Otevřít hlavní menu

Vidov

obec v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji

Vidov (německy Wiederpolen) je obec ležící v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, na pravém břehu řeky Malše necelých šest kilometrů jihovýchodně od centra Českých Budějovic. Žije zde 580[1] obyvatel.

Vidov
Stavení č. 1 na vidovské návsi
Stavení č. 1 na vidovské návsi
Znak obce VidovVlajka obce Vidov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0311 535737
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) České Budějovice (CZ0311)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec České Budějovice
Historická země Čechy
Katastrální území Vidov
Katastrální výměra 1,24 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 580 (2019)[1]
Nadmořská výška 396 m n. m.
PSČ 37007
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Vidov
Vidov 51
370 07 České Budějovice
Starosta Ing. Tomáš Šedivý
Oficiální web: www.vidov.cz
E-mail: obec.vidov@c-box.cz
Vidov v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Vidov
Vidov
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Starý dub ve Vidově – významný krajinný prvek

Oblast Vidova byla obývána již v době předhistorické, o čemž svědčí pozůstatky mohylové pohřebiště z rané doby bronzové (19.16. století př. n. l.) v lokalitě Panský les jihovýchodně od obce.

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1357, kdy byl vladyka Jindřich z Vidovpole (de Biedowopole) svědkem ve věci jmenování faráře v Nákří. Jak nejstarší zmínky o členech tohoto rodu (de Widerpol, de Vidowa pole) ukazují, nazývala se vesnice zpočátku Vidovo (tj. Vítovo) pole; název v nynější podobě (in Widowie) je doložen roku 1415.[2] V letech 1490 až 1611 vlastnili Vidov Rožmberkové Roku 1464 byl Vidov napaden Budějovickými, kterým se nelíbil místní pivovar a to, že ve tvrzi u vdovy Markéty Tožicové se nacházela podivná sebranka. K roku 1541 se zdejší tvrz zmiňuje jako pustá, zato zde Rožmberkové provozovali pivovar. Ten byl zrušen roku 1564, když byl založen pivovar v Plavnici na příkaz Jakuba Krčína „…neb na Vidovu tak jsou vařívali, že víc úředníci než páni zisku mívali…“ Do roku 1926 zde také fungovala vápenná pec.[3] Do zrušení poddanství roku 1848 náležel Vidov ke třeboňskému panství. Od roku 1850 byla ves zprvu součástí obce Staré Hodějovice, na sklonku století (1887) přešla pod obec Plav. V letech 1924 až 1943 byl Vidov samostatnou obcí, poté nakrátko přičleněn k obci Doubravice, znovu samostatný v letech 1945 až 1952. Mezi roky 1953 až 1990 tvořil Vidov část obce Roudné, nynější samostatnost se datuje od dne 24. listopadu 1990. Z hlediska římskokatolické církevní správy patří ves k farnosti u kostela sv. Mikuláše v Českých Budějovicích.

Od roku 1916 měl Vidov vlastní elektrárnu ve mlýně. V roce 1925 byl založen hasičský spolek. V druhé polovině 20. století byla v obci vybudována úpravna vody pro České Budějovice, která zahájila provoz roku 1966. Po vybudování Římovské přehrady a nové úpravny této vody v blízkém Plavu byla tato úpravna opuštěna a v současnosti je využita jen z části a zbytek chátrá. Obec však budovu odkoupila a zvažuje další využití. Na jezu na Malši je vybudována malá vodní elektrárna, na louce za obcí je i fotovoltaická elektrárna. V obci působí Spolek přátel Vidova a okolí. Každoročně se zde pořádá tradiční zelnobraní.

DopravaEditovat

Vidov leží na silnici III/15523 mezi Českými Budějovicemi a Borovnicí. Podél Malše tudy prochází cyklostezka č. 1018. Obcí vede železniční trať 199 do Českých Velenic, zastávka zde však není. Kolem Vidova má vést i dálnice D3. Do obce zajíždí linka 10 MHD z Českých Budějovic i linkové autobusy.

PamětihodnostiEditovat

  • Naučná stezka Krajinou proměn, 4 km dlouhá okružní trasa se 12 zastaveními (výchozí bod na autobusové zastávce v centru obce).
  • mohylové pole v blízkém lese, kulturní památka
  • Lidová architektura – stavení čp. 1, 3, několik datovaných štítů
  • bývalý mlýn
  • výklenková kaplička
  • krucifix z roku 1878 s iniciálami M. B. (Martin Brouček)
  • zbytky středověké tvrze pod podlahou koloniálu

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. S. 541. 
  3. KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko. Svazek II. Pravý břeh Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2008. 344 s. ISBN 978-80-86829-41-8. 

Externí odkazyEditovat