Vaira Vīķe-Freibergová

lotyšská politička

Vaira Vīķe-Freibergová (nepřechýleně Vīķe-Freiberga; * 1. prosince 1937 Riga) je bývalá lotyšská prezidentka. Byla celkově 6. osobou v úřadu prezidenta Lotyšska a první ženou vykonávající tuto funkci (stala se i první prezidentkou ve všech postkomunistických zemích). Prezidentkou byla dvě funkční období - poprvé byla zvolena v roce 1999 a znovuzvolena v roce 2003. Jejím nástupcem v úřadu se stal Valdis Zatlers, který byl zvolen 31. května 2007.

Vaira Vīķe-Freibergová
Vaira Vīķe-Freibergová (2004)
Vaira Vīķe-Freibergová (2004)
6. prezidentka Lotyšska
Ve funkci:
8. července 1999 – 7. července 2007
PředchůdceGuntis Ulmanis
NástupceValdis Zatlers
Stranická příslušnost
Členstvínezávislá

Narození1. prosince 1937 (87 let)
Lotyšsko Riga, Lotyšsko
ChoťImants Freibergs
Alma materVictoriina universita
McGillova univerzita
Torontská univerzita
Profesepolitička, psycholožka a vysokoškolská učitelka
OceněníCena Marcela Vincenta (1992)
Velká medaile Lotyšské akademie věd (1997)
velkokříž Řádu tří hvězd (1999)
velkokříž Řádu svatého Olafa (2000)
velkokříž Řádu čestné legie (2001)
… více na Wikidatech
PodpisVaira Vīķe-Freibergová, podpis
CommonsVaira Vīķe-Freiberga
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Vaira Vīķe-Freibergová emigrovala s rodiči po druhé světové válce. Vyrůstala v uprchlických táborech v Německu, studovala v Maroku a Kanadě. Od roku 1965 byla profesorkou psychologie na univerzitě v Montréalu. Počátkem 80. let 20. století nejdříve pracovala ve Vědecké výzkumné skupině pro NATO v Kanadě, potom byla zástupkyní šéfa Kanadské vědecké rady. Od roku 1998 opět žije v Lotyšsku. V roce 1999 byla zvolena prezidentkou až po náročném sedmikolovém volebním klání v lotyšském parlamentu, v němž porazila i kandidáta tehdejší vládní strany Lotyšská cesta, Valdise Birkavse.

Je vdaná, má dvě děti. Hovoří plynně anglicky, francouzsky, německy a španělsky.

Českou republiku navštívila jako prezidentka třikrát: 27. –31. července 2000 (pracovní návštěva), 1.–3. května 2002 (setkání prezidentů pobaltských států a České republiky), 8.–10. října 2006 (účast na konferenci Forum 2000 „The Dilemmas of Global Co-Existence”)[1]

Vyznamenání

editovat
Stát Stuha Název Datum udělení
Ázerbájdžán  Ázerbájdžán   Řád přátelství[2] 2015, 25. června
Belgie  Belgie   velkokříž Řádu Leopolda 2007
Bulharsko  Bulharsko   Řád Staré planina I. třídy 2003
Estonsko  Estonsko   Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem[3] 2000, 27. dubna
  Řád bílé hvězdy I. třídy s řetězem[4] 2005, 5. prosince
Finsko  Finsko   velkokříž s řetězem Řádu bílé růže[5] 2001
Francie  Francie   velkokříž Řádu čestné legie 2001
Itálie  Itálie   velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku[6] 2004, 8. dubna
Japonsko  Japonsko   velkokříž Řádu chryzantémy 2007
Kypr  Kypr   velkokříž s řetězem Řádu Makaria III. 2007
Litva  Litva   velkokříž Řádu Vitolda Velikého se zlatým řetězem[7] 2001, 13. března
Lucembursko  Lucembursko   velkokříž Řádu Adolfa Nasavského 2006
Maďarsko  Maďarsko   velkokříž s řetězem Záslužného řádu Maďarské republiky 2001
Malta  Malta[8]   Národní řád za zásluhy 2004, 16. února
  Řád Xirka Ġieħ ir-Repubblika 2006, 19. června
Německo  Německo   velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo 2003
Norsko  Norsko   velkokříž Řádu svatého Olafa 2000
Polsko  Polsko   Řád bílé orlice[9] 2003
  velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky[10] 2005
Portugalsko  Portugalsko   velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha[11] 2003, 29. května
Rumunsko  Rumunsko   velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy 2001
Řecko  Řecko   velkokříž Řádu Spasitele 2000
Slovensko  Slovensko   Řád bílého dvojkříže I. třídy 2005
Slovinsko  Slovinsko   Řád svobody Slovinské republiky ve zlatě 2002
Spojené království  Spojené království   čestný rytíř velkokříže Řádu lázně[12] 2006
Španělsko  Španělsko   velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické[13] 2004
Švédsko  Švédsko   Řád Serafínů 2005
Ukrajina  Ukrajina   Řád knížete Jaroslava Moudrého I. třídy 2006
Québec  Québec   důstojník Národního řádu Québecu 2006

Reference

editovat
  1. LOTYŠSKÉ VELVYSLANECTVÍ. www.mfa.gov.lv [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-04. 
  2. Официальный сайт президента Азербайджанской Республики - ДОКУМЕНТЫ » Распоряжения. ru.president.az [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (rusky) 
  3. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  4. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  5. Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-02. 
  6. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  7. Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08. 
  8. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2016-03-04 [cit. 2019-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  9. Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 19 lutego 2003 r. o nadaniu orderu. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-28. 
  10. Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 4 lipca 2005 r. o nadaniu orderów. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-28. 
  11. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  12. Archivovaná kopie. www.leighrayment.com [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01. 
  13. https://web.archive.org/web/20180423033414/https://www.boe.es/buscar/doc.php?id=BOE-A-2004-17853

Externí odkazy

editovat