Vlksice

obec v okrese Písek v Jihočeském kraji

Vlksice je obec v jižních Čechách v okrese Písek. Žije zde 143[1] obyvatel. První písemná zmínka pochází z roku 1291.

Vlksice
Pohled na část obce
Pohled na část obce
Znak obce VlksiceVlajka obce Vlksice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0314 598852
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Milevsko
Okres (LAU 1) Písek (CZ0314)
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 143 (2020)[1]
Rozloha 8,37 km²
Nadmořská výška 475 m n. m.
PSČ 399 01
Počet částí obce 4
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 3
Kontakt
Adresa obecního úřadu Vlksice 4
399 01 Milevsko
obec.vlksice@seznam.cz
Starosta Vladimír Koutník
Oficiální web: www.obecvlksice.cz
Vlksice
Vlksice
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Vlksice patřily v 13. století k sepekovskému panství až do roku 1291.[2] V tomto roce připadly pražskému biskupu Tobiáši z Bechyně. V následujících stoletích byl držitelem vesnice rod vladyků z Vlksic.[3] V Muzeu v Praze je uchováno mosazné pečetidlo a otisku pečetě z roku 1388. Rytíři z Vlksic měli ve znaku dva bůvolí rohy. Kolem erbu měli nápis: „S. Joannis de Wlksitz“. V roce 1359 bylo vyprošeno odpuštění hříchů pro Čajchana z Vlksic. Poté byl lovčím krále Václava IV. Čáslav z Vlksic. Ondřej z Vlksic se připomíná 1396.[4]

Za husitských válek se připomínají při prodeji bratři Václav a Jan z Vlksic. Jan z Vlksic byl později purkrabím na hradě Helfenburku do roku 1475. V roce 1486 náležely Vlksice Dorotě z Křenového a po jejím úmrtí v tomto roce připadl tento majetek králi. Novým majitelem vsi se stal Jošt z Pruku. Ten přikoupil několik dalších statků v okolí. V roce 1497 koupil Jan z Hodějova od Zevalda Tetoura z Tetova vlksickou tvrz s dvorem a krom Vlksic přikoupil i okolní Větrov a Klokočov. V roce 1500 byl tento majetek rozdělený mezi tři bratry – Mikuláše, Jindřicha a Jana z Hodějova, Vlksice obdržel Mikuláš z Hodějova. Držitelem panství v roce 1510 byl první manžel Markéty z Hodějova Šlejbor z Tisové. V roce 1520 její druhý manžel Bedřich Vlček z Tetova. V závěti připadl její majetek jejím dětem. Ti mezi sebou učinili v roce 1538 dohodu, že vlksické panství s dvorem, s krčmou a s mlýnem připadne Janovi mladšímu, který vyplatí ostatní. Jan odkázal roku 1542 vše Johance Čábelické. Po ní připadla ves Elišce z Tetova. V roce 1546 byl majitelem Bohuslav Tetour z Tetova, který v roce 1548 přikoupil Dobřemilice a připojil je k vlksickému panství.[4]

V roce 1554 byl úmyslně zapálený dvůr, ovčín a stodola i s uskladněnou úrodou. Žhářem byl člověk z nedalekého Nosetína, který byl již jednou uvězněný pro loupežnou vraždu a na přímluvu byl propuštěný. Po jeho opakovaném dopadení byl popravený v Táboře. Po smrti pana Bohuslava si jeho synové Jan a Karel v roce 1567 rozdělili majetek. Jan převzal ves a tvrz Vlksice, Dobřemilice, Voděrady, Kvašťov, Růženou, Číčovice, Větrov, Vratišov. Jan Tetour později koupil i díl, který připadl jeho bratrovi. Jan Tetour prodal v roku 1570 Jiříku Těmínovi z Těmic vlksickou tvrz s dvorem a s pivovarem. V držení jejich rodu byla ves do roku 1581, kdy Vlksice zakoupil Jan Mičan z Klinštejna, který však byl nucen pro dluhy prodat vlksický statek v roce 1597 hejtmanu vltavského kraje Přechovi z Hodějova. V roce 1610 zdědil Vlksice jeho synovec Smil z Hodějova. Jeho majetek byl ale zabaven, protože po Bílé hoře ujel s králem Fridrichem Falckým z Čech. Byl dán do klatby a jeho jméno bylo přibito na šibenici. V roce 1621 koupil Vlksice Pavel Michna z Vacínova, který statek, tvrz, pivovar, ves Branišovice, Hněvanice, Záluží, zanedlouho roku 1628 prodal.[4]

Další majitel Mikuláš starší Bechyně z Lažan prodal v roce 1637 Vlksice a okolní vesnice Dobřemilice, Střítež, Kvašťov, Klokočov,Vratišov, Hněvanice, Branišovice, Záluží Adamu Bedřichu Doudlebskému z Doudleb. Po jeho smrti došlo k rozdělení statku mezi jeho syny. Díl vlksický (tvrz, dvůr ve Vlksicích, dvůr zvaný Jednota), převzal okolo roku 1669 Adamův syn Oldřich. Druhý syn Jiří František obdržel nadějkovské panství a dvůr Větrov. Oldřich však byl špatným hospodářem. V letech 1675–1676 skoupil podíly Jan Oldřich z Klebelsbergu, který vše prodal v roce 1686 Hyacintu Hohmannovi, opatovi premonstrátského kláštera na Strahově v Praze. Zbytek někdejšího příslušenství statku odkoupil opat Hyacint Hohmann v roce 1689 od rytíře Jana Rudolfa Brandlínského ze Štěkře a připojil k majetku milevského kláštera.[4]

Škola byla postavená roku 1876 v Přeštěnicích. Školní budova byla postavená na náklady Přeštěnice a nedaleké Týnice. Vesnice Vlksice a Dobřemilice, které zprvu přislíbily finanční účast, odstoupily. Vyučovat se začalo 15. září 1877 pro děti z Přeštěnic, Mlčkova a Týnice. Vlksické děti docházely do školy v Božeticích. Později od roku 1881 začaly docházet do přeštěnické školy, ale ves musela zaplatit příspěvek na stavbu.[2]

Sbor dobrovolných hasičů byl v obci založený roku 1903. Od roku 1893 do roku 1907 měl vlksický dvůr v nájmu hospodář František Mašek. Po absolvování hospodářské školy v Táboře převzal po svém otci zdejší velkostatek. Byl výborným hospodářem, který vnesl do zastaralé zemědělské práce spoustu novinek a zdokonalení. Už v roce 1898 si pořídil první odstředivku na mléko v milevském okrese. Účastnil se hospodářských výstav, přispíval články s hospodářskou tematikou do místních novin. Byl zvolený starostou Tábora a později roku 1920 poslancem a senátorem. V roce 1930 měly Vlksice 182 obyvatel a 34 domů.[4]

Památky v obciEditovat

  • Návesní kaple je z roku 1900.[5] Kaple má pozoruhodnou stavební úpravu. Nad vchodem do kaple je miniaturní kruchta.
  • Před kaplí se nachází kamenný kříž. Na spodním podstavci je datace 1845.
  • U vchodu do kaple se nalézá pomník padlým spoluobčanům v první světové válce.
  • Tvrz vznikla v první polovině 16. století. Byla vystavěna na vyvýšeném místě ve vsi, na jihovýchodní straně. Obdélná kamenná budova je jednopatrová. Později byla tvrz využívaná jako sýpka a skladiště. V přízemí a zčásti v poschodí jsou původní klenby.[4] Na vnějších zdech tvrze a na ohradní zdi dvora jsou viditelné zbytky renesančních sgrafit.

Místní částiEditovat

Obec Vlksice se skládá ze čtyř částí na dvou katastrálních územích

  • Dobřemilice (leží v k. ú. Střítež u Milevska)
  • Klokočov (leží v k. ú. Střítež u Milevska)
  • Střítež (k. ú. Střítež u Milevska)
  • Vlksice (i název k. ú.)

Na katastrální území Střítež u Milevska zasahuje i osada Číčovice ze sousedního okresu.

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj. Turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 161. 
  3. Kytka, s. 163
  4. a b c d e f KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj. Turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. 
  5. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 110. 

Externí odkazyEditovat