Vartenberk

hrad přestavěný na zámek

Vartenberk (původně psáno Wartenberg, někdy také Vartemberk) je renesanční zámek ve městě Stráž pod Ralskem v Libereckém kraji. Zámek vznikl přestavbou původního gotického hradu a jeho název pochází z výrazu Warte auf dem Berg, což česky znamená stráž na hoře. Mnohdy je název hradu uváděn pouze česky: Stráž.[1][2] Od roku 1968 je chráněn jako kulturní památka.[3]

Zámek Vartenberk
Zámek Vartenberk
Zámek Vartenberk
Základní informace
Sloh gotický
renesanční
barokní
Výstavba 1281
Zánik 1987 vyhořel
Stavebník Markvart z Března
Poloha
Adresa Stráž pod Ralskem, ČeskoČesko Česko
Ulice Zámek
Souřadnice
Vartenberk
Vartenberk
Vartenberk, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky 41224/5-3296 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

StředověkEditovat

První zmínka o hradu se datuje do roku 1281. Původně gotický hrad patrně založil Markvart z Března, či jeho syn Beneš z Vartemberka ve 13. století k ochraně obchodní žitavské záhvožďské cesty. Je z té doby zachována pečeť S. MARQVARDI DE WARTENBERC, patřící jednomu z Markvartů, kterou možná použil i zmíněný Beneš. Hrad na Strážném vrchu (německy Wartenberg) byl nazýván Wartenberg, pak počeštěle Vartemberk nebo Vartmberk. Také městečko v podhradí vzniklé z někdejší osady získalo název Vartemberk, daleko později Stráž pod Ralskem.[4]

Členové čtyř rodových větví pánů z Vartenberka (ze Stráže), a to kumburské, kostecké, veselské a děčínské, zastávali ve 14. století vysoké úřady a aktivně zasahovali do politického dění. Rod dědičně od roku 1337 zastával úřad nejvyššího číšníka českých králů. Zmíněný Beneš tento úřad dostal již roku 1283.[4] Vartenberkové také předsedali zemskému soudu a zastávali funkci pražského purkrabího.

Za husitských válek byl hrad v roce 1426 či 1427[5]) obsazen sirotky. Husitským hejtmanem na hradu se stal Jan Čapek ze Sán. Je zřejmé, že někteří Vartenberkové pak s husity spolupracovali.[5] V roce 1438 byl hrad Mikuláše Sokola z Lamberka a po jeho smrti Děpolta z Rýzmburka.[6]

Stavba hraduEditovat

Původní hrad byl gotický, založený na severozápadné straně protáhlého návrší. Kolem hradu byl vybudován příkop a hradební zeď, přes příkop byl postaven padací most. Do zdi byla vestavěna pod západním nárožím okrouhlá bašta. Na severní straně hradu kdysi stála hranolová věž, který byla součástí předhradí. V přehradí byly lomené valené klenby. Hrad byl postupně přestavován, zvětšován, z původního hrádku Vartenberků se příliš nezachovalo.[4]

Zámek VartenberkEditovat

Po pánech z Vartenberka hrad získal koupí roku 1504 šlechtický rod Hyršpergárů, kteří roku 1563 hrad přestavěli na renesanční zámek. Zámek se dále dostal do vlastnictví Lichtenštejnů, Hartigů a na krátkou dobu i Albrechta z Valdštejna. V průběhu třicetileté války byl zámek roku 1639 vypleněn a poškozen švédským vojskem a v roce 1645 byl vypálen.[1]

Po dobudování zámku v Mimoni roku 1830 vlastníci Vartenberku (Stráže) se přestěhovali tam a zdejší zámek se stal sídlem velkostatku. V roce 1922 Hartigovský velkostatek koupil unhošťský učitel a spisovatel František Melichar, který zde dožil.[2] Krátce před znárodněním byl zastaven bankovnímu ústavu. Za druhé světové války zde byla věznice.[7]

Po roce 1945Editovat

Po válce zámecký areál pro své potřeby zabrala rudá armáda, která jej využívala jako nemocnici a zotavovnu. Zámek byl využíván též k ubytování rekreantů koncernu ČKD Praha. Později však byl zdevastován sovětskými vojsky a dne 11. září 1987 vyhořel.[1]

SoučasnostEditovat

 
Zámek s opravenou střechou a větší částí fasád, rok 2019

Zámek je postupně opravován. První nutné záchranné práce započaly až po odchodu vojáků v 90. letech 20. století, kdy byl postaven nový krov. V říjnu 2010 byl uspořádána veřejná sbírka na obnovu objektu.[8]

V roce 2019 je již většina vnějších částí zámku opravena. Zámek není veřejnosti přístupný.

ParkEditovat

Les na výšinách Zámeckého vrchu kolem bývalého hradu byl upraven spíše jako obora, kde převládají původní dřeviny. Vlastní nevelká okrasná zahrada uvnitř nad nádvořím byla v roce 1980 velmi malá a neudržovaná. Rostlo zde 19 stromů, duby, javory, lípy, hlohy, také jírovce a šeříky.[9]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 32. 
  2. a b AUTORSKÝ KOLEKTIV. Probouzející se Ralsko. Ralsko: Sdružení Náhlov, 2005. Kapitola Vesnice zaniklé a současné, s. 24. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-12-23]. Identifikátor záznamu 153330 : Zámek Vartemberk. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. a b c VOJTÍŠEK, Břetislav; VOJTÍŠKOVÁ, Marie. Stráž pod Ralskem. Česká Lípa: END, 2002. ISBN 80-901955-7-1. Kapitola Vartemberkové, s. 24. 
  5. a b Stráž pod Ralskem 2002, s. 32
  6. Stráž pod Ralskem 2002, s. 33
  7. PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha 3: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Vartenberk, s. 135. 
  8. Veřejná sbírka města Stráž pod Ralskem k získání finančních prostředků – pro zachování kulturního dědictví: rekonstrukce a sanace zámku Vartenberk. Archivováno 20. 1. 2017 na Wayback Machine 1. října 2010 - 10. ledna 2011
  9. HIEKE, Karel. České zámecké parky a jejich dřeviny. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1984. Kapitola Stráž pod Ralskem, s. 355. 

Externí odkazyEditovat