Otevřít hlavní menu

Jan Havelka

moravský středoškolský profesor, etnograf, spisovatel a redaktor
Další významy jsou uvedeny na stránce Jan Havelka (rozcestník).

Jan Havelka (23. listopadu 1839 Loštice[1]20. října 1886 Olomouc[2]) byl moravský středoškolský profesor, etnograf, spisovatel, malíř a redaktor. Povzbuzoval národní uvědomění na Moravě. Spoluzakládal Vlastivědné muzeum v Olomouci. Je autorem řady odborných článků v oblasti pedagogiky, historie, archeologie a zeměpisu, ale psal také beletrii. Publikoval i pod pseudonymy Lomnický, Hrubý, Hájenský a Loštický.

Jan Havelka
Jan Havelka (1883)
Jan Havelka (1883)
Narození 23. listopadu 1839
Loštice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 20. října 1886 (ve věku 46 let)
Olomouc
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí kardiovaskulární onemocnění
Národnost Češi
Povolání pedagog, spisovatel, novinář a etnograf
Rodiče František Havelka
Manžel(ka) Vlasta Havelková
Děti Milada Schusserová
Příbuzní Josef Schusser zeť
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Absolvoval německou hlavní školu a reálku v Olomouci. V letech 18541862 vystudoval olomoucké gymnázium a vstoupil na filosofickou fakultu ve Vídni, kde se zaměřil na historii, zeměpis, knihovnictví a archivnictví. Zapojil se tam také do vydávání moravských studentských časopisů Kvasnice a Lípa moravská.[3]

Po ukončení studia roku 1867 nastoupil jako suplující učitel v Příboře. Odtud se přestěhoval do Uherského Hradiště, kde vyučoval na reálném gymnáziu, dívčí škole a učitelské přípravce. Svým národním cítěním ale vyvolal odpor místních Němců, kteří ho přiměli k odchodu. V listopadu 1870 mu ředitel Jan Evangelista Kosina nabídl místo na olomouckém gymnáziu. Tam začal vyučovat česky a brzy se projevil jako výborný pedagog. V roce 1871 se stal zkušebním komisařem pro školy obecné a měšťanské, roku 1874 řádným učitelem a 1877 profesorem.[3]

V roce 1873 založil časopis Komenský, který přinášel poučení a národní uvědomění moravskému učitelstvu a byl vysoce ceněný. Širokým vrstvám čtenářů byl určen jeho beletristický časopis Koleda. Do obou napsal množství vlastních příspěvků z různých oborů. Vydávání později ukončil ze zdravotních důvodů.[3]

Roku 1876 se oženil s dcerou archeologa Jindřicha Wankla, Vlastou. Ta byla známá jako spisovatelka pod pseudonymem Lucie Bakešová.[3]

Spoluzakládal krajinské (dnes Vlastivědné) muzeum v Olomouci, aktivně v něm působil a řídil jeho časopis.[4][5]

20. října 1886 ho cestou ze školy ranila mrtvice a téhož dne večer zemřel.[6]

DíloEditovat

Havelka byl ve své době ceněn pro velké množství odborných časopiseckých článků, zejména v Komenském, jimiž šířil vědecké poznatky a národní uvědomění na Moravě. Svým dílem přispěl k upevnění národní jednoty, jak v rámci Moravy, tak i mezi Moravou a Čechami.[4] Jeho texty se týkaly hlavně historie, geografie, archeologie, pedagogiky a přírodopisu, publikoval ale také biografie a kritiky. Projevoval v nich hluboké znalosti a vytříbený styl.[6] Populární byly i jeho práce beletristické, hlavně moravské pověsti, cestopisy a vzpomínky.[3]

Samostatně vyšly např.:

  • Cesty po Moravě
  • Kratičké dějiny Moravy
  • Obrázky z mladých let
  • Obrázky z přírody

Publikoval i pod pseudonymy Lomnický, Hrubý, Hájenský a Loštický.[7]

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b c d e Jan Havelka. Světozor. 1883-06-28, roč. 17, čís. 27, s. 318. Dostupné online [cit. 2011-06-10]. 
  4. a b Jan Havelka. Humoristické listy. 1886-11-05, roč. 28, čís. 45, s. 376. Dostupné online [cit. 2011-06-10]. 
  5. Historie Vlastivědného muzea (www.vmo.cz)
  6. a b Prof. Jan Havelka. Moravská orlice. 1886-10-23, roč. 24, čís. 243, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-06-10]. 
  7. Jan Havelka v databázi NK ČR (aut.nkp.cz)

Externí odkazyEditovat