Vartenberk
Vartenberk (původně psáno Wartenberg, někdy také Vartemberk) je renesanční zámek ve městě Stráž pod Ralskem v Libereckém kraji. Zámek vznikl přestavbou původního gotického hradu a jeho název pochází z výrazu Warte auf dem Berg, což česky znamená stráž na hoře. Mnohdy je název hradu uváděn pouze česky: Stráž.[1][2] Od roku 1968 je chráněn jako kulturní památka.[3]
| Zámek Vartenberk | |
|---|---|
 Zámek Vartenberk, stav 2019 | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický renesanční barokní |
| Výstavba | 1281 |
| Zánik | 1987 vyhořel |
| Stavebník | Markvart z Března |
| Současný majitel | Město Stráž pod Ralskem |
| Poloha | |
| Adresa | Stráž pod Ralskem,  Česko |
| Ulice | Zámek |
| Souřadnice | 50°42′20,08″ s. š., 14°48′0,54″ v. d. |
  Vartenberk Vartenberk, Česko | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 41224/5-3296 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Středověk editovat
První zmínka o hradu se datuje do roku 1281. Původně gotický hrad patrně založil Markvart z Března, či jeho syn Beneš z Vartemberka ve 13. století k ochraně obchodní žitavské záhvožďské cesty. Je z té doby zachována pečeť S. MARQVARDI DE WARTENBERC, patřící jednomu z Markvartů, kterou možná použil i zmíněný Beneš. Hrad na Strážném vrchu (německy Wartenberg) byl nazýván Wartenberg, pak počeštěle Vartemberk nebo Vartmberk. Také městečko v podhradí vzniklé z někdejší osady získalo název Vartemberk, daleko později Stráž pod Ralskem.[4]
Členové čtyř rodových větví pánů z Vartenberka (ze Stráže), a to kumburské, kostecké, veselské a děčínské, zastávali ve 14. století vysoké úřady a aktivně zasahovali do politického dění. Rod dědičně od roku 1337 zastával úřad nejvyššího číšníka českých králů. Zmíněný Beneš tento úřad dostal již roku 1283.[4] Vartenberkové také předsedali zemskému soudu a zastávali funkci pražského purkrabího.
Za husitských válek byl hrad v roce 1426 či 1427[5]) obsazen sirotky. Husitským hejtmanem na hradu se stal Jan Čapek ze Sán. Je zřejmé, že někteří Vartenberkové pak s husity spolupracovali.[5] V roce 1438 byl hrad Mikuláše Sokola z Lamberka a po jeho smrti Děpolta z Rýzmburka.[6]
Původní hrad byl gotický, založený na severozápadní straně protáhlého návrší. Kolem hradu byl vybudován příkop a hradební zeď, přes příkop byl postaven padací most. Do zdi byla vestavěna pod západním nárožím okrouhlá bašta. Na severní straně hradu kdysi stála hranolová věž, který byla součástí předhradí. V přehradí byly lomené valené klenby. Hrad byl postupně přestavován, zvětšován, z původního hrádku Vartenberků se příliš nezachovalo.[4]
Přestavba na zámek editovat
Po pánech z Vartenberka hrad získal koupí roku 1504 šlechtický rod Hyršpergárů, kteří roku 1563 hrad přestavěli na renesanční zámek. Zámek se dále dostal do vlastnictví Lichtenštejnů, Hartigů a na krátkou dobu i Albrechta z Valdštejna. V průběhu třicetileté války byl zámek roku 1639 vypleněn a poškozen švédským vojskem a v roce 1645 byl vypálen.[1]
Po dobudování zámku v Mimoni roku 1830 vlastníci Vartenberku (Stráže) se přestěhovali tam a zdejší zámek se stal sídlem velkostatku. V roce 1922 Hartigovský velkostatek koupil unhošťský učitel a spisovatel František Melichar, který zde dožil.[2] Krátce před znárodněním byl zastaven bankovnímu ústavu. Za druhé světové války zde byla věznice.[7]
Po roce 1945 editovat
Po válce zámecký areál pro své potřeby zabrala rudá armáda, která jej využívala jako nemocnici a zotavovnu. Zámek byl využíván též k ubytování rekreantů koncernu ČKD Praha. Později však byl zdevastován sovětskými vojsky a dne 11. září 1987 vyhořel.[1]
Současnost editovat
Zámek je postupně opravován. První nutné záchranné práce započaly až po odchodu vojáků v 90. letech 20. století, kdy byl postaven nový krov. V říjnu 2010 byl uspořádána veřejná sbírka na obnovu objektu.[8]
Park editovat
Les na výšinách Zámeckého vrchu kolem bývalého hradu byl upraven spíše jako obora, kde převládají původní dřeviny. Vlastní nevelká okrasná zahrada uvnitř nad nádvořím byla v roce 1980 velmi malá a neudržovaná. Rostlo zde 19 stromů, duby, javory, lípy, hlohy, také jírovce a šeříky.[9]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 32.
- ↑ a b AUTORSKÝ KOLEKTIV. Probouzející se Ralsko. Ralsko: Sdružení Náhlov, 2005. Kapitola Vesnice zaniklé a současné, s. 24.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-12-23]. Identifikátor záznamu 153330 : Zámek Vartemberk. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c VOJTÍŠEK, Břetislav; VOJTÍŠKOVÁ, Marie. Stráž pod Ralskem. Česká Lípa: END, 2002. ISBN 80-901955-7-1. Kapitola Vartemberkové, s. 24.
- ↑ a b Stráž pod Ralskem 2002, s. 32
- ↑ Stráž pod Ralskem 2002, s. 33
- ↑ PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha 3: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Vartenberk, s. 135.
- ↑ Veřejná sbírka města Stráž pod Ralskem k získání finančních prostředků – pro zachování kulturního dědictví: rekonstrukce a sanace zámku Vartenberk. Archivováno 20. 1. 2017 na Wayback Machine. 1. října 2010 - 10. ledna 2011
- ↑ HIEKE, Karel. České zámecké parky a jejich dřeviny. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1984. Kapitola Stráž pod Ralskem, s. 355.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vartenberk na Wikimedia Commons - Vartenberk na Hrady.cz
