Otevřít hlavní menu

Menkaure, též Mykerinos nebo Mencherés, byl egyptským panovníkem 4. dynastie. Vládl přibližně v letech 2447–2442 př.Kr.[4],[16]Byl synem farona Rachefa.

Menkaure
Kahet Menkaure[1]

Mykerinos[1] (podle Herodóta, řecky)[2],

Mencherés (podle Manehta, řecky)[2],

Menkovre (starší čtení)[3]
Socha krále Menkaurea, Egyptské muzeum, Káhira
Socha krále Menkaurea, Egyptské muzeum, Káhira
Doba vlády

2447–2442 př.Kr.[4]

</ref>[5]

28 let (Beckerath)

18 let (Turínský královský papyrus)[6]

63 let (Manehto)[6]
Rodné jméno
<
N5
Y5
D28 D28
D28
>
Horovo jméno  
G5<h1
D28E1X
h1>O33
Jméno obou paní
G16G16D28E1
Zlatý Hor
G8R8 G7
S12
Manželky Chamerernebtej II. [7],[8][9]
Potomci

Chuenre (předčasně zemřelý legitimní následník trůnu)[10],[11]

Šepseskaf (snad Menkaureův syn s vedlejší královnou),[10]Chentkaus I. [12]

(?) (dcera)
Otec Rachef[1][10]
Matka Chamerernebtej I. [13]
Narození 2. tisíciletí př. n. l.
Úmrtí 2442 př. Kr.[4]
Hrobka Menkaureova pyramida v Gíze[1][10][14][15]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

VládaEditovat

 
Sousoší Menkaura a jeho manželky Chamerernebti II.[7]

Předchůdce Menkaurea na trůně není přesně určen. Podle historiků Hérodota a Manetha nastoupil na trůn po Rachefovi, podle skalního nápisu ve Vádí Hammámatu před ním vládli ještě faraoni Radžedef a Baufre.[2]. Ať už na trůn nastoupil po komkoli, začal vládnout v říši, která byla velmi oslabena.[2] Velkou zásluhu na tom měly patrně kolosální stavby jeho předchůdců nebo také lidové vzpoury a náboženské i dynastické mocenské rozbroje.[2] O Menkaureově vládě toho příliš mnoho známo není. Podle tradice měl být však úplným opakem vládců Chufua a Rachefa.[2]. Nechal znovu otevřít jeho předchůdci zavřené chrámy. Údajně byl jedním z nejspravedlivějších vládců, kteří kdy v Egyptě vládli.[17] Po jeho smrti však došlo ke krizi, protože jeho legitimní nástupce princ Chuenre[11]předčasně zemřel a místo něho se stal faraónem Šepseskaf[10], syn některé z Menkaurových vedlejších manželek[18].

Králova hrobkaEditovat

 
Pyramida-hrobka krále Menkaura v Gize[p 1].
 
Nedokončené obložení pyramidy z červené žuly [p 2]
Hlavní článek:Menkaureova pyramida

