Otevřít hlavní menu

Těžba uranu

(přesměrováno z Uranový důl)

Těžba uranu je získávání uranové rudy hornickou činností z příslušných rudních ložisek. První uranové doly byly otevřeny už v průběhu 19. století, neboť některé uranové rudy se používaly například k zabarvování skloviny ve sklářských hutích. Skutečný rozmach těžby uranu však nastal až po druhé světové válce v důsledku zvýšené spotřeby radioaktivního materiálu pro výrobu atomové bomby a posléze též pro výrobu elektrické energie v jaderných elektrárnách.

Těžební způsobyEditovat

 
Uranový důl Rössing v Namibii

Technicky je možné rozlišit několik různých způsobů těžby uranu:

Těžba celosvětověEditovat

V roce 2016 činila celosvětová těžba uranu asi 62 000 tun za rok, přičemž největší podíl těžby vykazovaly 3 země:

Dohromady tyto 3 země představovaly asi 64% celosvětové produkce. V několika dalších zemích těžba přesáhla tisíc tun za rok - Niger, Namibie, Rusko, Uzbekistán, USA, Čína a Malawi.[1]

Uranové doly v ČeskoslovenskuEditovat

V srpnu 1945 byla v Praze zahájena přísně tajná jednání mezi pověřencem SSSR plukovníkem Alexandrovem a náměstkem ministra zahraničního obchodu SSSR Ivanem Bakulinem a na druhé straně předsedou vlády ČSR Zdeňkem Fierlingerem. Krycí jméno projektu pro vytěžení a dodání jáchymovské uranové rudy do SSSR neslo název Chalupa, veškeré informace o těžbě, dodávkách, cenách byly od prvních počátků přísně tajné. Dne 23. listopadu 1945 byla podepsána přísně důvěrná „Dohoda mezi vládou Svazu Sovětských Socialistických Republik a vládou Československé republiky o rozšíření těžby rud a koncentrátů v Československu, obsahujících radium a jiné radioaktivní prvky, jakož i o jejich dodávkách Svazu Sovětských Socialistických Republik” a vedle smlouvy též doplňující „Protokol”. Dohoda vlád ČSR a SSSR a protokol o těžbě uranové rudy v ČSR a dodávkách do SSSR obsahovaly body:[2]

- Československá vláda organizuje státní podnik pro výzkum a exploataci všech nalezišť, obsahujících radium a radioaktivní prvky, které náleží československému státu.
- Československá vláda učiní vše k maximálnímu zvýšení těžby rud a koncentrátu, obsahujících radium a radioaktivní prvky, v obvodu města Jáchymova.
- Vláda SSSR poskytne všestrannou technickou pomoc pro výzkum a exploataci výše uvedených nalezišť.
- Obě vlády vytvoří stálou komisi, která má za úkol např. propracovat plány těžby, řešit otázky vyplývající ze smlouvy, určit ceny.
- Komise také rozhodne, která část vytěžené rudy a koncentrátu zůstane v Československu pro jeho nutné hospodářské a vědecké potřeby. Všechna ostatní vytěžená ruda i koncentráty, obsahující radium a jiné radioaktivní prvky, se budou odevzdávat SSSR, přičemž 50 % radia se bude vracet ČSR, pokud bude vytěženo z rud a koncentrátů poskytovaných z ČSR na zpracování v SSSR.
- Vzájemné vyúčtování se bude provádět na základě cen za rudu a koncentráty i cen za radium, ustanovených za souhlasu obou vlád, s uhrazením vzniknuvších rozdílů buď v dodávkách zboží, anebo ve valutě dle dohody stran.
- Do ČSR budou vysláni mezi odborníky jeden odborník v hodnosti technického ředitele, jeden odborník v hodnosti vrchního inženýra a jeden odborník v hodnosti přednosty technické kontroly Jáchymovského závodu.
- Strany si budou vyměňovat vědecké poznatky týkající se využité rud a koncentrátů obsahujících radium a radioaktivní prvky.
- Dohoda je platná na dobu 20 let.

Z protokolu, který dohodu doprovází, vyplývají tyto nejdůležitější body:

- Dohoda je přísně důvěrná.
- Po dobu prvních pěti let z celkového množství těžených rud a koncentrátů, obsahujících radium a jiné radioaktivní prvky, zůstane v ČSR pro jeho hospodářské a vědecké potřeby množství do 10 % těchto rud a koncentrátů

—Balounová Eva, Těžba uranu na našem území po roce 1945[3]

Československé uranové doly otevřené v této době odesílaly většinu své produkce do Sovětského svazu (bez patřičné protihodnoty). Zejména v 50. letech v nich byli nuceni bez ochranných prostředků pracovat političtí vězni. Jednalo se zejména o těžební oblasti Jáchymov, Horní Slavkov a Příbram. Souběžně probíhal intenzívní průzkum a vyhledávání nových ložisek uranu a v průběhu několika let se prokázalo, že Československo se řadí v zásobách uranové rudy mezi světovou velmoc. Mimo lokality Jáchymov, Horní Slavkov a Příbram byla nalezena a otevřena další hlubinná ložiska menšího či většího významu Vítkov a Dyleň v západních Čechách, Okrouhlá Radouň (jižní Čechy), Hamr na Jezeře a Křižany (Liberecko), Javorník-Zálesí, Licoměřice-Březinka, Chotěboř, Rožná-Olší, Slavkovice-Petrovice (okres Žďár nad Sázavou), Trutnovsko, Brzkov-Polná, Jasenice-Pucov (Náměšť nad Oslavou) . V době největšího rozvoje v 70. letech 20. století zaměstnával československý uranový průmysl kolem 60 000 pracovníků, koncem 80. let došlo k útlumu v důsledku částečného vytěžení zásob, ekonomické nerentabilnosti při těžbě z velkých hloubek i ekologické zátěži na krajinu v okolí exploatace. Počátkem 90. let došlo zejména v rudném hornictví k rušení dotační politiky státu a z tohoto důvodu byly téměř všechny doly uzavřeny.

Dolní RožínkaEditovat

 
Důl Rožná I

Po roce 2000 až do roku 2017 probíhala v Česku hlubinná těžba pouze v Dolní Rožínce (okres Žďár nad Sázavou), a to na dole Rožná. Důl byl otevřen v roce 1957, postupně byl prohlubován až na úroveň -1200 m a v posledních letech těžil z hloubky 1000-1100 metrů jako jediný uranový důl v Evropě. Ztrátová těžba zde původně měla skončit v roce 2006 (dle usnesení vlády č. 689 z června 2002), protože však světové ceny uranu mezitím vzrostly a těžba se tak stala ziskovou, rozhodla vláda usnesením č. 1316[4] 12. října 2005 těžbu prodloužit až do konce roku 2008 (s možností dalšího prodloužení)[5]. V květnu 2007 vláda rozhodla o nelimitovaném pokračování těžby, a to po dobu ekonomické výnosnosti, takže v dole probíhala těžba bez potřeby státní dotace. Dne 25. 1. 2016 vláda ČR rozhodla o dotěžení zbytkových dostupných zásob uranu v dole Rožná do konce roku 2016 s tím, že likvidační práce potřebné k uzavření dolu budou dokončeny do poloviny roku 2017. Exploatace uranového ložiska Rožná tak trvala 60 let a ložisko se tak stalo nejdéle těženým uranovým ložiskem jak v ČR, tak i patrně na celém světě. Tímto je kapitola hlubinného dobývání uranu na ložisku Rožná a tím i v celé ČR definitivně uzavřena.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. World Uranium Mining Production World Nuclear Association
  2. TOMEK, Prokop. Československý uran 1945 - 1989. Těžba a prodej československého uranu v éře komunismu. [online]. Dostupné online. 
  3. BALOUNOVÁ, Eva. Těžba uranu na našem území po roce 1945, srovnávací studie se zaměřením na vývoz do SSSR, bilanci a případné kompenzace [online]. 2015. Dostupné online. 
  4. http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/5EFD8097A16A265EC12571B6006D9817/$FILE/uv051012.1316.doc
  5. Ing. Šanda Vladimír: Dotěžení zásob uranu na ložisku Rožná v lokalitě Dolní Rožínka, mpo.cz, Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Publikováno: 25.1.2006, archivovaná zpráva. Abstract: Materiál informuje o důvodech pokračování těžby uranu na lokalitě Rožná. Navštíveno 2019-09-05.

LiteraturaEditovat

  • FRYŠ, Josef. Hornická Příbram v proměnách času. Plzeň: Starý most, 2018. 208 s. ISBN 978-80-87338-90-2. 
  • František Bártík:Zemřelé nesvobodné pracovní síly v oblastech produkce uranové rudy 1946 až 1986. Příbram 2011,


Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat