Otevřít hlavní menu

Vlk arabský (Canis lupus arabs) je nejmenší poddruh vlka obecného. Dříve obýval celý Arabský poloostrov, ale nyní žije jen v malé části jižního Izraele, v Kuvajtu, Ománu, Jemenu, Jordánsku, Saúdské Arábii a pravděpodobně v některých místech na Sinajském poloostrově v Egyptě. Výskyt v Iráku a Sýrii je nejistý, respektive není zřejmé, zda v případě místních vlků nejde výhradně o poddruh Canis lupus pallipes.[1][2][3][4][5][6]

Jak číst taxoboxVlk arabský
alternativní popis obrázku chybí
Vlk arabský
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Čeleď psovití (Canidae)
Rod vlk (Canis)
Druh vlk obecný (Canis lupus)
Trinomické jméno
Canis lupus arabs
Pocock; 1934
Rozšíření vlka arabského
Rozšíření vlka arabského
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

PopisEditovat

Arabský vlk je malý, štíhlý, pouštní vlk. Na délku měří 70 až 80 cm a výšku v kohoutku má 40 až 65 centimetrů. Ocas je 30 až 34 cm dlouhý. Váží v průměru 18 až 20 kg.[1][7] Jeho uši jsou v poměru k velikosti těla ve srovnání s jinými poddruhy větší, přizpůsobené k rozptýlení tělesného tepla. V létě má krátkou, řídkou srst, ale delší chlupy na zádech mu dlouho zůstávají. Pravděpodobně jde o adaptaci na ochranu před slunečním zářením. Zimní srst je dlouhá, ale je kratší, než u „severních” vlků.[8] Arabští vlci se liší od jiných vlků tím, že prostřední dva prsty jejich tlapek jsou srostlé.[1][7][9] Na rozdíl od vlka indického má světlejší srst, je v průměru o něco menší a má úměrně menší hlavu.[10] Většina jedinců má žluté oči, ale někteří mají hnědé oči, zřejmě v důsledku křížení se zdivočelými psy.[1][7]

Celkově je vlk arabský štíhlé tělesné konstituce, což je dáno teplým prostředím a prakticky neustálým aktivním sháněním potravy, která je v pouštních a polopouštních oblastech poměrně vzácná.[1]

 
Vlk arabský

BiologieEditovat

Arabští vlci se nesdružují do velkých smeček. Žijí buď osamoceně, v párech nebo ve skupinách čítajících tři až čtyři zvířata. Jsou zvláštní tím, že vyjí jen zcela výjimečně.[7][11] Jsou výrazně teritoriální jen v období, kdy vychovávají mláďata. To si rodičovský pár nárokuje území o velikosti 11 až 33 km2.[7] Nedokáží přežít delší období bez příjmu tekutin (na rozdíl od mnoha jiných pouštních zvířat), proto nezacházejí příliš daleko do vyprahlých pouštních oblastí bez zdrojů vody.[1]

PotravaEditovat

Arabský vlk loví malá a středně velká zvířata, jako jsou hlodavci, zajíci, myši, menší antilopy a gazely. Živí se také mršinami, které najde.[12]

Útočí též na hospodářská zvířata. Zaútočí na jakékoliv domácí zvíře až do velikosti kozy. V důsledku toho je zemědělci bez váhání stříleli, trávili jedem nebo chytali do pastí.

PopulaceEditovat

 
Vlk arabský v Al Ain Zoo

V Ománu se populace vlků výrazně zvýšila od té doby, co byl zakázán jejich lov. Je velmi pravděpodobné, že se výskyt na určitých místech regionu v blízké budoucnosti přirozeně obnoví. V Izraeli žije asi 100 až 150 arabských vlků v Negevské poušti a v Aravském údolí.

Vlk v kultuřeEditovat

Vlk je často zmiňován v Bibli jako nepřítel, symbol zrady a dravosti a krvežíznivosti (Sírachovec 13:17 – Jak může být vlk ve spolku s beránkem?, Matouš 7:15 – Střezte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci.). Pokolení Benjamín, vzhledem ke svému bojovnému charakteru, bylo často přirovnáváno k vlku.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arabian Wolf na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f BENSON, Sandra. Life and behaviour of wolves: The Arabian or Desert Wolf. UKWCT Wolf Print. Autumn Winter 2009/10, roč. 38, s. 12-13. Dostupné online. 
  2. COHEN, Orly; BAROCAS, Adi; GEFFEN, Eli. Conflicting management policies for the Arabian wolf Canis lupus arabs in the Negev Desert: is this justified?. Oryx. 2013-4, roč. 47, čís. 02, s. 228–236. Dostupné online [cit. 2019-04-19]. ISSN 0030-6053. DOI:10.1017/S0030605311001797. (anglicky) 
  3. CUNNINGHAM, Peter L.; WRONSKI, Torsten. Distribution Update of the Arabian Wolf (Canis lupus pallipes) from Saudi Arabia. Wildlife Middle East. December 2010, roč. 5, čís. 3, s. 4. Dostupné online. 
  4. Arabian wolves need to be protected. Arab News [online]. 2011-10-28 [cit. 2019-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Watch: Arabian wolf hunts mountain goat on rocky cliff | Predator vs Prey | Earth Touch News. Earth Touch News Network [online]. 2017-06-21 [cit. 2019-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. BRAY, Timothy C.; MOHAMMED, Osama Badri; BUTYNSKI, Thomas M. Genetic variation and subspecific status of the grey wolf (Canis lupus) in Saudi Arabia. Mammalian Biology. 2014-11, roč. 79, čís. 6, s. 409–413. Dostupné online [cit. 2019-04-21]. DOI:10.1016/j.mambio.2014.06.005. (anglicky) 
  7. a b c d e CASTELLÓ, José R. Canids of the World. Princeton and Oxford: Princeton University Press, 2018. S. 106-107. 
  8. HARRINGTON, Fred H.; PAQUET, Paul C. Wolves of the World: Perspectives of Behavior, Ecology, and Conservation. [s.l.]: [s.n.], 1982. ISBN 0815509057. S. 474 s. (anglicky) 
  9. MACDONALD, David. The Velvet Claw. [s.l.]: [s.n.], 1992. ISBN 0563208449. S. 256 s. (anglicky) 
  10. BRIGHT, Michael. Beasts of the Field: The Revealing Natural History of Animals in the Bible. [s.l.]: [s.n.], 2006. ISBN 1861058314. S. 346 s. (anglicky) 
  11. LOPEZ, Barry. Of wolves and men. [s.l.]: [s.n.], 1978. ISBN 0743249364. S. 320 s. (anglicky) 
  12. GEFFEN, Eli; HEFNER, Reuven. Group Size and Home Range of the Arabian Wolf (Canis lupus) in Southern Israel. Journal of Mammalogy. 1999-05-20, roč. 80, čís. 2, s. 611–619. Dostupné online [cit. 2019-04-18]. ISSN 0022-2372. DOI:10.2307/1383305. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat