Velen Fanderlik
Velen Fanderlik[1][2][3][4] (uváděn i jako Fanderlík či Fandrlík; 11. února 1907 Praha – 2. února 1985 Trail, Britská Kolumbie, Kanada) byl český skaut z Brna, významný vzdělavatel a metodik, poválečný starosta Junáka, který později sehrál klíčovou roli v organizaci českého exilového skautingu. V civilním životě byl advokátem, zastupoval Československo v mezinárodní komisi pro potrestání válečných zločinců v Norimberku.
| doc. JUDr. Velen Fanderlik | |
|---|---|
| Narození | 11. února 1907 Praha |
| Úmrtí | 2. února 1985 (ve věku 77 let) Trail |
| Národnost | Češi |
| Alma mater | Právnická fakulta Masarykovy univerzity Univerzita Britské Kolumbie |
| Povolání | advokát |
| Ocenění | Čestné občanství města Brna (2005) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Vyrůstal v Brně. Jeho otec Vladimír byl v blízkém styku se zakladatelem českého skautingu, A. B. Svojsíkem, např. zajišťoval jeho brněnské přednášky, a v letech 1924–1935 vykonával funkci zpravodaje brněnské župy Svazu.[1] Příjmení Fanderlik pochází pravděpodobně z nizozemského Van der Lijk.[1][5]
Do 2. brněnského skautského oddílu Velen vstoupil ve dvanácti letech společně se svým bratrem Milotou. Skautský slib složili oba na táboře v létě 1920 u potoka Rakovec u Račic. Po absolvování Právnické fakulty Masarykovy univerzity byl v roce 1929 promován na doktora práv. Krátce pracoval jako koncipient, poté si otevřel vlastní advokátní kancelář, většinu volného času nadále věnoval skautingu. Od roku 1926 vedl v Brně skautský oddíl.
V červenci 1925 se s bratrem účastnil Ústřední lesní školy. Skautskému vzdělávání se pak ve skautingu věnoval především a zásadně jej ovlivnil. Zaváděl metodiku práce ve družinách a systém stálých instruktorů lesních škol. Kladl důraz na týmovou spolupráci instruktorů a důkladnou přípravu programu. V roce 1926 vytvořil s dalšími skauty v Brně družinu Mawadani, zaměřenou na skautskou výchovu vedoucích oddílů v lesních školách. Již v roce 1928 vedl Ústřední lesní školu Svazu skautů, byl dlouholetým vůdcem Moravské lesní školy.[2] Od roku 1933 byl zpravodajem Svazu pro lesní školy.
V roce 1936 se stal jedním z prvních činovníků Junáka, který v Gilwell Parku u Londýna dokončil kurz Wood Badge (na rozdíl od prvního čs. absolventa, cestovatele Františka Alexandera Elstnera). Tvrdil přitom, že československé skautské vzdělávání má vyšší kvalitu.[1] Téhož roku byl jmenován docentem skautingu na Tělovýchovném ústavu Masarykovy univerzity v Brně.
Po okupaci Česka nacisty uprchl přes Jugoslávii a Francii do Británie. Působil jako dělostřelecký a osvětový důstojník, později se zapojil do justiční služby čs. exilové armády v Londýně. Tam se v roce 1941 oženil se Stanislavou Zvědělíkovou. I v Anglii vytvářel skautské oddíly z československých uprchlíků.
Po válce byl v hodnosti majora členem týmu gen. JUDr. Bohuslava Ečera jako jeden z vojenských prokurátorů při Norimberském procesu, vyslýchal například K. H. Franka, Kurta Daluega, Joachima Ribbentropa nebo Hermanna Göringa.
V roce 1946 byl na II. sněmu zvolen starostou Junáka. O rok později se účastnil Jamboree míru ve Francii, kde byl zvolen do Světového skautského výboru (v té době sídlícího v Kanadě). Funkci člena výboru zastával v letech 1947–1951.
Byl jedním z prvních emigrantů po únorovém převratu v roce 1948; hranici překročil s manželkou na konci října 1948 nedaleko Železné Rudy, údajně sám poté, co se jeho převaděč ztratil.[4] Po krátkém pobytu v Německu a Londýně, kde organizoval české exilové skauty a skautky, se roku 1953 přestěhoval do kanadského Trailu. Odtud až do své smrti vykonával funkci starosty čs. exilového skautingu a vydával časopis Stopa. Živil se jako malíř a grafik a přednášel sociologii a dějiny umění. V roce 1957 absolvoval University of British Columbia. Přispíval do vysílání Rádia Svobodná Evropa.
Ve velkých politických procesech se skauty v 50. letech (Karel Průcha, Pavel Křivský) byl označován za duchovního vůdce protistátních skautských aktivit; propadl mu majetek[6] a byl degradován na vojína.[7] V Kanadě se jej snažila vystopovat Státní bezpečnost, avšak nikdy se jí to nepodařilo.[3]
V období pražského jara uvítal krátkou obnovu skautské činnosti, avšak do vlasti se nevrátil a od počátku byl k možnosti plné obnovy v rámci komunisty ovládaného státu skeptický; nepřestával věřit v obnovu po pádu komunistického režimu, kterého se však už nedožil.
Jeho jméno nese sdružení bývalých českých odbojářů a exilových skautů, Skautský oddíl Velena Fanderlika. Po sametové revoluci byl v roce 1995 byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka a byla mu odhalena pamětní deska na Šilingrově náměstí v Brně; v roce 2005 byl in memoriam prohlášen čestným občanem města Brna a v lednu 2021 soudně rehabilitován.[6] Jeho pozůstalost je uložena v archivu University of Nebraska ve městě Lincoln, číslo sbírky Spec MS 123.
Publikace editovat
- Hry v místnosti: příručka k uvedení her na skautských schůzích a v uzavřených místnostech (1930 spolu s Josefem Štefanem)
- Listy Jurovi, metodika výchovy v junáckém oddíle (1935 jako Listy vůdci, znovu vydáno 1947, 1970 a 1991) – i ve 21. století jedna z nejvydávanějších českých skautských metodických publikací[7]
- Skautská praxe, praktická příručka kapesního formátu (1938, mnoho dalších vydání)
- Skautský vůdce (1934, společně s Bohuslavem Řehákem)
- 600 junáckých a polních her v místnosti i venku (1946)
- Táborové epištoly (první vydání v exilu 1980, druhé vydání 1991 v Praze)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d BALÍK, Stanislav. Junák-skaut. Příklad Velena Fanderlika. Bludov: Stanislav Balík 20 s.
- ↑ a b ŠANTORA, Roman; NOSEK, Václav; JANOV, Slavomil, DOSTÁL, Václav. Skautské století. 1. vyd. Praha: Junák - svaz skautů a skautek ČR, Tiskové a distribuční centrum, 2012. ISBN 978-80-86825-72-4.
- ↑ a b Poslední svobodně zvolený starosta Junáka dal StB zabrat. Po Velenu Fanderlikovi pátrala 15 let. Plus [online]. 2020-03-26 [cit. 2020-04-04]. Dostupné online.
- ↑ a b ZACHARIÁŠ, Jiří. Velen Fanderlik - starosta exilového skautingu. web.archive.org [online]. Skautský oddíl Velena Fanderlika, 2010-06-18 [cit. 2020-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-06-18.
- ↑ Velen Fanderlik. Encyklopedie dějin města Brna [online]. Město Brno, 2017-12-08 [cit. 2020-04-04]. Dostupné online.
- ↑ a b Soud napravil křivdu z roku 1953, o zabavený pozemek žádá skautův synovec. iDNES.cz [online]. 2021-01-29 [cit. 2021-02-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Příběh skauta Velena Fanderlika. Vyslýchal K. H. Franka a estébákům zmizel v Kanadě - iDNES.tv. iDNES.cz [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Velen Fanderlík
- Skautský oddíl Velena Fanderlika
- Audiokniha Listy Jurovi Archivováno 28. 7. 2020 na Wayback Machine.
- Poslední svobodně zvolený starosta Junáka dal StB zabrat. Po Velenu Fanderlikovi pátrala 15 let, pořad Českého rozhlasu Plus, podrobné informace o životě Velena Fanderlika, unikátní nahrávky jeho hlasu, málo známé okolnosti jeho exilového života.
- Velen Fanderlik v Biografickém slovníku českých zemí
