Otevřít hlavní menu

Karel Pokorný (sochař)

český sochař a vysokoškolský pedagog

Karel Pokorný (18. ledna 1891, Pavlice[1]14. února 1962, Praha) byl český sochař a vysokoškolský pedagog. Byl žákem Josefa Václava Myslbeka, výrazného představitele českého sochařského realizmu. Jako vysokoškolský učitel působil nejprve na ČVUT, později jako profesor AVU, zde také ve funkci rektora v letech 1948–1950.

Profesor Karel Pokorný
Narození 18. ledna 1891
Pavlice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 14. února 1962 (ve věku 71 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Vyšehradský hřbitov
Alma mater Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání sochař a pedagog
Ocenění národní umělec (1956)
Řád republiky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Pokorného pomník Boženy Němcové na Slovanském ostrově v Praze (vytvářený v letech 19411952, odhalený r. 1955)
Replika sousoší Sbratření
Pomník obětem neštěstí na dole Nelson III u Oseka

Stručný životopisEditovat

Ve Vídni se vyučil zámečníkem, umělecké zámečnictví také studoval na Škole uměleckého zámečnictví v Hradci Králové. Těsně před 1. světovou válkou studoval na Uměleckoprůmyslové škole, odkud přešel na AVU k J. V. Myslbekovi. Po ukončení studia pracoval na AVU dalších pět let jako Myslbekův asistent. V letech 19361939 učil modelování na ČVUT. Po 2. světové válce od roku 1945 působil jako profesor AVU, kde měl svoji vlastní sochařskou „školu“, z níž v letech 1946–1961 vyšlo 79 absolventů[2]. Bývá považován za zakladatele socialistického realismu v českém sochařství, styl spojený vždy ideologií s politickým obsahem. V tomto směru pokračovali v rozvoji stylu i jeho žáci.

Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově [3].

DíloEditovat

Vytvořil tři desítky monumentálních sochařských děl myslbekovské tradice realismu. Především to jsou pomníky politické, kulturní a sociální tématiky:

  • Pomník horníkům z dolu Nelson III, zasypaným při neštěstí, pískovec, 1925 – jediné Pokorného dílo stylově vybočující z realismu, navazuje na Otto Gutfreunda
  • Horník, Rubající horník, oba 1928
  • Valcíř, bronz, 1936
  • cyklus čtyř reliéfů Legionáři: Útok; Obrana; Umírání; Smrt a Oběť, mramor, 1936-1938, Památník na Vítkově
  • Válečná léta, 1943 – alegorická ženská postava zahalená do pláště a zmítaná větrem
  • Sbratření, pomník českého civilisty a sovětského vojáka pro Českou Třebovou, bronz 1945–1950, replika ve Vrchlického sadech v Praze
  • Božena Němcová bojující, bronz, 1950-1954;, v Praze na Žofíně [4]
  • Alois Jirásek, bronz
  • Nábvrh pomníku Boženy Němcové pro Českou Skalici

SpolkyEditovat

  • od roku 1920 členem SVU Mánes
  • předseda Svazu československých výtvarných umělců

OceněníEditovat

ZajímavostEditovat

Byl adoptivním otcem výtvarníka Zdeňka Seydla, kterého vychovával i po výtvarné stránce.

Významní žáciEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Pavlice
  2. Almanach Akademie výtvarných umění k 180. výročí založení školy (1799-1979), editor Jiří Kotalík starší. Praha 1979, s. 111
  3. hrob sochaře Karla Pokorného na Vyšehradském hřbitově v Praze
  4. Dušan Šindelář: Karla Pokorného Božena Němcová bojující; in: Výtvarné umění IV, 1954, s. 113

LiteraturaEditovat

  • WITTLICH, Petr: České sochařství ve XX. století. SPN Praha 1978, s. 224-225
  • TOMEŠ, Josef. Český biografický slovník XX. století. II. díl. K–P. Praha : Paseka, Litomyšl : Petr Meissner, 1999. S. 469. ISBN 80-7185-246-5.
  • dapo. Rodák z Pavlic. Znojemské listy. 27. 1. 1996, roč. 5, č. 3, s. 3.
  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců. 1950–2003, XI. Pau-Pop. Ostrava : Výtvarné centrum Chagall, 2003. S. 371. ISBN 80-86171-16-7.
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění 2., ed. Anděla Horová, Academia Praha 1995, s. 108–109

Externí odkazyEditovat