Vilém I. Hesenský

První kurfiřt hesenský

Vilém I. Hesenský (německy Wilhelm I., Kurfürst von Hessen, 3. června 1743, Kassel27. února 1821, tamtéž) byl první (a zároveň poslední) kurfiřt hesenský, nejstarší přeživší syn lankraběte Fridricha II. Hesensko-Kasselského a jeho manželky Marie Hannoverské, dcery anglického krále Jiřího II.hannoverské dynastie.

Vilém I. Hesenský
kurfiřt hesenský
Portrét Viléma I.
Portrét Viléma I.
Narození 3. června 1743
Kassel
Úmrtí 27. února 1821
Kassel
Nástupce Vilém II. Hesenský
Manželka Karolina Vilemína Dánská
Potomci Marie Bedřiška
Karolína Amálie
Vilém
Rod Hesenští
Otec Fridrich II. Hesensko-Kasselský
Matka Marie Hannoverská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Vilémův otec Fridrich II.
 
Vilémova Matka Marie
 
Vilém I. se svou manželkou a přeživšími dětmi

Vilém se narodil v Kasselu v severním Hesensku roku 1743. Jeho otec, tehdy dědičný princ (Erbprinz) Fridrich II., roku 1747 opustil rodinu, především kvůli sporům s manželkou, a tajně konvertoval ke katolicismu. Roku 1755 nechal své manželství s Marií rozvést. Sama Marie by bývala o vše přišla, nebýt zásahu Fridrichova otce, lankraběte Viléma VIII. Hesensko-Kasselského, který se rozhodl dát bývalé manželce jeho syna k dispozici nově nabyté hrabství Hanau. Zde po několik let žila Marie i se svými třemi syny. Od roku 1747 žili převážně z finanční podpory protestantských příbuzných a později se přestěhovali k dánskému královskému dvoru do Kodaně. Tam Marie žila se svojí sestrou královnou Luisou Hannoverskou, která se o Mariiny syny z velké části starala, dokud roku 1751 nezemřela. Sám Fridrich II. se později znovu oženil, tentokrát s o mnoho let mladší Filipínou Braniborsko-Schwedtskou.

Dne 1. září 1764 si Vilém vzal svoji sestřenici Karolinu Vilemínu Dánskou (též uváděna jako Vilemína Karolina nebo Karolína Vilemína). Karolina Vilemína (1747-1820) byla druhou přeživší dcerou dánského krále Frederika V.. Svatba se konala na zámku Christiansborg. Následně spolu žili převážně v Dánsku. Až roku 1758 se manželé přestěhovali do Kasselu, především kvůli tomu, že Vilém byl jako dědičný princ následníkem svého otce lankraběte hesensko-kasselského. Sám Vilém byl jediný ze tří sourozenců, kteří se do Hesenska vrátili; Karel zůstal v Dánsku a oženil se s Luisou Dánskou a Norskou, zatímco Fridrich se oženil s Karolinou Nasavsko-Usingenskou.

VládaEditovat

 
Vilémův nástupce; syn Vilém II.

Po smrti otce Fridricha se dědičný princ dne 31. října 1785 stal Vilémem IX., hesensko-kasselským lankrabětem. Zdědil tak jednu z nejvýnosnějších oblastí té doby v Evropě. Pro správu rozsáhlého majetku potřeboval Vilém pomoc zkušeného muže, proto si za tím účelem najal frankfurtského finančníka Mayera Amschela Rothschilda.[1] Již od roku 1769 dohlížel Rothschild nad daňovými výdaji země. Stal se velmi bohatým a později založil známou finančnickou rodinu Rothschildů.

Během napoleonských válek využíval Vilém Rothschilda k ukrývání bohatství ve Frankfurtu před Napoleonem. Jako splátku Vilémových poválečných dluhů obdržel tyto peníze posléze bankéř Nathan Mayer RothschildLondýna.

Roku 1803 bylo Hesensko-Kasselsko povýšeno na kurfiřtství a z Viléma IX. Hesensko-Kasselského se stal Vilém I., kurfiřt hesenský.[2] Roku 1806 bylo Hesenské kurfiřtství francouzským císařem Napoleonem připojeno k nově vytvořenému Vestfálskému království, kde vládl jeho bratr Jérôme Bonaparte. Vilém byl nucen i se svojí rodinou uprchnout do exilu do Dánska. Zde žil do doby, než byli Francouzi z Německa úplně vyhnání. To bylo krátce po bitvě národů u Lipska roku 1813.

Vilém I. Hesenský vládl až do roku 1821, kdy v Kasselu zemřel. Následníkem se stal jeho jediný syn Vilém II.

Manželství a potomciEditovat

Manželství Viléma I. a Karoliny Vilemíny nebylo příliš šťastné, už proto, že Vilém si udržoval velké množství milenek, se kterými dohromady zplodil přes patnáct nemanželských dětí. Legitimní děti měl pouze tři (čtvrté zemřelo v dětském věku).

Vilém měl mnoho milenek, ale nejznámější jsou tři z nich, se kterými zplodil děti; Charlotte Christine Buissine, Rosa Dorothea Ritter, se kterou měl syna a budoucího generála Julia Jacoba von Haynau, a Karoline von Schlotheim. Dětem, které zplodil s Charlotte rozdělil panství Heimrod, dětí s Rosou pak získaly hrabství Haynau a potomci s Karolinou von Schlotheim získaly Hessenstein.

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Vilém VI. Hesensko-Kasselský
 
 
Karel I. Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Hedvika Žofie Braniborská
 
 
Vilém VIII. Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Jakub Kettler
 
 
Marie Amálie Kuronská
 
 
 
 
 
 
Luisa Šarlota Braniborská
 
 
Fridrich II. Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Mořic Sasko-Zeitzský
 
 
Mořic Vilém Sasko-Zeitzský
 
 
 
 
 
 
Dorotea Marie Sasko-Výmarská
 
 
Dorotea Vilemína Sasko-Zeitzská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém I. Braniborský
 
 
Marie Amálie Braniborská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská
 
Vilém I. Hesenský
 
 
 
 
 
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Jiří I.
 
 
 
 
 
 
Žofie Hannoverská
 
 
Jiří II.
 
 
 
 
 
 
Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
 
 
 
 
 
Éléonore Desmier d'Olbreuse
 
 
Marie Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Albrecht II. Braniborsko-Ansbašský
 
 
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský
 
 
 
 
 
 
Žofie Markéta Oettingenská
 
 
Karolina z Ansbachu
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří I. Sasko-Eisenašský
 
 
Eleonora Sasko-Eisenašská
 
 
 
 
 
 
Johana Saynsko-Wittgensteinská
 

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William I, Elector of Hesse na anglické Wikipedii.

  1. ELON, Amos. Founder: A Portrait of the First Rothschild and His Time. [s.l.]: Viking 216 s. Dostupné online. ISBN 9780670868575. (anglicky) 
  2. The London Gazette [online]. The Gazette, 1818-06-02 [cit. 2016-04-24]. Dostupné online.