Otevřít hlavní menu

Miroslav Pangrác

český sochař a malíř
Tento článek je o Miroslavu Pangráci starším. O jeho synovi pojednává článek Grác.

Miroslav Pangrác (16. října 1924, Rakovník19. června 2012, Rakovník) byl český akademický sochař a malíř, čestný občan Královského města Rakovníka a Prahy 11.

Miroslav Pangrác
Miroslav Pangrác v roce 2009
Miroslav Pangrác v roce 2009
Narození 16. října 1924
Rakovník
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 19. června 2012 (ve věku 87 let)
Rakovník, ČeskoČesko Česko
Místo pohřbení Rakovník
Národnost česká
Povolání sochař, malíř
Děti Grác
Příbuzní otec Jan Pangrác (1895-1959)]
matka Emilie Pangrácová, roz. Fialová (1899-1987)
bratr František (1922-2009)
sestra Anna (* 1940)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
syn Pangrác Miroslav ml.

Obsah

ŽivotEditovat

Miroslavův talent rozpoznal učitel Mostecký, pořadatel školních malířských soutěží, které jeho žák vyhrával, a díky vyhraným cenám, temperovým barvám a čtvrtkám, měl dostatek materiálu pro malování. Prvním vzorem se stal akademický malíř Alois Kalvoda a Miroslav maloval podle pohlednic s jeho obrazy.

Na půdě rodinného domu pořádal první výstavy, nejlepší díla vystavoval v oknech dílny svého otce, Pangrácova pohřebního ústavu, a některé z obrázků i prodával.

Roku 1941, po ukončení měšťanské školy, nastoupil do keramické dílny rakovnického sochaře Františka Nonfrieda, maloval ornamenty na hrnky a vázičky. Jeho dalším pracovním materiálem se stala hlína, začal modelovat své první plastiky a portréty. Přestože jeho chuť a talent přerušil v roce dvaačtyřicátém nucený nástup na důl Loužek, nedaleko Lužné na Rakovnicku, byl v září přijat na keramickou školu v Bechyni a již zde se pro své zkušenosti stal uznávaným učněm. Němci ale roku 1944 školu zavřeli a Miroslav opět nastoupil do Nonfriedovy dílny.

S koncem druhé světové války se Miroslav Pangrác chystal vstoupit na Akademii výtvarných umění v Praze. Na školu byl přijat, ze solidarity k nepřijatému kamarádovi Jiřímu Kodymovi ale nástup o jeden rok odložil a společně se vrátili do Bechyně, kde získal absolventské vysvědčení. Ke studiu na akademii nastoupil pod vedením profesorů Jana Laudy a Karla Pokorného (žáka Josefa Myslbeka). Studium úspěšně po pěti letech ukončil s vyprofilovaným směrem – láskou k českému realistickému umění.

Stal se členem spolku Mánes, zázemí našel v ateliéru pražského hotelu Gráf. Mimo portrétování řady významných osobností kulturního života se Pangrácovou doménou staly dětské portréty. Mezi nejznámější patří „Dítě v šátečku – Víťánek“ (1955), Pangrácův syn z prvního manželství, a „Gábinka“ (1977), dcera z manželství druhého, vystavená na výstavě Grand Palais v Paříži. Později, v letech devadesátých, tvořil v ateliéru na pražském Újezdě, ale i v nově vybudovaném ateliéru v rodném domě v Rakovníku.

V šedesátých letech byl osloven v soutěži o návrh pietního zdůraznění prostoru, který je v holandském Rotterdamu místem posledního odpočinku Františka Škroupa. Jeho dílo, soška dívky s názvem „Hudba“, soutěž bezkonkurenčně vyhrála a dodnes náhrobek autora naší národní hymny zdobí.

Svým celoživotním dílem navazoval na odkaz Josefa Václava Myslbeka a Jana Štursy, který rozvíjel do vlastních osobitých poloh. Za svoji práci získal mnoho odborných ocenění a čestných uznání. V roce 1983 obdržel výroční cenu SČVU a ČVFU a byl jmenován zasloužilým umělcem.

Pracovní nasazení vydrželo Miroslavu Pangrácovi do pozdního věku, i přes ubývající fyzickou sílu a zdravotní potíže. Ani tak se ale nenechával od práce odradit, a, nemohl-li vytvářet těžké sochy a bysty, maloval. A to jak obrazy v osobitém stylu, tak i malby abstraktní.

Zemřel 19. června 2012 v rodném domě v Rakovníku.

Dílo (výběr)Editovat

Výstavy (výběr)Editovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Miroslav Pangrác – PhDr. Vlastimil Vinter, CSc., Miroslav Pangrác, Ivo Mička, Václav Zoubek (Rabasova galerie Rakovník, 2004)
  • Být sochařem – o životě a práci s Miroslavem Pangrácem (Ivo Mička, 2000)
  • Malující sochař Miroslav Pangrác (Ivo Mička, 2009)
  • Slovník výtvarníků z Rakovníka a okolí (Ivo Mička, 2010)

Externí odkazyEditovat