Vlasta Havelková

česká etnografka a muzejnice

Vlasta Havelková, rozená Wlasta Barbara Elisabeth Wankel (16. prosince 1857 Blansko[1]16. června 1939 Praha), byla česká etnografka, zaměřená především na výzkum výšivky a ornamentu ve slovanském lidovém umění, a muzejnice.

Vlasta Havelková
Vlasta Havelková (1857-1939).jpg
Rodné jménoWlasta Barbara Elisabeth Wankel
Narození16. prosince 1857
Blansko
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí16. června 1939 (ve věku 81 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Národnostčeská
Povoláníetnografka, kurátorka sbírky, autorka a sběratelka
ChoťJan Havelka
DětiMilada Schusserová
RodičeJindřich Wankel, Eliška Wanklová-Šímová
PříbuzníFrantišek Havelka tchán
Damián Wankel dědeček
Lucie Bakešová sestra
Karla Absolonová-Bufková sestra
Madlena Wanklová sestra
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a díloEditovat

Byla dcerou lékaře a amatérského archeologa Jindřicha Wankla. V roce 1876 se provdala za středoškolského profesora Jana Havelku a přestěhovala se do Olomouce.

V roce 1884 spoluzaložila Vlastivědný spolek musejní, který vydával vlastní časopis, a zároveň s ním Vlastivědné muzeum v Olomouci, kde se podílela především na přípravě výstav výšivek a krojů. Ve svém raném díle, které publikovala v Časopisu vlasteneckého spolku musejního v Olomouci a v trojsvazkovém sborníku Moravské ornamenty, se odráží její silné národnostní cítění a nekritický obdiv k lidové výtvarné kultuře.[2] Kromě dobového vlastenectví ji v tom ovlivnily jak názory jejího otce, který považoval Slovany za praobyvatele Evropy, tak jejího manžela, který věřil v autochtonnost Slovanů na českém území. Od svého spolupracovníka Ignáta Wurma zase přejala metodu srovnávání mezi ornamenty lidovými a pocházejícími z archeologických nálezů. V tomto duchu například považovala halštatskou kulturu za slovanskou.

Až v 90. letech počala opouštět názor o slovanském původu evropské kultury a připustila, že základní ornamentální prvky mohly existovat v různých kulturách nezávisle na sobě. Později spolupracovala na moravské kolekci na Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895 a v roce 1906 byla Luborem Niederlem ustanovena kustodkou Národopisného muzea, načež svoji publikační činnost téměř ukončila. V Praze XIX, Dejvice bydlela na adrese Dejvická 17

DíloEditovat

SpisyEditovat

  • Výstava národního vyšívání moravského, kterou v lednu roku 1885 uspořádal muzejní spolek v Olomouci – Olomouc: vlastním nákladem, 1885
  • Vyšívání lidu moravského – Olomouc: v. n., 1889
  • Obušek – Olomouc: v. n., 1894
  • Vývoj některých ornamentů našich lidových ve vyšívání – kresby opatřila Madlenka Wanklova. Olomouc: Vlastenecký muzejní spolek (VMS) v Olomouci, 1898
  • O symbolice v naší ornamentice: k výstavě výšivek a krajek v Plzni – Plzeň: v. n., 1903
  • Šata česko-slovanská – Praha: Národopisná Společnost Českoslovanská (NSČ), 1903?
  • Vzpomínky – Olomouc: v. n., 1929

JinéEditovat

  • Moravské ornamenty. Sešit 2. – na kámen kreslila Madlenka Vanklova; sepsala úvod. Vídeň: VMS v Olomouci, 1890
  • Průvodce po Národopisném museu českoslovanském v zahradě Kinských v Praze-Smíchově – redakcí Adolfa Černého s příspěvky Vlasty Havelkové, Madlenky Wanklovy. Praha: NSČ, 1903
  • Jaký význam má dnes lidový kroj?Augustin Žalud; napsala návod k šití původních českých krojů lidových. Praha: Alois Neubert, 1914

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. 
  2. Alena Křížová. "Starobylý" původ lidového ornamentu (podle Vlasty Havelkové). In: Alena Křížová a kolektiv. Ornament - oděv - šperk. Brno: Masarykova univerzita, 2009. ISBN 978-80-210-4963-5. S. 59.

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat