Vestec (okres Praha-západ)
Obec Vestec (katastrální území Vestec u Prahy) se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, zhruba 13 km jihovýchodně od centra hlavního města Prahy. Žije zde přibližně 3 000[1] obyvatel. Součástí Vestce je i Šátalka.
Vestec | |
---|---|
Budova obecního úřadu | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Jesenice |
Obec s rozšířenou působností | Černošice (správní obvod) |
Okres | Praha-západ |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°58′50″ s. š., 14°30′18″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 2 974 (2023)[1] |
Rozloha | 4,72 km²[2] |
Katastrální území | Vestec u Prahy |
Nadmořská výška | 327 m n. m. |
PSČ | 252 50 |
Počet domů | 569 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Vestecká 3 252 50 Vestec info@vestec.cz |
Starosta | Tibor Švec |
Oficiální web: www | |
Vestec | |
Další údaje | |
Kód obce | 513458 |
Kód části obce | 181021 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie editovat
První písemná zmínka o vsi, zvané tehdy Véska (villa Beska; název se posléze vyvíjel přes tvar Vesce do nynější podoby) pochází z 10. ledna 1360, kdy se tato jmenuje mezi deseti vesnicemi, příslušnými k hradu Kostelec, který císař Karel IV. zapsal jako manství Janovi z Hardeka. Vestec je zmiňován jako nedílné příslušenství ke Kostelci ještě k roku 1437; v pozdějších dobách náležel k panství Dolní Břežany, jehož majitelem bylo od roku 1715 až do zrušení poddanství arcibiskupství pražské.
Územněsprávní začlenění editovat
Od 1. ledna 1980 do 29. června 1990 byl Vestec částí obce Jesenice.[4]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové[5]
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Jílové
- 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Jílové
- 1884 země česká, politický okres Královské Vinohrady, soudní okres Jílové[6]
- 1921 země česká, politický okres Královské Vinohrady expozitura Jílové, soudní okres Jílové[7]
- 1925 země česká, politický i soudní okres Jílové[8]
- 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Jílové[9]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Jílové[10]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Jílové[11]
- 1949 Pražský kraj, okres Praha-východ[12]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice
Rok 1932 editovat
V obci Vestec (přísl. Šatalka, 351 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] obchod s dobytkem, družstvo pro rozvod elektrické energie ve Vestci, 2 hostince, kovář, krejčí, 5 rolníků, 3 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky.
Okolní obce editovat
Vestec sousedí na severu s Prahou-Hrnčířemi, na jihu a východě s Jesenicí a na západě se Zlatníky-Hodkovicemi.
Ve vzdálenosti 12 km východně od obce leží město Říčany, 25 km jižně město Benešov.
Doprava editovat
Dopravní síť editovat
Pozemní komunikace – Katastrem obce procházejí silnice různých kategorií.
- Vestecká spojka v krátkém úseku u vyústění na silnici č. 603. Provozovaný úsek budoucí Vestecké spojky dosud nemá samostatné číselné označení a je považován za součást dálnice D0 (Pražský okruh) a jejího exitu 3. Vestecká spojka po svém dokončení spojí Pražský okruh s dálnicí D1. Jejím hlavním přínosem bude úleva přetíženým komunikacím v jihovýchodní části Prahy, zvýšení plynulosti dopravy a s tím související zkrácení dojezdového času.
- Krajská silnice II. třídy č. 603 vedoucí od hranice Prahy přes Jesenici a Kamenici k silnici I. třídy č. 3 u Poříčí nad Sázavou.
- Krajská silnice III. třídy č. 10114 Vestec – Hodkovice – Zlatníky – Libeň – Okrouhlo.
Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava editovat
Autobusová doprava – Obec obsluhují příměstské linky PID.
- Linka 326 v trase Praha-Opatov – Vestec (– Jesenice) zajišťuje základní dopravní obslužnost obce.
- Linka 331 v trase Praha-Opatov – Vestec – Hodkovice – Zlatníky – Dolní Břežany – Zálepy v pracovních dnech zajišťuje jednak doplňkovou obsluhu obce, a jednak dopravní propojení vědeckých center Dolnobřežanska.
- Svazek linek 332 (Praha-Budějovická – Jílové u Prahy – Neveklov), 335 (Praha-Budějovická – Kamenice), 337 (Praha-Budějovická – Benešov) a 339 (Praha-Budějovická – Týnec nad Sázavou), vedených z Prahy radiálně po Vídeňské ulici (silnici 603), obsluhuje zejména komerční zónu a přilehlé rezidenční části obce.
- Noční linka 956 s jedním párem spojů v trase Praha-Budějovická – Jílové u Prahy navazuje v Praze na městské noční linky.
Od roku 2014 obec zajišťuje školní autobus pro žáky 1. - 3. tříd ke spádové základní škole Campanus v Praze na Chodově. Kromě toho jsou ke škole prodlouženy též vybrané spoje linky 326, děti tedy nemusí přestupovat na Opatově.
Objekty v obci editovat
Ve Vestci postavila Akademie věd České republiky a Univerzita Karlova biotechnologické centrum BIOCEV.[14]
V okolí Vesteckého rybníka obec od roku 2010 buduje rozsáhlý sportovní a rekreační areál Vestec. Jeho součástí je triangl cyklostezek s vodorovným barevným značením kilometráže (žlutý triangl o délce 2501 metrů, modrá trasa Vestec – Hrnčíře o délce 855 metrů, červená trasa Vestec – Kunratice o délce 1437 metrů s naučnou planetární stezkou, rekreačně-přírodní park zahrnující množství herních prvků pro děti, soustavu dřevěných mol na rybníce a pobytovou louku s nově vysázeným ovocným sadem, a sportovní areál s fotbalovým a víceúčelovým hřištěm, dětským hřištěm, venkovní posilovnou, cvičebním sálem, hospůdkou a venkovní terasou.
Galerie editovat
-
Frekventovaná Vídeňská ulice v místní části Šátalka
-
Vestecká ulice – hlavní silnice procházející celým Vestcem
-
Dřevěná lávka vedoucí přes Vestecký rybník
-
Romantické zátiší u Vesteckého rybníka
-
Začátek planetární stezky
-
Workout hřiště u cyklostezky
-
Ukázky hornin ve formě kamenného hada
Reference editovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Statistický lexikon obcí, ČSÚ
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Nařízení ministerie věcí vnitrných č. 119/1884 Sb.
- ↑ Nařízení vlády republiky č. 414/1921 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 311/1924 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1837. (česky a německy)
- ↑ http://www.biocev.eu
Externí odkazy editovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vestec na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Vestec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Vestec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce