Otevřít hlavní menu

Vladimír Kýn

student, akademický sochař, autor busty Jiřího Wolkera, která je umístěna před holešovským

Vladimír Kýn (31. ledna 1923 v Holešově u Zlína – 11. října 2004 v Praze) byl akademický sochař, výtvarník a ilustrátor, manžel akademické sochařky Jaroslavy Lukešové (1920 - 2007), otec českého architekta, historika architektury, odborného publicisty a vysokoškolského pedagoga Zdeňka Lukeše.

Vladimír Kýn
Vladimír Kýn na fotografii z roku 1965
Vladimír Kýn na fotografii z roku 1965
Narození 31. ledna 1923
Holešov, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 11. října 2004 (ve věku 81 let)
Praha, ČeskoČesko Česko
Vzdělání AVU
Povolání výtvarník, akademický sochař a ilustrátor
Manžel(ka) Jaroslava Lukešová
Děti Zdeněk Lukeš syn
Příbuzní Jana Lukešová (roz. Frömlová) snacha
Jan (*1981) vnuk
Veronika (*1984) vnučka
Petr (*1989) vnuk
Miroslav Jirava bratranec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Stručný životopis[1]Editovat

Jeho otec (Alois) byl kamenosochař. Vladimír měl ještě tři bratry. Za války navštěvoval Baťovu Školu umění ve Zlíně. Tehdy tam učil také sochař Vincenc Makovský. Obdiv k tomuto umělci způsobil, že se Vladimír rozhodl následovat jej po válce na pražskou Akademii výtvarných umění (AVU). Tam se sice Vladimír Kýn dostal, ale nikoli k prof. Makovskému (ten nakonec profesůru v Praze nezískal), ale k prof. Karlu Pokornému. Na studiích se seznámil se svojí budoucí manželkou Jaroslavou Lukešovou, která byla žačkou prof. Jana Laudy a Otakara Španiela.

Jako student si přivydělával ilustrováním skautských časopisů a dobrodružných knížek.

V 50. letech vyhrál soutěž na bustu Jiřího Wolkera v Tatranské Poljance (kopie byla do nedávna umístěna na náměstí v Holešově). Spolu s manželkou také realizoval pomník do Leskovic (obec vypálená nacisty) nebo pomník svárovské stávky.

Po roce 1968 (spolu s manželkou) vystoupil na protest proti ruské okupaci z KSČ. Přivydělával si kreslením do dětských časopisů (seriál Péťa Popleta v Ohníčku) nebo kreslením omalovánek pro nakladatelství Albatros. Ilustroval také básnické sbírky (např. Otto Františka Bablera).

V 60. a následujících letech spolupracoval s různými projektanty a dělal plastiky (z kamene, dřeva, betonu, laminátu, keramiky) do architektury. Také navrhoval dětská hřiště (napsal o tom i tenkou knížku s názvem: "Prolézačky a plastiky pro dětská hřiště" [2]).

Měl ateliér v bývalém skleníku na dvoře domu v Čechově ulici (Čechova 587/29, 170 00 Praha – Bubeneč). V tomto domě v podkroví také bydlel se svojí rodinou.

V polovině 90. let onemocněl, přišel o ateliér a sám některé sochy zničil. Zemřel 11. října 2004 (ve věku 81 let).

Charakter tvorby [1]Editovat

Navrhoval plastiky v poetickém stylu, ovlivnila ho zejména tvorba anglického sochaře a kreslíře Henryho Moora, prof. Vincence Makovského a českého sochaře a kreslíře Josefa Wagnera. Vedle figurálních děl navrhl i řadu abstraktních plastik z nejrůznějších materiálů, v nichž se střídají organické motivy s technickými strukturami. Tato díla většinou vznikala jako doplněk architektury. Jako malíř a grafik byl ovlivněn poetismem, surrealismem, informelem a novou figurací. Jeho díla vynikají imaginací a sensitivitou.

Tvorba [1]Editovat

Jeho plastiky jsou rozmístěny v řadě měst a městeček (Praha - Libuš, Žižkov, Hostivař, Motol, Krč, Ďáblice; Kysak (Slovensko), Holešov, Kolín, Leskovice, Svárov, Železný Brod, Opava, Ostrá Hůrka, Kralupy, Rožmitál, Přimda, Teplice, Jílové, Harrachov, atd. )

Příklady tvorby [1]Editovat

V letech 1950 až 1959Editovat

  • Kolín, Krematorium (1959)

V letech 1960 až 1969Editovat

  • Jiří Wolker - Tatranská Poljanka (1960)
  • Kolín, autobusové garáže (1961)
  • Prolézačky Železný Brod (1965)
  • Betonová zeď v Opavě (1965)
  • Dětská skluzavka pro krytý bazén v Opavě (1965)
  • Kamenná socha dívky v Opavě (1965)
  • Kamenná stéla v Opavě (1966)
  • Návrh dětských prolézaček (kolem roku 1966)
  • Fontána před ubytovnou v Hostivaři (1967)
  • Pomník Petra Bezruče v Opavě (spolu se svou ženou, 1967)
  • Bronzový prameník ("prameník v Ďáblicích") - plastika (1968); Famfulíkova, Praha 8 - Kobylisy [3] [p 1]
  • Reliéf na Ostré Hůrce u Ostravy (1969)
  • Betonová zeď u základní školy v Kralupech (1969 - 1970)

V letech 1970 až 1979Editovat

 
Busta generálmajora Antonína Sochora u základní školy v Duchcově (1976)
 
Busta Antonína Dvořáka (1979)
  • Počátkem 70. let spolupracoval se svojí manželkou a arch. Jindřichem Kvasničkou na bronzovém díle nazvaném "Fontána" (umístění: Weilova 2, Praha 10) [4]
  • Interiérová bronzová plastika (reliéf) ve vrátnici vysokoškolských kolejí a bronzové hodiny se stejným motivem (počátek 70. let); Weilova 2, Praha 10 [5]
  • Interiérový cínový reliéf v ubytovně Vodních staveb v Hostivaři (1971)
  • Reliéf škola (1972)
  • Vajíčko u školy v Přimdě u Tachova (1974)
  • Bronzová busta generálmajora Antonína Sochora z roku 1976 (Umístění: před ZŠ Antonína Sochora, Teplická 13, Duchcov) [6]
  • Smuteční plastika, Bílovec (1977)
  • Reliéf s fontánou, motel Stop v Motole (1978)
  • Busta českého hudebního skladatele Antonína Dvořáka (1979) - jako součást Dvořákova pomníku v Nelahozevsi (pro sochařskou soutěž)

V letech 1980 až 1989Editovat

 
"Sedící dívka" (kámen) (80. léta)
  • Vápencová socha "Sedící" (1980); Na vrcholu, Koněvova, Praha 3 [7]
  • Státní znak (1980)
  • Žulová plastika (1982); Pod Kotlářkou, Smíchov, Praha 5 [8]
  • "Sedící dívka" (kámen) (80. léta); Hněvkovského, Brandlova, Praha 11 [9]

NedatovánoEditovat

  • Bronzová socha "Houslistka" - Holešov [10]
  • Jiří Wolker - Holešov
  • Reliéf Hostivař

Společné výstavy [11]Editovat

  • 1949 - 1950 Výtvarní umělci k II. všeodborovému sjezdu, Dům výtvarného umění, Praha
  • 1950 - 1951 Výtvarná úroda 1950, Dům výtvarného umění, Praha
  • 1955 - 1956 Deset let československé lidově demokratické republiky ve výtvarném umění: Sochařství, monumentální umění a kresba, Slovanský ostrov, Praha
  • 1955 - 1956 Deset let československé lidově demokratické republiky ve výtvarném umění: Monumentální umění a plakát, Jízdárna Pražského hradu, Praha
  • 1956 Výstava Grekovova studia Sovětské armády a československých výtvarných umělců, Jízdárna Pražského hradu, Praha
  • 1959 - 1960 4. přehlídka československého výtvarného umění, Praha
  • 1984 - Karel Pokorný a jeho škola, Letohrádek královny Anny (Belveder), Praha
  • 1985 - Vyznání životu a míru. Přehlídka československého výtvarného umění k 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Praha
  • 1985 - Vyznání životu a míru. Přehlídka československého výtvarného umění k 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Dom kultúry, Bratislava
  • 1988 - Salón pražských výtvarných umělců '88, Park kultury a oddechu Julia Fučíka, Praha

Kolektivní katalogy [11]Editovat

  • 1949 - Výtvarní umělci k II. všeodborovému sjezdu (Obrazy - plastiky - užité umění),
  • 1950 - Výtvarná úroda 1950,
  • 1955 - Deset let Československé lidově demokratické republiky ve výtvarném umění,
  • 1956 - Výstava Grekovova studia Sovětské armády a československých výtvarných umělců,
  • 1959 - IV. přehlídka československého výtvarného umění (1959-1960),
  • 1983 - Karel Pokorný a jeho škola,
  • 1985 - Vyznání životu a míru (Přehlídka Československého výtvarného umění k 40. Výročí osvobození Československa Sovětskou armádou),
  • 1988 - Salón pražských výtvarných umělců ´88,

Vladimír Kýn v seznamech výtvarných umělců [11]Editovat

  • 1984 - Seznam výtvarných umělců evidovaných při Českém fondu výtvarných umění
  • 1991 - Seznam členů Sdružení Čech, Moravy a Slezska (stav ke 30.11.1991)

Vladimír Kýn v encyklopedických slovnících [11]Editovat

  • 1993 - Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), (dodatek)
  • 2001 - Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2001 (VI. Kon - Ky)
  • 2003 - Slovník žáků a absolventů zlínské Školy umění a Střední uměleckoprůmyslové školy ve Zlíně a v Uherském Hradišti (1939 - 2003)

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Tato plastika byla původně určena pro sídliště Prosek, kde ale instalována nabyla. Asi v roce 1978 ji Ing. arch. V. Tuček objevil a nechal převézt na sídliště do Ďáblic (odtud "ďáblický prameník"). Jednalo se o průtokovou fontánu, jejíž centrální část tvořil bronzový kalich s vnitřní strukturou přímo napojenou na přívod vody. Voda přitékala jednou "nohou", část tryskala z plastiky, a druhou odtékala opět do potrubí, která napájelo nedaleké jezírko s pelikány. Prameník stál původně na malém ostrůvku uprostřed rezervoáru. Ten byl později zabetonovaný; v roce 2007 byla celá kovová část prameníku postupně rozkradena a betonový zbytek byl následně zrušen.[3]

ReferenceEditovat

  1. a b c d LUKEŠ, Zdeněk. Sochař Vladimír Kýn [online]. 2014-01-01 [cit. 2015-02-02]. Dostupné online. 
  2. KÝN, Vladimír. Prolézačky a plastiky pro dětská hřiště [online]. 1965 [cit. 2015-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 
  3. a b DVOŘÁK, Pavel. Bronzový prameník (1968); Famfulíkova, Praha 8 [online]. www.vetrelciavolavky.cz [cit. 2015-02-06]. Dostupné online. 
  4. DVOŘÁK, Pavel. Fontána [online]. www.vetrelciavolavky.cz [cit. 2015-02-06]. Dostupné online. 
  5. DVOŘÁK, Pavel. Interiérová bronzová plastika (reliéf) ve vrátnici vysokoškolských kolejí a bronzové hodiny se stejným motivem (počátek 70. let); Weilova 2, Praha 10 [online]. www.vetrelciavolavky.cz [cit. 2015-02-06]. Dostupné online. 
  6. RYBA, Martin. Busta generálmajora Antonína Sochora [online]. www.vetrelciavolavky.cz [cit. 2015-02-06]. Dostupné online. 
  7. KÝN, Vladimír. Vápencová socha "Sedící" (1980); Na vrcholu, Koněvova, Praha 3 [online]. www.vetrelciavolavky.cz [cit. 2015-02-06]. Dostupné online. 
  8. KÝN, Vladimír. Žulová plastika (1982); Pod Kotlářkou, Smíchov, Praha 5 [online]. www.vetrelciavolavky.cz [cit. 2015-02-06]. Dostupné online. 
  9. DRDOVÁ, Romana. Sedící dívka (kámen) (80. léta); Hněvkovského, Brandlova, Praha 11 [online]. www.vetrelciavolavky.cz [cit. 2015-02-06]. Dostupné online. 
  10. KÝN, Vladimír. Houslistka [online]. www.vetrelciavolavky.cz [cit. 2015-02-06]. Dostupné online. 
  11. a b c d Kýn Vladimír [online]. Informační systém abART [cit. 2015-02-03]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • KÝN, Vladimír. Prolézačky a plastiky pro dětská hřiště. Ostrava: Kraj. osv. středisko, 1966 (MTZ 21), 1966. 46 s. Dostupné online. 
  • STÁDNÍKOVÁ, Jolana; TŘEŠTÍK, Michael. Sochy v Praze 1980-2000, současné sochařství v pražském veřejném prostoru, (Sculptures in Prague 1980-2000). Ilustrace Vodák Antonín (fotografie). Praha: Kdo je kdo, 2000. 142 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-04. ISBN 80-902586-5-4. (česky, anglicky) Souborný přehled sochařských děl období 1980-2000, která jsou trvale umístěna v pražském veřejném prostoru.. 

Externí odkazyEditovat