Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie

kaple v Praze

Kaple Nanebevzetí Panny Marie v Klementinu, známá jako Vlašská kaple je římskokatolická kaple dokončená roku 1600 v barokním slohu. Nachází v Karlově ulici na Starém MěstěPraze 1. Stavebně je propojena s jezuitským komplexem Klementina, má společný vstupní portikuskostelem sv. Klimenta a současně je umístěna za kněžištěm kostela Nejsvětějšího Salvátora.

Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie v Klementinu
Vlašská kaple v Karlově ulici
Vlašská kaple v Karlově ulici
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťStaré Město
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevčeská římskokatolická
Provinciečeská
Diecézepražská
Statuskaple
Datum posvěcení1600
Architektonický popis
ArchitektDomenico Bossi (Ottaviano Mascarino)
Stavební slohmanýrismus/baroko
Výstavba15901597
Specifikace
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
AdresaKarlova
11000 Praha 1-Staré Město
Kód památky38162/1-7 (PkMISSezObrWD) (součást památky Klementinum)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

 
Večerní kaple

Při staroměstské jezuitské koleji v místě dnešní kaple existovala již v roce 1569 starší kaple a oratoř, která sloužila pro potřeby pražské italské komunity. Italové (Vlaši) si staroměstskou lokalitu zvolili proto, že zdejší jezuité se sídlem v Klementinu nabízeli kázání v italštině. Italská komunita se však rozrostla natolik, že původní kaple již kapacitně nedostačovala, proto byla v roce 1589 stržena a od roku 1590 celkově přestavěna. Nová kaple byla vysvěcena v na svátek Nanebevzetí Panny Marie v srpnu 1600 Monsignorem Filippem Spinellim, tehdejším papežským nunciem u dvora Rudolfa II.

Ve spolupráci s jezuity pražští Italové založili duchovní společenství, z něhož se později vyvinula samostatná Vlašské kongregace Nanebevzetí Panny Marie. Ve Vlašské ulici na Malé Straně později vznikla kaple Panny Marie a sv. Karla Boromejského jako součást Vlašského špitálu, která staroměstskou kapli částečně nahradila.

Popis editovat

Jednoduchá kaple eliptického půdorysu byla vystavěna v letech 1590–1600 v manýristickém stylu. Svůj název vlašská (tj. italská) získala podle Vlašské kongregace tvořené komunitou Italů žijících v Praze na Malé Straně na protějším břehu Vltavy, pro něž byla vystavěna. Dnešní podoba kaple z let 1590-1600, vzniklá po celkové přestavbě staré kaple, díky své svébytné architektonické struktuře na eliptickém půdorysu s vnitřním ochozem, tvořícím malé mělké výklenkové kapličky, dodnes zaujímá význačné místo v historii české i evropské architektury, neboť je prvním příkladem italské kaple na eliptickém půdorysu v Evropě severně od Alp.

Kapli s kupolí zdobila majestátní freska s výjevem nanebevzetí Panny Marie od neznámého a geniálního italského mistra tehdejší doby. I přes zasvěcení Panně Marii, byla kaple odedávna hovorově nazývána "Vlašská kaple", jak je ostatně běžně nazývána dodnes.

Literatura editovat

  • Eduard Škoda, Pražské svatyně, Libri, Praha 2002

Externí odkazy editovat