Otevřít hlavní menu

Jaroslava Lukešová (3. března 1920 Opava15. prosince 2007 Praha) byla akademická sochařka, členka Českého fondu výtvarných umění (ČFVU) [2], manželka akademického sochaře Vladimíra Kýna (1923–2004), matka českého architekta, historika architektury, odborného publicisty a vysokoškolského pedagoga Zdeňka Lukeše.

Jaroslava Lukešová
Jaroslava Lukešová, foto z roku 1962
Jaroslava Lukešová, foto z roku 1962
Narození 3. března 1920
Opava,ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 15. prosince 2007 (ve věku 87 let)
Praha, ČeskoČesko Česko
Vzdělání AVU
Povolání akademická sochařka
Rodiče Josef Lukeš otec
Klára Staňková[1] matka
Manžel(ka) Vladimír Kýn
Děti Zdeněk Lukeš syn
Příbuzní prof. JUDr. Zdeněk Lukeš[1] bratr
Jana Lukešová (roz. Frömlová) snacha
prof. Igor Lukeš[1] synovec
Jan (* 1981) vnuk
Veronika (* 1984) vnučka
Petr (* 1989) vnuk
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stručný životopisEditovat

Narodila se v rodině soudce a senátora Josefa Lukeše, měla šest sourozenců. Po válce (v letech 19451949)[2] studovala v Praze na AVU u profesorů Jana Laudy, Otakara Španiela a Karla Pokorného. Na AVU se seznámila se svým mužem - akademickým sochařem Vladimírem Kýnem. Po roce 1968 (spolu s manželem) vystoupila na protest proti ruské okupaci z KSČ.[3]

TvorbaEditovat

 
Studie "Vývoj člověka"

Ještě jako studentka (ve 40. létech) vytvořila didakticky působivou studii "Vývoj člověka". Při tvorbě spolupracovala s českým paleontologem Prof. RNDr. Josefem Augustou. Vycházeli z tehdy známých aktuálních vědeckých poznatků. Odlitky s hlavami biologických předků člověka se dodnes nachází v různých zoologických zahradách světa.[3]

Jako mladá sochařka (kolem roku 1952) vyhrála soutěž na bronzový pomník (sochu) Jana Želivského. Ten stával v Praze na Karlově náměstí vedle portálu Novoměstské radnice. Pomník zde byl umístěn v roce 1960, po opravě radnice již nebyl osazen. Nyní je umístěn v Želivi, domnělém rodišti Jana Želivského.

Spolu se svým manželem vyhrála soutěž na pomník Petra Bezruče, který byl určen do Opavy. Sedící postavu Petra Bezruče pak realizovala v roce 1967. Byla také autorkou několika pamětních desek, plastiku má např. v pantheonu Národního muzea. Počátkem 70. let spolupracovala se svým manželem a arch. Jindřichem Kvasničkou na bronzovém díle nazvaném "Fontána" (umístění: Weilova 2, Praha 10) [4]

Tvorba portrétníEditovat

Jaroslava Lukešová byla přední portrétní sochařkou. Ve svých dílech se snažila vystihnout zobrazovanou osobnost, často i ve výtvarné zkratce. Celkem vytvořila asi 50 hlav, plaket (portrétních medailonů) nebo figur. V 70. létech vytvořila např. i reléf na kostelním zvonu. Podílela se také na grafice katalogu "VI. Bezručova Opava 1963". Tvořila v malém ateliéru umístěném v nejvyšším patře paláce U Stýblů na Václavském náměstí.[3]

Osobností, jejichž hlavy, (busty), plakety a figury vytvořilaEditovat

 
Busta prof. Roberta Brocka
 
Busta Beethovena
  • Busta československého komunistického funkcionáře, novináře, politika a protinacistického bojovníka Jana Ziky pochází z 50. let. Je umístěna na bronzové pamětní desce na rohovém domě v ulici Na Malovance 724/6 v Praze 6 - Střešovicích. [p 1] [p 2]
  • Portrétní medailon Růženy Pelantové (první náměstkyně primátora hl. m. Prahy) je umístěn v budově Nové radnice [p 3] na schodišti vedoucím z přízemí do prvního patra. [7] [p 4] [p 5] a byl (z iniciativy magistrátu hlavního města Prahy) slavnostně odhalen v roce 1997.[6]

