Václav Dvořák (kněz)
Václav Dvořák (28. prosince 1921, Bechyně – 30. července 2008, České Budějovice) byl český římskokatolický kněz, generální vikář (1990–1991 a 1991–1999), administrátor (1991) a biskupský vikář (1999–2008) českobudějovické diecéze, od roku 2000 kanovník Katedrální kapituly u sv. Mikuláše České Budějovice.
Mons. Václav Dvořák | |
---|---|
Narození | 28. prosince 1921 Bechyně Československo |
Úmrtí | 30. července 2008 (ve věku 86 let) České Budějovice Česko |
Místo pohřbení | Bechyně |
Povolání | katolický kněz a překladatel |
Ocenění | medaile Za zásluhy 1. stupeň (2002) |
Nábož. vyznání | katolická církev |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Za komunistického režimu byl vězněn, podílel se na činnosti podzemní církve. Byl významným členem českého skautského hnutí, jako skaut používal přezdívku Ťinťa. Byl jedním ze zakladatelů Jihočeské lesní školy Igora Slatkovského i Ekumenické lesní školy.
Život
editovatVáclav Dvořák se narodil v Bechyni, kde pak vstoupil do skautského oddílu a účastnil se i činnosti Sokola.
Za války byl totálně nasazen v Linci v továrně na výrobu tanků. Po válce byl opět činný ve skautském hnutí, a to i poté, co bylo po únoru 1948 zakázáno. V roce 1948 byl biskupem Josefem Hlouchem vysvěcen na kněze a v následujících třech letech působil ve farnostech Kardašova Řečice, Pluhův Žďár, Domažlice a Trhanov. Jako kaplan na Folmavě pomáhal lidem prchajícím před komunisty přes hranice. Dostal se tak do hledáčku StB, poprvé jej nakrátko zatkla v březnu 1949.
Sám se několikrát pokusil před komunistickou mocí uprchnout přes hranice, ani jeden z pokusů mu však nevyšel. V jednom případě se například domluvil s knězem Karlem Fořtem: zatímco Dvořák se v blízkosti hranice stal svědkem postřelení jiného uprchlíka, a plánu se proto vzdal, Fořtovi se útěk zdařil a dlouhá léta pak pracoval pro Svobodnou Evropu v Mnichově.
Věznění
editovatKomunisté Dvořáka nejdříve povolali k PTP (1951), kde sloužil 14 měsíců (Město Libavá, Olomouc, Přerov).
V lednu 1953 byl zatčen, 16 měsíců držen v samovazbě a brutálně vyslýchán v Ruzyni. V květnu 1954 byl vojenským soudem ve vykonstruovaném procesu odsouzen na 7 let na velezradu. Krátce pak byl vězněn ve Valdicích a poté v černouhelných dolech ve Rtyni v Podkrkonoší.
Po propuštění
editovatPo propuštění pracoval v různých civilních zaměstnáních, např. jako dělník nebo později jako nákupčí v antikvariátu nedaleko Karlova mostu v Praze.
Byl klíčovou osobností podzemní církve, podílel se především na podzemní výuce teologie. Mimo jiných u něj studoval i Tomáš Halík. V roce 1968 se mu podařilo dostat na několik zahraničních pobytů, např. v Římě nebo Ženevě.
V roce 1982 dostává státní souhlas působit jako výpomocný duchovní v Praze-Braníku, později v kostele Panny Marie Sněžné.[1]
Od 1. dubna 1990 byl jmenován generálním vikářem českobudějovické diecéze, kterým zůstal až do roku 1999 (s krátkou přestávkou od 3. června do 11. listopadu 1991, kdy byl jejím administrátorem).
V roce 1992 začíná působit jako duchovní ve vazební věznici v Českých Budějovicích. Od roku 1999 působil jako biskupský vikář pro cizince, školství, mládež a vězně, v posledních letech se hodně věnoval i farnosti Ledenice a působil jako vězeňský kaplan.
Citáty
editovat„ | Hlad, žízeň, noční výslechy, provázené psychickými a fyzickými násilnostmi, bez vzduchu a vycházek, pod stálým dohledem a za buzerace bachařů. Dostal jsem sedm let. Všechno jsme překonávali vírou, nadějí a modlitbou. | “ |
— Václav Dvořák o svém věznění. |
„ | Pořád se mi chce pracovat, mám radost z práce ve farnosti a v base. Na nohou mě drží to, že dělám s lidmi a mohu jim pomoci. Zaplaťpánbůh za zdraví, co mi Pánbůh dal, a za lidi, co o mě pečují. | “ |
— Václav Dvořák |
„ | Každé setkání s tak čistým člověkem bylo úžasné a moc mě obohatilo. | “ |
— Jan Mazanec |
Vyznamenání
editovat- V dubnu 1995 ho papež Jan Pavel II. jmenoval papežským prelátem s právem užívat titul monsignore
- Václav Havel mu v roce 2002 udělil Medaili Za zásluhy I. třídy
Reference
editovat- ↑ a b DVOŘÁK, Václav. Čím to je, že jste tak klidný?. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2008. ISBN 978-80-7195-237-4.
Literatura
editovat- Čím to, že jste tak klidný (knižně vydaný rozhovor, otázky kladl Jan Mazanec), Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2008, ISBN 978-80-7195-237-4
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Dvořák na Wikimedia Commons
- Osoba Václav Dvořák ve Wikicitátech
- (česky) Rozhovor v Katolickém týdeníku č. 16/2004
- (česky) Bio
- (česky) Zemřel bratr Václav Dvořák – Ťinťa Archivováno 24. 3. 2012 na Wayback Machine.
- (česky) Rozhovor na ChristNetu
- (česky) Dělník Boží Václav „Tinťa“ Dvořák, Getsemany.cz
- (německy) "Ehemaliger Generalvikar der Diözese Budweis verstorben", KAP Prag, 31. Juli 2008
- (německy) Gespräch mit Prälat Václav Dvořák über sein Leben und sein Werk, Freies Radio Freistadt 5. März 2006
Generální vikář českobudějovické diecéze | ||
---|---|---|
Předchůdce: Augustin Malý |
1990–1999 Václav Dvořák (kněz) |
Nástupce: Václav Habart |