Podobně jako jeho předchůdci si i Menkaure nechal vybudovat pyramidu, na rozdíl od dvou jeho mocných dynastických předchůdců, Chufua a Rachefa, si ji nechal postavit o hodně menší[10], ale i přesto nikdo po něm už větší pyramidu nepostavil.[17] Její základna má rozměry (105x105)[9] 108,4x108,4 metru.[17] A byla vysoká 65,5[9][19] (66,45) metru. Dokončil ji (asi ve spěchu[9]) jeho (možná ne zcela legitimní) nástupce Šepseskaf.[1][10] Její název zněl "Božská pyramida" a je vyjma 16 nejnižších vrstev z červené asuánské žuly obložena vápencem.[19] V pohřební komoře byla objevena dřevěná rakev s panovníkovým jménem, vyrobená za 26. dynastie[1], spolu se sarkofágem z černé břidlice (čediče[19]). Ten ale při transportu do Velké Británie skončil na mořském dně u maltského pobřeží v potopené lodi[1][19]. V panovníkově údolním chrámu z nepálených cihel[19] se nalezly jeho kamenné sochy[19] (dnes je můžeme obdivovat v káhirském[10] Egyptském muzeu a v bostonském[10] Muzeu krásných umění).[1] Patrně nejznámější z nich jsou 4[20] tzv. Menkaurovy triády vytesané z černozelené břidlice.[1][10] Uprostřed je vždy Menkaure s vykročenou nohou, po jeho boku bohyně Hathora[10] a po druhém pak božstvo představující jeden z egyptských krajů[10], nomů.[1][20] Známé je také dvojsouší (opět z břidlice) Menkaurea a jeho manželky[9] Chamerernebtej II.[7][9], která má položenou ruku kolem jeho pasu.[20] Zádušní chrám byl zřejmě dokončen ve spěchu, protože ačkoliv byl zprvu stavěn z vápence (s žulovým obložením), k dokončení byly použity nepálené cihly.[19]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Tři menší pyramidy vedle Menkaurovy byly určeny členům jeho rodiny, jedna dokončená zřejmě patřila jeho manželce Chamerernebti II. v další byla mumie mladé ženy, třetí byla nedokončená; jsou vysoké ~ 28 m se základnami 44m², další dvě 31,2m² (ref.18)
  2. Obložení Menkarovy pyramidy z tvrdé červení žuly (6-7° Mohsovy stupnice tvrdosti) a obdivuhodná přesnost kamenických úprav vkládaných žulových bloků tak, aby byla jednak udržena horizontální nivelizace jednotlivých vrstev (řad), a jednak nepřekrývání spár na zkosených spojnicích, viditelné na nedokončené části stavby. Je zřejmé, že plochy se zabrušovaly a k dipozici byl používaný korundový písek (Al2O3) s tvrdostí 9°. Ten se tehdy historicky těžil v lokalitě El Qoseir na východě u pobřeží Rudého moře. Vlastní postup zabrušování z počátku probíhal podél nově uložené vrstvy a dokončen obrusem do souvislé roviny stěny pyramidy, to vše s úběrem až cca 5 cm. Uváží-li se, že tyto sofistikované postupy byly tehdy obecně používané, a to vše v dobách budování velkých staveb ve 4. dynastie, je to hodné velkého obdivu.

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 302. 
  2. a b c d e f ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 189. 
  3. ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 191. 
  4. a b c HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  5. VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65-73. 
  6. a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517. 
  7. a b c Chamerernebti II. [online]. Wikisofia, 2010. Dostupné online. (česky) 
  8. TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36. 
  9. a b c d e f SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?): Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 113. 
  10. a b c d e f g h i j k l VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 20. 
  11. a b Chenre [online]. WikiVisually, rev. 2010. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-28. (německy) 
  12. Chentkaus I. [online]. Wikisofia, 2010. Dostupné online. (česky) 
  13. Chamerernebti I. [online]. Wikisofia, 2010. Dostupné online. (česky) 
  14. VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha: Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. S. 44. 
  15. WATTERSONOVÁ, Barbara. Egypťané. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 2005. 392 s. ISBN 80-7106-774-1. Kapitola Epocha stavitelů pyramid, s. 88. 
  16. SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?): Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 105. 
  17. a b c ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 190. 
  18. Pharoah Otline [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky) 
  19. a b c d e f g WATTERSONOVÁ, Barbara. Egypťané. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 2005. 392 s. ISBN 80-7106-774-1. Kapitola Epocha stavitelů pyramid, s. 90. 
  20. a b c WATTERSONOVÁ, Barbara. Egypťané. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 2005. 392 s. ISBN 80-7106-774-1. Kapitola Epocha stavitelů pyramid, s. 95. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Baufre
  Egyptský král
2447–2442 př.Kr.
  Nástupce:
Šepseskaf