Společné výstavyEditovat

  • 1948 – Do nového života, Dům umělců, Opava (Opava)
  • 19491950 Výtvarní umělci k II. všeodborovému sjezdu, Dům výtvarného umění, Praha
  • 19501951 Výtvarná úroda 1950, Dům výtvarného umění, Praha
  • 19521953 Výtvarní umělci na stavbách socialismu, Mánes, Praha
  • 1955 – III. přehlídka československého výtvarného umění, Jízdárna Pražského hradu, Praha
  • 19551956 Deset let československé lidově demokratické republiky ve výtvarném umění: Sochařství, monumentální umění a kresba, Slovanský ostrov, Praha
  • 1965 – Výtvarní umělci k výročí 20 let ČSSR, Jízdárna Pražského hradu, Praha
  • 1975 – Výtvarní umělci k 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Praha, Praha
  • 1978 – Umění vítězného lidu. Přehlídka současného československého výtvarného umění k 30. výročí Vítězného února, Praha, Praha
  • 1984 – Karel Pokorný a jeho škola, Letohrádek královny Anny (Belveder), Praha
  • 1985 – Vyznání životu a míru. Přehlídka československého výtvarného umění k 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Praha, Praha
  • 1985 – Vyznání životu a míru. Přehlídka československého výtvarného umění k 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Dom kultúry, Bratislava (Bratislava)
  • 1988 – Salón pražských výtvarných umělců '88, Park kultury a oddechu Julia Fučíka, Praha[2]

Kolektivní katalogyEditovat

  • 1948 – Do nového života (členská výstava),
  • 1949 – Výtvarní umělci k II. všeodborovému sjezdu (Obrazy - plastiky - užité umění),
  • 1950 – Výtvarná úroda 1950,
  • 1952 – Výtvarní umělci na stavbách socialismu,
  • 1955 – Deset let Československé lidově demokratické republiky ve výtvarném umění,
  • 1965 – Výtvarní umělci k výročí 20 let ČSSR,
  • 1975 – Výtvarní umělci k 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou,
  • 1978 – Umění vítězného lidu (Přehlídka současného československého výtvarného umění k 30. výročí Vítězného února),
  • 1983 – Karel Pokorný a jeho škola,
  • 1985 – Vyznání životu a míru (Přehlídka Československého výtvarného umění k 40. Výročí osvobození Československa Sovětskou armádou),
  • 1988 – Salón pražských výtvarných umělců ´88,
  •  ???? - Sbírka českého sochařství[2]

Jaroslava Lukešová v seznamech výtvarných umělcůEditovat

  • 1984 – Seznam výtvarných umělců evidovaných při Českém fondu výtvarných umění
  • 1991 – Seznam členů Sdružení Čech, Moravy a Slezska (stav k 30. 11. 1991)[2]

Jaroslava Lukešová v encyklopedických slovnícíchEditovat

  • 1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), (dodatek
  • 2002 – Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2001 (VII. L - Mal)[2]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Pamětní deska Jana Ziky je evidovaná v "Centrální evidenci válečných hrobů" pod signaturou CZE-0006-18900[5]
  2. Pamětní deska Jana Ziky - GPS souřadnice: 50°05′09,9″ s. š., 14°22′55,801″ v. d.
  3. Praha 1, Staré Město, Mariánské náměstí 2/2, GPS souřadnice: 50°05′13,580″ s. š., 14°25′04,180″ v. d. [6][7]
  4. Kovový štítek pod medailonem nese nápis: " RUŽENA PELANTOVÁ / SE ZASLOUŽILA / O HLAVNÍ MĚSTO PRAHU / 1997 ".[7]
  5. Na protější stěně téhož schodiště je umístěn podobně řešený portrétní medailon Dr. Milady Horákové.[7][6]

ReferenceEditovat

  1. a b c Informace získané na základě e-mailové konzultace s manželem Jany Lukešové Ing. Arch. Zdeňkem Lukešem z ledna roku 2019
  2. a b c d e f Lukešová Kýnová Jaroslava [online]. Informační systém abART [cit. 2015-02-03]. Dostupné online. 
  3. a b c d LUKEŠ, Zdeněk. Sochařka Jaroslava Lukešová [online]. 2014-01-01 [cit. 2015-02-02]. Dostupné online. 
  4. DVOŘÁK, Pavel. Fontána [online]. www.vetrelciavolavky.cz [cit. 2015-02-06]. Dostupné online. 
  5. STRÁNÍK, Vojtěch. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa, o.s.; (Praha 6), 2014-08-26 [cit. 2015-01-28]. Dostupné online. 
  6. a b c Pamětní deska Růženě Pelantové a Miladě Horákové [online]. [cit. 2014-12-27]. Dostupné online. 
  7. a b c d PELANTOVÁ Růžena - Praha 1, Staré Město, Mariánské nám. 2/2, budova Nové radnice, na zdi schodiště z přízemí do 1. patra [online]. 2013-05-23 [cit. 2014-12-22]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat