pečetě, které zde nalezli archeologové.[14]

Snofruovy pyramidy editovat

Pyramida v Médúmu editovat

 
Pyramida v Médúmu
Podrobnější informace naleznete v článku Pyramida v Médúmu.

Už na počátku Snofruovy vlády začala stavby Pyramidy v Médúmu. Dříve byla připisována Hunejovi a egyptologové se mylně domnívali, že Snofru pyramidu pouze dostavěl. [15] Pyramida v Médúm měla být podle původních plánů stupňovitá, Snofru ji nakonec ale nechal obložit hladkými vápencovými hranoly, čímž se proměnila v pyramidu pravou.[16][17][18][19][20]

Lomená pyramida editovat

 
Snofruova lomená pyramida
Podrobnější informace naleznete v článku Lomená pyramida.

Lomená pyramida krále Snofrua se též nazývá romboidní či o dvou svazcích, nachází se u Dahšúru.[21] Jako pyramida je velmi atypická, je jediná svého druhu v Egyptě. Její základna má rozměry 185,5×185,5 metru, celá je vysoká 105 metru. Její stěny zpočátku stoupají pod úhlem 54° 51' do výšky 45 m, kde se lomí pod úhlem 42° 59'. Do pyramidy vedou dva vchody, uvnitř se nacházejí dvě obrovské komory, jejichž stropy jsou neobyčejně vysoké. Tyto dvě komory jsou spojeny šachtou, která byla vytesána teprve dodatečně.[22][23][24]

Existuje více teorií, proč je sklon této pyramidy dvojí. Podloží této pyramidy je méně stabilní a při stavbě docházelo k trhlinám. Snížením sklonu stavitelé ubrali hmotu v horní části pyramidy a zároveň rozšířili původní základnu. Jiné domněnky hovořily o zdraví panovníka a nutnosti celou stavbu dokončit v kratším čase. Vynořily se ovšem i teorie, že záměr dvou sklonů je původní a má politické a náboženské důvody, například že představuje sjednocení Dolního a Horního Egypta.[22][24][23]

Červená pyramida editovat

 
Růžová pyramida krále Snofrua u Dahšúru
Podrobnější informace naleznete v článku Červená pyramida.

Červená pyramida se nachází taktéž u Dahšúru, její pojmenování je odvozeno od barvy kvádrů, ze kterých je postavena. Její základna měří 221,5×218,5 metru, je vysoká 104,4 metru. Je to třetí největší pyramida v Egyptě a zároveň je to první typická pyramida, která kdy byla na půdě země Nilu postavena. To znamená, že je jako první postavena ve tvaru pravidelného jehlanu. Je však málo prozkoumána. Její vnitřní komory jsou totiž zavaleny a tím pádem nepřístupny. První známý člověk, který do ní kdy vstoupil, byl Václav R. Prutký, který v ní byl nejpozději v roce 1751. Častěji se však uvádí, že první do ní vstoupil Angličan Perring „teprve“ v roce 1837.

Malé stupňovité pyramidy editovat

Přibližně do období Snofruovi vlády jsou datovány rovněž malé stupňovité pyramidy rozestavěné po celém Egyptě. Jedná se o pyramidy v Nakádě, Kule, Edfu, Záwijit el-Mejjitínu, Síle, Sinki a na Elefantině.[25][26] Jejich stavebníkem mohl být právě Snofru.[27]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Hrobka M9 Meidum s nálezem jeho mumie i jeho ženy

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Snofru na německé Wikipedii.

  1. a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  2. VERNER, Miroslav. Abúsír. V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 268. 
  3. PETRIE, Flinders; F.Griffith. Medum [online]. London: David Nutt, 1892. Dostupné online. (anglicky) 
  4. HELCK, Wolfgang. Geschichte des Alten Ägypten. Leiden, Köln: Brill, 1981. 293 s. Dostupné online. ISBN 9789004064973. S. 58–59. (německy) 
  5. MONTET, Pierre. Geographie de l'Égypte ancienne. deuxième partie, To-chemâ, la Haute Égypte. Paris: C. Klincksieck, 1961. Dostupné online. S. 160. (francouzsky) 
  6. a b GUNDACKER, Roman. Ein Beitrag zur Genealogie der 4. Dynastie. Sokar. 2008, roč. 16, s. 22–51. (německy) 
  7. KRAUSS, Rolf. Chronologie und Pyramidenbau in der 4. Dynastie. Orientalia. Roma: Pontificium Institutum Biblicum, 1997, roč. 66, čís. 1, s. 1−14. Dostupné online. ISSN 0030-5367. (anglicky) 
  8. KRAUSS, Rolf. The length of Sneferu's reign and how long it took to build the Red Pyramid. The journal of Egyptian archaeology. London: Egypt Exploration Fund, 1996, roč. 82, s. 43. ISSN 0307-5133. (anglicky) 
  9. SCHNEIDER, Thomas. Lexikon der Pharaonen. Düsseldorf: Albatros, 2002. ISBN 3-491-96053-3. S. 278. (německy) 
  10. STADELMANN, Rainer. Die grossen Pyramiden von Giza. Graz: Akademische Druck- u. Verlagsanstalt, 1990. 285 s. ISBN 9783201014809. S. 260. (německy) 
  11. HELCK, Wolfgang. Lexikon der Ägyptologie. Svazek 2. Wiesbaden: Harrassowitz, 1975. 640 s. ISBN 9783447021005. Kapitola Gaue, s. 385–408. (německy) 
  12. VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha: Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. Kapitola Popisky k obrázkům v barevné příloze, s. III. 
  13. GUNDACKER, Roman. Zwei Felsinschriften aus der Zeit Snofrus. Sokar. 2006, roč. 13, s. 70−73. (německy) 
  14. TALLET, Pierre; ARGÉMI, Bruno. Entre Nil et mers. La navigation en Égypte ancienne. Paris/Brüssel: Université de Paris-Sorbonne/Université libre de Bruxelles, 2015. Dostupné online. Kapitola Les « ports intermittents » de la mer Rouge à l'époque pharaonique: caractéristiques et chronologie, s. 60. (francouzsky) 
  15. GUNDACKER, Roman. Anmerkungen zum Bau der Pyramiden des Snofru. Sokar. 2005, roč. 11, s. 12. [dále jen Gundacker]. ISSN 1438-7956. (německy) 
  16. Gundacker, s. 19
  17. STADELMANN, Rainer. Die Ägyptischen Pyramiden. [s.l.]: Philip von Zabern, 1985. 296 s. ISBN 9783805308557. S. 80. (německy) [dále jen Stadelmann 1985]. 
  18. VERNER, Miroslav. Die Pyramiden. Wiesbaden: Rowohlt, 1999. ISBN 3-499-60890-1. Kapitola Die Knickpyramide des Snofru, s. 185−195. (německy) [dále jen Verner]. 
  19. LEHNER, Mark. The complete pyramids. New York: Thames and Hudson, 1997. 256 s. Dostupné online. ISBN 9780500050842. S. 98−99. (německy) [dále jen Lehner]. 
  20. SILIOTTI, Alberto; HAWASS, Zahi. Pyramiden. Pharaonengräber des Alten und Mittleren Reiches. Erlangen: K. Müller Vlg., 2002. ISBN 978-3860706503. S. 145−156. (německy) 
  21. Dahšúr [online]. 2003. Dostupné online. 
  22. a b Lehner, s. 99−103
  23. a b Verner, s. 210
  24. a b Stadelmann 1985, s. 87
  25. DREYER, Günter. Zu den kleinen Stufenpyramiden Ober- und Mittelägyptens. Mainz: Mitteilungen des Deutschen Archäologischen Instituts, 1980. S. 46. (německy) 
  26. Stadelmann 1985, s. 200
  27. VERNER, Miroslav. Pyramidy. Praha: Academia, 2008. 407 s. ISBN 9788020016171. Kapitola Malé stupňovité pyramidy z přelomu 3. a 4. dynastie, s. 127. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Předchůdce:
Hunej
  Egyptský král
cca 2543–2510 př. n. l.
  Nástupce:
Chufu